Hlavní navigace

Klíčový dokument, který rozhodne o budoucnosti terestrické televize v Česku, konečně na vládě

26. 5. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Strategie správy rádiového spektra řeší otázku uvolňování pásma 700 MHz pro mobilní broadband. Televize a operátoři sítí DVB-T jsou proti, většina členských států EU se ale uvolnění nebrání.

Politici naznačí, co bude s pásmem 700 MHz

Na Úřad vlády po měsících připomínkových řízení doputoval materiál Strategie správy rádiového spektra, klíčový dokument, který nastíní pozici České republiky před podzimní mezinárodní radiokomunikační konferencí WRC 2015 v Ženevě. Na ní by se mělo rozhodnout o tzv. druhé digitální dividendě, tedy vyčlenění pásma 700 MHz, které je nyní využíváno pro terestrické digitální televizní vysílání, pro mobilní broadbandové služby. Stát se zatím oficiálnímu vyjádření k tomu, zda podporuje urychlené vyčlenění pásma 700 MHz pro potřeby mobilního broadbandu, vyhýbal. Provozovatelé televizního vysílání i operátoři vysílacích sítí DVB-T jsou proti, silnou lobby pro toto řešení ale představují mobilní operátoři.

Strategie správy rádiového spektra se měla dostat na jednání vlády již několikrát. Naposledy minulé pondělí 18. května. Serveru DigiZone.cz to pouhé tři dny před tímto termínem potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Materiál „Strategie správy rádiového spektra“ by měl být zařazen na program nejbližší schůze vlády. Projednána bude ta verze materiálu, která vzešla z mezirezortního připomínkového řízení, sdělil v pátek 15. května na dotaz serveru DigiZone.cz. Dokument se ale nakonec na programu vlády či v jeho dodatcích neobjevil a pátrání po tom, kdy tedy bude napevno zařazen, se změnilo v takřka detektivní práci, kdy si otázku serveru DigiZone.cz přehazoval Úřad vlády s ministerstvem průmyslu a obchodu, které dokument kabinetu předkládá.


Zdroj: České Radiokomunikace

Takto by byly degradovány celoplošné televizní multiplexy v České republice, pokud by bylo odejmuto pásmo 700 MHz

Kdy bude jasno? Už brzy

Mluvčí vlády Martin Ayrer nejprve po jednání kabinetu 18. května slibuje brzké vyjádření kolegyně z tiskového oddělení Úřadu vlády. O den později se skutečně ozývá vedoucí tiskového oddělení Úřadu vlády Vanesa Šandová, ovšem přesný termín zařazení bodu Strategie správy rádiového spektra nesděluje ani ona. Strategie správy rádiového spektra by měla být projednána do konce června. Pro bližší informace se zkuste obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu, radí. Obloukem se tak vracíme k předkladateli, pro něhož tento materiál zpracoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Cesta k výsledné podobě Strategie správy rádiového spektra nebyla jednoduchá. Úplně první verzi tohoto dokumentu loni shodili ze stolu provozovatelé televizního vysílání, protože zásadním způsobem ohrožovala jejich terestrické vysílání.

ČTÚ totiž ve Strategii předvídal, že druhá digitální dividenda, tedy opuštění pásma 700 MHz, je hotová věc, ke které se Česká republika bezpodmínečně přidá. Takový postoj se ale vysílatelům nelíbil už z toho důvodu, že Evropská komise ve svých strategických dokumentech navrhuje vyčlenit pásmo 700 MHz mobilním službám již v letech 2020 až 2022. Kmitočty v tomto pásmu přitom využívají celoplošné televizní multiplexy v Česku, které mají frekvenční příděly garantované až do roku 2024. Kvůli druhé digitální dividendě ČTÚ v minulosti vydával časově omezené kmitočty pro regionální multiplexy DVB-T, mimo jiné pro Regionální síť 7 Radima Pařízka, v níž vysílají HD verze veřejnoprávních programů ČT 1, ČT 2 a ČT Sport. Kmitočtové příděly pro tyto regionální sítě skončí už za dva a půl roku, ke konci roku 2017.

