Více

Kdo jsou finalisté konkurzu na ředitele České televize?

Rada České televize v novém složení vybrala ve středu pětici finalistů výběrového řízení na generálního ředitele ČT. Vítěz konkurzu by měl již v červenci nahradit současného šéfa Kavčích hor Jiřího Janečka. Pokud by ale radní nevybrali nového ředitele ani do 16. července, kdy Janečkovi končí šestiletý mandát, vedení ČT by dočasně převzal provozní šéf Vladimír Karmazín. Pojďme se podívat na pětici finalistů konkurzu trošku podrobněji. UVNITŘ KANDIDÁTSKÉ PROJEKTY VŠECH FINALISTŮ

Jana Bobošíková

V prvním kole volby získala 9 hlasů ze 14

Jana Bobošíková

Poslankyně Evropského parlamentu (od roku 2004, letos kandiduje znovu) má za sebou dlouhou mediální kariéru. Zviditelnila se už v 90. letech jako moderátorka zpravodajsko-analytického pořadu „21“ na ČT 2, kde se v moderování střídala s podobně ostrou Barborou Tachecí (dnes na Z1). Z televize odešla koncem 90. let a věnovala se PR, provozovala také vlastní zpravodajský web zaměřený na ekonomiku a politiku. V roce 2000, po zvolení Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT, přijala nabídku na funkci ředitelky zpravodajství. Většina redaktorů na Kavčích horách ji ale odmítala poslouchat. Bobošíková proto musela sestavit zcela nový tým a vysílala zpravodajství z náhradních prostor, např. i z budovy televize Prima.

Pro Bobošíkovou tehdy jako redaktor pracoval mj. i Antonín Zelenka, nynější člen Rady Českého rozhlasu. V únoru 2001, po zažehnání televizní krize, byla Bobošíková z funkce odvolána novým prozatímním ředitelem Jiřím Balvínem (v době, kdy neexistovala Rada ČT, protože ji parlament pod tlakem vzbouřenců odvolal, prozatímního šéfa ČT na základě rychle spíchnutého zákona volili přímo poslanci). O funkci prozatímní ředitelky ČT se tehdy neúspěšně ucházela rovněž Bobošíková. Kvůli těsnému sepětí s jednou ze znepřátelených stran v televizní krizi ale neměla šanci na úspěch.

Krátce po této epizodě přijala Bobošíková nabídku tehdejšího generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného na moderování nedělní politické debaty Sedmička. S moderátorstvím skončila poté, co se vedení Novy (už za současného ředitele Petra Dvořáka) dozvědělo, že kandiduje do Evropského parlamentu (společně s Vladimírem Železným, s nímž se posléze rozhádala a jejich politické cesty i strany se rozešly ve zlém). Před šesti lety se znovu pokoušela kandidovat na generální ředitelku ČT, tehdy se ale nedostala ani mezi finalisty.

Bobošíková jako jediná finalistka probíhajícího konkurzu na ředitele ČT požaduje zrušení koncesionářských poplatků i reklamu v ČT (obojí v roce 2012). Televizi by financovala přímo ze státního rozpočtu, zároveň chce ale udržet politickou nezávislosti ČT, takže část nákladů by hradila z fondů Evropské unie a z vlastní podnikatelské činnosti ČT. Zákonem by změnila způsob volby členů Rady ČT, část radních by měl volit Senát. Radní by podle Bobošíkové neměli pobírat žádnou odměnu. Česká televize by měla hradit sociálně slabým výdaje spojené s přechodem na digitální televizní vysílání a ČT by měla být přímo kontrolovaná Úřadem pro kontrolu hospodářské soutěže.

Současné čtyři programy ČT by Bobošíková přeformátovala tak, že by ČT 1 vysílala mix žánrů a témat pro většinovou populaci, ČT 2 mix žánrů a témat pro menšinovou populaci, ČT 24 zpravodajství a publicistiku a ČT 4 by přejmenovala na ČT Lektor, kde by byl sport doplněn edukativním a kulturním programem. Nově by zavedla pátý program „kanál Občan“, který by nabízel e-government, oznámení státní správy, samosprávy a neziskových organizací. Vysílat by měl od roku 2013. V případě svého zvolení by zavedla po vzoru pořadu Volejte řediteli kontaktní pořad, ve kterém by vysvětlovala divákům své kroky.

