Více

Kabelovky drží nad vodou HDTV, míní šéf Self servisu Jan Dašovský

Největší jihomoravská kabelová společnost sází na hybridní sítě s digitální kabelovou televizí DVB-C a IPTV. Nabídne nelineární služby.

Self servis je největší jihomoravskou kabelovou společností, poslední léta se ale hodně přikláníte k technologii IPTV. Proč?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Když jsme před osmi lety začali připravovat digitalizaci našich sítí kabelové televize, celou hlavní stanici, včetně páteřní sítě, jsme vytvořili jako čisté IPTV. Až v hlavní stanici překlápíme obsah pomocí RF gate-waye do prostředí kabelové televize. Je nám tedy jedno, zda je na konci odběratel DVB-C, analogové kabelové televize nebo IPTV, protože až k lokální stanici vše posíláme po IPTV.

A koncový zákazník si může vybrat, zda bude přijímat DVB-C nebo IPTV?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Vybrat si může provozovatel přístupové sítě. Signálem totiž nezásobujeme jen naše sítě, ale nabízíme možnost využití těchto zdrojů i dalším kabelovým operátorům, a je jedno, zda jde o poskytovatele IPTV, kabelové televize nebo DVB-T.

Kolik zákazníků máte ve svých vlastních sítích a ke kolika se dostanete prostřednictvím operátorů, kteří využívají vaši páteřní síť?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Přímo našich kmenových zákazníků je na u kabelové televize zhruba 20 tisíc. Vybudovaných zásuvek máme přes 30 tisíc, takže penetrace je okolo 70 procent. Co se týká sítí třetích stran, pohybujeme se na číslu okolo 100 tisíc.

Týká se to vyloženě jen Moravy, nebo i českých krajů?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Celé České a Slovenské republiky.

Kde působíte na Slovensku?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Jedním z našich zákazníků je třeba Orange. Jeho Fiber TV využívá naše streamy.

Nabízíte nejvíc českých a slovenských televizních programů v HD kvalitě, celkem 35. Jak se vám to podařilo?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Razím názor, že zákazník, který je napojen na síť kabelové televize nebo IPTV, tedy relativně dokonalý technický nástroj, si zaslouží přidanou hodnotu oproti prosté redistribuci toho, co je běžně na trhu k dispozici. Síť to umožňuje, kapacita na to je. No a protože jedním z dalších velkých produktů naší společnosti je páteřní optická síť, ve spolupráci s dalšími operátory jsme získali konektivitu přímo do televizních studií, třeba ČT, Novy nebo Primy. Nabíráme si signál přímo z nich na rozhraní SDI, tedy v plné televizní kvalitě. Datový tok u SD kanálu se pohybuje okolo 0,5 Gbit/s, u HD kanálu 2 až 3 Gbit/s. Programy, které vysílají pouze v SD rozlišení, na úrovni studiového signálu SDI upscalujeme do HD kvality a teprve potom enkódujeme buď do MPEG-2 nebo MPEG-4. Potom jdou do naší páteřní sítě a z té pak zásobujeme sítě operátorů kabelové a IP televize.

Kolik z těch 35 HD programů, které poskytujete, je přímo z televizních studií v nativním HD rozlišení, tedy bez upscalu z SD rozlišení?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V podstatě jde o programy, o které znáte z trhu a označují se jako HD. Tedy ČT 1 HD, Novu HD, Barrandov HD… A ty, které se běžně neoznačují jako HD programy, jsou u nás upscalované. Od České televize jde o ČT 2, ČT 4 a ČT 24, od Novy zase o Novu Cinema a MTV. Z povinně zařazovaných programů na základě must carry jsou to vlastně všechny. Ale i ve vysílání ČT 1 HD a Novy HD je spousta obsahu upscalovaného, ne všechny vysílají v nativním HD rozlišení. V jejich případě ale přebíráme upscalovaný obsah už od nich a nezasahujeme do něj.

Všech 35 HD programů máte jenom ve svojí kmenové síti Self servisu, nebo je poskytujete i dalším operátorům? A pokud ano, kolik společností kromě vás nabízí takto kompletní HD programovou nabídku?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V podstatě všichni, co přebírají služby z naší páteřní sítě, mají tyto HD programy k dispozici.

