Více

Markéta Prchalová: Zatímco zákon je ještě v době opic, piráti už létají do vesmíru

V době zvýšeného zájmu o pirátský příjem satelitní televize oslovil server DigiZone.cz Českou protipirátskou unii (ČPU), aby s ní tuto problematiku probral. Ředitelka ČPU Markéta Prchalová si myslí, že legislativa je v oblasti ochrany autorských práv pozadu za technologickým vývojem, který je vždy rychlejší než jakékoli právo. V souvislosti s pirátstvím mluvila většinou o krádežích televizního signálu prostřednictvím společných televizních antén (STA).

Na svých webových stránkách uvádíte, že ČPU se setkává nejčastěji s pirátstvím CD disků, DVD nosičů, popř. videokazet. Jaké jsou další příklady pirátství, s nimiž se setkáváte?

Naše stránky jsou bohužel jak po grafické tak i obsahové stránce zastaralé, ale pracujeme na spuštění nového webu, který by měl být hotový někdy v létě. Dnes se nejčastěji setkáváme s internetovým pirátstvím. To je jednička ve všem.

Markéta Prchalová

Co do něj všechno patří?

Pirátství v masovém měřítku začalo peer-to-peer sítěmi, které jsou však v současné době s výjimkou BitTorrentu na ústupu. Nyní je hlavním problémem šíření audiovizuálních děl prostřednictvím odkazů, ať už ke stažení nebo prohlížení online. To jsou různá warez fóra, která zveřejňují odkazy na nelegálně zhotovené rozmnoženiny na filehostingových serverech, z kterých si může zájemce dílo stáhnout, nebo jde o tzv. video index sites, což jsou stránky, které umožňují přehrát videosoubory uložené na tzv. UGC stránkách, tj. webech typu YouTube, např. MegaVideo atd., nejčastěji přímo na video index site nebo přesměrováním na UGC.

Když bychom přešli k problematice, kterou se zabývá server DigiZone, což je digitální televize, s jakými druhy pirátství se setkáváte zde?

Problémy, které se týkají televizního vysílání, označujeme jako krádež signálu a setkáváme se s nimi v podobě neautorizovaného příjmu, přenosu vysílání, provozování a dalšího užití vysílání, které je v rozporu s autorským zákonem.

Ke krádežím signálu se určitě ještě dostaneme, ale co takové případy, jako je např. nelegální zveřejňování přístupových klíčů pro příjem zahraničních satelitních platforem na internetu, apod.? To není považováno za pirátství?

Autorský zákon zakazuje určité typy jednání, jako je obcházení technických prostředků určených k ochraně práv a zároveň zakazuje výrobu, dovoz, prodej, pronájem a k obchodnímu účelu propagaci a držení pomůcek, prostřednictvím kterých jsou obcházeny technické prostředky k ochraně práv jako je kódování, podmíněný přístup, apod. Zároveň také existuje speciální zákon na ochranu podmíněného přístupu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.

Existuje vůbec proti tomuto způsobu pirátství v současné době obrana?

Vymáhání práva rozhodně ztěžuje nedostatek příslušné judikatury. Jde o to, že se tím v současné době nikdo aktivně nezabývá, respektive nevím o tom, že by se o takové kauze rozhodovalo v soudním sporu. V případě pirátských karet nebo technických prostředků určených k tomu, aby se originální karta odblokovala, jde jasně o zařízení, výrobky, součástky nebo služby, které lze zařadit pod zakázané pomůcky podle § 43 autorského zákona. U používání upraveného firmwaru a klíčů je problém stejný. Jde tedy o zakázané jednání, za které hrozí určité sankce.

Takže pokud tomu rozumím správně, obrátí-li se na vás např. satelitní platforma Digi TV, která v současné době bojuje s pirátským příjmem, abyste s tím něco dělali, můžete s tím něco dělat, nebo je to na někom jiném?

Na začátku roku 2000 jsme velmi aktivně zasahovali proti krádežím televizního signálu. U nás je problém v tom, že nejsme státní orgán, ale zájmové sdružení právnických osob a děláme to, co po nás chtějí naši členové. V současné době nemáme z členské základny poptávku, abychom řešili problém nějakého oficiálního poskytovatele satelitní platformy, takže to neděláme. Digi TV není náš člen. Pokud by se tato platforma stala naším členem, tak bychom se jí s tímto problémem samozřejmě snažili pomoci. Na počátku naší činnosti jsme se snažili postihovat protiprávní jednání v plné šíři bez ohledu na to, zda-li je poškozován náš člen nebo ne. V současné době je však pirátství tolik, že musíme vybírat nejzávažnější případy z hlediska našich členů, abychom ochránili především jejich produkty.

