Více

Kdo jsou finalisté konkurzu na ředitele České televize a s čím přicházejí?

Roman Bradáč, Petr Dvořák, Hynek Chudárek, Jan Svoboda a Radomír Šimek – z této pětice by měla Rada České televize vybrat ve středu 21. září nového generálního ředitele ČT, který nahradí Jiřího Janečka, jenž na svoji funkci rezignoval ze zdravotních důvodů k 31. srpnu. Kavčí hory nyní dočasně řídí Janečkův zástupce Vladimír Karmazín. Kdo jsou vlastně finalisté konkurzu na šéfa ČT a jaké jsou hlavní teze jejich kandidátských projektů? Mají šanci stanout v čele České televize, a co by s ní provedli? UVNITŘ NAJDETE PLNÉ ZNĚNÍ PROJEKTŮ FINALISTŮ

Roman Bradáč

V první volbě získal 7, resp. 10 hlasů (v druhém kole) z 15

Výkonný ředitel zpravodajského kanálu ČT 24 je jediným zástupcem současného vedení České televize a zaměstnancem ČT, který postoupil do finále výběrového řízení na generálního ředitele. Na Kavčích horách působí od roku 1994, zpočátku jako redaktor zahraničního zpravodajství, později jako zástupce šéfredaktora a poté vedoucím zahraniční redakce. V letech 2003 až 2008 byl stálým zpravodajem ČT ve Spojených státech a „jeho“ pozici vedoucího zahraniční redakce převzal Michal Kubal.

Po Bradáčově návratu z USA se opět „vystřídali“, Michal Kubal odešel dělat zpravodaje do USA, ale Roman Bradáč už nepůsobil ve zpravodajství, nýbrž odešel na „velké Kavky“, tedy do užšího vedení ČT. Nejprve se v roce 2008 stal ředitelem Vnějších vztahů ČT a v roce 2009 ředitelem kanceláře generálního ředitele Jiřího Janečka. Stále častěji se ale spekulovalo o tom, že má nahradit tehdejšího ředitele zpravodajství Milana Fridricha, který se na Janečkův vkus příliš moc stýkal s politiky a upevňoval si pozici v ČT.

Roman Bradáč 200

Po minulé volbě generálního ředitele ČT v létě 2009, v níž Janeček překvapivě obhájil funkci, eskalovalo napětí mezi ním a ředitelem zpravodajství Milanem Fridrichem, který uvažoval o vlastní kandidatuře. O rok později Janeček rozhodl o výměně ředitele zpravodajství, Fridricha nahradil Bradáčem (Fridrich se stal šéfem nové divize Nových médií ČT) a ten postupně odstavil z vlivných funkcí ve zpravodajství Fridrichovy spolupracovníky (šéfredaktor Michal Petrov Kavčí hory zcela opustil, šéfka ekonomické redakce Pavlína Kvapilová postupně odešla za Fridrichem do Nových médií). Mezi bývalým a současným šéfem ČT 24 trvá napětí, Milan Fridrich se dokonce vyjádřil, že pokud se Bradáč stane novým generálním ředitelem, zřejmě z ČT odejde.

Bradáč je jediným kandidátem, který by v případě vítězství zajistil setrvání některých členů současného managementu v ČT. Úzce spolupracuje především s obchodním a marketingovým ředitelem Robertem Kvapilem a ředitelem programových okruhů Radkem Žádníkem. Hospodářské noviny v této souvislosti psaly dokonce o skupině „čtyř R“, do které má patřit ještě výkonný ředitel programu ČT 1 Radan Dolejš („R“ podle prvního písmena křestních jmen) a která má usilovat o „udržení moci“ na Kavčích horách. Sám Bradáč takovou interpretaci považuje za přehnanou.

