Více

Jiří Janeček: Reklama na ČT ano, ale výnosy by neměly jít televizi

Již za 16 dní bychom měli znát jméno nového generálního ředitele České televize. Do finále výběrového řízení, které letos na jaře vypsala Rada ČT, postoupilo pět kandidátů: Jana Bobošíková, Hynek Chudárek, Jiří Janeček, Jana Kasalová a Radomír Pekárek. Server DigiZone.cz chce postupně vydat rozhovory se všemi těmito finalisty. Všem položíme podobné otázky a rozebereme s nimi jejich kandidátské projekty. Dnes nabízíme rozhovor se současným generálním ředitelem ČT Jiřím Janečkem.

Proč chcete být znovu generálním ředitelem České televize?

Protože chci dokončit to, co jsem začal. Po mém nástupu před šesti lety prošla ČT obdobím konsolidace, nastavovali jsme podmínky pro dobré hospodaření. Hodně to bolelo. Pak jsme zbytněli, přibyly nám dva nové kanály, do toho jsme začali digitalizovat. Teď je na čase, aby to všechno dostalo správnou kvalitu, a na tom se chci logicky podílet. Když smontujete auto, taky si v něm chcete zajezdit.

Jiří Janeček - 1

Ve svém projektu [PDF, 12,8 MB] se poměrně rozsáhle rozepisujete o veřejné službě. Jak jinak než dnes by ji mohla ČT poskytovat? Kam byste ji v druhém funkčním období posunul?

Instituce veřejné služby je nenahraditelná. Jako jediná je schopná mapovat situaci opravdu objektivně, a to nejen ve zpravodajství nebo dokumentu, ale i v tom, že zachovává určité hodnoty pro budoucnost. Mapujeme všechny oblasti v takovém rozsahu, jak si to žádná jiná televize nemůže dovolit. Divadlo, osobnosti, regionální zpravodajství i kulturu. Mohl bych mluvit o dalších věcech, třeba o vysílání pro menšiny a dalších, které se komerčním televizím nevyplatí.

Teď mluvíte o tom, co už ČT dělá. Vaši protikandidáti ale ve svých projektech naznačují, co by dělali jinak, nebo kam by veřejnou službu posunuli. Máte vy nějaký takový plán?

Máme dlouhodobou strategii, kterou jsem teď předával ve zhuštěné podobě Radě ČT. První věc, která nás čeká na začátku příštího roku, bude vyprofilování všech čtyř kanálů ČT. Vzhledem k tomu, že už bude takřka celá republika pokryta digitálním signálem, můžeme si dovolit například stáhnout z ČT 2 sportovní přenosy a zpravodajství. Z Dvojky se stane něco jako Arte, tedy kanál pro výběrové diváky, kteří jsou schopni vstřebat i složitější věci. Zpravodajství se přesune na ČT 24, ovšem hlavní relace zůstanou i na Jedničce. Na tom začneme dělat příští rok v lednu.

Co se změní u konkrétních pořadů?

Máme v plánu například více dokumentů. Letos vysíláme okolo čtyř tisíc hodin dokumentů a aktuální publicistiky. Toto číslo chceme v roce 2010 povýšit asi o deset procent. Mám na mysli všechny dokumenty o stopáži jedné hodiny a takové delší celky. Chtěl bych, abychom se dostali do pozice, kdy budeme takovou multimediální galerií. Sám víte, že zabrušujeme mnohem více do internetu a na mobily, chceme mít stále větší a větší zpětnou vazbu s diváky. Moc nesouhlasím s tím, co jsem dočetl v projektech některých kandidátů, kteří tvrdí, že by zkvalitnili ČT tím, že by ji udělali šedší. Oni si veřejnoprávnost představují pravděpodobně tak, že budeme méně koukatelní a že budeme strašlivě formální. To nechci. Naopak chci, aby se na nás lidé dívali, protože kvůli tomu tady konec konců jsme. A aby si divák mohl vybrat. Ze statistik vyplývá, že každý den se na některý pořad ČT podívá 94 procent lidí.

Když jsme u toho profilování programů, jak se bude třeba ČT 1 po vyprofilování lišit od Novy a Primy? Projeví se na ní zrušení reklamy, ke kterému má dojít od roku 2012, kdy už Jednička nebude muset soupeřit s těmito televizemi o sledovanost?

Termín soupeření nemám moc rád, s nikým nesoupeříme. Nemáme důvod. Reklama mě vůbec nezajímá. Výnosy z reklamy nejdou do kapsy ČT, ale na druhou stranu samozřejmě chci, aby do fondu digitalizace a na všechny další záležitosti, které musíme platit podle zákona, jako je Státní fond na podporu kinematografie, plynulo dost prostředků. Ale abych tomu přizpůsoboval televizní program, abychom měli více peněz z reklamy, to je naprostý nesmysl. Nesoupeříme, snažíme se dávat lidem alternativu. Tvrzení, že jsme komerční jako Nova, neberu. Jasně, že se občas trefíme a dáváme podobné filmy jako oni. Ale určitě to není naše strategie. Rozdíl mezi námi a nimi je přece radikální.

Dobře, ale ČT vznikla jako součást duálního systému, kde proti sobě stály dva veřejnoprávní a dva komerční programy. Dnes je to trošku jinak, protože existuje několik nových digitálních stanic. Nicméně ČT má plnit roli určitého protipólu komerčních stanic, čili určitá soupeřivost mezi ní a komerčními televizemi by být měla. Teď je otázka, do jaké míry by měla soupeřit a jakou důležitost budete přisuzovat třeba sledovanosti.

Já to fakt nevnímám jako konkurenční boj. Jako alternativu ano, jako soupeření ne. Chtěl bych, aby si diváci dovedli vybrat. Na televizi je čudlík, kterým ji můžeme vypnout nebo přepnout. Měli by mít možnost to udělat, a dělají to. Jinak by se nás denně nedívalo přes 90 procent lidí. Takže ta alternativa tady je.

To je sice pravda, ale třeba průměrný týdenní podíl ČT 1 na dospělém publiku od ledna nikdy nepřesáhl hodnotu 20 procent. Dříve jste tuto hranici běžně překonávali.

Přisuzuji to jednak obecnému poklesu zájmu o televizi, ale také tomu, že se naši diváci rozptylují mezi všechny čtyři programy, zatímco dříve jsme měli jenom dva. Celkový objem diváků ČT zůstává stejný. Pro mě osobně je nejdůležitější dlouhodobý průměr spokojenosti diváků, který se na desetibodové stupnici drží na osmičce, což je vynikající. Pokud má televize veřejné služby okolo 25 až 30 procent podílu na trhu, je to podle mě nádhera – v takové konkurenci, kterou dnes máme.

Čili podíl 25 procent pro všechny kanály ČT dohromady považujete za efektivní výsledek při využívání veřejných prostředků pro televizní vysílání?

Stavíte to tak, že se na ČT dívá čtvrtina lidí. To není pravda, každý den si nás alespoň jednou zapne 95 procent lidí. Uměl bych být komerční, to není problém. Ale udělá vám komerční televize řadu pořady pro neslyšící diváky? Asi ne. Bude dělat regionální zpravodajství tak, jako my? Asi ne. Bude vysílat divadelní představení? Koncerty? Ne, protože to nejsou žádné peníze, žádný zisk. A to nechci mluvit o všech menšinách od pořadů Géčko, přes Kosmopol a křesťanské vysílání.

Když říkáte, že se přes 90 procent diváků alespoň jednou denně podívá na ČT, mohl bych vám argumentovat, že na Novu se podívá aspoň jednou denně skoro 100 procent diváků.

Ale v televizi Nova bych byl od toho, abych generoval peníze. V ČT jsem od toho, abych saturoval zákon a abych saturoval všechny ty, které saturovat mám. Když budu mít za hlavní úkol generovat peníze, zajistím celkový podíl ČT okolo 50 procent. To umím. Z průzkumu, který jsme si nechali udělat, vyplynulo, že zatímco Novu a Primu si diváci zapnou ráno a sledují ji až do večera jako kulisu k dalším činnostem, u ČT vychází, že jde o výběrovou televizi. Lidé si na ní najdou pořad, který je zajímá, ten si pustí a po něm buď přepnou jinam nebo vypnou. Rozdíl je jasný, ČT by neměla být kulisová televize. Když se děje něco důležitého, diváci chodí k nám. Události mívají průměrně 750 až 800 tisíc diváků, teď okolo povodní to je skoro milion.

Jiří Janeček - 2

Říkáte 700 až 800 tisíc diváků, ve výjimkách milion, ale Události ještě poměrně nedávno mívaly dvojnásobný počet diváků. Co se děje, že od vašeho zpravodajství utíkají?

To bývávalo. Důležitý je fakt, že když se děje něco důležitého, diváci přicházejí k nám. Sledovanost ČT 24 se zvedne, ať už jde o povodně, různé katastrofy nebo pád vlády. Podle průzkumu jsme ti, kterým se věří, kteří jsou seriózní.

Nebojíte se, že další zpravodajská televize Z1 bude taky seriózní, když ji povede Zdeněk Šámal?

Myslím si, že jakákoli komerční televize je tady od toho, aby vydělávala peníze, a tomu podřídí všechno.

Nicméně ji povede člověk, který zakládal a vedl ČT 24, takže zná postupy a uvažování veřejnoprávní televize a jejího zpravodajství.

Zdeněk Šámal zakládal ČT 24 a pomáhal při zakládání TA3. Takový člověk může pracovat v jakémkoli zpravodajském kanálu.

Znovu se vrátím ke sledovanosti. Jestliže se bavíme o úbytku diváků Událostí, kde je podle vás správný poměr ceny a výkonu hlavní zpravodajské relace veřejnoprávní televize? Pod jakou hodnotu by neměla jejich sledovanost klesnout, aby to byly efektivně vynaložené veřejné prostředky?

Nemůžu přistupovat na poměřování cena – výkon. To je podle mne úplně špatně, protože jak jsem říkal, ČT tu není do toho, aby generovala peníze. Musíme vysílat tak, aby nám lidi věřili. Chci, aby zpravodajství na ČT bylo takovým etalonem v české mediální sféře. Lidi si ji vždycky najdou. Nemůžu říct, že když mě bude stát minuta vysílání pět tisíc korun a bude se na nás dívat pět milionů lidí, tak že je to tak akorát. Musíme lidem nabízet alternativu, aby ti, kteří čtou každý den Blesk, pak na ČT viděli, jak se věci mají doopravdy. Aby vůbec měli šanci zjistit, jak se věci mají.

A jak chcete tyto diváky přesvědčit, aby takové zprávy sledovali, když odcházejí a čtou Blesk?

Myslím si, že odcházejí obecně ze všech stanic. Nebudu dělat komerci, nebudu vysílat více nehod, nebudu vysílat zvířátka. Chci, abychom dále vysílali seriózní zpravodajství. Myslím si, že ten, kdo chce vidět seriózní zprávy, si nás vždycky najde. Od toho tady jsme. Konec konců, když se podíváte na tištěné noviny, zjistíte, že jejich zpravodajství začíná být bulvárnější a bulvárnější, a to my dělat nebudeme.

V kandidátském projektu píšete, že se chcete víc zaměřit na regionální zpravodajství. Mají vzniknout nová regionální studia, má být více regionálně odpojovaných zpráv. Od kdy?

Není to věc příštího roku. Počítám, že s tím začneme v roce 2011 nebo 2012, při dokončování procesu digitalizace.

Svého času jste uvažovali o vzniku pátého programu ČT, který by byl mixem dětského a vzdělávacího kanálu. Už jste od tohoto projektu úplně upustili?

Ano, je pasé. Jednak proto, že na pátý program nemáme peníze, a to i v souvislosti s finanční krizí. Do roku 2015 s ním nepočítáme, na 90 procent nebude. Ale může se stát leccos, třeba získáme další finanční prostředky. Ale nepředpokládám to.

Ani když se uvolní místo ve veřejnoprávním multiplexu? Protože Český rozhlas se přestěhuje do vlastní digitální rozhlasové sítě.

Pořád by to byla otázka peněz. Ne že by ten program byl extra drahý, ale na pár stovek milionů korun ročně by přišel určitě, a to je v tuto chvíli nemyslitelné.

Když jsme u peněz, vaši protikandidáti ve svých projektech znovu otevírají otázku setrvání reklamy ve vysílání ČT. Reklama by měla z obrazovky zmizet v roce 2012, už dnes ale nemůžete s výnosy z reklamy volně nakládat. Měla by mít ČT podle vás možnost vysílat reklamu i po roce 2012?

Prodejem reklamních časů na ČT se nyní vydělá zhruba jedna miliarda korun ročně. Ta ale nejde přímo do našeho rozpočtu, s částí těchto peněz hospodaříme až po rozhodnutí vládní komise. Když se tedy píše o tom, že ČT ročně disponuje rozpočtem ve výši sedmi miliard korun, je to nesmysl. V podstatě jde o šest miliard. O reklamu ve vysílání ČT jsem nestál a přistoupil jsem na to, že se k nám vrátí, jenom proto, že s její pomocí dokážeme financovat digitalizaci. Stát by to nedokázal, vždyť jde asi o čtyři miliardy korun. Kdyby se ve vysílání ČT zachovala reklama i po roce 2012, byť v menším měřítku než dnes, bylo by podle mě dobře. Jak pro inzerenty a celé mediální prostředí, protože bychom byli určitým vyvažovatelem.Výnos z reklamy by nemusel jít do rozpočtu ČT, ale na nějaké bohulibé účely.

Jiří Janeček - 5

Také by se mohlo zákonem nařídit provozovatelům komerčních stanic, aby část zisku z prodeje reklamních časů věnovali na nějaké bohulibé účely, nebo za ně vyráběli a vysílali pořady ve veřejném zájmu. Nemusíte zachovat reklamu v ČT.

To je věc zákonodárců, ne moje. Já si jenom myslím, že když už jsme si zvykli na to, že ČT reklamu vysílá, a že výnosy z této reklamy jdou na bohulibé účely, tak že by ta reklama mohla v ČT zůstat a výnosy by mohly po dokončení digitalizace jít třeba na podporu kultury nebo sportu. Proč by ty peníze měly padat jenom do nějakého měšce? Reklama na ČT by mi nevadila a její rozsah by nemusel být tak velký jako dnes, třeba by to mohlo být jen půl procenta vysílacího času denně.

Někteří vaši protikandidáti dokonce odmítají i koncesionářské poplatky a jsou pro přímé financování ČT ze státního rozpočtu. Co si o tom myslíte?

To je nesmysl.

Proč?

Už z toho důvodu, že máme být nezávislí. Na to mi možná namítnete, že určitou závislost máme, protože nám zákonodárci schvalují výši poplatků. Jasně, určitá závislost tady je, ale toto by byla totální závislost. Ta nepřichází v úvahu, byť takové modely existují. V Evropě takto fungují veřejnoprávní televize asi ve dvou zemích, teď to budou zkoušet v Polsku. U nás to nelze. Pokud chceme být nezávislí, tak ne.

Nicméně Senát už projednával návrh zákona na zrušení koncesionářských poplatků. Vy jste jednal s jedním z jeho předkladatelů, dnes již eurosposlancem Edvardem Kožušníkem (ODS), který na zrušení poplatků postavil svoji předvolební kampaň. V naší anketě o koncesionářských poplatcích jste řekl, že vaše argumenty, proč poplatky zachovat, uznal. Přesto pokračuje v boji proti poplatkům.

Řekl bych, že pan Kožušník je chytrý muž, takže pochopil naše argumenty, nicméně jel stále po své linii, protože ta byla pro jeho další kariéru důležitější.

Edvard Kožušník tvrdí, že i po svém zvolení za europoslance bude v boji za zrušení koncesionářských poplatků pokračovat. Co když se mu to podaří?

Podle mého názoru to je nesmysl.

Máte představu, jakou podporu má tento návrh mezi zákonodárci?

Myslím, že příliš velkou ne. Ti, kteří o tom přemýšlejí a mají na tento problém nějaký názor, a bavil jsem se s nimi, sdílí můj názor.