Hynek Chudárek

V prvním kole volby získal 10 hlasů ze 14

Hynek Chudárek

Výkonný ředitel hudební televize Óčko stál u zrodu tohoto komerčního kanálu a později svůj podíl prodal mediálnímu domu Mafra. Generálním ředitelem Óčka je Jiří Balvín, někdejší prozatímní a později i řádný generální ředitel ČT, od kterého mohl Chudárek čerpat inspiraci pro svůj projekt. MF Dnes, která patří stejnému majiteli jako Óčko, jej po zveřejnění jmen kandidátů na generálního ředitele ČT označila společně s Petrem Klimešem za největšího konkurenta současného šéfa Kavčích hor Jiřího Janečka. Klimeš však získal v prvním kole volby pouze tři hlasy, zatímco Chudárek deset.

Chudárek chce výrazně snížit náklady ČT, zeštíhlil by současný management ze 13 ředitelů na polovinu, což by podle něj vedlo k úsporám několika desítek milionů korun. Propustil by také zhruba třetinu z nynějších tří tisíc zaměstnanců ČT a snížil počet stálých externích spolupracovníků. Chce znovu otevřít otázku stavby nového studia ČT v Brně, která se protahuje a televizi tak stála stovky milionů korun navíc. Prověřil by náklady na výrobu všech pořadů a konkrétně by se zaměřil na sportovní kanál ČT 4, zejména na účelnost, sledovanost a konkurenceschopnost přenosů a dalších pořadů tohoto programu.

V rozhovoru pro MF Dnes Chudárek projevil neznalost financování ČT, když prohlásil, že by televizi úplně zbavil reklamy a financoval ji pouze z koncesionářských poplatků. Zároveň také řekl, že by zamezil přerušování filmů reklamními bloky. ČT však výnosy z reklamy nepoužívá pro vlastní potřebu a pořady reklamou nikdy nepřerušovala, zákon jí to dokonce zakazuje.

Chudárek požaduje jasnou profilaci jednotlivých kanálů. Za nejlépe profilovanou považuje ČT 24, nejhůře pak ČT 2. U zpravodajské ČT 24 požaduje přechod na HD vysílání (nynější ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich považuje HD vysílání u zpravodajských kanálů za nesmysl). Přechod na HD vysílání by měly Kavčí hory zvládnout bez finanční injekce státu. Dotace, ať už od státu nebo od Evropské unie, by naopak Chudárek přivítal na digitalizaci archivu ČT.

Za dominantní úlohu ČT považuje Chudárek vzdělávání a výchovu. Veřejnoprávní televize podle něj tyto aspekty za poslední dva roky pomíjela a zaměřila se na nesmyslný boj o diváka s komerčními televizemi. Jako výhodu v době digitálního vysílání považuje regionalizaci a regionální zpravodajství a publicistiku.

Jiří Janeček

V prvním kole volby získal 11 hlasů ze 14

Jiří Janeček

Současný generální ředitel České televize, teprve druhý v historii, který dokončí celý šestiletý mandát (před ním se to podařilo pouze historicky prvnímu šéfovi ČT Ivo Mathé). Vzešel z výběrového řízení, ve kterém byla jasnější favoritkou bývalá programová ředitelka televize Prima Jana Kasalová (kandiduje i nyní, získala pro postup do finále největší počet hlasů). Janeček začínal v ČT na přelomu 80. a 90. let jako krajánek v jižních Čechách, později přešel do Prahy a stal se moderátorem hlavní zpravodajské relace Události. Tvořil moderátorskou dvojici s Marcelou Augustovou.

