Více

Kam se starým televizorem? Rozhodně ne na skládku

Digitalizace televizního vysílání vede řadu domácností ke koupi nového televizoru s integrovaným digitálním tunerem, širokoúhlou obrazovkou a schopností přijímat HDTV. Ty diváky, kteří se zatím nechystají vyměnit starý analogový přijímač za digitální, tato změna čeká po přechodné „set-top-boxové“ éře. Jenže kam se starým televizorem? A co se s analogovými televizními přijímači děje, když je odevzdáte tam, kam máte?

Nebezpečný elektroodpad

Staré analogové televize patří mezi skupinu elektrozařízení, na která se vztahuje přísný zákon o režimu zpětného odběru, a pokud nejsou kompletní, pak také o nakládání s nebezpečným odpadem. Každý televizor totiž obsahuje až dva kilogramy životnímu prostředí nebezpečného olova. Neměl by tedy končit na skládkách, ale ani v tradičních sběrnách kovu nebo někde v příkopu. Televizory navíc spadají do recyklovatelného elektroodpadu, k jehož výběru, zpracování a dalšímu použití se Česká republika zavázala Evropské unii. Přísná norma, podle níž se mají ročně na jednoho obyvatele vybrat čtyři kilogramy elektroodpadu, platí ve většině evropských zemí už dva roky. Česko dostalo k jejímu zavedení odklad. Pro srovnání: loni se u nás vybralo na hlavu jen 2,5 kilogramu vysloužilého elektrozařízení.

Recyklace starých televizí - 4

Sběrný dvůr v Praze. Vysloužilý televizor putuje do kontejneru s televizemi a počítačovými monitory, a ten po naplnění ke zpracovateli. (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Od 1. ledna 2008 ale norma platí také v tuzemsku. Kromě televizorů se týká vlastně všeho, co je na elektřinu nebo na baterie. Tedy starých ledniček, praček, zářivek, výbojek, baterií, mobilních telefonů, počítačů a monitorů, autobaterií, a drobných elektrických zařízení jako jsou varné konvice, vysavače a podobně. Konkrétně staré televizory by pak měli odebírat všichni prodejci elektroniky ve chvíli, kdy si od nich zákazník koupí nový přijímač. V ceně nového televizoru je už započítaný recyklační poplatek – částka na odvoz televizoru ze sběrných míst ke zpracovateli a na jeho recyklaci. Jeho výši musí prodejce uvádět přímo na cenovce.

Recyklace starých televizí - 5

Kupa televizorů a počítačů v recyklátorské dílně na Kladně – nejbližší Praze (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Kam odevzdat televizi

Výměna starého televizoru za nový probíhá tak, že při koupi nového prodejci nahlásíte, že byste chtěli zároveň odevzdat starý přijímač. Jakmile vám přivezou novou televizi domů, zároveň si od vás vyzvednou starou televizi. Pokud ale nový televizor nekupujete, nebo máte doma více přijímačů a některý z nich zrovna „odešel“, nezbude vám nic jiného, než se vydat do nejbližšího sběrného dvoru. Zařízení provozovaná zpravidla radnicí nebo magistrátem vybírají staré televizory zdarma. Stálé sběrné dvory většinou fungují v krajských a okresních městech, ale i v mnoha menších. Například v Praze jich je k dispozici patnáct.

Recyklace starých televizí - 6

Každý televizor nebo počítačový monitor má už od sběrného dvora svůj štítek, aby byl jeho pohyb dobře monitorovatelný a jeden přijímač se k recyklaci nevykázal několikrát (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

V menších městech a obcích, kde stálé sběrné dvory nefungují, musí radnice nebo obecní úřad alespoň dvakrát do roka zajistit mobilní svoz nebezpečného odpadu. Radnicím při něm často pomáhají takzvané Kolektivní systémy zpětného odběru a recyklace elektroodpadu. Ty vznikly s přijetím příslušné novely zákona před třemi lety, kdy se Česká republika přijala do své legislativy normu Evropské unie o zpětném odběru vysloužilých elektrozařízení. Kolektivní systémy jsou neziskové organizace, založené výrobci a dovozci elektrozařízení, které se starají o organizaci sběru, odvozu a zpracování nebezpečných odpadů.

Recyklace starých televizí - 7

Další hromada televizorů a monitorů k počítačům u zpracovatele obrazovkového skla v Kovohutích Příbram (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Jak funguje kolektivní systém

Kolektivních systémů je v České republice celkem šest, každý má speciální akreditaci od ministerstva životního prostředí a přesně určeno, jaká elektrozařízení může odebírat a posílat ke zpracování. Zpětným odběrem televizorů se zabývají například společnosti Asekol (firmu založili výrobci Sony, Panasonic, Samsung, Philips a další). Za vybrané recyklační poplatky z prodeje nových televizorů pak organizují odvoz starých televizorů od prodejců nebo ze sběrných dvorů do firem, které je recyklují, a také z nich hradí jejich recyklaci. Pro dopravu spotřebičů si kolektivní systémy najímají regionální dopravce.

Recyklace starých televizí - 8

Starý televizor se musí v recyklační dílně nejprve rozmontovat a jednotlivé materiály roztřídit podle toho, zda jsou recyklovatelné či nikoli (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Dopravci totiž se sběrných dvorů neodvážejí pouze televizory, ale všechna elektrozařízení, k jejichž zpracování má kolektivní systém, který si je najal, oprávnění. Konkrétně systém Asekol, který se specializuje na recyklaci televizorů a monitorů počítačů, pak každý odevzdaný televizor označuje štítkem s číselným kódem, který dopravce načítá speciální čtečkou při převzetí ve sběrném dvoru a při odevzdání u zpracovatele. Kolektivní systém tak omezuje riziko, kdy by zpracovatel televizory opět odvezl do sběrného dvora a dopravce vykázal přepravu jedné televize několikrát.

