Více

Kauza Rádio Wave – co se slabým ředitelem?

První pokus Českého rozhlasu oslovit kromě starší generace také mladší posluchače a nabídnout jim atraktivní alternativní rádio, jak je to běžné ve většině evropských zemí, brzy dostane povážlivou trhlinu. Generální ředitel ČRo Václav Kasík v neděli 31. srpna vypne analogové vysílání ČRo 4 – Rádia Wave ze středočeského vysílače Cukrák, aby tak předešel svému odvolání.

Celé je to velmi absurdní historie. Václav Kasík před třemi lety obhájil funkci generálního ředitele Českého rozhlasu na druhé šestileté období projektem, ve kterém mimo jiné sliboval dlouho očekávanou veřejnoprávní stanici pro mladé. O té se mluví prakticky od rozpadu československé federace a zatímco ve většině okolních zemí včetně Slovenska takové veřejnoprávní rádio vysílalo, u nás jako by se proti němu všichni spikli.

Snad to byla silná lobby komerčních rádií, kterým by taková stanice ubrala část posluchačů i inzerentů(na Slovensku bylo podobné Rádio RockFM nějakou dobu vůbec nejposlouchanější), snad byl problém s nedostatkem frekvencí, na kterých by taková stanice měla vysílat. Faktem je, že Kasík nebyl jediným ředitelem Českého rozhlasu, kdo přišel s projektem vysílání pro mladé. Byl ale prvním, kdo ho dotáhl do konce.

Babičky a hip-hop

Rádio Wave začalo vysílat 13. ledna 2006 jako „studio Českého rozhlasu“ z hlavního středočeského vysílače Cukrák. Aby se na něj vůbec dostalo, musel rozhlas nejprve uvolnit frekvenci 100,7 MHz, na které vysílal jeho středočeský program Region. Tak se stalo, že několika babičkám u Benešova a Berouna najednou začal hrát z rádia hip-hop místo dechovky. Dost podstatný důvod ke stížnosti.

ČRo 4 Kasík studio

Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík v lednu 2006 zahajuje vysílání ČRo 4 – Rádia Wave. Tehdy ještě na Vinohradské, dnes Wave vysílá ze Žižkova. (Foto: archiv ČRo)

Václav Kasík si problém s výměnou programu na stejné frekvenci uvědomoval. Stejně jako to, že Rádio Wave mělo být původně čistě digitální stanicí. Jenže jak by se dostalo k posluchačům? Frekvence pro digitální rozhlasové vysílání jsou blokované, nebo alespoň ty, s nimiž se do budoucna počítá. Dá se samozřejmě vysílat ve společné digitální síti s televizemi, což Rádio Wave dělá od samého začátku, ale kolik lidí si ladí rádio přes televizi?

Takže tu byl problém: několik babiček poslalo stížnost Radě Českého rozhlasu a také „velké“ Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Zatímco ta první Kasíkovi jenom připomněla, že by měl řešit problém s výpadkem signálu středočeského Regionu v několika konkrétních oblastech, „velká“ rada konstatovala, že rozhlas porušil změnou programu na konkrétní frekvenci zákon, a uložila mu milionovou pokutu.

Rozhlas se proti pokutě odvolal k soudu, a ten ji nakonec zrušil, i když v podstatě sporu dal za pravdu mediální radě. Mezitím některým radním Českého rozhlasu, bohužel zrovna těm, co projekt Rádia Wave silně podporovali, vypršely mandáty a poslanci místo nich zvolili jejich nástupce, kterým se projekt Rádia Wave a hlavně způsob jeho vysílání rozhodně nezamlouval. Loni na podzim proto Kasíka vyzvali, aby posluchačům, kteří přišli o středočeskou dechovku, tento program nějakým způsobem vrátil, a aby Rádio Wave na Cukráku vypnul – tedy alespoň v analogové podobě (viz analýza: Může Rada Českého rozhlasu vypnout Rádio Wave?).

Kasík se ale radním vzepřel. Nechal si od Ústavu státu a práva vypracovat analýzu, která mu dávala za pravdu a opíral se o rozhodnutí soudu, který zrušil pokutu od velké mediální rady. Silný v kramflecích, nechal Rádio Wave vysílat dál beze změny. Jenom s tím rozdílem, že se o něm raději přestalo veřejně mluvit. Šuškanda okolo snah nových rozhlasových radních odsunout Wave do „digitálního exilu“ ale vedla k tomu, že program pro mladé začal ztrácet posluchače.

Poškozená značka

Judita Hrubešová, Zuzana Rejchová - Rádio Wave

Už loni si tehdejší ředitel Wavu Ladislav Kylar a jeho zástupce Tomáš Turek stěžovali na krácení rozpočtu pro marketing. Spousta známých se diví, když jim řekneme, že stále vysíláme. Pod vlivem „kampaně“ některých rozhlasových radních proti Rádiu Wave si mysleli, že už neexistujeme, říkali. I tak si Rádio Wave udrželo poměrně pěkných třináct tisíc posluchačů denně, a podle průzkumů si ho alespoň jednou týdně ladilo přes čtyřicet tisíc lidí. To je na alternativně laděné rádio dost. Patnáct let existující pražské Rádio 1 s podobným dosahem poslouchá 29 tisíc lidí denně, rovněž pražské hip-hopové Rádio Spin má 25 tisíc posluchačů, a alternativně se tvářící Expres rádio (také v Praze) poslouchá 21 tisíc lidí. Žádné z těchto rádií ale nemělo potenciál stát se časem celoplošnou stanicí pro mladé.

Na přelomu roku přebily problémy s Rádiem Wave události okolo příchodu a brzkého odchodu nové ředitelky Radiožurnálu Barbory Tachecí. Snad kvůli téhle chybě, kdy se proti rozhlasu zvedla nebývalá vlna odporu, se Kasík už necítil tak neohroženě a rozhlasoví radní, kterým nebyl zrovna po chuti, toho využili. 28. května Kasíkovi odhlasovali oficiální výtku kvůli porušování zákona. Toho se měl ředitel dopouštět tím, že i přes výzvu radních nadále nechal Rádio Wave analogově vysílat z Cukráku.

Výtka řediteli je dost důležitý bod obratu v celé kauze Rádia Wave. Radní si totiž jejím prostřednictvím připravili půdu pro případné hlasování o Kasíkově odvolání. To by mohli odůvodnit tím, že generálního ředitele už v minulosti upozorňovali na porušování zákona. Aby se pojistili pro případ, že by Kasík nechal jejich doporučení na ukončení analogového vysílání Rádia Wave znovu „vyšumět“, stanovili mu zároveň termín nápravy do konce letošního srpna.

Jinými slovy, už koncem května bylo jasné, že buď přežije analogové vysílání Rádia Wave z Cukráku, nebo generální ředitel Václav Kasík. 19. června vydal zpravodajský server iDnes.cz zprávu, že analogové vysílání Rádia Wave ke konci srpna skutečně skončí a že Kasík mu zkrátí roční rozpočet z dvaceti na dva miliony korun. To by znamenalo radikální osekání programu a hromadné propouštění zaměstnanců.

Pěkně podle zákona

Dana Jaklova 4

iDnes.cz se odvolával na zaručené informace zevnitř rozhlasu, oficiální cestou se mu ale tuto informaci nepodařilo potvrdit. Začátkem července jsem se proto sešel s místopředsedkyní a mluvčí Rady Českého rozhlasu Danou Jaklovou, která na veřejnosti vystupuje jako největší odpůrkyně analogového vysílání Rádia Wave, a poptal se, co je na tom pravdy.

Podle očekávání jsme skončili u slovíčkaření, ale dost podstatného. Rádio Wave vzniklo jako „studio Českého rozhlasu“, ale protože zákon zná v případě veřejnoprávního rozhlasu jenom pojem „regionální studio“ se sídlem v kraji a pro Prahu i střední Čechy už rozhlas taková studia provozuje, nemá Wave podle Jaklové v analogu co dělat. Jestliže nemůže být chápáno jako regionální studio, nemá v současném zákoně opodstatnění jakožto analogová stanice. Něco jiného je vysílání Rádia Wave v digitálu, namítala Jaklová.

Jenže: vedení rozhlasu mezitím zařídilo alespoň pro jednu oblast, kde spuštěním Rádia Wave přestalo vysílat původní středočeské studio ČRo, náhradní vysílač menšího výkonu. A frekvence z hlavního vysílače Cukrák, kterou Wave využívá a původně na ní vysílal středočeský ČRo Region, pokrývá hlavně Prahu, pro kterou ale rozhlas připravuje jiné regionální vysílání – pražskou Reginu. Proč by tedy měl pro Prahu vysílat ještě středočeský program a proč by jeho původní frekvenci nemohla využít právě stanice pro mladé?

To jde těžko udělat bez Poslanecké sněmovny, namítá Jaklová. Poslanci by museli v zákonu o veřejnoprávním rozhlasu změnit definici studia, nebo Rádio Wave dopsat do seznamu současných tří celoplošných okruhů ČRo: Radiožurnálu, Prahy a Vltavy. Sama Jaklová by se přitom přikláněla k tomu, aby ani případná novela zákona nedovolovala Rádiu Wave vysílat v analogu. Jednoduše proto, že by se rozhlas měl snažit inovovat a vysílat digitálně.

Jenže digitálně se vysílat nedá, protože pak by Rádio Wave skončilo buď ve společné digitální síti s televizemi, kde by si ho skoro nikdo nenaladil, nebo by muselo čekat na uvolnění frekvencí pro digitální rozhlas a harmonogram rozhlasové digitalizace, o kterém se zatím jen mluví. Jaklová jen krčí rameny. Rozhlasová rada má podle ní informace o tom, že Wave stejně většina lidí poslouchá jinak než analogově z Cukráku. Na otázku, odkud takové informace rada čerpá a zda jde o výsledek regulérního průzkumu odpovídá, že to je jenom předběžná informace a radní si prý nechají zpracovat podrobnou analýzu.

Pokud půjdou ty kroky tak, jak nám naznačoval pan generální ředitel, Rádio Wave koncem srpna vypne v analogu a bude pokračovat v digitálu, říká na závěr Dana Jaklová. Ověřit si v tu dobu informaci přímo u zdroje, tedy generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka, je takřka nemožné. Získat s ním osobní rozhovor je umění hodné kouzelníka. Po třech týdnech dohadování s mluvčím rozhlasu René Zaoralem a dnes již bývalým šéfem Kasíkova sekretariátu Liborem Křivkou, dává Kasík jediný rozhovor na toto téma Lidovým novinám. Potvrzuje v něm, že analogové vysílání Rádia Wave nechá vypnout, protože jinak by ho rozhlasová rada odvolala z funkce.

Jsou zde dva velmi důležité regulační a kontrolní orgány, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada Českého rozhlasu, názor těchto orgánů je jasný a já tím pádem nemám na vybranou. Zachovám se podle jejich názoru, řekl Kasík. Žádnému jinému médiu už Kasík rozhovor na toto téma neposkytnul. Proč? Je na našem rozhodnutí, komu dáme rozhovor a komu ne, namítá mluvčí Zavoral. Navíc všechny potřebné informace k vypínání analogového vysílání Rádia Wave jsme zveřejnili na internetu, dodává. To jistě, ale nepříjemným otázkám se rozhlas, potažmo jeho generální ředitel, tradičně vyhnul – ostatně jako vždy, když jde o nějaké kontroverzní téma.

Funkce je důležitější

Václav Kasík u budovy ČRo

Jedno se však podle Kasíkova rozhovoru pro LN nepotvrdilo: rozhlas nezkrátí rozpočet Rádia Wave na desetinu a nechystá se z téhle stanice nikoho propouštět, jak napsal server iDnes.cz. Na podzim prý jenom trošku upraví programové schéma, protože už nepůjde o regionální studio, ale „de facto celoplošnou stanici“. Jenže to jsme zase na začátku: celoplošným okruhem Českého rozhlasu jsou ze zákona jenom Radiožurnál, Praha a Vltava. Kasík tedy později upravil svoje tvrzení a Rádio Wave označil za „speciální stanici“, která má stejné postavení jako další tři digitální okruhy ČRo: Leonardo, D-dur a Rádio Česko.

Čeká nás tedy další bitva o vykládání zákona mezi rozhlasovou radou a ředitelem Kasíkem? Možná. Pro posluchače Rádia Wave je nejzásadnější informací fakt, že ho od 31. srpna na pražské a středočeské frekvenci 100,7 FM nenaladí. Mimochodem, rozhlas na ni nechce vrátit ani středočeský Region. Od pondělí 1. září na ní začne vysílat celostátní okruh ČRo 2 – Praha.

Víc než o Rádio Wave jde ale v této kauze o to, jakou roli by měl hrát „hlídač veřejnoprávnosti“ – Rada Českého rozhlasu. Zda si má sporná ustanovení zákona, jako třeba v případě analogového vysílání Rádia Wave, vykládat spíše ve prospěch Českého rozhlasu, jako to dělala minulá Rada ČRo, nebo spíš v jeho neprospěch, jako to dělá ta současná. Čili zda má jít o kontrolora, kterému jde o prospěch instituce, již ze zákona kontroluje, nebo o její neprospěch.

Zkrácená verze článku vyšla v týdeníku Respekt č. 35/2008

P.S.: Zajímavý rozhovor na téma Rádio Wave vyšel loni v červnu na webu Techno.cz.

Anketa

Souhlasíte s postojem generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 9. 2008 20:31

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+