Do managementu ČT se Janeček dostal v prosinci 2002 jako pověřený ředitel zpravodajství. Bylo to v době, kdy po odvolání generálního ředitele ČT Jiřího Balvína televizi dočasně vedl jako prozatímní šéf finanční ředitel Petr Klimeš. Původně Klimeš sliboval, že nebude během provizoria přijímat žádná závažná rozhodnutí, pověření Janečka se za takové rozhodnutí dá brát. Funkce ředitele zpravodajství tehdy nebyla obsazená, protože Jiří Balvín po svém pádu odvolal tehdejšího šéfa zpravodajství Zbyňka Honyse i šéfa programu Petra Kolihu (údajně kvůli vysokému odstupnému, které měli v případě odvolání smluvně zajištěné).

Klimeš původně počítal s tím, že Janečka ve funkci ředitele zpravodajství potvrdí, jakmile se mu podaří zvítězit ve výběrovém řízení na generálního ředitele ČT. Do konkurzu se ale přihlásil i sám Janeček a zvítězil (Klimeš kandidoval i letos, v prvním kole konkurzu ale získal pouze tři hlasy a nepostoupil do finále).

Za Janečkova působení se podařilo stabilizovat hospodaření ČT, zlepšit vybírání koncesionářských poplatků, přesvědčit poslance, aby poplatky zvýšili a zároveň měla ČT přijít o možnost vysílat reklamu. Ta sice ve vysílání veřejnoprávní televize zůstala, výnosy z ní ale jdou na zvláštní fond na podporu digitalizace a Státního fondu na podporu kinematografie. Během Janečkova ředitelování ČT spustila dva nové digitální kanály: zpravodajskou ČT 24 a sportovní ČT 4. Provedla také redesign a změnila loga všech svých programů. Měla změnit také svoje hlavní logo, tuto změnu ale Janeček nedotáhl do konce.

S Janečkovou érou v ČT je spjata také aféra vrchního ředitele Františka Lamberta, který při nástupu do televize nevyplnil čestné prohlášení o čistém lustračním osvědčení a když se prokázalo, že v 80. letech působil v komunistických Lidových milicích, stálo to Janečka málem funkci. V personálních otázkách Janeček selhával opakovaně. ČT za jeho vedení během pěti let vystřídala pět programových ředitelů. Bývalému předsedovi Rady ČT Janu Mrzenovi, který pro něj před šesti lety hlasoval ve výběrovém řízení, nabídl nově zřízenou funkci personálního ředitele. Nepodařilo se mu v ČT udržet ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, který loni odešel do internetového oddělení televize Nova šéfovat internetovému zpravodajství. Problematicky byl vnímám i jeho výběr ředitele brněnského studia ČT.

Jana Kasalová

V prvním kole volby získala 12 hlasů ze 14

Jana Kasalová

Majitelka a ředitelka institutu kreativity a komunikace Casteam. V minulosti působila jako šéfka původní tvorby a poté i jako programová ředitelka televize Prima (za generální ředitelky Kateřiny Fričové), předtím působila i na Nově v pořadu Na vlastní oči a jako dramaturgyně pořadu Tabu. Novinářskou kariéru začínala v Mladé frontě Dnes a Reflexu. Mediální scénu opustila krátce po nástupu Martina Dvořáka do funkce generálního ředitele televize Prima. Před šesti lety kandidovala na generální ředitelku České televize a patřila mezi největší favority.

Kasalová je trnem v oku Filmovému a televiznímu svazu, který vede herec a moderátor Jan Kraus. Před šesti lety se proti ní během konkurzu na ředitele ČT ozvaly i televizní odbory. S Krausem měla spory už na televizi Prima kvůli tehdejšímu pořadu Další, prosím! (obdoba dnešního Uvolněte se, prosím! na ČT). Moderátor ji při minulém výběrovém řízení na generálního ředitele ČT označil za „bílého koně komerčních televizí a politiků“. Kasalové tehdy zbýval ke zvolení jediný hlas, v opakovaném konkurzu ale nakonec zvítězil Jiří Janeček.

