Hlavní navigace

Kritické poznámky k chystanému přechodu na DVB-T2

20. 6. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V současné době začíná poměrně intenzivní diskuse o přechodu na DVB-T2, jeho nutnosti, otázce financování a možnosti zpoplatnění komerčních stanic v pozemním vysílání. Co ale tato změna přinese divákům?

Zejména poslední prohlášení Novy ovšem naznačují, že nad připravovanou Strategií nevládne všeobecná shoda všech subjektů na trhu televizního vysílání, jak bylo doposud většinou médií prezentováno. Nasvědčují i tomu argumenty, které připravili vybraní provozovatelé komerčního televizního vysílání na českém trhu a které vám přinášíme.

K TÉMATU: CME jde tvrdě proti pozemnímu lineárnímu vysílání

Druhá digitální dividenda a přechod na DVB-T2

Na základě rozhodnutí mezinárodní konference WRC-2015 budou kanály 49–60 (pásmo 694 až 790 MHz), které nyní slouží pro pozemní digitální televizní vysílání (DVB-T), mezi lety 2021–2024 uvolněny. Z tohoto důvodu se diskutuje o změně současné podoby DVB-T, protože ve zbylém prostoru už nebude místo pro současných čtyřicet televizních a rozhlasových kanálů.


Autor: EBU

Rozdělení kmitočtového spektra

PSALI JSME: Česká televize chce v DVB-T2 dva multiplexy, na Pařízka by zbyl jeden

Výstupy z této konference obsahuje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a rady o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii.

Přípravné materiály při MPO

Expertní tým pro digitalizaci při Ministerstvu průmyslu a obchodu v současnosti dokončuje dokument s názvem Strategie rozvoje digitální terestrické platformy, který by se následně měl předložit vládě přibližně do konce června tohoto roku. Expertní skupina vznikla vloni v červnu a termín dokončení strategie byl již několikrát odložen. Předsedou této expertní skupiny při MPO je Pavel Dvořák, bývalý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vymaže, nebo nevymaže DVB-T2 regionální televizní vysílání?

Problematická místa připravované strategie

Jsou dvě možnosti, jak tento problém vyřešit – buď omezit kapacitu DVB-T, nebo změnit DVB-T jako takové. Zmocněná komise zastupující českou vládu se rozhodla navrhnout druhou variantu, a proměnit tak DVB-T na DVB-T2.

DVB-T2 PODLE NOVY: „Zadarmo“ budou už jen programy České televize

UX DAy - tip 2

Podle zmíněné analýzy, kterou připravily vybrané placené platformy operující na českém trhu, ale…

  • Upgrade z DVB-T na DVB-T2 je znatelně dražší než první varianta řešení.
  • S přechodem na DVB-T2 by došlo k signifikantní proměně trhu televizního vysílání a mohlo by tak dojít k porušení technologické neutrality.

Kdo to nakonec zaplatí?

  • Tento migrační krok jedné televizní platformy uhradí všichni občané ze svých „daní“, bez ohledu na to, zda ji využívají.
  • Správnější by bylo, aby uživatelé DVB-T měli možnost využít i jiné platformy. Je proto otázkou, proč expertní skupina pro digitalizaci při MPO nezvažuje i další alternativy v rámci Strategie rozvoje digitální terestrické platformy. Minimálně během přechodného období. Prozatím se expertní skupina tváří, že zde panuje shoda a je možná pouze jediná alternativa.

ČTĚTE TAKÉ: Přechod na DVB-T2/HEVC generuje další a další nevyřešené otázky

Argumenty, které by měla expertní skupina zvážit

  • Komerční vysílatelé televizních kanálů nevidí v pokračování bezplatného pozemního vysílání financovaného z reklamy budoucnost, viz několik posledních prohlášení Novy i CME. V tomto ohledu je zcela irelevantní, zda zůstane DVB-T či DVB-T2. Samotný fakt, že komerční vysílatelé reálně uvažují o budoucím zpoplatnění terestrické distribuce, zpochybňuje hlavní argument pro podporu přechodu na DVB-T2 jakožto jedinou bezplatnou televizní platformu. Terestrické televizní vysílání bude platformou, jako je kabel, satelit či IPTV. Není důvod se k ní chovat jinak. Proti přechodu na DVB-T2 nelze nic namítat, pokud jej zafinancují soukromé subjekty. Technologické vylepšení, které masivně rozšíří kapacitu terestrické platformy, by však nemělo být dotováno z veřejných prostředků.
  • Ve velmi podobné situaci jako Česko bylo před nějakou dobou i Španělsko. V roce 2005 se místní vláda rozhodla podpořit přechod na digitální vysílání v některých odlehlých a méně urbanizovaných regionech. Z veřejných peněz se dotoval provoz a údržba potřebné infrastruktury. Jenže tato podpora šla výhradně provozovatelům pozemního vysílání. Španělsko projekt dopředu neoznámilo Evropské komisi, která v roce 2010 zahájila hloubkové vyšetřování. V červnu 2013 Komise oznámila, že toto opatření upřednostňovalo operátory terestrického vysílání a tím porušilo princip technologické neutrality. Komise Španělsku uložila odebrat nepatřičnou podporu jejím příjemcům, což později potvrdil Evropský soud rozhodnutím komise ze dne 19. června 2013 o státní podpoře.
  • V současné době deset kanálů ze čtyřiceti existujících zastupuje devadesát procent sledovanosti. Otázka zní, zdali skutečně potřebujeme takto významné rozšíření pozemního vysílání, když by redukovaná kapacita stačila na vysílání 28 kanálů.
  • Přechod na DVB-T2 byl stál podle uváděných údajů 1,2 mld. Kč – a to jsou jenom státní náklady. Domácnosti jakožto příjemci pozemního vysílání totiž nadto budou muset investovat do nových set-top boxů a dalšího vybavení, které bude dohromady odhadem stát 4,7 mld. Kč. Přitom tyto změny divákům nepřinesou žádnou další přidanou hodnotu (více kanálů, HD rozlišení, …). První varianta řešení, redukce kapacity DVB-T platformy, by byla mnohem levnější a příjemci by si mohli ponechat stávající vybavení.
  • V České republice existuje kolem jednoho milionu domácností s neaktivní kabelovou přípojkou. Tyto domácnosti se tudíž mohou okamžitě připojit na kabelové vysílání.
  • Satelitní vysílání pokrývá sto procent území České republiky. Existuje zde půl milionu domácností s nepoužívanou satelitní anténou. Většina těchto domácností se může z DVB-T téměř okamžitě připojit na satelitní televizní vysílání.
  • Vláda/expertní skupina v původních materiálech uvádí, že „přechod z DVB-T na DVB-T2 je záležitostí veřejného zájmu“. Termín „veřejný zájem“ je ale obvykle spjat s tématy veřejné politiky z oblasti bezpečnosti, ekonomického růstu, sociální spravedlnosti nebo obecně s všeobecným blahem a sociálním blahobytem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).