Hlavní navigace

Kabelovky mají platit do fondu kinematografie. Je to diskriminace, říká šéf Elsatu

6. 11. 2012
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Platbu jednoho procenta z ročního obratu filmařům kritizuje v rozhovoru pro DigiZone.cz šéf českobudějovické kabelovky Elsat Petr Bárta

Podle čerstvě schváleného zákona by měly kabelové společnosti přispívat do Státního fondu na podporu kinematografie jedním procentem ze svého ročního obratu. Co to pro vás jako provozovatele kabelovky bude znamenat?

Velký problém, protože se budeme snažit, aby to nedopadlo na našeho koncového zákazníka. Kabelové společnosti, potažmo i Asociace provozovatelů kabelových televizí (APKT), se již mnoho let snaží zabránit dopadu tohoto nepřímého, nebo více méně přímého, dopadu na naše zákazníky. Bohužel, situace se po ukončení reklamy na ČT 1 a digitalizace televizního vysílání vyvinula v náš neprospěch, zákon o audiovizi je schválen a čeká už jen na podpis prezidenta. Během našeho připomínkování tohoto zákona nám předkladatelé vysvětlovali, že pro nás to přeci vůbec žádný problém nebude, je se to dotkne našeho koncového zákazníka, kterého jenom budeme informovat, že to jedno procento není pro nás, ale pro Fond kinematografie.

A není to tak?

Z praktického hlediska bude zákazník vnímat navýšení ceny služby a důvod ho vůbec nebude zajímat. Současné krizové období, kdy je každý kabelový operátor velice opatrný s navyšováním cen, je naprosto nevhodné pro jakoukoli takovou manipulaci s cenou, ať už z jakéhokoli důvodu. Koncový zákazník to vnímá jako jeden poplatek, který platí kabelovému operátorovi. Za naši společnost Elsat ale mohu říct, že nemáme v plánu zvyšovat cenu.


Foto: archiv DigiZone.cz

Petr Bárta (vpravo) na jednom z kulatých stolů DigiZone.cz o digitalizaci televizního vysílání

Takže se vám zvýší náklady.

Ano, a výrazně. Lépe řečeno, sníží se nám zisk. A když si k tomu připočtete neustálé zvyšování nákladů s ohledem na nasmlouvané kanály, neustálé zvyšování poplatků kolektivním správcům autorských práv, neustálé zvyšování nákladů na energie a provozy, navíc nebezpečí dalšího procentního zvýšení DPH, naše situace opravdu není vůbec jednoduchá. Musíme se hodně snažit, abychom udrželi současné ceny za naše služby. Z toho důvodu jsme se v rámci APKT velmi snažili v rámci připomínkového řízení k tomuto zákonu vysvětlit, že už nejde jen o naše obchodní zájmy, ale také o diskriminaci našeho diváka.

Jak to?

Je za tím jednoduchá kalkulace: Proč se platí do fondu kinematografie? Protože se mají podporovat české filmy. Do fondu kinematografie by měli logicky přispívat ti, co českou tvorbu sledují. České filmy se nevysílají ani na Discovery, ani na Viasatu, ani History Channel, ale na České televizi, na Nově, na Primě a jejich derivátech. Jaký je rozdíl mezi zákazníkem, který přijímá programy ČT přes DVB-T a naším zákazníkem, který je přijímá prostřednictvím kabelové televize? Z hlediska tohoto náhledu naprosto žádný.

Ale až vstoupí nový zákon v platnost, rozdíl bude v jednom procentu z měsíčního poplatku za kabelovou televizi, protože divák, který bude přijímat televizi přes DVB-T, neodvede do fondu kinematografie nic, a přitom bude sledovat naprosto stejná díla a filmy jako zákazník kabelové televize. Ale ten, na rozdíl od diváka, který se dívá jenom na DVB-T, naopak českou tvorbu sleduje paradoxně ještě méně, protože má vedle ní na výběr ještě několik desítek programů, jak žánrově, tak obsahově naprosto odlišných, ve kterých česká tvorba obsažena vůbec není.

Takže, odhlédnu-li od čistě komerčního pohledu, protože kabeloví operátoři jsou privátní subjekty, které si na sebe musí vydělat, dochází k diskriminaci koncového zákazníka, který je připojen na televizní kabelové rozvody. A to bylo hlavně předmětem našich připomínek. Bohužel, nebyly vyslyšeny.