Projekt na GŘ ČT 2011 - Roman Bradáč

Hlavní teze kandidátského projektu Romana Bradáče

  • snížil by počet členů vedení ČT na prvním stupni řízení na sedm (včetně ředitelů studií v Brně a Ostravě)
  • časově by omezil výskyt vybraných pořadů v internetovém archivu iVysílání.cz
  • postupně by přešel na vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV)
  • omezil by počet pořadů, které souběžně vysílají programy ČT 1 a ČT 24
  • slibuje změnu formátu Událostí, nikoli však příklonem k bulvarizaci
  • zlepšil by komunikaci ČT uvnitř i ven směrem k veřejnosti
Plné znění projektu Romana Bradáče [PDF, 767 kB]
Motivační dopis Romana Bradáče [PDF, 35 kB]

Petr Dvořák

V první volbě získal 12 hlasů z 15

Petr Dvořák 200

Největší favorit konkurzu, do této role jej nominovala média, ale do značné míry si za ni může sám, protože zájem o řízení České televize projevoval prakticky od svého odchodu z Novy, kdy ještě nebylo známo, že Jiří Janeček rezignuje na svoji funkci. Generálním ředitelem televize Nova byl od roku 2003 do začátku loňského roku, kdy povýšil na funkci viceprezidenta mediální skupiny CME pro televizní stanice. Koncem loňského roku ale CME nečekaně opustil. Původně se v médiích vůbec nepohyboval, k Nově se dostal prostřednictvím finanční skupiny PPF, která v roce 2002 vstoupila do nejsledovanější české televize díky Jiřímu Šmejcovi, který sehnal Vladimíru Železnému peníze na rozjezd „nové Novy“ po rozchodu s americkým investorem.

„Nová Nova“ zahájila vysílání v létě 1999, Šmejc se poté spojil s PPF a společnými silami ji postupně ovládli. Dvořák byl původně výkonným ředitelem televize, do Novy přišel z jiného podniku PPF, internetové eBanky (dříve Expandia banka, později ji pohltila Raifeisenbank), kterou řídil jako generální ředitel v letech 1999 až 2002. V roce 2003 nahradil Vladimíra Železného ve funkci generálního ředitele Novy a připravil prodej televize do rukou původního amerického investora, skupiny CME (k němu došlo v roce 2004 a Dvořák pak odešel z PPF do CME, aby zůstal šéfem Novy), kterou Železný od Novy v roce 1999 odstřihl. Poslední dva roky na Nově provedl Dvořák drastické úsporné kroky, které vedly ke zrušení řady pořadů. Za jeho vedení se ale také televize přeorientovala na mladší cílovou skupinu diváků od 15 do 54 let.

Projekt na GŘ ČT 2011 - Petr Dvořák

Hlavní teze kandidátského projektu Petra Dvořáka

  • zavedl by pátý program ČT, nízkorozpočtový dětský a vzdělávací kanál ČT 3
  • snížil by počet ředitelů na prvním stupni řízení na devět včetně ředitelů studií v Brně a Ostravě (započítán je i generální ředitel)
  • obnovil by funkci programového ředitele ČT, který by byl zároveň výkonným šéfem programu ČT 1 a pod ním by byli na druhém stupni řízení vedoucí ostatních kanálů
  • zásadní proměnu slibuje hlavní zpravodajské relaci Události
  • požaduje vznik malých regionálních studií ČT po vzoru Olomouce, například v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Jihlavě
  • do dvou až tří let slibuje úsporu sedmi až deseti procent režijních nákladů a čtyř až šesti procent osobních nákladů
  • obnovil by v ČT producentský systém, který fungoval za prvního ředitele Iva Mathé, a zavedl tzv. „Producentské dny“ pro komunikace s externími producenty
  • zlepšil by komunikaci ČT dovnitř i navenek
  • požaduje návrat ke starému logu ČT, zavedení nového zvukového obalu předělů a grafiky
Plné znění projektu Petra Dvořáka [PDF, 233 kB]
Motivační dopis Petra Dvořáka [PDF, 89 kB]

