Hlavní navigace

Loewe Bild 7.55: To nejlepší, co si dnes můžete pořídit

28. 10. 2016
Doba čtení: 23 minut

Sdílet

 Autor: Loewe
UVNITŘ GALERIE – Novinka s obrazovkou OLED a rozlišením 4K nabízí vše, co je obvyklé v nejvyšší třídě, a řadu věcí navíc. Některé nikde jinde nenajdete. Třeba zabudovaný disk či příjem internetového rozhlasu.

O tomto televizoru jsme už bohatě referovali a ukazuje se, že bylo proč. Se základními informacemi vás proto odkáži na předchozí, volně publikovaný článek, v němž mj. najdete i obsáhlé galerie včetně menu a také popis možných rozšíření. Ty jdou – jak je u tohoto německého výrobce zvykem – daleko nad míru obvyklou. Jen tabulka s uváděnými parametry se od té doby trochu vyprecizovala zejména u spotřeby. Ta je ve finální podobě (energetický štítek EU) lehce nadzvednuta na výsledných 150 wattů a ročních 208 kWh při průměrném sledování 4 hodiny denně. A protože v galeriích je k vidění i styl ovládacího menu a nabídka na tlačítku Home (Domov), zaměřím se v této recenzi spíše na detaily a třešničky na dortu. A samozřejmě na obraz a zvuk a chování televizoru za provozu, třeba i v případě obsahu s technologií HDR, tedy vysokým dynamickým rozsahem.

Bild 7 s úhlopříčkou 140 cm (55") jsem dostal zapůjčen s podlahovým podstavcem, a tak jsem se po dlouhých letech konečně díval na obrazovku v ergonomicky správné výši a pod správným úhlem. Moje komoda totiž byla původně koncipována jako ne-televizní, takže je o něco vyšší.

Podstavec je vybaven motorem dovolujícím přístroj prostřednictvím dálkového ovladače natočit v úhlu +/– 45 stupňů, přičemž motor je napájen z televizoru a ještě zbylo místo na kabeláž, kterou můžete vést stojanem, takže ústí rovnou u podlahy.

Natáčení se ovládá velice jednoduše, nejčastěji přes šipková tlačítka či kontextové menu, které nabízí řadu dalších vychytávek. Stojan je designově bezchybně proveden, včetně zmiňované výšky, ve které je umístěna obrazovka, a je také zpracován s tradiční německou kvalitou, na kterou je radost pohledět.

Dokoupit k Bild 7 ale můžete i jiný, resp. možná budete muset, protože v ceně tentokráte dostanete uchycení na zeď. Po pravdě řečeno, tady to bude televizoru, který má i motoricky posuvnou a extrémně tenkou obrazovku OLED hlubokou necelých 7 mm, slušet nejvíce.

ČTĚTE TAKÉ: OLED televizor Loewe Bild 7 dnes představen i u nás

OLED televizor Loewe Bild 7: parametry, galerie, první dojmy

VIDEO: Podívejte se, jak se vyrábí OLED televizor Loewe Bild 7

Co je vlastně k mání?

Nová řada OLED televizorů Bild 7, nebo v originále „bild 7“, se zatím nabízí ve dvou úhlopříčkách, vždy s plnou podporou H.265/HEVC:

  • Bild 7.55 – 140 cm (55"), 149 000 Kč a
  • Bild 7.65 – 165 cm (65"); 209 000 Kč.

Ceny se mohou zdát vysoké, ale ten, kdo se orientuje na trhu, bude překvapen jejich konkurenceschopností, což je jasně vidět z cenového srovnání níže.

A designová koncepce asi sedmimilimetrové motoricky posuvné obrazovky na tlustším a bytelném základu? Přiznám se, že osobně bych dal spíše přednost koncepci klasické, tedy poctivému kusu plochého televizoru o hloubce nějakých šest, sedm centimetrů, a to i při vší kvalitě, s jakou je Bild 7 vyroben. Tady se ale ozývá můj konzervatismus, i když je to i zdravý respekt před těmi pár milimetry, ve kterých poskakují pohyblivé obrázky.

Ale abych odpověděl na otázku: koncepce je úchvatná.

Zvláště na podlahovém stojanu.

V každém případě je podle mého „povinností“ pro každého potenciálního kupce televizoru OLED nad 100 000 Kč Loewe Bild 7 vidět.

Slibuji, že to bude stát za to.

PŘEHLED DIGIZONE: Další články o aktuálně prodávaných televizorech s obrazovkami OLED

První pohled: LG Signature OLED65G6V

První pohled: LG Signature OLED65E6

První pohled: Panasonic TX-65CZ950, OLED s certifikací THX

Uveden Philips OLED 901F. S Ambilight a Android TV

Aktualizované cenové srovnání

V obsáhlých prvních dojmech jsem zmiňoval i to, jak si novinka stojí v porovnání s Ultra HD (4K) konkurencí. Základ této kapitoly v podstatě může zůstat stejný, u cenových relací se však přece jen něco změnilo. Takže tady je kapitola ještě jednou a aktualizovaná na stav k 25. 10. 2016.

Loewe podle mého velice chytře uvádí jak 55 palců, tedy 140 cm, tak 65 palců, tedy 165 cm, a chystá ještě větší úhlopříčku nejspíše kolem 75 palců, tedy 190 cm. Panasonic má zatím v nabídce jen 165 cm, LG pokrývá nejvíce úhlopříček, i když u nás zatím nabízí jen 55 a 65 palců. Jako konkurenční k Bild 7 však můžeme brát pouze řadu Signature, resp. její nejvyšší model G6. Philips pak se svým prvním OLED televizorem míří na 140 cm, Samsung a Sony OLED vůbec nenabízejí.

Prodejní cena 209 000 Kč za verzi Bild 7.65 se 165 cm se sice může zdát vysoká, ale pokud si ji srovnáme s aktuálními prodejními cenami obdobné OLED konkurence, je překvapivě nízká, a pokud porovnáme výbavu, je naprosto bezkonkurenční.

Panasonic TX-65CZ950E přijde na 199 990 Kč (oznámen byl na podzim 2015), LG Signature OLED65E6V uvedená nedávno na 187 990 Kč. Rozdíl je tak minimální a už jen výbava je u Bild 7.65 zjevně zcela jinde, i když Panasonic nabízí certifikaci THX.

V rámci objektivity je třeba ještě zmínit, že LG E6 je v rámci OLED druhá řada shora a na nejvyšší G6 teprve čekáme. Ke koupi by měla být v listopadu, i když zastoupení LG zatím ještě přesný termín neznalo. Cena za tento televizor v úhlopříčce 65 palců, tedy 165 cm, se už mezitím objevila na Alze a je to 219 999 Kč. Bild 7 je tedy ještě levnější…

LG OLED65G6V má sice také zdvojené tunery a hodně unikátní zvukovou lištu kombinovanou s natočitelným podstavcem, ale není tu ani pevný disk, ani internetové rádio a k dispozici také není mj. prakticky žádná individualizace vizáže televizoru, nemluvě například o originálním podlahovém stojanu s motorem. Více viz článek s prvními dojmy.

Nejvíce vás ale asi zajímá srovnání v případě Bild 7.55 s úhlopříčkou 140 cm, tedy 55 palců. Tady byla cena stanovena na 149 000 Kč a momentálně nejvyšší model LG Signature OLED55E6V přijde na 133 999 Kč, varianta G6 se zatím s touto úhlopříčkou neobjevila a nejspíše ani neobjeví. V USA se totiž prodává jedna ještě větší – 76,7 palce, tedy 195 cm.

Televizor Philips 55POS901F s operačním systémem Android TV a osvícením pozadí Ambilight má stanovenu cenu na 99 990 Kč s tím, že je očekáván v listopadu. Tady je cenový rozdíl už značný, takže uvidíme, jaký vlastně bude.

Po nutné odbočce pojďme nyní k obvyklému schématu testovacích článků, protože televizor Loewe Bild 7.55 opravdu přistál u mě doma. V šoku jsem z toho ještě teď…

Klasická instalace Loewe se spuštěnými titulky v tuneru

Výrobce ji má trochu speciálnější hned v několika ohledech. Především je komplexnější, i když vám bohužel na závěr setřídění naladěných stanic nenabídne. Specialitkou je třeba to, že se po nabídkách posouváte nikoli šipkou či OK/Enter, ale tlačítkem „rychloposuvu“ vpravo či vlevo (tlačítko je chybně označeno, k čemuž se dostaneme), přičemž někdy musíte nabídku potvrdit OK. Bohužel také nedostanete na výběr, zda chcete vypnout doplňkové titulky brané z teletextu, takže ty jsou po instalaci zcela zbytečně zapnuty.

Jinak je vše snadné a svižné, možná až na nemožnost připojit se přes Wi-Fi k mému směrovači, routeru Netgear R7000, přes tlačítko WPS, které u TV zcela chybí. To ale někteří nejspíše přivítají. Mimochodem, zabudováno je Wi-Fi ac…

Po zapnutí televizoru se obrazovka při standardním nastavení vysune nahoru a odhalí výkonný zvukový systém, opravdovou zvukovou lištu s reproduktory, za kterou stojí šestikanálový zesilovač. Pokud TV vypnete, vše vrátí do výchozího stavu a zvuková lišta se skryje za panel. Chování můžete ovlivnit v nastavení a není problém změnit pozici obrazovky kdykoli za provozu.

S televizorem dostanete montáž na stěnu, já testoval se zapůjčeným a vysloveně špičkovým, motoricky ovládaným podlahovým stojanem. Jeho montáž je snadná, vše do sebe precizně zapadá a je radost ho dávat dohromady. Samozřejmě ve dvou, protože ani pouhé vybalení televizoru z excelentně navržené a hlavně bytelné krabice (u Loewe si vždy „spravím oko“) pro jednoho člověka opravdu není. Ostatně doporučení nechat si TV nainstalovat je tu zcela na místě. Ale to je u každého přístroje s tenounkou obrazovkou OLED, což jsou dnes bohužel všechny. U Loewe navíc musíte uvolnit šroub, který motoricky posuvnou obrazovku jistí v přepravní poloze.

Naladěné stanice můžete následně fyzicky setřídit, můžete je umístit do oblíbených na tlačítku Home, hromadně je mazat nebo si vytvořit vlastní seznam, na který se následně přepnete. Ten však u mě občas nepřežil vypnutí a zapnutí televizoru a bylo zapotřebí ho znova vybrat. Na drobné firmwarové chybky jsem narazil i jinde, ale tohle výrobce jistě urychleně napraví.

„Dálka“ je stejná, jako dříve, jen v jiné barvě. Upravit by ale podle mého zasluhovala. Výrazně tu chybí samostatná tlačítka pro rychloposuv (ta, která vidíte, zajišťují přeskok o kapitolu, skladbu, dále a jsou chybně označena) a zvětšit by zasluhovalo i Home. Nemluvě o přesunutí veledůležitého Back/End!
Autor: Bohumil Herwig

„Dálka“ je stejná jako dříve, jen v jiné barvě. Upravit by ale podle mého zasluhovala. Výrazně tu chybí samostatná tlačítka pro rychloposuv (ta, která vidíte, zajišťují přeskok o kapitolu nebo skladbu dále a jsou chybně označena) a zvětšit by zasluhovalo i Home. Nemluvě o přesunutí veledůležitého Back/End.

Ovládání vylepšené, ale občas si zvyknout musíte

Dálkový ovladač v barvě televizoru je příjemně těžký a přehledný se solidním rozložením, a i když chápu zachování kontinuity, pár věci prostě opravit chtělo. Typicky tlačítko Home, které mělo být větší, Back/End, které je obtížně nahmatatelné poslepu, a bohužel stále chybí i samostatná tlačítka pro rychloposuv. Ta stávající jsou sdružená s přeskokem o kapitolu/čas/skladbu dále, což nechápu vůbec, protože místa je na ovladači habaděj. Navíc při stlačení rychloposuv nevyvolají, musíte je podržet déle, takže funkce je vlastně na ovladači popsána špatně. Nemluvě o tom, že pokud tlačítko krátce zmáčknete ve videu v multimédiích, skokově se posunete o 120 s a v TimeShiftu (přehrávání živého televizního vysílání se zpožděním) o 60 s (vynikající pro přeskakování reklam). Teprve delší podržení vyvolá přetáčení/rychloposuv a tohle je nejen otrava, ale musíte si na to i zvyknout.

Konzistentně se však nechová ani Back/End, protože z nabídky nevyskočím vždy.

Částečně přepracované menu na tlačítku Home či menu nastavení se ovládá povětšinou výborně a intuitivně a tady se inovace povedla. V nabídkách se dá kolovat a jen tu a tam ještě vidíte částečnou nekonzistentnost danou nedotažením rozdělení funkcí mezi šipkovými tlačítky a OK. OK pak v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů a v multimédiích souborový manager, což je neobvyklé. Do softwarového ovládání na obrazovce se dostanete přes tlačítko Info.

Ovládání sice není na jedničku, ale dvojka, resp. spíše jedna mínus je na místě. Důležitější je, že při práci v tuneru, s TimeShiftem, nahráváním nebo třeba v EPG je vše průhledné. A základní nastavení by vám měli udělat při instalaci. OLED televizor tohoto typu rozhodně není na nějaké to domácí bastlení…

EPG bez zvukového výpadku. Kdo to dnes na Unixu umí?

Obraz obstarává malé okénko v levém rohu, zvuk se při vyvolání či odchodu z programové nabídky nepřeruší a takto precizní přechod dnes neuvidíte nikde a u žádné třídy televizorů (u Samsungu tu a tam je, ale nikoli tak hladký). Ostatně při vypnutí TV se efektně zatáhne opona a to je hodně „cool“…

Programová nabídka ukáže pět kanálů a pro vybraný pořad také informace o začátku a konci vysílání a několik řádků podrobnějšího popisu. V kompletu se pak objeví po zmáčknutí OK. Pokud ale OK stlačíte na aktuálním pořadu, jste přepnuti na kanál, i když jinak se po EPG můžete pohybovat zcela libovolně. Na tlačítku Menu najdete ještě volbu Změnit náhled a pokud vyberete Komprimovaně, uvidíte na výšku stanic jedenáct. Původní volba Standard se tak s výhodou dá použít pro někoho, kdo má slabší zrak, protože při pěti stanicích jsou písmo a loga zvětšené.

Na to, jak se přesunout na další den jinak než přes tlačítko rychloposuvu, což je hodně kostrbaté a hlavně to dlouho trvá, jsem nepřišel a ani v příručce jsem na toto téma nic nenašel. Na kolik dnů je k dispozici EPG, tudíž nevím, i když podle posledního testu Loewe One 40 je nejspíše opět devítidenní. Na druhou stranu na One 40 šlo například vypnout obrazovku zeleným teletextovým tlačítkem, což zde nejde (škoda!), takže kdo ví, jak je tomu třeba u EPG.

V menu nastavení v části Obsluha, EPG můžete ovlivnit volby jako příjem dat pro jednotlivé stanice (DVB rozhlas, TV), zapnout televizor při nahrávání pořadu nebo promazat databázi informací o pořadech. Z EPG také můžete nahrávat na interní terabajtový pevný disk a postaráno je i o případné konflikty, které mohou vzniknout i přesto, že současně můžete zaznamenat dva pořady.

EPG mi ještě občas zazlobilo a někdy nešlo vybrat další pořad v rámci dané stanice, i když jeho název zobrazen byl. Potíže tu a tam byly se stažením programové nabídky na pozadí. Po vypnutí a opětovném zapnutí televizoru se ale data bez problémů udržela a někdy i hbitě dotáhla bez ohledu na multiplex, na kterém jsem se nacházel. Raný firmware, ale vše je naštěstí udrženo v mezích a v porovnání se současnou situací na trhu jsem i tady příjemně překvapen. Ale firmware je na jiné povídání…

Nastavení funkce obraz v obraze, tedy PiP. Co ovlivnit nejde je to, z kterého okna půjde zvuk. Vždy přichází z toho hlavního.
Autor: Bohumil Herwig

Nastavení funkce obraz v obraze, tedy PiP. Co ovlivnit nejde, je to, z kterého okna půjde zvuk. Vždy přichází z toho hlavního.

Chytré funkce stále bez českých aplikací, spolehlivé HbbTV

Zdvojené tunery dovolují spoustu možností, o kterých jsem se u jiných recenzí „nového Loewe“ zmiňoval už několikrát. Třeba nahrávání dvou pořadů současně či pohled na jeden z nich v jednom okně a na druhý v menším, přičemž můžete volit velikost obrazového náhledu. Ten vyvoláte tlačítkem PiP, tedy obraz v obraze, a přes zelené teletextové tlačítko jde operativně přepínat mezi aktivním kanálem, ze kterého běží i zvuk, a kanálem vedlejším.

Aplikace najdete na tlačítku Home zajišťujícím i přístup k nahrávkám, nejoblíbenějším kanálům, internetovým rádiím či třeba do menu nastavení. V základu jsou uloženy například Tidel, YouTube či přístup na nejrůznější internetová rádia. Další aplikace, jako například iConcerts, stáhnete z knihovny aplikací, kde však zatím není jediná česká či slovenská. Na ty ještě čekáme, ale obě země už má platforma, na které jsou TV Loewe provozovány, unixový NetRange, zavedeny v systému pro předvýběr aplikací. Takže snad…

Právě v obchodě s aplikacemi jsem narazil na další nekonzistentnost v ovládání. Nedá se z něj totiž vyskočit do menu Home a nezbylo mi nic jiného než funkci ukončit delším podržením tlačítka Back, které vyvolá End, tedy návrat do TV tuneru.