Je o tak velký počet HD programů velký zájem mezi koncovými zákazníky?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Naše HD nabídka se dá rozdělit na dvě části. Jedna je „neplacená“, protože jsme k programům naší základní nabídky přidali ty samé programy v HD rozlišení bez navýšení ceny. A potom máme balíček placených HD kanálů, jejichž signál nabíráme přímo od dodavatelů, jako je Eurosport nebo HBO, a u toho není úspěšnost prodeje taková, jakou bych si představoval. Penetrace se pohybuje do deseti procent. HD kanály v základní nabídce ale mají velký ohlas, zejména u diváků, kteří si pořídí nový televizor a vidí ten rozdíl.

Kabelovky mají poslední dobou obecně problém v tom, že kabelová televize je ze tří základních služeb, které nabízejí, spíše na poklesu. Roste zájem o vysokorychlostní připojení k internetu, u hlasových služeb se dá mluvit o stagnaci. Ale samotná kabelová televize klesá, tedy alespoň u velkých hráčů, jako je UPC. Pozorujete to i u vás?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V každém případě. Ale podařilo se nám, možná díky zařazení HD programů do základních nabídek a tomu, že v lokalitách, kde nabízíme kabelovou televizi, se pohybujeme už delší dobu a s digitalizací sítí jsme přišli relativně brzy oproti ostatním, že se počet zákazníků kabelové televize ani příliš nesnížil, ani příliš nezvýšil. Trh máme saturovaný. Odešlo nám řádově pět procent zákazníků, ale to byli ti spíše méně platící. Zřejmě hledali co nejlevnější službu a spokojili se s DVB-T, nebo přešli k satelitu. Naopak jsme ale nabrali zákazníky, kteří jsou ochotni za naši službu na určité technické úrovni, která splňuje jejich požadavky, zaplatit více. Ti nám vykompenzovali ty odchody. Změna se pohybovala oko dvou tří procent.

Také u vás nejvíc posiluje internet?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Zájem o tuto službu je velký, počet zákazníků skutečně přibývá. Přehoupli jsme se už velmi významně přes padesátiprocentní penetraci na sítích naší kabelové televize. To znamená, že víc než polovina účastníků, kteří od nás mají kabelovou televizi, odebírají i internet. Máme i zákazníky, kteří od nás nemají kabelovku, ale odebírají internet. Není jich ale mnoho, okolo pěti procent.

Nezačali jste loni nabízet ve své kabelové síti také programy ve standardu DVB-T?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Máme licenci na vysílání v pásmu MMDS a v tom pásmu 2,3 GHz vysíláme šest multiplexů, které jsou chytatelné v šesti městech České republiky.

Ano, to je „bezdrátová kabelovka“ HD Signal, ale já jsem myslel šíření DVB-T programů v pevné kabelové síti, jak to dělá například UPC. Tedy o překlopení pozemně šířených multiplexů s volně přístupnými programy po kabelu.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Ne, v naší kabelové síti DVB-T vůbec nenabízíme. Zůstala nám v ní pouze analogová kabelová televize. K nejnižší programové nabídce u digitální kabelové televize, která čítá asi 20 kanálů DVB-C, je asi ještě devět nebo deset programů analogových. Ke standardní nabídce v DVB-C, která má asi 60 programů, jich v analogové podobě nabízíme 20. Analogovou televizi jsme tedy v nějaké omezenější míře zachovali, celkem nabízíme asi 25 analogových programů, k tomu klasické DVB-C, ať už v SD nebo HD rozlišení. Ale DVB-T v kabelovce nenabízíme vůbec.

Jakou budoucnost má analogové kabelové vysílání? Zrušíte ho časem úplně? A kolik zákazníků od vás odebírá analogovou kabelovku?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Těch, co zůstali čistě jenom u analogové kabelové televize, rozhodně není málo. Jde zhruba o 30 procent zákazníků. Analog je takový zvláštní fenomén, asi z toho důvodu, že na vesnicích dožívá celá řada starých CRT televizorů. Zvláště tam, kde mají v domácnosti více televizí. Je velice důležité těmto lidem vysvětlovat, že koupí kabelového set-top-boxu nepřijdou o možnost příjmu analogové kabelovky. Zatím si většinou myslí opak. Spousta lidí nečte naše materiály, dokonce se nám stává, že když UPC upraví svůj ceník, začnou nám podle něj platit. Nevědí, že jde o dvě rozdílné společnosti. Už z toho vyplývá, že vnímají kabelovou televizi jako jeden trh, a stejně vnímají i vztah analogového a digitálního vysílání, které se podle nich vzájemně „moc rádi nemají“.

