Více

Konference DIGImedia 2007 a lobbying z několika stran

Na Kavčích horách se včera sešli zástupci většiny institucí podstatných pro českou digitalizaci. Společně se bavili o návrhu digitální novely a řeč přišla i na peníze, bez nichž se digitalizace neobejde ani v Česku. Konference DIGImedia 2007 ale nebyla jedinou, která ten den kvůli televizi probíhala. V centru Prahy měli paralelní setkání lidé od televizní reklamy. DigiZone.cz přináší z obou akcí několik zajímavých postřehů.

Akce s velkou mediální pozorností

Včerejší konference DIGImedia 2007 byla sice jen pro zvané, ale přesto zůstala otevřená široké veřejnosti. Kongresový sál na Kavčích horách kromě diskutujících za panelem a auditoria zaplnila pětice kamer. Neměly to sem z České televize daleko. Dění v sále tak mohli sledovat i diváci programu ČT 24, alespoň dopoledne a s podmínkou, že tu zrovna neběžely zprávy. Akce měla pak dozvuk i ve dvou podvečerních diskusních blocích přímo s účastníky konference.

Konferenci zahájila přednáška Nikolaje Savického, ředitele pro strategický rozvoj Slovenské televize (STV). Savický vysvětlil zúčastněným, jak se na Slovensku podařilo všechny problémy s digitalizací řádně vyřešit novým zákonem a pak také tím, že si televize společnými silami napíšou Technický plán přechodu samy.

DM 2007 Pavel Dvořák Nikolaj Savický

Savický podotkl, že současné televize na Slovensku mají k digitalizaci větší motivaci než stanice v České republice. Slovenské televizi míří digitalizací na redukci podílu přeshraničního příjmu českých televizí, uvedl ředitel pro strategický rozvoj STV. Dodal, že výhodou pro televize je také zisk lepšího pokrytí. Slovensko má totiž narozdíl od Česka větší problém s nepokrytými oblastmi.

Přesně mířené dotazy vedoucího projektu Digitalizaci České televize Pavla Hanuše ale záhy odhalily, že i na Slovensku bude hodně záležet na dobrovolnosti a dobré vůli komerčních televizí při navracení analogových kmitočtů.

Legislativa připomíná opozdilce, který najednou překotně spěchá

DIGImedia 2007 získala nečekaný náboj v podobě digitální novely, kterou rozeslalo řadě účastníků noc předtím Ministerstvo vnitra k podání připomínek. První blok konference tak získal komickou podobu. Diskutéři se při ní postupně doplňovali v tom, kdo toho z nočního návrhu ministerstva stihl už vyzvědět víc.

DM 2007 celkový pohled

Předseda senátní mediální komise Jiří Obelfalzer (ODS) přiznal: Já si myslím, že legislativa pokulhává za pokrokem a že to bude čím dál tím horší. Náměstek ministra kultury Jaromír Talíř zdůraznil rychlost současného plánu: V tom procesu jsme. Ten proces teď běží v hodinách. Dnes se proto koná společná tisková konference ministra vnitra a informatiky Ivana Langera (ODS) a ministra kultury Václava Jehličky (KDU-ČSL), rodáka z Domažlic.

Stanicím zastoupeným v Asociaci digitálních televizí (ADT) se návrh digitální novely líbí, protože jim slibuje přechodné licence. Aby se členové ADT pro návrh ale doopravdy nadchli, budou tam chtít vidět licenci minimálně na pět let s prodloužením na stejnou dobu. Ředitel chystané zpravodajské televize Z 1 Martin Mrnka k tomu poznamenal: Po šesti letech bychom se dostali do pozitivní hladiny. Pak bychom chtěli ale také nějaký čas vydělávat.

Nad překotným postupem při dávání připomínek k návrhu digitální novely kroutí hlavou Petr Dvořák, generální ředitel televize Nova. Nebylo mu a není mu jasné, proč se musí se zákonem najednou tak pospíchat.

Proč legislativní problémy nejsou už deset let vyřešené?

Na konferenci DIGImedia 2007 zaznělo několik zmínek o situaci ve Spojeném království, které je v šíření DVB-T na evropské špičce. V Británii přijali vysílací zákon umožňující nekonfliktní zemské digitální vysílání už v roce 1996. Český Parlament ví o digitalizaci televize a jejích možnostech minimálně od roku 1997, kde mu všechno podrobně vysvětlila tehdejší Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

DigiZone.cz se proto zeptal Jaromíra Talíře, proč se problémy s digitalizací řeší v České republice ještě po deseti letech a nezbytná novela se teď přijímá v rychlém tempu. Talíř poukázal na institut automatického prodlužování licencí obsažený v mediálním zákoně z roku 2001, který přinesl do současnosti řadu potíží s Novou a Primou. Já jsem pro ten zákon tenkrát nehlasoval. Ale to bylo celkem jedno, protože za fungující opoziční smlouvy si podporu našel, konstatoval pro DigiZone.cz Talíř a připustil tehdejší silný lobbying komerčních televizí.

DM 2007 Jiří Balvín

Podle poslance Petra Bratského nyní každopádně vypadá pro novelu cesta Parlamentem jako volná. Poslanci zastoupení v parlamentních mediálních komisích průřezově politickým spektrem jsou připraveni podpořit urychlení procesu digitalizace, uvedl Bratský.

Do skupiny lobbyistů o výhodné podmínky se tentokrát zapojili také mobilní operátoři. A podařilo se jim na svoji stranu získat už předsedu Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka. Ten se dřív na mobilní vysílání ve standardu DVB-H dvakrát netvářil, na včerejší konferenci ale prohlásil: Rád bych, aby nám ten zákon umožnil využívat uvolňované kmitočty pro další platformy (DVB-H, HDTV). Televizi pro přenosná zařízení pak vypíchnul jako momentálně důležitější jev.