Co se týče internetových rádií, s těmi televizor zachází stejně jako se všemi ostatními kanály. Můžete je tedy uložit mezi oblíbené na tlačítko Home a také možnosti si nezadají s vyspělým rozhlasovým přijímačem. Stanice lze vyhledávat podle nejrůznějších kritérií, a protože si systém převezme umístění televizoru, v případě výběru volby „Local“ (menu není zcela převedeno do češtiny) najde i stanice české. Pokud máte v menu nastavení aktivní volbu pro ztlumení obrazovky, po chvíli přehrávání vám výrazně pohasne, takže ji šetří a šetří i energii. V softwarovém menu pak můžete obrazovku zcela vypnout a ponechat zapnutý pouze zvuk. Je však škoda, že tato volba není na kontextovém tlačítku Menu tak, aby byla dostupná všude. Nebo na zeleném teletextovém tlačítku, kde by to sedělo nejvíce.

Jak vidíte, jednoznačně chybí české aplikace zejména pro IPTV/VoD a přednost tak stále dostávají vyspělejší trhy. A není tu zatím ani možnost převzetí obrazovky ze systému Android či kompatibilita s Wi-Fi Miracast.

Technologie HbbTV byla funkční hned po instalaci a úspěšně pracovala jak u FTV Prima, tak u ČT. Na stanici Kino Svět hybridní televize nejela, na HbbTV kanálu Seznam.cz TV fungovala bez potíží, a navíc jsem v libovolném okamžiku mohl tlačítky postupné volby kanálů přejít na nějakou jinou TV stanici, což není pravidlem.

Pro ovládání prostřednictvím mobilního telefonu se používá aplikace Loewe Smart Assist, která sice není lokalizována, ale je už uvolněna pro český a slovenský trh. Najdete v ní například EPG, dálkový ovladač či možnost vzdáleného nahrávání pořadů. Vše je snadno pochopitelné a lokalizace v podstatě není zapotřebí. Jak vypadá, vidíte v galerii níže.

Bez potíží jsem si také z Bild 7 sáhl na stolní počítač s Windows 10 napojený na stejné síti, resp. stejném routeru, a promítl fotografie. Nepotřebujete k tomu instalovat zhola nic a vše probíhá přes DLNA.

Bluetooth jako standard a odolný Lamax Beat SE-1

Tento bezdrátový systém u televizorů Loewe v základu nebývá. Nově by ale být měl a u Bild 7 to otevírá nové možnosti.

Přes Bluetooth můžete jednak připojit klávesnici a myš a jednak nějaké audiozařízení. To ale musí zvládat profil A2DP. Může jít jak o sluchátka, tak o externí reproduktor či přímo reprosystém. Já vyzkoušel připojení odolného Lamax Beat SE-1, který jsem měl v době testu na vyzkoušení a který je určen pro vnitřní i venkovní použití (krytí IP65).

Spárování probíhalo k mému překvapení velice hladce, reproduktor do koupelny zapadl a našinec nemusel mít strach, že se něco poškodí. Připojení externího odolného reprosystému se ale může hodit i pro poslech internetových stanic třeba na balkóně či terase nebo přímo na zahradě, což jsem také vyzkoušel. Bluetooth v mém případě zděné stavby bez potíží zvládlo dvě stěny a nějakých osm, devět metrů. Zvuk televizoru nebyl nijak ovlivněn a ještě si pro přenos můžete nastavit, kolik má mít audiokanálů, což se hodí u nějakého sofistikovanějšího externího Bluetooth systému. I když tady ho potřebovat nebudete, protože dokoupitelné reprosoustavy Klang 7 prý pracují s modifikovaným Wi-Fi.

Některé zajímavé možnosti

O nich jsem se už několikrát zmiňoval u jiných televizorů Loewe a i zde jich je tolik, že zrak přechází. Vyberu tedy jen pár chuťovek, protože mluvit například o obrazových a zvukových režimech nemá v tomto případě smysl. Na obrazu nebylo třeba upravovat zhola nic, zvuk jsem si trochu poladil manuálně (basy a výšky), což navíc můžete udělat zvlášť pro muziku a zvlášť pro video. Výsledek byl, i za mých poněkud náročnějších světelných podmínek v tomto ročním období, vždy excelentní.

Všímat byste si tak měli především jiných voleb. Jako té pro vysouvání a zasouvání panelu, kterou najdete v části Obsluha, Další…, Obrazovka-kinematika.

Zvuk ale pracuje i v okamžiku, kdy obrazovka zvukovou lištu zcela zakrývá. Jak následně uslyšíte, není to sice úplně ono a vše je trochu utlumeno, ale kýženého efektu bylo dosaženo. A pokud dokoupíte dvojici bezdrátových stojanových reprosoustav, bude zase všechno jinak.

