Má v dnešní době ještě smysl vysílat teletext?

Trochu historie…

Průkopníkem teletextu v České republice, respektive v tehdejším Československu, byla Česká televize, která ho vysílá od 1. května 1988. Ve světě se však teletext objevil již počátkem sedmdesátých let minulého století. Když u nás teletext začínal, diváci ho mohli vidět pouze na jednom televizním okruhu. Dnes už snad ani není možné koupit televizor, který by příjem teletextu neumožňoval. Nevydáme-li se tedy do nějakého obchodu s historickým zbožím. Na zhruba 800 stranách nabízí teletext divákům textové informace doplněné jednoduchou grafikou.

V analogovém vysílání cestuje teletext schovaný v zatmívacích intervalech, které jsou mezi každými dvěma televizními půlsnímky. Digitální vysílání osamostatnilo teletext do podoby vlastního datového toku, který je spolu s programy a jejich EPG (programovým průvodcem) součástí multiplexu. Teletext byl vyvinutý v Británii na začátku sedmdesátých let pro potřebu dostat k divákovi skryté titulky. Jak výzkum v této oblasti pokračoval, začalo se přemýšlet nad tím, jak využít televizního signálu i pro zobrazení dalších informací.

Jan Zeman, Česká televize: O omezení či zrušení teletextu zatím neuvažujeme

Nástup digitálního vysílání nemá podle vedoucího teletextu České televize Jana Zemana na tuto součást signálu zatím zásadní vliv, alespoň tedy ne u nás. Přístup k teletextu je nyní pro řadu diváků dokonce jednodušší a hlavně komfortnější. Přispívá k tomu právě technologický vývoj, uvedl pro DigiZone.cz Zeman a dodal: V době internetu samozřejmě není po teletextové službě taková poptávka jako v minulosti. Nicméně stále registrujeme statisíce čtenářů týdně, takže se určitě nejedná o zanedbatelnou skupinu. Proto v současné době neuvažujeme o omezení či dokonce zrušení teletextu. Vedoucí teletextu však připustil, že tato služba nezůstane ve své stávající podobě věčně. Je zřejmé, že po celou dobu vysílání SD (ve standardním rozlišení obrazu, pozn. red.) budeme muset nadále provozovat kvalitní teletextové služby a paralelně s tím rozvíjet nové digitální doplňkové služby, konstatoval Jan Zeman. Zájem je v současné době především o stránky sportovního kanálu ČT 4, které dosáhly 13,6 % ze všech teletextů. V roce 2008 nepřekračoval ani 2 %.

Ivo Ferkl, TV Nova: S přechodem na HD teletext zanikne

Podle technického ředitele televize Nova Iva Ferkla se obecně předpokládalo, že v digitální éře dojde k náhradě teletextu v klasické podobě teletextem „vyšší generace“, tzv. superteletextem, který umožní mj. lepší grafiku a rychlejší přístup k informacím. To bylo ovšem podmíněno rozvojem i jiných aplikací na platformě MHP – jak je to v současné době s rozvojem MHP, netřeba rozebírat. Vzhledem k tomu, že úlohou teletextu není jen poskytnutí online informací, ale například i poskytování skrytých titulků pro neslyšící, dochází k tomu, že teletext v klasické podobě doprovází pozemní terestrické vysílání i v sítích digitálních. S ohledem na klesající příjmy z inzercí pro tento sektor trhu není možno nadále provozovat informační servis, zejména pak v případě komerčních stanic, v dostatečné obsahové kvalitě, vysvětluje Ferkl.

Technický ředitel televize Nova Ivo Ferkl. Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Z tohoto důvodu již například v Británii dochází k ukončování provozování teletextu, a tuto službu přestala nabízet například i CNN. Svoji velkou roli pochopitelně hraje i rozvoj jiných alternativních platforem, poskytujících aktuální informační servis, včetně EPG, zejména pak vysoká penetrace internetu. Osobně si myslím, že bude docházet k útlumu teletextových aktivit v klasické podobě, a to i na programech, kde teletextový doplňkový servis byl dosud obvyklý, zejména pak u komerčních stanic. S přechodem na HD vysílání pak tento fenomén zanikne úplně, míní Ivo Ferkl.

Patrik Slavík, TV Prima: Do konce analogového vysílání se diváci o teletext bát nemusí

Technický ředitel televize Prima Patrik Slavík si myslí, že teletext je službou, kterou část diváků stále považuje za samozřejmou a využívá ji. Je pravdou, že počet diváků, kteří využívají teletext jako zdroj informací, meziročně klesá (měsíční sledovanost se snížila asi o 250 tisíc přístupů trvajících déle než jednu minutu), ale stále je zřejmé, že zájem o tento přenos informací trvá. V rámci teletextu dostávají diváci nejen zpravodajský a sportovní servis, informace o vysílaných pořadech, ale i další. Teletextovým dekodérem jsou vybaveny všechny novější modely televizních přijímačů, tedy není pro diváka problém tyto informace zobrazit, říká Slavík. Doba, kdy budou televizní přijímače vybaveny připojením k internetu a nějakým typem browseru, je podle šéfa techniky na Primě hodně vzdálená a bude také záležitostí trhu, zda se takové přístroje budou vyrábět nebo ne.

Technický ředitel televize Prima Patrik Slavík. Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Vzpomeňme si na dlouho diskutovanou otázku MHP aplikací šířených v rámci digitálních sítí (tedy s nárokem na datový tok), které jsou dnes téměř zapomenuty. Teletext oproti tomu využívá nezobrazované oblasti televizního signálu a přenos těchto dat není na úkor kvality obrazu programů vysílaných v multiplexu. V rámci teletextových dat jsou také přenášeny tzv. skryté titulky, které mohou diváci najít na straně 888 a kterými je opatřeno více než 15 % pořadů, u nichž je zajištěna synchronnost zobrazení díky vkládání do obrazového signálu přímo při odbavení, vypočítává Slavík. Minimálně do doby ukončení analogového vysílání se diváci Primy o teletext nemusí obávat. Spíše si myslím, že situace bude podobná jako s analogovým satelitním vysíláním německých stanic, které zdánlivě již není potřebné, ale přesto ho spousta domácností v Německu využívá, uzavírá Slavík.

       

Jiří Balvín, Óčko: Teletext je pro nás kopií internetových stránek

Také hudební televize Óčko využívá služeb teletextu. Ty mohou připomínat spíše ale převedenou podobu jejich internetových stránek, což potvrzuje i generální ředitel Jiří Balvín. V případě Óčka je to v podstatě kopie našich internetových stránek, divákům umožňujeme mít při sledování televize aktuální informace, uvedl pro DigiZone.cz Balvín s tím, že jeho vysílání určitě smysl má, protože ho lze považovat za jeden z informačních kanálů. Co se týká návštěvnosti, žádné statistiky si však stanice z rodiny Mafra media nedělá. Pro nás teletextové vysílání pouze informační rovinu, upřesnil tento důvod Jiří Balvín. Na závěr pak dodal, že budoucnost teletextu příliš nadějně nevidí. Podle mého názoru bude asi stagnovat, konstatoval s tím, že ho však Óčko zachová, ale nepočítá s jeho komerčním rozvojem.

Generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín. Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz