Více

Jiří Vykydal: Stát chce vrátit část kmitočtů DVB-T, měl by tedy pomoci zavést DVB-T2

Uvolňování kmitočtů pro mobilní broadband by se mohlo využít pro pozvolný přechod na DVB-T2, říká šéf útvaru strategických projektů a regulace Českých Radiokomunikací

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) výrazně omezuje vaše plány s testováním DVB-T2. Odmítá vydat kmitočty pro víc než dvě lokality, z toho pouze jedna má být ve velké aglomeraci a vysílání má probíhat jen v pracovní době. Co tomu říkáte?

Lhal bych, kdybych řekl, že nás to překvapilo. Nedomnívám se však, že to je nejvhodnější řešení. Zkomplikuje nám to život při měření, protože ho neprovádíme jen po dvě nebo tři hodiny, ale často kontinuálně několik dní po sobě, abychom měli velké množství vzorků pro statistiku. Když posíláme vůz do terénu, často tam bývá dva, tři i čtyři dny. Pokud by se měl každý den vracet do Prahy, znamenalo by to pro nás další náklady. Takže i z hlediska technických testů by to pro nás byla značná komplikace.

Jak si vlastně ten další test DVB-T2, v pořadí už třetí, představujete?

Chtěli jsme ho, kromě zkoušení technických parametrů, využít i pro propagaci platformy DVB-T2. Proto jsme připravili pro naše stávající i potenciální zákazníky exkluzivní nabídku testovacího vysílání zdarma. Souvisí to také s druhou digitální dividendou (požadavkem evropských států na uvolňování dalších kmitočtů, původně určených pro televizní vysílání, na nové mobilní služby, pozn. red.), což byl pro nás tak trochu blesk z čistého nebe, který přišel začátkem letošního roku z konference WRC-12. Zdá se, že tento problém je relativně velmi aktuální a pokud by se nezačal řešit s dostatečným časovým předstihem, mohli bychom se v horizontu několika roků dostat do problémů. Jednou a možná i jedinou možností je pozvolný přechod z DVB-T na DVB-T2. Mohl by to být docela elegantní a bezproblémový proces, který by se „svezl“ s přirozenou obnovou přijímacích zařízení u diváků. Pokud bychom ale tento problém neřešili včas, hrozí, že půjde o proces násilný, který by v prvé řadě poškodil provozovatele televizního vysílání a jejich diváky.

Chcete tedy využít situace, kdy by se měly uvolňovat některé vysílací kanály současných multiplexů DVB-T a hledat za ně náhrada, pro přechod na DVB-T2? Jakou roli by v tom měl hrát stát?

Myslíme si, že by stát měl tento proces finančně podpořit. Vycházíme z toho, že provozovatelé televizního vysílání, operátoři sítí a ve finále i diváci více méně zaplatili přechod z analogového na digitální televizní vysílání a tím de facto umožnili uvolnění kmitočtů pro první digitální dividendu v pásmu 800 MHz, které dnes stát připravuje k dražbě pro poskytovatele mobilního broadbandu. Pokud se budeme bavit pouze o pásmu 800 MHz, půjde do státní pokladny z této dražby potenciálně asi 6,5 miliardy korun. A z následné druhé digitální dividendy lze očekávat podobnou, ne-li vyšší částku.

Domníváme se, že pokud by stát uvolnil relativně malý finanční objem z výtěžku první aukce digitální dividendy, investoval ho do technologického a kulturního rozvoje DVB-T2, otevřelo by mu to pak cestu k druhé digitální dividendě a další dražbě kmitočtů, která by byla ještě rozsáhlejší a přitom nepoškodit práva provozovatelů vysílání a diváků. Tohle je základní princip jakéhokoliv byznysu. Chceš-li vydělat peníze, musíš nejprve nějaké investovat. A tohle je pro stát dobrý byznys. Vždyť jen očekávané výnosy z aukcí by byly přinejmenším dvacetinásobkem vstupní investice, a to nehovoříme o příjmech z následného provozu broadbandových sí­tí.

A ta druhá digitální dividenda by měla nastat kdy?