V menu najdete i natáčení obrazovky na podstavci (Obsluha, Další…, Natáčení TV), v němž lze definovat i vypínací pozici a zadat krajní polohy. Za provozu televizoru je pak natáčení obrazovky kdykoli po ruce nejčastěji přes kontextové menu nebo šipku vlevo, šipku vpravo.

Pro nahrávání televizor nabízí přehledný výpis, ve kterém ukáže případné konflikty, a vy můžete jednoduše vybrat ty správné programy a zbytek zrušit. Tato nabídka se ukazuje automaticky právě v okamžiku konfliktů a je příjemné, že na to při programování nahrávání nemusíte myslet.

Myslet ale nemusíte ani na pozastavení živého televizního vysílání, když vám například přijde nečekaná návštěva nebo zazvoní mobil. Pro spuštění TimeShiftu totiž stačí jen zmáčknout Pause, živě vysílaný pořad se zastaví a vy ho pak můžete opět spustit nebo si přehrávání urychlit převíjením třeba dvojnásobnou rychlostí. Navíc se zabudovaným diskem neřešíte otázky typu „kam s ním“, neřešíte párování s televizorem apod.

Nahrává se transportní stream (TS) a nahrávku lze přenést i do počítače a přehrát někde jinde. Tohle je uděláno výtečně, a kdyby byly k dispozici základní střihové možnosti – odstřihnutí reklamy na začátku a na konci a vystřižení úseku A–B – bylo by vše dokonalost sama.

Ovlivnit rovněž můžete režim rychlého spuštění televizoru, a to dokonce i v přednastavených časech od/do, k čemuž se ještě dostaneme. Upravit lze i funkci tlačítka hvězdička (oblíbené), resp. jeho delšího podržení. Na něj je možné nastavit vybranou akci z nabídky, což je například 3D, vstup do menu obrazu a zvuku, vyvolání obchodu s aplikacemi či poslechu internetových stanic.

V případě nahrávání nelze nastavit kvalitu, nahrává se vždy maximální. Volit můžete, jak dlouho se bude nahrávat před (max. 15 min.) a jak dlouho po ukončení pořadu. Tady je maximem opět 15 minut, což je dnes poněkud málo. K dispozici je také celá řada nejrůznějších časovačů.

Multimédia zatím bez titulků, precizní přehrávání HDR

Rozhraní USB 3.0 bohužel není na boku, ale je umístěno na zadní straně s vývodem ve směru dolů, a to hned jako první. Výsledkem je, že se do něj velmi špatně zasouvají paměťová média, a to i když máte televizor umístěn vysloveně v prostoru na podlahovém stojanu. Pokud USB 3.0 nepotřebujete, můžete využít dvojková rozhraní na boku. Pro 4K to ovšem není ideální, což je slabé slovo.

Práce se soubory je jednoduše ovladatelná, i když multimédia jdou přehrávat pouze podle jednotlivých typů. Ovládání samotného přehrávání však může být někdy trochu matoucí a v některých situacích vyžaduje zvyk, a to i proto, že nápovědy tu příliš mnoho není, což je ale jen zdánlivé. Na první pohled nápověda není ani v menu nastavení, ale když jsem ji viděl na snímku v příručce, začal jsem důkladněji pátrat a zjistil, že se v menu jen neobjevuje. Pokud ji vyžadujete, stačilo v mém případě jen zmáčknout Info a byla k dispozici. Vraťme se ale k ovládání multimédií.

Tady je škoda, že se nepracuje systémem OK jako Play/Pause, a hlavně že se Back/End nechová vždy jako Zpět/Konec a například nezruší přehrávání. Základem je práce à la videomagnetofon :), což je jen otázka zvyku.

Ve fotografiích byly z testovaných souborů přehrány JPG a PNG, 3D snímky ve formátu MPO televizor neviděl, i když 3D umí (pasivní). U muziky, kde se taktéž výtečně ukázal základní zvukový systém televizoru (dokoupit můžete i dvojici stojanových reprosoustav), zvládl Bild 7 formáty FLAC, MP3, WMA a WAV. A také FLAC s šestikanálovým DTS a tohle byl solidně ne-televizní nářez, protože slyšet byly nejen obvyklé výšky, ale také středy a výrazné basy. V případě televizoru rozhodně to nejlepší, co jsem nejen za poslední rok slyšel. A také nejlepší televizor od Loewe.

Alespoň z těch, které jsem zkoušel.