Takže jim asi dělalo těžkou hlavu i vypínání pozemního analogového vysílání.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Ano, a způsob vedení kampaně k digitalizaci pozemního televizního vysílání tomu moc nepomohl. Vysvětlovat lidem, že pozemní vysílání nemá nic společného s kabelem a satelitem je problematické. V kampani to příliš nezaznělo. Lidi si pak mysleli, že když se někde vypíná analogový vysílač, musí si honem koupit ke kabelovce set-top-box. Ale zase na druhou stranu je zajímavé, že lidé, kteří si kupují nové televize a jsou našimi zákazníky, si už k nim často nepořizují kabelové set-top-boxy, ale CA moduly, do kterých stačí vložit dekódovací kartu. Zákazníků analogové kabelové televize je ale zatím opravdu hodně.

Možná to jsou starší lidi, kteří se obávají jakékoli technické změny a jsou rádi, že se digitalizaci vyhnuli.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Přesně tak. Co budoucnosti analogové kabelové televize, bude záviset především na potřebách využití frekvenčního pásma pro nové služby. Čili analog bude postupně „odumírat“, ale že bychom udělali switch off a vypnuli ho ze dne na den, to asi nepřipadá v úvahu. Zákazníci jsou na něj zvyklí a přechod z digitálnímu vysílání bude muset být poněkud pozvolnější, než tomu bylo u DVB-T.

Do jaké míry se snažíte ve svých sítích nabízet interaktivní služby, jako je video on demand? Slyšel jsem, že se chystáte nabídnout videotéku HBO GO. Nakolik je pro vás důležité, aby diváci měli na výběr sledovat buď klasickou lineární televizi, nebo nelineární služby, kde si sami určují, kdy a co budou sledovat?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V minulosti jsem trval na tom, že kabelový zákazník si žádá klasickou kabelovou televizi. Doba si ale žádá své, takže jsem připustil, že v některých lokalitách v našich sítích přebudováváme přístupy na FTTH. Zhruba do jednoho měsíce budeme spouštět prvních asi tisíc zásuvek, kde máme kabelovou síť a přes ni stavíme i FTTH. Tam už se z nás stane nejenom klasický operátor DVB-C, ale také provozovatel IPTV služeb. Chceme, aby portfolio našich služeb bylo úplné, včetně Start Over, Time Shift, Pause TV a podobně, které se běžně v těchto systémech vyskytují. Myslíme vždycky kus dopředu. Brzy se nám uvolní datová a přenosová kapacita, protože spousta našich zákazníků, zejména v hustěji obydlených aglomeracích, přejde na optiku a původní kabelová síť pojme další služby. Chceme prostřednictvím hybridního set-top-boxu nabídnout plnohodnotně nelineární službu i po kabelu. Hybridní box už máme nachystaný, má DVB-C tuner i IP ethernetový vstup.

Kolik procent vašich kabelových zásuvek bude moci využívat takovou hybridní službu?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Všechny.

To ale představuje obrovské investice.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Máme je už za sebou. Poslední čtyři roky jsme prakticky dělali upgrade všech našich sítí. Máme je kompletně rozšířené o zpětné kanály do 60 Mbit/s, dopředné pásmo jsme dělali minimálně na 700 Mbit/s a veškeré sítě jsou už na hybridním systému optika – metalika. Takže teď už je to v podstatě jen o přípravě a distribuci set-top-boxů.

Takže doháníte konkurenční brněnský Netbox, který od začátku využívá optiku a nabízí IPTV?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: S Netboxem se nikde nepotkáváme, takže si nekonkurujeme. To se spíš oni potkávají s jinými kabelovými operátory.

Tím pádem se dostáváte do skupiny operátorů, kteří nabízejí čisté IPTV, což je třeba celoplošná O2TV. Ta ale svoji síť moc nerozvíjí, navíc ji má celou v metalice.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Naše FTTH umožní gigabitové připojení do domácnosti. To byla moje technická podmínka, když jsme začali vyhledávat vhodnou technologii pro přenos. Je to klasická „pon-ka“, tedy pasivní optická síť s gigabitovou gate-wayí, která má už automaticky čtyři porty včetně dvou telefonních výstupů a ty porty se dají přepínat do různých služeb. Na optice nás tedy nebude z pohledu současných služeb nic limitovat. Veškeré naše přístupy jsou optické, i páteř je na optice, distribuujeme po ní i současnou kabelovou televizi. Navíc ta optika je naše, takže nám na ní nenaběhnou nějaké náklady ohledně větších rychlostí přístupů.

Více méně je to jenom zdokonalení sítě, vedle které necháváme paralelně fungovat i dosavadní kabelovou síť, protože někteří zákazníci mají kabelové set-top-boxy a nechceme je nutit, aby přešli na IP boxy a jiný způsob příjmu televizního signálu. Zůstane jim DVB-C a dostanou navíc možnost příjmu IPTV. Pouze internet zcela překlopíme na optiku, direktivně. Zákazníka to ale nebude stát vůbec nic, jenom přejde na jinou distribuční technologii. No a pokud bude mít zájem o interaktivní služby, které začneme nabízet po optice, dostane IPTV box, nikoli hybridní DVB-C přijímač. A tam, kde naopak není IPTV, dostane hybridní box.

Hybridní set-top-boxy pro vás připravuje kdo? Nymburská společnost Lica?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Ne, v rámci jednoho většího projektu, který teď zpracováváme, si je připravujeme přímo s jejich výrobcem sami.

Hybridními sítěmi kabelové televize a IPTV se hodně zabývá pražská firma nangu TV. Podílela se i na vašem technickém řešení?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Nangu je middleware, který využíváme pro naši IPTV platformu.

Do loňského roku jste provozovali i „bezdrátovou kabelovku“ Spray TV, o které bylo slyšet hlavně v jejich začátcích. Letos jste ji přejmenovali na HD Signal a výrazně změnili programovou nabídku, která staví na vybraných HD programech. S jakým úspěchem?

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Pořád ještě jedeme v určitém náběhovém módu. Naši dealeři, zejména v Praze, postupně obsazují lukrativní paneláky. Dokonce na nich instalují na svoje náklady příjmové antény. Vzhledem k tomu, že k termínu konference České asociace elektronických komunikací (ČAEK), která proběhne 24. dubna, ještě změníme programovou nabídku HD Signalu, zatím je předběžné cokoli hodnotit.

Jak moc ji změníte?

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Budeme reflektovat blížící se olympiádu a využijeme vstřícnosti Eurosportu. Z naší nabídky během olympiády zmizí ČT 1 HD a Nova HD, které tam jsou de facto duplicitně, protože ve volném DVB-T je lze naladit také. Místo nich zařadíme Eurosport a Eurosport 2 v HD kvalitě a provedeme ještě nějaké drobné změny v SD kanálech. Trošku jsme se tím zdrželi, takže ostrý provoz nové programové nabídky poběží od 1. května a pak teprve budeme moci vykazovat počet skutečných zákazníků.

A olympijské vysílání České televize v HD kvalitě tedy nabízet nebudete? ČT plánuje na dobu olympiády zprovoznit druhý HD kanál.

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Ten bude ve standardní kabelovce, v HD Signalu ne. Tam by se už nevešel.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Pokud ho ČT spustí v DVB-T, bude zachytitelný i v lokalitách, kde poskytujeme službu HD Signal.

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Ale je otázka, zda by takový program byl skutečně dostupný v DVB-T. Zda není určen pouze pro satelitní distribuci.

V čem byl problém s předchozí službou Spray TV, že jste se rozhodli pro tak radikální proměnu a přejmenování?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Spray TV jsme založili na úvaze, že by to mohl být rozumný doplněk pro diváky DVB-T, kteří nevyužívají satelit ani kabelovou televizi. Proto jsme u ní také zvolili modulaci AOFDM, která se používá pro pásmo DVB-T. Diváci s pozemním příjmem televize by si tak mohli příjemně rozšířit portfolio dostupných programů bez nutnosti pořizovat si nový set-top-box nebo další přídavná zařízení, jenom by si do televizoru vložili kartu pro dekódování signálu. Provoz nám ale ukázal, že se trh vyprofiloval dříve, než jsme s touto službou přišli, a to do té míry, že uživatelé, kteří mají zájem o nějakou placenou službu, už mají buď kabelovou televizi, satelit nebo využívají jinou dostupnou službu, které nemůžeme naší Spray TV konkurovat.