Konference WRC-12, která otevřela otázku druhé digitální dividendy, v podstatě stanovila, že v roce 2015 se má rozhodnout o tom, jakým způsobem se tato dividenda implementuje u pásma 700 MHz a zda v tomto pásmu bude nebo nebude nadále vedle broadbandových služeb existovat i televizní vysílání. Z poznatků, které máme z řady evropských zemí, vyplývá, že realizace druhé digitální dividendy by mohla být poměrně rychlá. Dnes se už nebavíme o tom, zda druhá digitální dividenda bude nebo nebude, ale kdy bude. Odhaduje se, že by měla nastat v letech 2017 a 2018. To je poměrně jasný milník a my tedy máme pět nebo šest let na to, abychom se na tuto situaci připravili a nějakým způsobem ji „bezbolestně“ řešili.

Pojďme se ještě chvíli vrátit k onomu testu DVB-T2, který jste chtěli spustit letos na jaře. Padá s novými požadavky ČTÚ definitivně váš plán nabídnout většině diváků v České republice pozemní cestou HD přenosy z letní olympiády v Londýně?

Obávám se, že ano. Finální rozhodnutí nebude na nás, ale pokud budeme technicky omezeni tak, jak žádá ČTÚ, a pokud přenosy z olympiády poběží v odpoledních nebo večerních hodinách po pracovní době, pravděpodobně je nebudeme moci v testovací síti DVB-T2 vysílat. Navíc pokud budeme omezeni i lokalitami, bude to vysílání opravdu jen pro omezený počet diváků. Olympijské přenosy jsou také podmíněny dohodou s Českou televizí, která stále ještě není finálně uzavřena. Osobně si myslím, že tím promarníme mimořádnou příležitost, jak přinést HDTV k divákovi, který používá zemské televizní vysílání.

Pokud bychom mohli testovat jen mimo velké aglomerace, zkomplikovalo by nám to situaci, protože právě ve velkých městech jsou nejkomplikovanější podmínky pro příjem signálu, a jsou proto pro testování klíčová. Zvláště když chceme testovat mobilní příjem a příjem uvnitř budov, který je pro DVB-T2 a budoucnost zemského digitálního televizního vysílání zásadní. Těžko ho budeme zkoušet někde na vesnici nebo v lesích. Posunutí testu mimo velké aglomerace by znamenalo výrazné omezení a velké komplikace.

Jak se ČTÚ vyjádřil k vaší žádosti z letošního února o přidělení kmitočtů pro experiment DVB-T2 v Praze, Brně, Ostravě a Plzni? Při našem minulém rozhovoru v březnu jste říkal, že má každým dnem vypršet lhůta, do které se má ČTÚ vyjádřit.

Pokud si to dobře pamatuji, o kmitočty pro test DVB-T2 jsme požádali 10. února. Standardní lhůty pro vyřízení těchto žádostí jsou jeden měsíc a ve zvlášť komplikovaných případech se mohou prodloužit na dva měsíce. Podle aktuálních informací ČTÚ v tomto případě prodloužil lhůtu na rozhodnutí na pět měsíců. Minulý týden jsme dostali od ČTÚ výzvu k doplnění naší žádosti, která se týkala právě těch podmínek, které jste zmiňoval. Máme doplnit podrobný plán experimentu, dokladovat, že naši partneři, tedy zejména provozovatelé televizního vysílání, akceptují tyto podmínky, atd. Žádost během několika málo dní o tyto požadavky doplníme a budeme čekat na další vyjádření ČTÚ. Podle posledních informací bychom nejpozději 10. července měli dostat vyrozumění, jak bude s naší žádostí naloženo.

Říkal jste, že jednáte s televizemi, které by se měly tohoto testu zúčastnit. Už máme s některými z nich uzavřeny předběžné smlouvy na zařazení do zkušebního multiplexu DVB-T2?

Dohodu už máme s několika potenciálními zájemci. Asi mohu prozradit, že to je televize Prima, televize Barrandov, podle informace od obchodníků je uzavřena dohoda i s Óčkem. Ústní dohoda je s Euronoews, která by měla být v nejbližších dnech potvrzena písemně. Zatím tedy máme čtyři potenciální zájemce, kteří by šli do tohoto experimentu s námi a s dalšími ještě jednáme.

A co televize Nova?

Nova od nás samozřejmě také dostala nabídku, ale odpověděla nám, že v tuto chvíli neuvažují o vstupu do experimentu DVB-T2. Takže uvidíme.

A s Českou televizí stále jednáte?

Ano, tam je to také ještě otevřené. Česká televize je pro nás stále klíčový partner.

Když vás ČTÚ žádal o doplnění informací k žádosti o kmitočty pro test DVB-T2, chtěl po vás také doložení nějakého životaschopného obchodního modelu pro řádné vysílání v tomto standardu? Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák totiž o existenci funkčního obchodního modelu pochybuje, a proto předpokládá, že kmitočty pro řádné vysílání DVB-T2 bude ČTÚ udělovat asi až okolo roku 2015.

Nebyli jsme požádáni o ekonomický model, ani o konkrétní čísla. Výzva obsahuje pouze žádost o informace, které jsem zmínil – tedy o přesné termíny experimentu, obsah měření, souhlas provozovatelů vysílání, atd.

Ony požadavky, že se má testovat jen v pracovní dny a hodiny, byly součástí tohoto oficiálního požadavku ČTÚ?

Ano, jsou součástí informací, které jsme obdrželi ve výzvě o doplnění našich žádostí, takže tento požadavek máme i oficiálně.

Budou vůbec diváci za takových podmínek, kdy se bude testovat jen v pracovní dny a hodiny, motivovaní ke koupi přijímačů s DVB-T2 tunery?

Obávám se, že nebudou motivováni vůbec a je to škoda. Ztratíme tím mnoho měsíců, které jsme mohli využít k propagaci této platformy a nastartování procesu přirozené obnovy televizních přijímačů v domácnostech. Zároveň jsme toho mohli využít také k tomu, aby byl český trh dostatečně zásoben těmito přijímači tak, aby diváci, kteří se rozhodnou z jakéhokoli důvodu vyměnit televizní přijímač, věděli o možnosti pořídit si přístroj s tunerem DVB-T2 a co tato platforma nabízí. A také, že se DVB-T2 dříve či později v České republice stejně objeví, takže se mohou na tuto situaci připravit s předstihem. Nechceme nikoho do změn jakkoliv nutit.

České Radiokomunikace v březnu svolaly schůzku s výrobci televizních přijímačů ohledně technické specifikace normy DVB-T2 pro vysílání v České republice. Jaká je vlastně aktuální nabídka těchto přijímačů na českém trhu?

Osobně jsem viděl už několik málo přijímačů, které jsou vybaveny DVB-T2 tunery. Ty sem ale pravděpodobně nebyly dovezeny cíleně kvůli českému testu DVB-T2, nýbrž proto, že v Evropě i ve světě už jde o relativně běžnou výbavu nových typů televizorů. Výrobci jsou samozřejmě připraveni zásobovat český trh těmito přijímači, čekají ale na finální schválení tzv. D-Booku, souboru technických parametrů vysílání DVB-T2 v České republice. K tomu by mělo dojít již zítra na půdě ČTÚ. Pokud se nestane něco neočekávatelného, budeme moci D-Book oficiálně předat výrobcům televizních přijímačů a ti budou během několika málo měsíců schopni zásobit trh přístroji, které budou lokalizovány pro příjem DVB-T2 v tuzemsku. Kromě jiného tedy budou zvládat českou diakritiku.

Už jsme zmínili první digitální dividendu, v jejímž rámci chystá ČTÚ rozsáhlou dražbu kmitočtů pro nové mobilní služby. České Radiokomunikace, ale i další společnosti a největší české televizní stanice v připomínkách k tomuto tendru varují před nebezpečím vzájemného rušení základových stanic LTE (mobilní širokopásmové připojení k internetu, pozn. red.) se současnými televizními multiplexy DVB-T. Jak velké je to riziko?

Z našeho pohledu relativně velké, zejména ve specifických oblastech a za specifických situací. Máme spoustu různých analýz, poměrně podrobných, zejména z Británie, ale i z Dánska, ze Švédska, kde už základní sítě LTE fungují. Tyto studie jsou tedy často postaveny na reálných měřeních a reálných podkladech. Naše obava spočívá zejména v tom, že v České republice takhle rozsáhlá, detailní a opravdu fundovaná analýza, alespoň podle našich informací, neexistuje.

A co tedy reálně hrozí?

V evropské harmonizaci bylo stanoveno velmi úzké ochranné pásmo mezi jedním z dražených bloků nových frekvencí pro mobilní broadband a posledním, nejvyšším kanálem pro zemské digitální televizní vysílání, tedy kanálem 60. Jde o jeden jediný MHz. Základové stanice LTE tak budou vysílat hned na sousedním kanálu vedle vysílacích kanálů DVB-T. Technici by vám potvrdili, že takto blízké kanály nelze v příjímacích anténách nějak jednoduše oddělit filtrem. Z toho vyplývá, že u kanálu 60, na kterém vysíláme z Černé hory a Ještědu a také v Karlových Varech, budou oblasti, kde bude těžké tyto dva signály od sebe oddělit a budou se vzájemně rušit. Podle zahraničních studií by v takto situovaných lokalitách mohlo být postiženo šest až patnáct procent domácností. V našich odhadech jsme vycházeli z průměrných čísel a vyšlo nám, že půjde o desetitisíce diváků.