Čtyři pět let rozkolísaného stavu

Ve druhém bloku konference zauvažoval na začátek Pavel Hanuš nad problémy, které podle něj digitalizace přinese. Situace na televizním trhu se musí převést z ustáleného analogového do stabilního digitálního stavu, mezi nimi ale leží nelehký přechod na digitální vysílání. A právě ten bude zdrojem nestability. Doba nestability vychází na čtyři až pět let. Celá doba rozkolísání je pět až sedm let, uvedl Hanuš.

Šéf projektu Digitalizace ČT zmínil rozdělení lidí na digitální domorodce a na digitální přistěhovalce. První žijí obklopeni digitálními technologiemi už od svého dětství a nedělá jim problém adaptovat se na novinky, které postupně přicházejí. Druhá skupina nemá s digitálním světem tak zažitou zkušenost a všemu se musí pracně učit.

Martin Nováček z mediální agentury OMD varoval před poklesem televizní sledovanosti v poslední době. Průměrná doba strávená před televizí klesla o 5 procent mezi lety 2005 a 2006, ale už o 12 procent při srovnání prvních čtvrtletí 2006 a 2007. Nováček proto uvedl: V případě dalšího zpoždění procesu digitalizace klienti naleznou jiné formy komunikace.

Petr Dvořák ale odhadl, že pokles sledovanosti je pouze přechodným jevem, který se v blízké budoucnosti zase narovná. Pomohl si příkladem ze Spojených států, kde k podobné situaci došlo také, ale rozhojnění programů dostupných na trhu s odlišným obsahem vrátilo sledovanost zpátky k růstu. Nicméně i generální ředitel televize Nova počítá s posílením role televize zvenčí: Internet začíná v kombinaci s televizí představovat velmi perspektivní médium. Nova provozuje už dnes svůj komunitní portál Klub.cz a začlenila se také do Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR).

DM 2007 Petr Dvořák

Podobný názor sdílel i Jaroslav Cír z britského zastoupení firmy Unilever, když prohlásil: Nejdůležitějším katalyzátorem změn je internet. Cír také naznačil, co se stane, pokud televizní reklamní trh v Česku zůstane nadále stejně uzavřený: Bez ohledu na to, jestli se televize rozhodnou přiškrcovat svoje kanály, sdělení si k lidem cestu najde.

Intimní schůzka a skeptický Mikeš

S atmosférou veřejné arény na Kavčích horách ostře kontrastovala nálada v pražském hotelu Josef, ve kterém se odehrávala konference Jak efektivně komunikovat ve střední Evropě. Akci pořádala agentura Media Strategy a zaměřila ji především na televizní reklamu. Osazenstvo tvořili (až na mě) výhradně lidé z reklamní branže, kteří k sobě promlouvali svojí specifickou řečí, které má běžný člověk problém rozumět. Připadal jsem si proto trochu jako na schůzce zednářské lóže.

Přispělo k tomu i vystoupení Jiřího Mikeše, reklamního odborníka z Vysoké škole ekonomické. Jeho přednáška se nesla v duchu jednoduchých, ale břitkých hesel. Takhle například shrnul současnou situaci na televizním trhu: TV Nova drtí vše. Zvláště pak trh; Prima se v reklamě zadýchává; ČT je v reklamě odepisována.

Podle Mikeše se digitalizací zmonopolizovaný český trh televizní reklamy nezmění. Navíc si myslí, že Nova s Primou skutečně získají každá po svém multiplexu, které by tak uvítaly. Novým hráčům do začátku nedává moc nedějí, což komentoval slovy: Já jsem přesvědčený, že do těch malých srabských televizí nebude nikdo z velkých investorů nic dávat.

Podíly z reklamních výnosů jsou nyní údajně 52 % pro Novu, 40 % pro Primu a 8 % zůstává na ČT. Bez České televize nám bude čím dál tím hůře, konstatoval Mikeš a dodal: Zadavatelé reklamy mají z televizí vítr. Ačkoli nepředpokládá, že se členové ADT dohromady přehoupnou přes 10 %, má pro ně radu: Malé televize by se měly zaměřit na sponzoring a na product placement. Také jim mohou pomoci pořady na vyžádání.

Jiří Mikeš spolu s dalšími se snaží lobovat u poslanců za dočasné zachování reklamy na České televizi. Poslanci a senátoři proto například stále častěji dostávají do pošty zpravodaje o reklamní situaci na jiných evropských trzích. Politici podle Mikeše ale na reklamu na ČT neslyší: Socani (ČSSD) řeknou, že svým voličům slíbili, že když zvýší poplatek, zruší se reklama. KDU o tom nechce také ani slyšet. A ODS byla vždycky proti. Řekl bych, že by nejradši zprivatizovala ČT 2.

Na konferenci Media Strategy samozřejmě nepromluvil pouze Jiří Mikeš. Další zajímavostí byla debata nad účinností peoplemetrů. Podle zúčastněných totiž elektronické měření sledovanosti minimálně u reklam nemusí často odpovídat realitě. I když je totiž televize na daném programu zapnutá, ještě to neznamená, že se na ni člověk zrovna dívá. Může si během reklamního přerušení totiž jít třeba uvařit kávu, dojít na toaletu nebo věnovat pozornost něčemu úplně jinému.

Anketa

Co nejčastěji děláte, když se v televizi objeví reklama?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 5. 2007 11:49

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+