Více

Komerční rádia chtějí garanci analogových licencí do roku 2020

Vysílat o sedm a více let déle, než jim umožňují současné licence, chtějí česká komerční rádia. V úterý jejich zástupci předložili senátní mediální komisi návrh na postup při přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání. Podle nástinu novely vysílacího zákona by všem rádiím bez rozdílu platily současné licence až do vypnutí analogového FM pásma, a to i těm, kterým by jinak licence vypršela dříve. UVNITŘ NÁVRH NOVELY + ROZHOVOR S MICHELEM FLEISCHMANNEM

Dohoda napříč rozhlasovým trhem

Před senátní komisí se setkali všichni důležití rozhlasoví hráči. Mediální skupinu Lagardere, které patří rádia Frekvence 1, Evropa 2, Bonton a Rádio DJ, zastupoval prezident Michel Fleischmann a výkonný ředitel Miroslav Hrnko, nejposlouchanější Rádio Impuls jednatel Ivan Baťka a generální ředitel Jiří Hrabák, rozhlasovou skupinu Media Bohemia generální ředitel Dušan Sedláček a Asociaci provozovatelů soukromého vysílání její prezident Michal Zelenka. Přicházíme s vlastní iniciativou, která se dá označit za samoregulační, nastínil senátorům Zelenka. Na rozdíl od televizní digitalizace, kde se dlouhá léta hledala shoda, se provozovatelé soukromých rádií rozhodli sednout za společný stůl a dospěli ke kompromisu.

Cílem této naší iniciativy je zajistit úplně bezbolestný přechod na digitální vysílání a harmonizovat ho zcela s evropským mediálním právem. Nechceme za to žádné rozsáhlé kompenzace, jenom přechodné licence, tzn. že by se ze současných licencí staly přechodné licence, které by trvaly až do doby přechodu na pozemní digitální vysílání, prohlásil Zelenka. V praxi by to vypadalo tak, že všem nynějším komerčním rádiím by se automaticky prodloužila licence pro analogové vysílání až do doby, než se tento typ vysílání bude opouštět. Výměnou za to provozovatelé slibují, že nebudou žádat o nové analogové licence, které by bránily přechodu na digitální vysílání.

Analogově do 10. října 2020

Dnes to s licencemi pro zemské analogové rozhlasové vysílání vypadá tak, že je provozovatelé získávají na dobu osmi let a před jejím uplynutím mohou požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o prodloužení licence na dalších osm let. Řadě rádií ale v následujících šesti letech doběhne i prodloužená licence a žádaly by RRTV o udělení zcela nové licence. Pokud by ji rádia získala a neměnil by se zákon, mohla by počítat s analogovým vysíláním na dalších šestnáct let. V tom případě by ale jejich programy blokovaly rozvoj digitálního rozhlasu, stejně jako analogové kmitočty komerčních televizí Nova a Prima blokují rozvoj digitálních sítí pro nové digitální televize.

DOKUMENT: Návrh novely vysílacího zákona od Asociace provozovatelů soukromého vysílání (DOC, 69 kB)

Podle Daniela Sedláčka by přechodné licence získala rádia automaticky a platily by do 10. října 2020, kdy by vláda vydala Technický plán přechodu (TPP) na zemské digitální rozhlasové vysílání podobný harmonogramu televizní digitalizace. My ze své vůle k tomu přistupujeme tak, že navrhujeme přechodné období, které by trvalo do konce roku 2020 a do té doby aby byl přijat buď TPP přesně po vzoru televizí, a tudíž se převod analogových licencí do digitálních řešil v nějakém novém režimu, anebo v případě, že by ten plán ještě nebyl v tu chvíli aktualizován, aby licence fungovaly minimálně do přijetí tohoto plánu, prohlásil Sedláček. Jinak podle něj hrozí, že rádia, kterým RRTV nyní vydává analogové licence, budou vysílat až do roku 2024 nebo 2025.