Zákon má platit od Nového roku?

Domnívám se, že ano. Nemohu předjímat, ale vzhledem k tomu, že byl schválen Senátem a zbývá jen podpis prezidenta, pokud tak již pan prezident neučinil, nic nebrání tomu, aby platil od 1. ledna 2013.

Týká se pouze kabelových společností, nebo i poskytovatelů satelitní televize?

Pokud jsem se mohl seznámit s jeho textem, týká se i poskytovatelů satelitních platforem a provozovatelů IPTV vysílání. Ale jestliže byl schválen v té podobě, v jaké jsem ho viděl, v případě IPTV a dalších služeb na vyžádání bude odložena účinnost paragrafu, který řeší poplatky do fondu. To znamená, že klienti těchto služeb budou tyto poplatky odvádět pravděpodobně až od roku 2016. Ale to je jen moje domněnka, kterou je třeba ověřit ze skutečného znění schváleného zákona.

Jak velký objem peněz může tvořit odvod do fondu kinematografie pro firmy, jako je váš Elsat, tedy středně velké kabelové společnosti?

V případě společnosti Elsat to jsou statisíce korun. V případě větších kabelových operátorů to jsou částky přes milion korun.

Ptali jste zákonodárců, proč žádají příspěvky do fondu kinematografie od kabelových společností, když po zrušení reklamy na ČT 1 prošel zákon, podle něhož mají do fondu přispívat velké komerční televize Nova, Prima a Barrandov? Měly do fondu přispívat stejnou částkou jako předtím ČT.

Tento důvod nám víceméně nikdo neřekl, ale snaha některých kruhů nebo skupin lidí získat od provozovatelů televizních kabelových rozvodů další příjem peněz do tohoto fondu je letitá. Takže důvod je jednoznačný, a teď si zastesknu – kabeloví operátoři tu jsou více než 20 let. Nemohou vzít své rozvody, své podnikání, přestěhovat je za hranice státu, za hranice Evropské unie, nemohou utíkat finančním úřadům, Radě pro vysílání, Českému telekomunikačnímu úřadu… Každý si je najde…


Foto: digitalproductionme.com

Proč by měli diváci kabelové televize přispívat do fondu kinematografie a diváci DVB-T ne? ptá se Petr Bárta

Zdá se mi, že teď mluvíte o Skylinku a CS Linku, jejichž nový majitel sídlí v Lucembursku a už nepodléhá českým regulačním úřadům, ani tu neplatí daně.

Nejenom o Skylinku, u kterého je to evidentní, hlavně z hlediska DPH, které je v našem případě úplně jiné než u nich. Operátoři DTH platforem využívají toho, že to udělat mohou a přestěhují uplink do státu, který má podstatně nižší daňovou povinnost. To my udělat nemůžeme. Ale nejde mi jen o DPH, jde mi o celkový přístup státu ke kabelovým společnostem. V kabelovém byznysu se pohybuji déle než 20 let, kabelové rozvody vznikaly v době, kdy to bylo něco naprosto nového a jiného, každého to zajímalo a veškeré regulační orgány se na nás s chutí vrhly. Následovala jednání okolo kolektivní správy autorských práv a už se ta regulace a poplatky začaly nabalovat. Tím, že kabelové sítě jsou zakopány v zemi, jejich provozovatelé nikam neutečou.

Myslíte si, že poplatky do fondu a vyšší DPH mohou přivést některé kabelové operátory až ke krachu?

Společně s krizí by to bylo možné, ale bude záležet na rozhodnutí konkrétního operátora, zda veškerá tato navýšení vezme ke své tíži, zda si to vůbec ještě může dovolit a nebo jestli zvýší poplatky a utečou mu zákazníci. To si vůbec netroufám předjímat, to ukáže čas.

Nebudete se snažit ještě přesvědčit prezidenta, aby zákon nepodepisoval?

Nemám na něj telefon (smích).

Myslel jsem přes vaši asociaci.

Paralelně s naší asociací se i jiné organizace velmi intenzivně snažily všemi možnými prostředky, připomínkováním, diskutováním, přesvědčováním…

Hodně byli v tomto smyslu aktivní provozovatelé internetových videoték.