Diváci, kteří přijímají DVB-T, se spokojí s jeho nabídkou a nehledají nějaké další rozšíření služeb. Často dokonce přijímali analogovou televizi až do poslední možné chvíle, než jim ji vypnuli a oni byli nuceni koupit si v supermarketu vedle rohlíků za pár stovek i set-top-box. Vzhledem k tomu, že naše původní myšlenka se Spray TV příliš úspěšná nebyla, vrátili jsme se k tomu, co funguje jako přidaná hodnota u kabelovky, tedy HD programům. HD vysílání zatím na trhu není moc dostupné, satelity jsou drahé a kabelovka není dostupná všude. Michal Král proto v obchodním oddělení vytvořil návrh programových balíčků, které by mohly na takové zákazníky fungovat. Jsou určeny spíš pro ty, kteří požadují kvalitu a nejde jim o množství přijímaných programů.

Byl to pro nás takový zlomový bod, kdy jsme si řekli, že dosavadní cesta je špatná a buď Spray TV úplně vypneme, nebo se pokusíme najít jiný způsob řešení. Původně jsme také využívali jako distributory instalační firmy, které se zabývají instalacemi televizí a STA. Pro ně ale byl model, který jsme jim nabízeli u Spray TV, těžce uchopitelný. Potřebovaly spíš vydělat hodně peněz na instalaci a od produktu jako takového utekly. Kdežto nyní oslovujeme spíše poskytovatele internetu, „wifičkáře“, kteří jsou v lokalitách, kde HD Signál poskytujeme, mají se zákazníky smlouvy, umí je obsloužit a zajistit jim servis. Když jim k tomu přibude takováto druhá služba, kterou si rozšíří svoji nabídku, je to pro ně zajímavé.

Sami tedy HD Signal napřímo nenabízíte?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Ne, vždy jen přes místní zprostředkovatele. Je to daleko lépe uchopitelné a tito partneři do toho šli do takové míry, že začali sami investovat peníze do antén. Není to zase tak finančně náročné, jde jen o to nainstalovat zařízení za dva nebo tři tisíce korun, které rozšíří již existující společnou televizní anténu řádově o 100 až 300 bytů. Když si to potom přepočtete na náklad na jeden byt, jde opravdu o směšné částky. Jeví se nám to jako daleko rozumnější přístup, a osvědčilo se to: HD Signalem jsou už nyní přes STA pokryty řádově jednotky tisíc bytů. Takové výsledky jsme doposud neměli.

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu:: Dealerům dáváme k dispozici tři možnosti technologického řešení. Do jednoho domu může přijít seshora anténou, do vedlejšího domu se stejnou programovou nabídkou HD Signal po optice, nebo s naší plnohodnotnou kabelovkou, která se jmenuje HD Kabel a má k dispozici oněch 35 HD programů a celkem 90 kanálů. HD Signálu tím vznikají naprosto nové možnosti. Není to služba, která by měla konkurovat UPC a Skylinku, ale určitý doplněk. Když se podíváte po Praze nebo po Brně, existuje tam spousta domů, kam se kabelovka nikdy nedostane, ať už kvůli historické zástavbě nebo majiteli, který ji nepovolí zavést. U řady domů vlastníci nepovolí umístit na fasádu satelitní parabolu.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Chceme vyplnit mezeru na trhu jako takový rozumný doplněk k DVB-T. Když to bude doplněk, který si na sebe dokáže vydělat, bude to dobré.

To mě právě zajímá, od jaké hranice počtu platících zákazníků se vám vyplatí HD Signal provozovat a kdy jí chcete dosáhnout.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Říkali jsme si, že do černých čísel bychom se mohli dostat, jakmile budeme mít šest tisíc zákazníků.

A ty budete mít kdy?

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu:: Do dvou let.

Teď jich máte kolik? Stovky?