V připomínce pro ČTÚ píšete, že se obáváte komplikací až u 100 tisíců diváků a že největší problém by mohl nastat v Hradci Králové.

Vycházíme z toho, že zejména ve vzdálenějších oblastech od našich vysílačů, kde je intenzita signálu DVB-T sice dostatečná pro standardní příjem televizního signálu, ale nemá velkou rezervu v několika desítkách dB pro zajištění potřebného odstupu od signálu LTE se mohou vyskytnout problémy. To znamená, že v těchto vzdálenějších místech od vysílače, kde budou zároveň umístěny základové stanice LTE, může dojít k významnému rušení. Když jsme udělali přepočet a zjistili, jak velké pole může generovat základnová stanice pro LTE systém a jak velká intenzita pole je v městské zástavbě, například právě v Hradci Králové, kde diváci přijímají z větší části signál z vysílače Černá hora, vychází nám, že v oblasti řádu několika set metrů až kilometru v okolí základnové stanice LTE by mohlo dojít k takovým poměrům signálu LTE vůči signálu DVB-T, že by signál digitální televize mohl být zarušen a nepoužitelný. To je však jen jeden příklad rušení na sousedních kanálech a Hradec Králové jsme zmínili jen jako příklad. Určité problémy mohou být i u kanálu 59. Nižší kanály by měly být více méně v pohodě.

Proč tolik řešíte kanál 60, když se měl stejně vyměňovat v rámci první digitální dividendy? ČTÚ dokonce už zvolil náhradní vysílací kanál pro Černou horu. Tuším, že jde o kanál 38.

Ano, tato náhrada existuje, ale není za kanál 60 na Černé hoře, nýbrž za kanál 61. Ten se opouští, už není obsažen v novém plánu využití radiového spektra, a přejde na nový kanál, který jste zmínil. To se však netýká kanálu 60, u kterého nemáme žádnou informaci, že by za něj ČTÚ koordinoval náhradní kanály pro multiplex 3.

Myslel jsem, že když se v souvislosti s první digitální dividendou mluvilo o opouštění „šedesátkových kanálů“, týká se to i kanálu 60.

Ne, kanál 60 pořád zůstává v aktuálním plánu využití rádiového spektra, je tedy nadále alokován pro digitální televizní vysílání. Samozřejmě se nabízí možnost, že pokud se už bude měnit kanál 61 a diváci si budou muset přeladit přijímače, vymění se i kanál 60. Tím by se samozřejmě výrazně omezilo riziko potenciálního rušení mezi LTE a digitálním vysíláním v této oblasti.

Pro vás by to vlastně zároveň řešilo i problém vzájemného rušení Ještědu a Černé hory, na nichž multiplex 3 vysílá na shodném kanálu 60 – tedy pokud by každý vysílač vysílal na jiném náhradním kanálu.

Je otázka, zda by se měnil vysílací kanál 60 jenom na Černé hoře, nebo i na Ještědu. Záleží na ČTÚ, zda zvolí toto řešení, nebo jiné.

V připomínce k chystané aukci kmitočtů v pásmu 800 MHz píšete, že v případě potřeby změny vysílacích kanálů 60 budete po ČTÚ požadovat uhrazení nákladů na tuto změnu. Dá se říct, o jak velkou částku by mohlo jít?

Náklady na naší straně by nebyly nijak dramaticky vysoké. Znamenalo by to přeladění vysílače, diplexeru, a to nejsou zásadní částky. Mysleli jsme tím spíš přeladění společných televizních antén a navazující příjmové infrastruktury. Domníváme se, že by tyto náklady měly být provozovatelům STA uhrazeny, protože jde o další vynucenou změnu ze strany státu, který se rozhodl umožnit vstup nových technologií na český trh mj. i s cílem získat další prostředky do státního rozpočtu

Výměna kmitočtů se chystá i v druhé digitální dividendě, o níž se začalo hovořit až začátkem letošního roku jako o zcela novém požadavku. Televizní multiplexy by musely opustit kanály 49 až 60, možná i kanál 48. Když jsem se díval na jednotlivé multiplexy DVB-T, zasáhlo by to výrazně prakticky všechny tři sítě, na jejichž provozu se České Radiokomunikace podílejí. Co by to pro vás znamenalo?