Zakonzervování rozhlasového trhu

Návrh má ale ještě jednu polohu. Tím, že by RRTV přestala vydávat rozhlasové licence a všem současným hráčům by zákon přisoudil přechodné licence platné do roku 2020, nemohl by na trh vstoupit žádný další provozovatel. Došlo by tedy k zakonzervování současného stavu, kdy jsou karty rozdané mezi několik málo rozhlasových skupin: kromě francouzského Lagardere a německé Londy (majitel Rádia Impuls a RockZone) jde také o firmu Media Bohemia, skupinu GES, která z poloviny ovládá televizi Prima a několik menších, samostatných rádií. Trh by si ale rozdělili především Lagardere, Londa a Media Bohemia. Mezi Lagerdere a Media Bohemia to přitom donedávna dost jiskřilo a obě firmy se vzájemně obviňovaly z porušování vysílacího zákona.

Media Bohemia, které patří 26 regionálních rádií včetně programových sítí Blaník, Fajn a Hitrádio, kritizovala Lagardere za vysílání odpojovaných regionálních reklamních bloků na celoplošné Frekvenci 1 a v programové síti Evropa 2. Lagardere pro změnu napadnul snahu Media Bohemia vytvářet z regionálních rádií celoplošné sítě a využívat je pro celoplošnou reklamu. Návrh novely mediálního zákona, předložený senátní mediální komisi, oba způsoby prodeje reklamních časů přímo povoluje. Nově také definuje celoplošné rozhlasové vysílání jako vysílání, které pokrývá minimálně 85 procent obyvatel České republiky. Lagardere se tak vyhne potížím s Evropou 2, kterou vykazuje jako programovou síť, ale fakticky jde o celoplošné rádio.

Zákon se přizpůsobí Evropě 2

Lagardere totiž provozuje dvě celoplošná rádia: kromě Evropy 2, které tak neoznačuje, také Frekvenci 1, o jejíž celoplošnosti není pochyb. Protože však zákon zakazuje jedné společnosti vlastnit dvě licence pro celoplošné rozhlasové vysílání a pokrytí Evropy 2 se blíží, ne-li překračuje současnou definici celoplošnosti (70 procent obyvatel státu), zvýšení kvóty pro celoplošnost se Lagardere nesmírně hodí. Na druhou stranu návrh omezuje působnost sítí regionálních rádií, vlastněných jednou společností nebo jednou fyzickou osobou. Nově by tyto sítě nesměly v součtu pokrývat více než 85 procent obyvatel ČR (což se týká právě firmy Media Bohemia, ale ustanovení lze jednoduše obejít tím, že jednotlivá rádia budou provozovat různé společnosti kontrolované touto firmou).

Subjekt Lagardere ředitel Fleischmann

Michel Fleischmann: Je jasné, že v DVB-T vysílat nebudeme

Chceme předejít problémům, s jakými se potýkala televizní digitalizace, říká o návrhu komerčních rádií na změnu vysílacího zákona Michel Fleischmann, prezident společnosti Lagardere CZ, která provozuje rádia Frekvence 1, Evropa 2, Bonton a Rádio DJ. Rozhovor pro DigiZone.cz vznikl těsně po zasedání senátní mediální komise. AUDIO VERZE ROZHOVORU (WAV, 9,5MB)

Připravovaná novela dokonce zasahuje i do televizního vysílání. Sítě regionálních televizí, jejich provozovatel nevlastní licenci pro celoplošné vysílání, by měl být omezen podobně jako sítě regionálních rádií. Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 procent celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. Do celkového součtu se přitom započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou, stojí v návrhu.

Jde rádiím opravdu o digitalizaci?

Z předloženého textu novely naopak nevyplývá, jakým způsobem by chtěla komerční rádia digitálně vysílat. Během úterní rozpravy přes senátní mediální komisí to naopak vypadalo, že jsou provozovatelé rádií k digitalizaci skeptičtí. Přechod na digitální rozhlasové vysílání bude pozvolnější a ta vlna nebude taková krátkodobá jako u televizí. Souběh analogu a digitálu bude trvat delší časové období, řekl například šéf skupiny Media Bohemia Daniel Sedláček. Navíc dodal, že v každé české domácnosti je v průměru pět a více rozhlasových přijímačů, což znamená, že přechod na digitální příjem rozhlasu přijde obyvatele České republiky dráž než televizní digitalizace.