Ano, protože nejsou tolik zvyklí platit různé poplatky jako my. Pro ně to je naprosté novum, zatímco kabeloví operátoři jsou zvyklí platit od začátku. Poskytovatelé nelineárních služeb víceméně teprve teď narážejí na autorskoprávní problémy a podobné záležitosti. Tím nechci říkat, že by u nich byla nějaká odlišnost z hlediska fondu kinematografie kromě toho, že budou mít povinnost platit do něj odloženu. Jde o to, že každý se snaží svou vlastní cestou udělat maximum pro svého klienta, a nikomu ze soukromých subjektů se nechce být výběrčím státního fondu. Co z toho máme, kromě problémů? Nic.

Velké komerční televize, které převzaly povinnost přispívat do fondu kinematografie od České televize, chtějí mít v Radě fondu svého zástupce, aby mohly spolurozhodovat o tom, které filmy budou z jejich peněz podpořeny. Budou tam i zástupci kabelových operátorů, když vám vznikne stejná povinnost jako komerčním televizím.

Vůbec. Veškerá tato jednání neskončila dobře. Neúspěšně se o to pokoušeli poskytovatelé nelineárních služeb, pravděpodobně nebyli vyslyšeni. Nemám takové informace, že by tam zástupci velkých celoplošných televizí měly zástupce. Pokud vím, je to všechno ve stadiu rozhovorů, ale nejsem o tom natolik informován, abych o tom mohl závazně mluvit.


Foto: archiv DigiZone.cz

Kabelové společnosti jsou zatíženy celou řadou poplatků už od svého vzniku před dvaceti lety, říká šéf českobudějovického Elsatu. Doplácí podle něj na to, že se nemohou sebrat a přestěhovat se za hranice, jako to dělají operátoři satelitních platforem.

A nepožadovali jste přes vaši asociaci nějaké výhody za to, že budete přispívat do fondu kinematografie? Třeba výhodnější nákup vysílacích práv pro filmy, které budou podpořeny z tohoto fondu?

Institut kolektivní správy práv, který se na nás vztahuje, je stavěn v naprosto jiné rovině než v rovině přímé ochrany jednotlivých děl. Tam se vlastně jedná o zprůměrované paušály podle sledovanosti a podobně, a navíc kolektivní správci to následně rozdělují podle svých klíčů na od nás vybrané prostředky, takže si nedovedu představit mechanismus, který by to nějakým rozumným způsobem řešil. Navíc, už v minulosti jsme se snažili o dohodu s ČT s ohledem na povinně spravovaná díla, ale nedošlo k tomu.

Existuje někde v zahraničí pro kabelové operátory stejná povinnost, která vznikne vám, tedy povinné příspěvky do fondu kinematografie?

To budeme teprve zjišťovat, nemám o tom dostatek informací. Záleží ale na definici. Ale to už vám řekne určitě někdo, kdo se podílel na vzniku toho zákona. Od toho jsou fundovanější odborníci, i z hlediska legislativy, nikoli z hlediska techniky a provozu TKR.

Takže kabelové společnosti už hodily flintu do žita, podřídí se zákonu a budou platit jedno procento ze svých ročních obratů do fondu kinematografie.

Jestliže zákon vstoupí v platnost, ano. Snažili jsme se všemi prostředky, dokud se zákon schvaloval, nějakým způsobem připomínkovat, diskutovat, zabránit této povinnosti. Nepodařilo se, protože stát má potřebu získat finance na český film a je tu k dispozici jejich zdroj, byť s českým filmem vůbec nesouvisí. Ale bylo to tak schváleno a jestliže to vstoupí v platnost, tak peníze budeme odvádět.

Nebudete si stěžovat na diskriminační zákon v Bruselu?

BRAND24

Takové stížnosti jsou běh na obrovsky dlouhou trať. Je to velmi náročné i z finančního hlediska. Podobnou aktivitu ve věci must carry (povinně zařazovaných programů, pozn. red.) vyvinula Česká asociace elektronických komunikací (ČAEK), zpočátku vypadala nadějně, a nakonec se také nesetkala s úspěchem. Budeme to tedy zvažovat, ale podle konkrétního dopadu zákona, až bude nějakou dobu v platnosti. Teď ještě neznáme ani jeho prováděcí vyhlášky, pravděpodobně bude vydán nějaký účtovací předpis, jak bude stát tento poplatek vybírat. Teprve až ho uvidíme, zvolíme další postup.

Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).