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Teď jsme stále ještě ve zkušebním provozu, takže se to nedá počítat. V Praze máme namontované antény asi na 60 nebo 100 domech. Nabídku dealerům jsme předkládali v prosinci, v lednu a únoru jsme podepisovali smlouvy, teď si uzpůsobují fakturační systémy. Navíc jsme museli pozastavit marketing, protože nám k HD Signalu přibude služba HBO GO, kvůli které jsme sami předělávali administrátorské rozhraní a čekali s výrobou propagačních materiálů. Od 15. dubna dojde ke změně programové nabídky, upravíme webové stránky a teprve začneme vyrábět nové propagační materiály. Ještě minulý týden jsme ladili programovou nabídku, přibyla nám v ní FajnrockTV, která začala vysílat minulý týden. Zlom pro nás nastane v době konání výroční konference ČAEK a od 1. května by HD Signal měl vypadat tak, jak si představujeme, aby měl vypadat.

Teď je HD Signal dostupný v šesti městech. Plánujete pokrýt nějaké další lokality?

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Ano, už se pracuje na dalších dvou lokalitách. Můžeme prozradit, že jednou z nich bude Frýdek-Místek.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Spíš je to otázka spolupráce s dalšími lokálními provozovateli, kteří jsou v daném místě už aktivní, a využití jejich MMDS systémů. I oni pochopili, že jejich dosavadní způsob distribuce není úplně košer vůči zákazníkovi a hledají způsob, jak ho upgradnout. V tom vidíme možnost spolupráce.

Co třeba spolupráce s Imperial TV, což je taky služba na bázi MMDS v Karlových Varech a Berouně?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Pan Halgašík? No…

Neznám vztahy v téhle branži, takže netuším, jak jste na tom s panem Halgašíkem.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: To je impérium pana Halgašíka…

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: Kdybych se vrátil k Frýdku-Místku, infrastruktura je tam připravena pro nasazení tak, že je už dnes namontovaných dva tisíce potenciálních zásuvek. Pokud budeme schopni oslovit 10 až 20 procent zákazníků, kteří se nechají přesvědčit kvalitou služby… Ono je to velmi komplikované, protože jde o to, jaká je to lokalita, zda tam lidé mají HD televizory, protože jinak nemá cenu jim HD Signal nabízet, ale je tam 400 potenciálních zákazníků. V Praze to jsou desetitisíce, takže co se týká zájmu dealerů, je docela velký. Bytových domů, kde jsou stovky domácností, je tam opravdu hodně.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V současné době nabízíme HD Signal v Plzni, Praze, Jihlavě, Brně, Olomouci a Ostravě.

Michal Král, obchodní ředitel Self servisu: I kdybychom měli zůstat jen v Praze, Brně a Ostravě, měla by se služba uživit.

Neobáváte se konkurence Českých Radiokomunikací, které chtějí spustit celoplošné vysílání ve standardu DVB-T2 a v něm patrně nabízet i placené HD kanály?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Já si myslím, že České Radiokomunikace nebudou mít nic placeného, když ve svojí vlastní reklamě, že je nesmysl platit za televizi.

Zmíněná reklama se ale týká nynějšího vysílání DVB-T, nikoli DVB-T2, kde zatím hledají obchodní model a vypadá to, že půjde o smíšené neplacené a placené kanály.

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Znovu říkám, HD Signal není služba, která by měla nějakým významným způsobem zamíchat televizním trhem. Je to doplňková služba. Hlavní byznys je určitě někde jinde. Když si ale na sebe dokáže vydělat, budu ji považovat za rozumný projekt. Spíš nám jde o to zprostředkovat lidem kvalitnější obraz.

Vysílače v jednotlivých městech jsou vaše, nebo si je o někoho pronajímáte?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Pronajímáme jenom místo, technologie je kompletně naše.

Neuvažovali jste o spolupráci s novým provozovatelem multiplexu 4, ostravskou společností Digital Broadcasting?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Cena za tyto frekvence je tak nehorázná, že by si na ně produkt neměl šanci vydělat.

Kromě Moravia televize a HD Signalu jste pomáhal s budováním další kabelové televize Nej TV. Stále v ní figurujete?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Byl jsem tam v pozici technického a provozního ředitele. Spolupráce skončila asi přede dvěma lety.

Co vás vedlo k tomu, že jste pomáhal projektu konkurenční kabelové společnosti?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: On to nebyl konkurenční projekt, dával jsem ho dohromady já společně s Ivanem Laškou a Lubošem Soukupem. Byl to v podstatě produkt, který navázal na infrastrukturu Self servisu. Docentu Laškovi vděčím za to, kam jsme se se Self servisem dostali v oblasti optických sítí. To pro jeho projekty jsme je stavěli a díky nim jsme mohli financovat jejich výstavbu. Ivanu Laškovi jsem bezmezně důvěřoval a hledali jsme další produkty, které by mohla takto vybudovaná síť obhospodařovat, přinést nový byznys.