A teoreticky kdyby platforma Digi TV byla vaším zákazníkem a chtěla určitým způsobem zakročit proti pirátům, což je v podstatě každý člověk, který nelegálně přijímá její signál, co by se s tím dělalo? Jde přece o velké množství lidí. Podle vašich webových stránek o nějakých 25 tisíc nelegálních dekodérů.

Tato čísla pocházejí někdy z roku 2000 a v současné době nemáme novější odhady. V případě poptávky po takové protipirátské činnosti ze strany našich členů bychom udělali analýzu problému a návrh řešení včetně konkrétních kroků k vymáhání práva a případně i k zlepšení příslušné legislativy. V současné době z krádeží signálu řešíme zejména neautorizovaný přenos ze strany kabelových televizí, společných televizních antén nebo hotelů a poskytování služeb založených na prolomení podmíněného přístupu ke službě jiného poskytovatele. Případy neautorizovaného příjmu ze strany fyzické osoby, která vysílání přijímá pro sebe, jsme v poslední době neřešili.

Markéta Prchalová 2

Co se týká krádeží signálu, setkali jste se v souvislosti s tímto i s nějakými dalšími případy, např. napojení na kabelové rozvody apod.?

Řešily se případy, kdy byl někdo zákazníkem kabelové televize, měl omezenou nabídku a použil prostředky, aby se dostal k nabídce plné.

Můžete být konkrétnější?

V době analogové televize na to trpěly v podstatě všechny služby. V době digitální kabelové televize už je to lepší.

Znamená to ale, že ona kabelová televize tedy musela být vaším zákazníkem?

V současné době zastupujeme z televizních vysílatelů HBO, které má několik kanálů, takže řešíme neoprávněný příjem jejich vysílání. Kromě těchto případů ještě často řešíme rozvod kanálů prostřednictvím STA (společných televizních antén, pozn. red.). Dům si např. koupí tři karty, aby mohl přijímat tři prémiové kanály, rozvede to do STA a zpřístupní to všem partajím, které zde jsou.

Jak se na takový případ přijde?

Nejčastěji se na to přijde tím, že dům např. přestane být zákazníkem kabelové televize, která nabízí to samé, ale každá z domácností by si musela platit vlastní přípojku, nebo hlášením z terénu.

Co tedy takovým lidem hrozí?

Pokud jde o provozování STA se satelitními, digitálními či zakódovanými programy, jde o jednání, ke kterému je zapotřebí souhlas vysílatelů, ale i ochranných organizací a kolektivních správců práv. Pokud provozovatel toto povolení nemá, tak porušuje autorské právo a hrozí mu buď pokuta za správní delikt podle autorského zákona ve výši až 150 tisíc korun, nebo pokud je to posouzeno jako trestný čin, tak trest odnětí svobody až na dva roky, peněžitý trest do výše pěti milionů korun a propadnutí věci, které k příjmu a neoprávněnému užití programů sloužily. Pokud by se pachatel dopustil tohoto jednání ve větším rozsahu nebo by tím získal značný prospěch, tak se tresty zvyšují až do výše pěti let. To je, co se přenosu týká. Pokud se jedná o zařízení, prostřednictvím kterých je možné obejít podmíněný přístup, tzn. pokud ho někdo prodává a dováží ho, šíří nebo pronajímá a pro obchodní účely ho přechovává nebo ho jakýmkoliv způsobem propaguje, tak tam jsou tresty podle autorského zákona až do výše sta tisíc korun, ale podle speciálního zákona o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání jsou tresty daleko vyšší a za výrobu, dovoz, šíření, prodej, pronajímání nebo přechovávání pro obchodní účely hrozí pokuta až dva miliony korun.

