Více

Konečně kvalitní série v České televizi!

Již jsem měl neblahý pocit, že snad nikdy nebudu s čistým svědomím moct napsat vysloveně kladnou recenzi na některý seriál v ČT. Mýlil jsem se. Třídílná série “Případ pro exorcistu” je pravým opakem obvyklé tvorby ve všech našich televizích.

Je vidět, že tento film dělali opravdoví profesionálové. A je třeba vzdát hold Janu Šternovi, který ho jako dramaturg prosadil do vysílání. Tentokrát pozvala ČT ke spolupráci jednoho z našich nejlepších současných režisérů Jana Hřebejka, stejně jako k těm nejkvalitnějším autorům patří i scénárista Petr Jarchovský. Řemeslo, které oba dokonale ovládají, je zde vidět.

Režisér buduje tíživou atmosféru, plnou neurčitého strachu od první vteřiny prvního dílu. Jakýsi chladný, nevzrušený obraz i střih. Atmosféra mlh, omlácených domů, polorozbořených zdí… utajených citů hrdinů – kněze Karla Karase, stejně jako zneuznaného autora – občasně v náznaku vyvěrajících na povrch. Lehce to upomíná k mimořádně úspěšným francouzským detektivkám s J. L. Trintignantem ze sedmdesátých let minulého století.

Karas (Jan Budař) je jistě skvělý herec, ale v postavě tohoto kněze je navíc i výborně veden režisérem. V několika okamžicích hrozí, že vybuchne, ale vždy se ovládne. Některé jeho kradmé pohledy, pootočení se po kriminalistech od vařící se vody, vzbuzují zdání podezření. Je právě on úchylným vrahem?

Pozoruhodná je postava vysloveně odporného náčelníka vyšetřovatelů (Miroslav Krobot), který se vyžívá v psychickém mučení vyšetřovaných. Jeho metody se blíží těm estébáckým, možná gestapáckým. Ponižuje a uráží, předem každého pokládá za viníka. Vyhrožuje, ironizuje, zesměšňuje. Je to takový koncentrát zla. Nebýt mladší vyšetřovatelky, která ho kontroluje a usměrňuje, snad by skutečně začal podezřelým trhat nehty… Při pozorování této postavy má člověk obavy a přeje si, aby se nikdy nedostal takovému kriminalistovi do rukou. Protože by se přiznal ke všemu, k čemukoliv, co by kriminalista požadoval. Bez ohledu na to, jaká je pravda.

Vyšetřovatelka – komisařka Výrová (Klára Melíšková) je naopak objektivní, klidná, prakticky bez emocí. Dokáže se postavit i proti svému nadřízenému, když se domnívá, že se chová neeticky. Vzbuzuje respekt tím, co říká, jak to říká, jak se chová. Udiví u ní jen to, že neví, co znamenají tři šestky vypálené do těla oběti. Jakoby žila ve vzduchoprázdnu…?

Prostě výtečně vybraní herci pod vedením režiséra, který svou práci beze zbytku ovládá. Vlastně je škoda, že Hřebejk se dosud žánru detektivky nevěnoval.

K drobným negativům patří postava paní redaktorky Klusákové, která hraje paní redaktorku Klusákovou. To je nyní v módě, obsazovat redaktory do rolí redaktorů. A není to dobrý nápad. Nejsou to herci a je to vidět.

Dále poněkud retardačně působí příliš dlouhé záběry krajiny s případně projíždějícími auty. Dlouhé chůze. Ovšem, to je nemoc televizních “škudlivých” produkcí – nějak se ten čas natáhnout na požadovanou délku musí. Ale Hřebejk i tyhle scény natočil velmi elegantně, vkusně a tak, že příliš neruší a naopak souvisejí s ponurou atmosférou příběhu.

Závěrem je možné konstatovat jediné. A to, že jsem, stejně jako mnoho dalších diváků, zvědav na další díly “Případu pro exorcistu” a že způsob, jakým byl tenhle třídílný film vyroben, je pro televizi ideální. Bylo by bezvadné, kdyby ČT i nadále natáčela takto kvalitní detektivky.

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 1. 2015 17:56

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+