Za působení Kasalové na Primě posílila tato televize vlastní tvorbu, zejména pak původní publicistiku. V kandidátském projektu na generální ředitelku ČT navrhuje lepší a jasnější profilaci jednotlivých programů ČT a kritizuje zpravodajství a publicistiku. Zlepšila by editorský systém ve zpravodajství, chce zvýšit sledovanost hlavní zpravodajské relace Události. Za jednu ze svých priorit považuje důslednou regionalizaci zpravodajství a publicistiky, a rozvíjení regionálního vysílání v souvislosti s rozšiřováním pokrytí digitálním signálem ČT.

V programu ČT chybí Kasalové jasnější dramaturgická koncepce. V současní době dramaturgie ČT poněkud tápe. Do skladby programu zasahují producentská centra, je těžké udržet profesionální scheduling, píše Kasalová ve svém projektu. Vnitřními úsporami v hospodaření by chtěla získat více peněz na výrobu pořadů. Reklamu ve vysílání ČT by Kasalová v rozumné míře zachovala, odmítá však zvyšovat podíl sponzoringu pořadů a tvářit se, že nejde o reklamu. V managementu ČT nechce dělat „čistku“, jen ho vhodně doplnit a posílit systém manažerského řízení včetně průběžného vyhodnocování plnění úkolů.

Radomír Pekárek

V prvním kole volby získal 7 hlasů ze 14, v druhém kole 11

Radomír Pekárek

Bývalý ředitel televizní a dabingové divize filmových studií Barrandov měl krátce na starost také projekt tehdy ještě připravované digitální televize Barrandov. V současné době je jednatelem společnosti Sanep, která se zabývá zpracováváním výzkumů veřejného mínění. Firma patří společnosti Astro Capital podnikatele Jana Fulína, někdejšího majitele dnes už neexistující soukromé parlamentní televize 24cz (Fulín ji ještě jako fungující prodal realitnímu podnikateli Miloši Červinkovi, který musel vysílání 24cz ukončit kvůli insolvenčnímu řízení, které na něj vyhlásil jeden z věřitelů).

Z pozice svého bývalého zaměstnání Pekárek v projektu na generálního ředitele ČT navrhuje, aby ČT více spolupracovala se studenty filmových škol, zejména FAMU. Navrhuje tak v podstatě něco podobného, co už mnoho let dělá komerční televize Nova ve svém projektu Noc filmových nadějí. Rád by spolupracoval také se svazy výkonných umělců a nedával prostor jen „agenturně“ zastupovaným, známým tvářím. Celkově by se zaměřil na vyhledávání nových talentů.

Pekárek by chtěl lépe vyprofilovat jednotlivé programy ČT, které se nyní podle jeho názoru až příliš tématicky překrývají. Za poslední rok a půl se podle Pekárka ČT zaměřila hlavně na historické reprízy a publicistiku, která se snaží přizpůsobit klasickému pojetí bulváru. ČT 1 by měla být nosným programem celé televize a kromě Událostí by neměla vysílat žádné další zpravodajské relace. Jednička by měla výrazně posílit dramatickou tvorbu a zejména pořady pro děti a mládež.

UHD16

ČT 2 se má podle Pekárka zaměřit na uměleckou a kulturní sféru, má vysílat dokumenty, vzdělávací pořady, magazíny a pouze v případě olympijských her „pomáhat“ programu ČT 4 s prostorem pro souběžné přenosy různých sportovních disciplín. U nových digitálních programů ČT 24 a ČT 4 Pekárek kritizuje příliš mnoho hluchých míst ve vysílání, která podle něj vyplňují zbytečné a nezáživné přenosy nebo vycpávky typu „Bez komentáře“. Zprávy na ČT 24 připomínají rozhlasové zpravodajství s obrázky, míní Pekárek.

Pekárek není na rozdíl od Chudárka příznivcem plošného propouštění zaměstnanců. Ve svém projektu zmiňuje rozsáhlý personální audit, který nyní v ČT probíhá. Ve spolupráci s odbory by na základě výsledku tohoto auditu určil optimalizaci výrobních nákladů tak, aby si ČT zachovala vyrovnaný rozpočet i v příštích letech přes to, že jí poslanci nechtějí v dohledné době zvýšit koncesionářský poplatek.

Anketa

Kdo se stane novým generálním ředitelem České televize?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2009 1:21

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+