Hynek Chudárek

V první volbě získal 8 hlasů z 15

Hynek Chudárek

Na generálního ředitele České televize kandidoval už přede dvěma lety, kdy postoupil mezi čtyři finalisty (nakonec se ale rozhodovalo mezi pozdějším vítězem Jiřím Janečkem a bývalou programovou ředitelkou Primy Janou Kasalovou). Kvůli letošní kandidatuře rezignoval na funkci výkonného ředitele hudební televize Óčko, již vykonával posledních osm let. Chudárek tuto televizi společně s bývalým šéfem ČT Jiřím Balvínem založil v roce 2002, později ji společně s dalšími původními majiteli prodali mediálnímu domu Mafra a zůstali v ní jako manažeři. Na kandidátském projektu spolupracoval s bývalým vrchním ředitelem ČT Františkem Lambertem, který v prvním funkčním období Jiřího Janečka konsolidoval hospodaření ČT.

Chudárek má asi nejodvážnější projekt ze všech pěti finalistů konkurzu, rozhodně je v něm nejotevřenější. Popisuje i nepopulární kroky, které by jako generální ředitel musel provést, včetně hromadného propuštění zaměstnanců. Jeho nevýhodou je ale malé charisma, navíc stejně jako při minulé kandidatuře v několika novinových rozhovorech prokázal částečnou neznalost mediální legislativy (měsíčníku Strategie letos například tvrdil, že kontrolním orgánem ČT je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je ale regulační orgán, kterému podléhá jak veřejnoprávní, tak komerční televize. Kontrolním orgánem ČT je Rada ČT.).

Projekt na GŘ ČT 2011 - Hynek Chudárek

Hlavní teze kandidátského projektu Hynka Chudárka

  • do tří let by propustil pětinu všech zaměstnanců ČT, celkem 500 lidí
  • snížil by počet členů managementu ČT na prvním stupni řízení na devět, včetně ředitelů studií v Brně a Ostravě
  • obnovil by funkci programového ředitele celé ČT, který by zároveň řídil programy ČT 1 a ČT 2 a podléhali by mu šéfové ČT 24, ČT 4 a divize Nová média
  • zaměřil by program ČT na mladé diváky, které Kavčí hory pomíjí
  • v prvních třech letech chce navýšit finanční prostředky na původní tvorbu o 0,5 miliardy korun ročně, což je o čtvrtinu více než nyní
  • zvážil by možnost opuštění některých objektů na Kavčích horách
  • zavedl by zveřejňování smluv s externími dodavateli, pokud by s tím souhlasili
  • sestavil by poradní skupinu generálního ředitele pro programovou strategii, v níž by zasedli zástupci uměleckých svazů, tvůrců a nezávislých odborníků
Plné znění projektu Hynka Chudárka [PDF, 431 kB]
Motivační dopis Hynka Chudárka [PDF, 64 kB]

Jan Svoboda

V první volbě získal 7, resp. 11 hlasů (v druhém kole) z 15

Jan Svoboda 200

Někdejší marketingový ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy působil za generálního ředitele Martina Dvořáka ve stejné funkci na Primě (když se Martin Dvořák stal šéfem pražského dopravního podniku, odvedl si ho na nové působiště). Je nejmladším ze všech pěti finalistů konkurzu (32 let), média spekulují o lobbistickém pozadí jeho kandidatury. Rada ČT zpochybňovala jeho vysokoškolské vzdělání, protože má titul MBA od pobočky zahraniční soukromé univerzity, a zvažovala tedy, zda jej nevyřadí kvůli nesplnění formálních požadavků na kandidáty. Radní požadovali, aby titul nostrifikoval u některé z českých vysokých škol, což Svoboda odmítl.

Rada ČT nakonec uznala, že žádný takový požadavek v zadávací dokumentaci ke konkurzu nevznesla a Svobodu z výběrového řízení nevyřadila. Svoboda v předvečer volby finalistů konkurzu na ředitele ČT vypustil prostřednictvím webu Parlamentnílis­ty.cz, spojovaného s lobbistou Romanem Janouškem a někdejším ředitelem vydavatelství Ringier ČR Michalem Voráčkem, informaci o svém setkání s bývalou ředitelkou komunikace britské veřejnoprávní BBC a členkou Sněmovny lordů Tinou Stowellovou, která by se v případě jeho zvolení měla stát členkou expertního poradního sboru ředitele ČT.