Projekt Nej TV jsme tedy vymysleli my a od začátku jsme si říkali, že služby by do něj měl dodávat Self servis, využila by se jeho páteřní síť, vytvořila se dodatečná infrasktruktura, skoupily sítě menších kabelových operátorů a vznikla by tak zcela nová větší kabelová síť. Pak by se vidělo, zda bude zralá na nějakou další akvizici nebi pro prodej. V určité fázi, asi po půl roce fungování tohoto projektu, do něho vstoupil Nicolas Boissin jako finanční ředitel, který měl zajistit prostředky pro jeho další rozvoj. A protože nikdo nechtěl dělat generálního ředitele, nechali jsme mu i tuto funkci.

Do roka a do dne se toho ale Nicolas ujal tak, že si přečetl první vědecko-fantastickou knížku „Kabelovka snadno a rychle“ a začal se natolik cpát do technických záležitostí, že jsem nebyl ochoten akceptovat jeho názory a nést zodpovědnost za jeho rozhodování. Další rok jsem se snažil, a to spíš kvůli solidaritě k Ivanovi Laškovi, nějakým způsobem v Nej TV fungovat, a když Ivan zemřel, ztratil jsem jakoukoli motivaci se tomuto projektu dál věnovat. Nikdy jsem nebyl na takový ten boj s větrnými mlýny, takže jsem dal svoji funkci k dispozici. Self servis ale pro Nej TV dál zajišťuje některé služby.

Proč ten projekt od začátku neprobíhal pod hlavičkou Self servisu a vznikla samostatná Nej TV?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Protože byl určen k tomu, aby se menší kabelovky zcelily do většího celku a nabídly se nějakému dalšímu investorovi. Kdyby byl ten budoucí prodej zajímavý, měl jsem možnost do toho za předem definovaných podmínek přidat Self servis a prodat to všechno jako celek. Ale bylo to moje právo, nikoli povinnost. Poté, co jsem viděl, jakým způsobem začal Nicolas vést Nej TV, mi bylo jasno, že to není cesta, po které chci jít. Proto byl Self servis od začátku zvlášť a projekt Nej TV byl samostatný.

Self servis je jednou z mála velkých kabelových společností, které dosud odolávají zájmu nadnárodních firem o jejich koupi. Dostáváte nějaké nabídky na prodej firmy?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: V poslední době ani moc ne, ale některé nabídky jsou dlouhodobějšího charakteru. Nezakrývám, že nabídky byly, dokonce i zajímavé, nicméně já jsem v těchto věcech patriot. Práce mě baví, navíc máme dobrý kolektiv lidí a když si představím, že bych firmu prodal a musel být pod takovým člověkem, jako je třeba Nicolas Boissin, děsím se toho.

Vláda chce pro kabelovky zavést povinnost přispívat do fondu na podporu kinematografie. Co tomu říkáte?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Obecně je to nestoudnost. Je to jednoznačně další daň pro určitou podnikatelskou skupinu na úkor druhé podnikatelské skupiny. Stát se zbavuje své povinnosti přispívat na něco, co sám chce podporovat. Přenáší to formou skryté daně na další podnikatelské subjekty. Pokud k něčemu takovému dojde, v rámci ČAEK už připravujeme kroky, které můžou skončit i ústavní stížností. Vím, že se toto téma řešilo i na úrovni Evropské komise. Prezident ČAEK Zdeněk Vaníček to bude ventilovat v rámci výroční konference v Praze. Rozhodně s tím tedy nesouhlasíme. Stačí, že tu máme tolik různých ochranných svazů, které se snaží zabezpečit umělce. Ty považuji za mnohem legitimnější než to, o co se teď pokouší stát prostřednictvím nějakého lobby. Je to velmi špatný směr, kterým se současná vládní garnitura vydala pod tlakem určitých skupin.

Takže postup kabelovek v tomto případě bude jednotný?

Jan Dašovský, generální ředitel Self servisu: Jednotný a myslím si, že dost razantní.

Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Anketa

Která digitální platforma je podle vás pro televizní vysílání nejideálnější?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 4. 2012 20:43

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+