Digitální rozhlasové přijímače jsou dnes na trojnásobku ceny digitálního set-top-boxu pro televizi. Nechci, aby to vypadalo, že ten proces nějakým způsobem zpomalujeme, ale i když Český rozhlas bude tahounem procesu rozhlasové digitalizace a může s ní začít zítra, tak v této zemi dnes existuje možná dvacet digitálních rozhlasových přijímačů. Jeden mám já a dalších devatenáct se bude těžko sbírat. Připravenost posluchačů je v nulové fázi, konstatoval Sedláček. Podle senátora Adolfa Jílka (KDU-ČSL) však dostupnost digitálních rozhlasových přijímačů stoupne a cena klesne, jakmile se digitální rádia rozběhnou. Pak cena padá velice rapidně dolů, dodal.

Český rozhlas nesmí digitalizovat na úkor privátu

Zástupci komerčních rádií také čelili dotazu radního Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Petra Štěpánka, zda při přechodu na digitální vysílání počítají s koordinací s veřejnoprávním Českým rozhlasem. Štěpánek upozornil na úterní rozhovor DigiZone.cz se zástupcem technického ředitele ČRo Pavlem Balíčkem, podle něhož ČRo považuje svoji účast v „televizním“ veřejnoprávním multiplexu za dočasnou a do budoucna chce provozovat vlastní digitální síť v rozhlasovém formátu T-DAB. My to v danou chvíli neřešíme do takové míry, že bychom řešili platformu, která by byla základní nosnou platformou pro budoucí digitální vysílání. Pro nás to je předčasná otázka, reagoval výkonný ředitel Lagardere Miroslav Hrnko.

Podle senátora Adolfa Jílka by ale soukromá rádia a veřejnoprávní rozhlas měly postupovat při zavádění digitálního vysílání ve shodě. Veřejnoprávní rozhlas nemůžete vypustit, on má taky poměrně dost frekvencí, upozornil. Na to prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka namítnul, že technologický vývoj neumožňuje stanovit, jaký digitální formát rádia zvolí v roce 2020. Taky jsme si mysleli, že digitální televize bude vysílat jenom terestricky a v prvním regionu, kde se vypnul analog, na Domažlicku, si šedesát procent lidí pořídilo satelit, prohlásil Zelenka. Michel Fleischmann k tomu dodal, že veřejnoprávní rozhlas může digitalizovat, ale pokud bude pro sebe žádat další technické prostředky, nemělo by to být na úkor soukromých vysílatelů.

Senátoři: chcete prodloužit licence, ale co za to?

Rozumím zájmu současných vysílatelů udržet své místo na trhu, a to si nezastírejme, je to spojeno také s tím, aby licence nebyly předmětem nového výběrového řízení v souvislosti s digitalizačním procesem, ale řekněme, aby toto řízení začínalo až poté, co se trh digitálního rozhlasového vysílání stabilizuje, prohlásil na závěr diskuse předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS). Když to ale mám říct jako hokynář, co za to? Je tu otázka navrácení analogových vln, které tak trochu slouží jako rukojmí v tomto procesu. Podle Daniela Sedláčka se provozovatelé soukromých rádií zaváží, že nebudou žádat RRTV o udělení nových licencí pro analogové vysílání na dalších osm (s prodloužením šestnáct) let.

My jako účastníci rozhlasového vysílání říkáme, že máme licence, které přesahují toto časové období (rok 2020 jako termín vypnutí FM pásma), kdy bychom je chtěli prodloužit. Jsme ochotni dobu jejich trvání zkrátit a přejít na nějaký další režim, který bude po dohodě přijatelný. Nechtěl bych předjímat, co v digitalizaci rozhlasu nastane, řekl Sedláček. Úspěšně digitalizovat lze pouze s něčím, co lidé budou chtít poslouchat. My přinášíme do tohoto procesu značky, které se tvořily sedmnáct let, doplnil ho Zelenka. Předseda RRTV Václav Žák však na dotaz serveru DigiZone.cz prohlásil, že podle jeho mínění nebude taková garance zákonodárcům stačit a přechodné licence komerčních rádiím neschválí.

Návrh už mají ministerstva

Projekt rozhlasové digitalizace už komerční rádia nastínila také poslanecké mediální komisi a podle Sedláčka jej obdržela i všechna relevantní ministerstva: Proces započal řádově před čtvrt rokem a očekáváme, že by z něho mohl vyplynout nějaký vládní návrh. Proces vyjadřování jednotlivými ministerstvy k našemu návrhu v současné době probíhá.

Anketa

Měl by stát komerčním rádiím prodloužit stávající analogové licence do roku 2020?

46 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 4. 2008 11:18

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+