Recyklace starých televizí - 9

Tady se z televizní obrazovky vyřezává sklo s vysokým obsahem olova (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Recyklace televizoru

Jak probíhá samotná recyklace televizoru? Přijímač se nejprve musí demontovat na skříň, obrazovku, kabeláž, kovy, plasty, tištěné spoje a další části. Menší části jako kovy, kabely a tištěné spoje odkládají zaměstnanci recyklační dílny do samostatných nádob, přesně podle druhu materiálu. Z obrazovky se potom odstraní vychylovací cívka, a přeřízne se antiimplozivní rámeček obrazovky. Samotné obrazovkové sklo se pak musí diamantovým kotoučem rozříznout na přední a zadní část. Přední část obrazovky je využitelná pro výrobu nových obrazovek, zatímco zadní, takzvaná konusová, obsahuje nebezpečný luminofor a ten se musí v recyklační dílně odstranit.

Recyklace starých televizí - 2

Obrazovka se řeže ve speciálním stroji se silným sklem, aby nedošlo k úrazu (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Pokud by totiž luminofor na skle zůstal, při dalším tavení a zpracování by výrazně zhoršil jeho vlastnosti a takové sklo by bylo prakticky neprodejné. Luminofor obsahuje toxické složky a musí se s ním nakládat jako s nebezpečným jedem. Obrazovkové sklo se potom ještě čistí „oplachovým“ přístrojem. Zvlášť se demontují další části televize jako tištěné spoje, zatímco z kabeláže firma získává čistou měď. Materiály získané ze starých televizorů prodává recyklační společnost dalším odběratelům. Nejlukrativnější bývají kovové části televize, méně už obrazovkové sklo – zvláště zadní, konusová část. Zpracovatel tedy vydělá částečně na poplatku od kolektivního systému, částečně za prodej recyklovatelného materiálu.

Recyklace starých televizí - 3

Detail vyřezávání obrazovkového skla (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

Kam jde obrazovkové sklo

O sklo z televizních obrazovek není mezi odběrateli zase tak velký zájem, protože klasické CRT televizory jsou u spotřebitelů na ústupu. Často tedy tato surovina končí jinde než u výrobců obrazovek. Například kladenská společnost SKS-separace, která recykluje staré televizory z celých středních Čech, dodává sklo do Kovohutí Příbram, kde se používá jako příměs do tavicí pece na výrobu olova. Obrazovkové sklo, které samo o sobě obsahuje olovo, je pro tento účel velmi vhodné. Recyklovaného skla je ale na trhu příliš mnoho, takže za něj odběratelé často vůbec neplatí a naopak recyklační firmy platí odběratelům za to, že je skla zbaví.

Recyklace starých televizí - 1

Nepoužitelné zbytky obrazovek se vyhazují do pytlů a ničí jako nebezpečný odpad (Foto: Petr Jedinák; snímek kliknutím zvětšíte)

V celé České republice funguje celkem sedm linek na zpracování televizních obrazovek a dvě na čištění obrazovkového skla. Všechny se soustřeďují pouze na „vypouklé“ CRT obrazovky. Vzhledem k tomu, že v českých domácnostech významně přibývá televizorů s plochými obrazovkami, LCD nebo plazmových televizorů, spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu už před třemi lety projekt „Průmyslový výzkum a vývoj modulových technologií a recyklace plochých obrazovek“, jehož první výstupy se mají zavádět do praxe už v letošním roce.

Subjekt Asekol

Jak využívá kolektivní systém Asekol obrazovkové sklo

Mezi zpětně odebíranými elektrospotřebiči dominují televizory a počítačové monitory. Podstatnou část jejich hmotnosti tvoří obrazovkové sklo (cca 60% hmotnosti). Toto sklo obsahuje zvýšené koncentrace olova.

Při procesu zpracování CRT obrazovek se mechanickou cestou oddělí přední stínítkové a zadní kónusové sklo. Z vnitřní strany stínítka obrazovky se odsátím nebo vymytím odstraní vrstva luminoforu. Takto vyčištěné sklo se tradičně používalo na výrobu nových CRT obrazovek. Zájem o něj však upadá, protože poptávka po nových CRT obrazovkách výrazně klesá. V současně době se nové CRT obrazovky vyrábějí již jen v několika továrnách ve východní Asii. Využití CRT skla na výrobu nových CRT obrazovek (close loop recycling) se tak stává dlouhodobě nereálné a materiálové využití skla se stalo celosvětovým problémem. Protože se předpokládá minimálně do roku 2012 rostoucí výskyt CRT obrazovek ve zpětném odběru, rozhodl se kolektivní systém ASEKOL pomoci svým smluvním zpracovatelům tuto situaci řešit. Společně s jejich zástupci, nezávislým poradcem, znalci z oboru stavebních hmot (Výzkumný ústav stavebních hmot Brno) a za účasti MŽP vytvořil pracovní skupinu zabývající se možnostmi materiálového využití skla.

Na mezinárodní úrovni inicioval ASEKOL vytvoření pracovní skupiny pro recyklaci skla z CRT obrazovek při WEEE fóru. Zástupce ASEKOLu této pracovní skupině předsedá.

Anketa

Máte osobní zkušenost s odevzdáváním starého televizoru do sběrného dvoru?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 12. 2010 12:23

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+