Znamenalo by to přeladění relativně velkého počtu základních vysílačů. Masivní přelaďování by se dotklo i diváků, zejména u společných televizních antén. U veřejnoprávního multiplexu České televize by se to týkalo asi 43 procent diváků, u multiplexu 2 dokonce 57 procent diváků a úplně nejhorší situace je u multiplexu 3, kde by se to dotklo 76 procent diváků, tedy tří čtvrtin všech diváků v dosahu této sítě. Kromě této nepříjemnosti s přeladěním jsou tam ale i další aspekty. Pokud by se opustilo celé pásmo 700 MHz, nebude mít Česká republika dostatek náhradních kmitočtů pro vysílací sítě 1 až 4, aby mohly pokračovat v takovém rozsahu, jak vysílají dnes. Takže je otázka, kdo dostane od ČTÚ pomyslného Černého Petra, protože minimálně ve čtyřech krajích – Středočeském, Plzeňském, Olomouckém a Ústeckém – by těch kmitočtů byl nedostatek.

A to vůbec nemluvím o potenciálním rozvoji HDTV, placené televize a dalších služeb, jako je mobilní televize. Proto navrhujeme spuštění přechodných sítí DVB-T2 a postupný přechod na tento vysílací standard. Podle mého názoru to je jediný způsob, jak lze komplexně vyřešit všechny zmíněné problémy, ať už rušení s LTE, druhou digitální dividendu, nebo rozvoj nových služeb (HD, mobilní televize). Pokud se to bude řešit opravdu sofistikovaně v dostatečném časovém předstihu, budou dopady na koncové zákazníky(televizní stanice) a zejména na diváky minimální.

Jinými slovy byste vzali současné čtyři multiplexy a jejich obsah byste překlopili do dvou nebo tří sítí DVB-T2?

Pokud by to bylo ve standardním rozlišení, teoreticky by se veškerý současný obsah vešel do do jednoho DVB-T2 multiplexů, samozřejmě již v kompresi MPEG-4. Ale do budoucna se dá očekávat, že pro velké televize nebude standardní rozlišení dostačující, takže by šlo asi o víc sítí. Nejprve by se ale mělo jít cestou paralelního vysílání jednoho až dvou multiplexů DVB-T2 vedle stávajících sítí DVB-T, které by obsahovaly atraktivní a kvalitní programy a motivovali tak diváky k pořizování přijímačů s DVB-T2 tunery. Z průzkumů víme, že průměrný cyklus obnovy televizních přijímačů v domácnostech je okolo pěti nebo šesti let. To by nám časově zapadalo, protože dnes máme rok 2012 a druhá digitální dividenda přijde na řadu v letech 2017 nebo 2018. Těchto pět nebo šest let bychom tedy mohli využít k přirozené migraci z jednoho systému digitálního televizního vysílání na druhý.

A ten přechod by měl tedy zafinancovat stát?

Pokud je cílem uvolnit digitální dividendu a získat z ní relativně velké výnosy z aukce a provozu, bylo by přirozené, kdyby byl proces přechodu na DVB-T2 podpořen relativně malou částkou z výnosů první digitální dividendy. A to je právě ten ekonomický model, o kterém neustále hovoříme, zdá se být funkční a akceptovatelný pro všechny strany: provozovatele vysílání, operátory a ve finále i pro diváka. V Británii uvolnili na rozumné řešení „jen“ problému koexistence DVB-T/T2 a LTE sítí 180 milionů liber, což je přes 200 milionů euro, aby diváky neohrozil nástup mobilního broadbandu, který je nepochybně klíčový pro rozvoj hospodářství. Nejen v Británii, ale i u nás. Měli bychom se tedy inspirovat a převzít tento příklad i k nám.

200 milionů euro je docela dost peněz. Jakou částku si představujete jako podporu českého státu?

Britský trh je větší než český, takže předpokládám, že u nás by to nebyla tak vysoká částka.
Podle našeho opravdu velmi hrubého odhadu je pro akceptovatelný přechod z DVB-T na DVB-T2 potřeba částka, která se pohybuje okolo 10 nebo 15 procent z očekávaného výnosu z dražby kmitočtů, kterou aktuálně připravuje ČTÚ. Nejsou to tedy žádné zásadní peníze.

Přesto jde o 600 milionů korun, pokud dobře počítám.