Ostravský podnikatel Radim Pařízek je aktivní v oblasti televizního a rozhlasového vysílání hned na několika polích.
Foto: archiv Radima Pařízka

Radim Pařízek musí už dnes přemýšlet, co bude s jeho Regionální sítí 7 po roce 2017

Rychle do DVB-T2. Ale kdo to zaplatí?

Jestliže regionální multiplexy ve standardu DVB-T nemají moc velkou naději na pokračování i po roce 2018, celoplošné sítě by měly mít v nejhorším případě zajištěnu možnost migrace na náhradní kmitočty, jako se to stalo už v případě první digitální dividendy, kdy se opouštěly vysílací kanály nad 60. Vysílatelé zároveň apelují na stát, aby co nejdříve připravil podmínky pro přechod na novější vysílací standard DVB-T2, který umožní šířit stejnou programovou nabídku jako dnes v DVB-T přes menší počet kmitočtů a v menším počtu sítí. Kvůli příjmu DVB-T2 si ale diváci budou muset pořídit nové přijímače, ať už zcela nové televizory s tunery DVB-T2, nebo alespoň set-top-boxy. Stejně jako při přechodu z analogového na digitální vysílání tak bude třeba po nějakou dobu zajistit souběžné vysílání ve „starém“ systému DVB-T a novém DVB-T2.

Kmitočty by na to byly, potíž je v tom, že nikdo neví, kdo toto souběžné vysílání, zvlášť kdyby mělo trvat několik let, zaplatí. Generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer minulý týden na konferenci Digimedia 2015 označil za ideální dobu souběhu šest až sedm let, za naprosté minimum pak považuje tři roky. Při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání trvaly nejdelší souběhy dva roky, a i ty byly v mnoha případech zbytečně dlouhé. Diváci, kteří si do poslední chvíle odmítali pořídit digitální přijímač, by totiž s koupí set-top-boxu otáleli klidně i pět nebo sedm let, pokud by jim nikdo nevypnul analogový signál. U přechodu na standard DVB-T2 to bude stejné. Jediným, kdo by těžil z mnohaletého souběhu obou typů vysílání, by tak byly České Radiokomunikace.

BRAND24


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

České Radiokomunikace by si podle generálního ředitele Martina Gebauera přály nejméně tříletý souběh televizního vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2. Televize ho platit nechtějí.

Vzniká Strategie rozvoje terestriky v Česku

Pozice České republiky v diskusi o uvolňování pásma 700 MHz je diametrálně odlišná od většiny evropských zemí. Tuzemský televizní trh je specifický v tom, že zde i po přechodu na digitální vysílání zůstala velmi silná terestrická platforma. Pozemní cestou přes klasickou anténu přijímá televizní signál na 60 procent domácností, zatímco například v sousedním Německu nebo Rakousku je to 10 procent (v těchto zemích vede satelitní příjem a kabelová televize). Vypínání části kmitočtů by tak v Česku zasáhlo nepoměrně větší procento domácností než v Německu, které už o uvolnění pásma 700 MHz rozhodlo a brzy jej začne realizovat. Na druhou stranu, Česká republika jako vnitrozemský stát musí reagovat na změny v kmitočtovém spektru, k nimž dojde u jejích sousedů.

V praxi se tak může stát (a stane se), že Německo převede některé televizní kmitočty na mobilní broadbandové služby a ty stejné kmitočty poté budou rušit televizní vysílání v České republice. I kdyby tedy naše politická reprezentace uvolňování pásma 700 MHz neschválila, stejně bychom k němu částečně byli donuceni okolními zeměmi. Už proto je třeba co nejrychleji připravit plán přechodu na nový vysílací standard DVB-T2. Příslušné resorty si to patrně uvědomují, protože náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Novotný minulý týden na konferenci Digimedia 2015 informoval o přípravě Strategie rozvoje terestrické digitální televize v České republice, která by měla navázat na Strategii správy rádiového spektra. Pozitivní bylo i jeho vyjádření, že ministerstvo zatím nespatřuje možnost určení termínu uvolnění pásma 700 MHz, protože k tomu nejsou splněny podmínky.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).