U videa nepracovalo DTS HD Master Audio, což mě poněkud zklamalo, i když kompatibilní by být podle udávaných parametrů mělo. Dolby Digital, resp. profesionální videonahrávka (koncovka M2TS) natočená ve Full HD s nějakými 25 Mb/s jela bez potíží stejně, jako např. MOV, čistý MPEG-4 či H.264, resp. AVCHD (rozlišení HD Ready a Full HD). Televizor zvládl i MKV L4.0 a L4.1, ovšem opět bez externích titulků.

Přehrávání souborů s kompresí H.265/HEVC jsem vyzkoušel jak u Full HD, tak v Ultra HD. V obou případech bylo bezproblémové, tu a tam jen zazlobil start, kdy zvuk naběhl okamžitě, ale obrazu to tři, čtyři sekundy trvalo. Nic neobvyklého.

Potíže nastaly až při přehrávání dvou testovacích 4K souborů s H.264 a televizor nepřehrál ani jeden, pouze vypsal „chyba souboru“. V jednom případě šlo o prostou nahrávku z mobilu.

Co je naopak vynikající, je přehrávání videí s obsahem poplatným technologii HDR (vysoký dynamický rozsah). Tady byla opravdu radost se na scény dívat a přiznám se, že takto jsem HDR ještě neviděl. Nejenže se naprosto jasně ukazují rozdíly mezi SDR a HDR, ale třeba detaily za hořícím ohněm byly neuvěřitelně dobře viditelné, až jsem měl pocit, že se vlastně nedívám na televizor, ale situaci pozoruji vlastníma očima ve skutečnosti.

A právě o to u HDR jde.

K dispozici jsem měl nově i několik testovacích souborů pro Dolby Vision a tady si nic netroufám posuzovat, protože je to poprvé, co je v domácích podmínkách vidím a nemám žádné srovnání. V každém případě jak u HDR, tak u obsahu s Dolby Vision je škoda, že televizor nedá přehrávání divákovi nějak najevo typicky drobným logem tak, jak je to dnes zvykem. Třeba by mohlo být i vypnutelné…

Při přerušení přehrávání videa dokáže televizor bez potíží navázat, a to i když si odskočíte do tuneru, pracujete s nahraným pořadem či mezitím přehrajete něco úplně jiného. Chování na jedničku s hvězdičkou.

Škoda tak jen externích titulků ve videu, které zatím nejsou podporovány a nenatáhnou se ani při stejném pojmenování jako soubor s videem.

Tady má Loewe rezervy, ale prý o tom ví, takže se, doufejme, dočkáme.

Funkce obraz v obraze (PiP) v praxi. Okénko náhledu je v nastavení zvětšeno.
Autor: Bohumil Herwig

Funkce obraz v obraze (PiP) v praxi. Okénko náhledu je v nastavení zvětšeno.

Černočerná tma a obraz i zvuk jako z partesu

To první patří k technologii OLED jako takové, na to další jsme si u Loewe, abych byl přesnější, u „nového Loewe“, už pomalu zvykli. Důležité ale je i to, že se opět vylepšilo ovládání a je na úrovni, na jaké u Loewe myslím ještě nebylo. Neříkám, že si občas nemusíte na něco zvyknout, viz typicky multimédia, ale poslední inovace televizoru rozhodně prospěla. Výrobci se navíc podařilo inovovat v míře rozumné a zároveň tak, aby byla zachována jistá kontinuita, což je vždy problém. Majitelé některých starších TV mají navíc možnost dokoupit hardwarovo-softwarový kit, který je dostane takříkajíc up-to date, na úroveň těch nejnovějších. Někoho však může iritovat zejména vkládání baterií do dálkového ovladače, kde je styl stále zbytečně odlišný a je třeba být pozorný. Já nejvíce lituji lesklé obrazovky, ale bohužel, nic jiného se dnes v televizorech nedělá, takže to těžko vytýkat jako mínus.

Líbit se mi to ale nemusí…

Dodávaný podlahový stojan je dokonalost sama, včetně dílenského zpracování, a platí to i o samotném televizoru. Start ze stavu „vypnuto“ se může zdát pomalý, ale síťový vypínač byste vlastně vůbec neměli používat s výjimkou událostí, jako je odjezd na dovolenou. V této souvislosti nezapomeňte na tzv. čištění OLED panelu. Loewe ho má udělané zcela jinak než LG, ostatně i obrazovky jsou odlišné, a je tudíž třeba nechávat televizor po vypnutí v pohotovostním režimu a nevypínat síťovým vypínačem alespoň 30 minut. Nebo alespoň ne vždy či zpravidla. Pokud nejste zvyklí televizor vypínat ze sítě, nemusíte se o „čištění“ vůbec starat. Televizor si ho nenápadně zajistí sám.