600 až 800 milionů, ale je to velmi hrubý odhad. Byli bychom opravdu rádi, kdybychom mohli napomoci s problémem, který nás čeká v souvislosti s nuceným opouštěním některých vysílacích kanálů. Bylo by dobré, kdyby vznikla sofistikovaná studie, která by analyzovala všechna potenciální nebezpečí a na jejím základě pak dlouhodobý akční plán, jakým způsobem postupovat a všechna tato nebezpečí eliminovat, aby na diváka dopadla co nejméně nebo vůbec.

Říkáte, že by bylo dobré souběžně se stávajícími čtyřmi multiplexy DVB-T spustit dvě přechodné sítě DVB-T2. Bude na ně ale dostatek kmitočtů, když sám říkáte, že kvůli druhé digitální dividendě se nebude dostávat náhradních kmitočtů ani pro současné multiplexy 1 až 4?

Přechodné sítě DVB-T2 by mohly vysílat v letech 2012 až 2018, tedy ještě před účinností druhé digitální dividendy, o které se předpokládá, že nastane v letech 2017 nebo 2018. Do té doby máme čas. Pro Českou republiku bylo v Ženevě koordinováno šest kmitočtových vrstev pro zemské digitální televizní vysílání v pásmu UHF. Odhadujeme, že pro celoplošnou síť DVB-T2 potřebujeme pouze dva kmitočty, tedy jen část z jedné vrstvy, která byla Ženevou koordinována pro DVB-T, pro které používáme řádově deset nebo jedenáct kmitočtů pro jednu síť. Jsem přesvědčen o tom, že pro přechodnou dobu, než bude aktuální druhá digitální dividenda, máme kmitočtů dost. Proto právě voláme po tom, aby se vytvořil nějaký plán a trochu nás mrzí, že experimentální nebo pilotní vysílání DVB-T2 je takto omezeno, protože zbytečně ztrácíme cenný čas, který nám v budoucnu může chybět.

Takže pokud by vznikly dvě přechodné sítě DVB-T2 vedle současných kmitočtů DVB-T, v roce 2017 nebo 2018 by se už nehledaly náhradní kmitočty pro DVB-T, ale rovnou by se přešlo na vysílání DVB-T2?

Záleží na dohodě, ale předpokládáme, že minimálně většina televizního vysílání by už fungovala v sítích DVB-T2. Pokud by provozovatelé vysílání chtěli, mohly by ještě po nějakou přechodnou dobu, rok nebo dva, existovat jeden nebo dva multiplexy DVB-T, pro které by byl dostatek kmitočtů. To je ale otázka strategického rozhodnutí, zejména České televize, zda by chtěla a jak dlouho paralelně vysílat jak v DVB-T, tak v DVB-T2. Mohla by tak šířit třeba jen dva základní programy pro diváky, kteří budou mít ještě staré set-top-boxy s DVB-T tunery někde na chalupě.

Takže by jedna z přechodných sítí DVB-T2 byla veřejnoprávním multiplexem? A Česká televize by provozovala paralelně dvě celoplošné sítě – jednu v DVB-T a druhou v DVB-T2? Když ČT vypisovala soutěž na technického operátora stávajícího veřejnoprávního multiplexu, v podmínkách už bylo řečeno, že zájemci musí umět zajistit přechod na vysílání ve standardu DVB-T2.

Ano, bylo to v podmínkách soutěže a my jsme tuto možnost nabídli, protože to technologicky umíme. Buď současný multiplex 1 v budoucnosti transformujeme do systému DVB-T2, a nebo, pokud by to ČT považovala za potřebné a vhodné, jsme schopni pro ně postavit paralelní novou síť, takže by vedle sebe existovaly po určitou dobu veřejnoprávní multiplexy v DVB-T i DVB-T2.

A síť DVB-T2 by měla větší datový tok, který by umožnil do veřejnoprávního multiplexu zařadit i chystaný dětský kanál, aniž by z něj musel odcházet Český rozhlas.

KL2014

       

Samozřejmě, ale otázka setrvání Českého rozhlasu ve veřejnoprávním multiplexu je na rozhodnutí Českého rozhlasu. Já bych viděl smysluplnou budoucnost digitálního rozhlasového vysílání spíše v digitálních systémech DAB+ než v DVB-T, které je primárně určeno pro televizi. Typických rozhlasových přijímačů, které by používaly pro příjem signálu systém DVB-T, je opravdu minimum.

Foto:Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Měl by stát finančně podpořit zavádění DVB-T2 v České republice?

       

Jan Potůček

Jan Potůček 150

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 5. 2012 21:54

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+