Projekt na GŘ ČT 2011 - Jan Svoboda

Hlavní teze kandidátského projektu Jana Svobody

  • chce zvýšit podíl programu ČT 1 na dospělém publiku na nejméně 20 procent
  • požaduje větší zacílení České televize na diváky mladší 50 let
  • program ČT 2 by podle něj měl dosahovat průměrného podílu šest procent
  • žádá, aby internetový portál ČT 24 více konkuroval zavedeným zpravodajským serverům
  • zavedl by ve vysílání formáty docu-soap se vzdělávacími prvky
  • posílil by spolupráci s českými vysokými školami
  • vytvořil by mezinárodní expertní poradní sbor generálního ředitele
Plné znění projektu Jana Svobody [PDF, 1 MB]
Motivační dopis Jana Svobody [PDF, 282 kB]

Radomír Šimek

V první volbě získal 8 hlasů z 15

Radomír Šimek 200

Prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory je bezesporu největším překvapením ve volbě finalistů konkurzu na generálního ředitele České televize. Je jediným z pěti postupujících, o kterém se nespekulovalo ani v pozadí volby. V jeho prospěch patrně hrály manažerské schopnosti a zkušenosti, protože kromě Česko-německé obchodní a průmyslové komory působil například také ve vedení české pobočky firmy Siemens. Radní při užším výběru kandidátů jasně vsadili spíše na manažery než na tvůrce a mediálně známější tváře. Vtipné je, že Šimek svoje zaměření na německý trh promítá i do svého kandidátského projektu, v němž například požaduje posílení regionálních zpravodajů ČT v pohraničí s Německem a Rakouskem.

Česko-německá obchodní a průmyslová komora, již Šimek vede, vznikla v roce 1993 a zaměřuje se na pořádání seminářů, školení a konferencí, propojování německých a českých firem, ekonomicky zastupuje Německo v České republice a vytváří marketingové analýzy pro německé firmy, které uvažují o vstupu na český trh. Šimkův projekt je ryze manažerským shrnutím, nepouští se příliš do oblasti tvorby a obsahu vysílání, jimž kandidát zjevně tolik nerozumí. Dá se říci, že je nejslabší ze všech pěti kandidátských projektů, co týká komplexnosti pokrytí všech oblastí, jež vedení ČT zahrnují. Na druhou stranu, Šimek mezi finalisty postoupil hned v prvním kole volby s druhým nejvyšším počtem hlasů (shodným s Hynkem Chudárkem).

Projekt na GŘ ČT 2011 - Radomír Šimek

Hlavní teze kandidátského projektu Radomíra Šimka

  • chce posílit koprodukční činnost ČT a zajistit tak další zdroje příjmů Kavčích hor
  • posoudil by dosavadní proces restrukturalizace ČT a případně by jej změnil
  • nevylučuje radikální zásah do vysílací struktury jednotlivých programů ČT
  • vytvořil by umělecko-odborné grémium generálního ředitele za účelem kontinuální diskuse a reflexe postupů ČT při naplňování její budoucí strategie
  • nevylučuje omezení počtu externích spolupracovníků ČT
  • do tří let chce postavit nové televizní studio v Brně
  • posílil by regionální redakce ČT v oblastech sousedících s Rakouskem a Německem
  • obnovil by úspěšnou koprodukční spolupráci ČT se zahraničními televizemi, známou z 80. let
  • navázal by úzkou spolupráci s umělecky zaměřenými školami
Plné znění projektu Radomíra Šimka [PDF, 1 MB]
Motivační dopis Radomíra Šimka [PDF, 282 kB]

Anketa

Kdo se stane novým generálním ředitelem České televize?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 9. 2011 13:10

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+