A start z pohotovostního režimu? V praxi šlo o nějakých 18 s, ale vše se dá výrazně urychlit (cca o deset sekund) při zapnutí volby Režim rychlého spuštění, kterou ovšem klasicky doprovází zvýšená spotřeba, i když netuším o kolik, protože se neudává. V této souvislosti bych mohl vytknout i relativně vysokou spotřebu právě v pohotovostním režimu (< 0,49 W), ale majitelé takovéhoto skvostu jistě něco tak malicherného řešit nebudou. A i když si televizor při zapnutí rychlého spuštění vezme dvojnásobek, což je klidně možné, kdo nechce čekat, má možnost, jak se tomu vyhnout, a to je vždy dobře.

V příručce a v úvodních technických listech se psalo o dosti zarážejícím údaji týkajícím se pohledových úhlů a odezvy. Ta měla být 1 ms a v příručce k televizoru jsem ji už nenašel, stejně jako jas. Pohledové úhly jsou uváděny na pouhých 120 ° ze všech stran a jsou uvedeny i v příručce. Praxe ale subjektivně vzato říká něco jiného a odhadl bych je spíše na ty absolutní, tedy na nějakých 178 °, protože obraz je opravdu viditelný – bez barevných změn – i vysloveně z boku. Problém je podle dovozce, společnosti Basys, v metodice. Ta totiž LCD a OLED měří jiným metrem, takže pak je výsledkem oněch 120 °. Oficiálně udávanými pohledovými úhly se ale podle mého opravdu nemusíte zabývat…

V detailech tkví nejen krása…
Autor: Loewe

V detailech tkví nejen krása…

Kam dál? Cesta už nikam nevede…

Loewe Bild 7.55 je vrchol, za který nejspíše už ani jít nejde. Seriál Rapl přes HbbTV jsem viděl tak, jako nikdy, a to i co do barevnosti, a to i přes pouhých 720p, protože Česká televize více nenabízí.

Zážitkem ale byla i spousta jiných videí, včetně testovacích, které mám takříkajíc v oku s výjimkou nepřehrání Ultra HD s kompresí H.264. Jinak nemá smysl mluvit o dokonalé černé, perfektních barvách, excelentní pohybové ostrosti či výtečném resamplování, samozřejmě pokud je z čeho brát. Na mizerně, či spíše šíleně, šířených stanicích, jejichž vysílání by se mělo zákonem zakázat (Šlágr TV atd.), pracuje televizor na hranici možného a to, co uvidíte tady, buď vůbec neuvidíte, nebo jen velmi, velmi zřídka. Zapomeňte na jakoukoli LCD konkurenci, včetně jinak vynikajících Samsung SUHD (mluvím o loňských modelech, letošní jsem ještě v ruce neměl), zapomeňte ale i na konkurenci v podobě OLED. Při minimálním cenovém rozdílu tady dostáváte přístroj o pomalu třídu jinde nejen ve zvuku, ale také v doplňkových funkcích. Pokud bych si dnes měl vybrat, neváhal bych ani na okamžik. Zjevně tu tak máme nového krále. Teď k němu jen ještě najít královnu…

Jednu poznámku si však na úplný závěr neodpustím: proč na něco tak skvostného dává Loewe pouze dvouletou záruku?

Hodnocení

pro: excelentní obraz, vynikající zvuk, hodně zajímavá motorická koncepce výsuvné obrazovky s regulérní zvukovou lištou, EPG bez přerušení zvuku, spolehlivé a svižné funkce za všech okolností (unixový operační systém), interní disk – naprosto pohodové nahrávání a funkce TimeShift (!), internetová rádia a další bohaté funkce a možnosti nastavení, solidně fungující Bluetooth atd. atd.

UX DAy - tip 2

proti: záruka jen 2 roky, zatím bez podpory externích titulků ve videu a českých aplikací, problematicky umístěný konektor USB 3.0 (paměťová média se do něj velmi špatně zasouvají), chybí časovač přímo v EPG, na dálkovém ovladači chybně označené tlačítko přeskoku o skladbu kombinované s rychloposuvem

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× tužkové baterie (AAA)
  • pevná montáž na stěnu
  • napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
  • anténní prodloužení (pozemní signál)
  • papírová uživatelská příručka
  • záruka: 24 měsíců

Jak se vám zamlouvá televizor s interním diskem pro nahrávání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář a redaktor DigiZone.cz věnující se novodobému digitálnímu světu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).