Pokud někdo provádí pro obchodní účely instalaci, údržbu nebo náhradu těchto nedovolených zařízení nebo je nepřímo propaguje, tak zde je pokuta do pět set tisíc korun. Pokud se deliktu dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, tak může být opět uložen trest propadnutí věci oněch zařízení. Zákon, který jsem citovala, se týká vyloženě rozhlasového a televizního vysílání a podmíněného přístupu. Podle autorského zákona by i toto mohlo být posouzeno jako trestný čin a hrozily by tresty, o kterých jsem mluvila. Od 1.1.2010 bude účinný nový trestní zákoník, který pro nejzávažnější jednání zvyšuje sazbu na tři až osm let, ale osobně si myslím, že to padne na minoritní počet případů. Zajímavé a důležité je to, že v případě, že trestný čin bude mít znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání, tzn. pokud by pomůcky k nelegálnímu přístupu někdo prodával, tak zde se automaticky trest zvyšuje a hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Stále ale tedy platí, že to musí být váš zákazník, který si u vás kontrolu objedná?

Ne, jde o obecné předpisy, které platí na každého.

Markéta Prchalová 3

Znamená to tedy, že pokud kdokoliv nahlásí, že se děje nelegální činnost, tak vy můžete zakročit?

Ne, orgány činné v trestním řízení nebo správní orgány jsou povinné postupovat z úřední povinnosti a v případě, že zjistí porušení zákona, věc vyšetří a projednají včetně uložení odpovídajících trestů či sankcí. Česká protipirátská unie není státní orgán, ale nefunguje ani na zákaznickém principu. Naše členské firmy si nás platí, aby to, co děláme my, nemuseli dělat oni. Když budete majitelem třešňového sadu a kluci nebo v horším případě prodejci ovoce vám budou chodit na třešně, tak si to musíte hlídat buďto sám a v případě, že je nachytáte, tak to ohlásíte, nebo se spojíte s ostatními, kteří mají třešňové sady a domluvíte se, že někomu zaplatíte, aby to dvakrát za noc obešel, zda někdo nekrade. Takhle my fungujeme. Není to tak, že pokud někdo není naším členem, tak má menší práva, to ne. Má stejná práva jako každý, ale naši členové to mají jednoduší v tom, že my aktivně vyhledáváme, jestli nejsou jejich práva porušována nebo pokud oni zjistí, že jsou práva porušována, tak nám to nahlásí a my už pak jednáme místo nich.

Myslíte si, že v současné době je legislativa na tento druh pirátství dobře připravena? Pirátství je z pohledu digitální televize tak rozšířené, že je otázkou, zdali vůbec může s něčím takovým bojovat.

Problém každé legislativy je v tom, že je vždy pomalejší než technologický rozvoj. Než se zákonodárci na něčem usnesou, upravují problém z doby opic a vy už lítáte do vesmíru. Zejména v oblasti podmíněného přístupu určitě legislativa dostatečná není, a to z toho důvodu, že i zákon, který jsem citovala, a který implementuje směrnici Evropské unie o ochraně podmíněného přístupu, dle mého názoru není implementován správně. Dotýká se pouze jednání v obchodním styku a měřítku i u takových jednání, kde směrnice požaduje obecnější úpravu. Také podle tohoto zákona nelze postihnout příjem, tedy to samotné využívání, ten pouze postihuje prodejce, výrobce, dovozce apod., kteří takováto zařízení dovážejí, a případně může postihnout i média, která by je propagovala. Pokud byste na webu např. zveřejnili článek, že se jedná o šikovnou mašinku, která umí tohle a tohle, můžete dostat pokutu až pět set tisíc korun.

Takže do budoucna by bylo ideální, aby legislativa myslela i na koncového uživatele.

Dá se to tak říci. Jde o to, aby legislativa ochránila investici firmy, která zařízení provozuje, aby mohl být uplatněn a ochráněn obchodní model.

Existuje v rámci tohoto boje mezi vámi a zahraničními organizacemi nějaká spolupráce?

Patříme do mezinárodní sítě protipirátských organizací, které fungují různě po světě, takže spolupráce zde určitě je.

Takže je tam např. i spolupráce v rámci oblasti, o které jsme se bavili, tedy digitální televize?

Prioritně si toto musí pohlídat sami poskytovatelé služeb, které jsou zneužívány. Je to jejich starost a pokud to nedělají aktivně nebo nepověří nás či někoho jiného, aby s tím něco dělal, tak se s tím nic neděje. Policie v těchto věcech jedná pouze na podnět. U nás sice nejsou žádné masivní zátahy na prodejce smart karet nebo něčeho podobného, ale i tyto případy se řeší.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Myslíte si, že má legislativa šanci úspěšně bojovat proti pirátům digitálního signálu?

99 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 7. 2009 22:31

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+