Koncesionářské poplatky se naposledy navyšovaly začátkem loňského roku, dnes se televizi platí 135 korun měsíčně. Brzy to ale nebude ČT stačit. Sám ve svém kandidátském projektu připouštíte, že neexistuje politická vůle poplatky dále zvyšovat. Budete přesto jednat se zákonodárci o jejich navýšení, nebo alespoň o jejich indexaci v závislosti na vývoji inflace?

Ono se říká, že v uplynulých letech došlo k navýšení poplatku, ale v podstatě došlo k eliminaci dopadů snižování podílu reklamy ve vysílání ČT. Sice jsme dostali více peněz z poplatků, ale zároveň nám zákonodárci odebrali reklamu, takže v podstatě nula od nuly pošla. Navýšení bylo minimální. Ve fondu televizního poplatku máme peníze zhruba do roku 2011. Jde o rezervu, díky níž bychom měli přežít co nejdéle. A po tu dobu máme manévrovací prostor, kdy bychom měli ještě více zefektivnit výrobu pořadů a celý chod televize a prosadit zvýšení poplatku. Začneme vnitřními úsporami. Sám víte, že v ČT probíhá personální audit.

Kdy budete znát jeho výsledky?

Měl by být dokončen během několika málo týdnů. Máme samozřejmě nějakou představu, co udělat, abychom zefektivnili činnost naší instituce, a tu představu si chci potvrdit právě tímto auditem a eventuelně dostat další doporučení. Myslím, že nějaké vnitřní zdroje tady ještě jsou. Nemyslím si, že jsou tak razantní, jak říkají někteří kandidáti na generálního ředitele, kteří moc neví, jak to tu chodí.

Ale oni nemají v podstatě šanci to zjistit.

Myslím, že mají. Když si přečtou naše zprávy a zprávy Rady ČT, není problém to zjistit. Jsou volně k dosažení na internetu, finance jsou na něm rozkryté poměrně doširoka. Druhá věc je jednání o valorizaci poplatků. Čili chceme jít dvěma cestami: úsporami, tedy vlastními zdroji, a navýšením koncesionářského poplatku.

V projektu zmiňujete taky optimalizaci počtu zaměstnanců, tedy propouštění. Máte už představu, jak by probíhalo?

Nemám rád termín „propouštění“, „optimalizace“ je lepší. Ano, mám jistou představu, jak to bude probíhat.

Jiří Janeček - 3

Kolik zaměstnanců budete „optimalizovat“?

To vám neřeknu.

Co budou „optimalizaci“ říkat odbory?

Budeme se muset nějakým způsobem dohodnout, protože všichni víme, že když budou racionální argumenty pro to, abychom třeba něco vyčlenili z vlastní výroby a budeme vědět, že je efektivnější externí cesta, předpokládám, že i kolegové z odborů umí počítat a pochopí to.

Budete „optimalizovat“ i management ČT?

To je přeci jasné. Když jsme zbytňovali, potřebovali jsme specializovanější profese, tak se vytvořily. Když se budeme věnovat jiným věcem, přizpůsobíme tomu i management, to je logické.

V současné době je ve vedení ČT celkem 13 odborných ředitelů. Bude jich méně?

Ano.

O kolik?

Neřeknu. To jistě chápete.

Dotklo by se ono šetření i samotného programu ČT?

Spíš než o programu by to bylo o výrobě. O tom, jak a za co tvoříte. Program nemůže přijít o nic, nemůže být méně pestrý a lacinější – v tom smyslu, že bychom vysílali „laciné“ věci.

Ale mohli byste třeba více reprízovat.

Jasně, to je jedna z metod, jak ušetřit. A více využívat archiv, i když ten taky není úplně zadarmo.

Pokud platíte reprízné, tak ne.

Tak. Ale je to spíš otázka výroby a dalších servisních nákladů. Kdyby bylo po mém, celé Kavčí hory prodám a postavím novou ČT na zelené louce a bylo by tam všechno, co potřebuji. Nebylo by tam tolik studií…

To by se vám nevyplatilo, když jste si teď nechal nově zrekonstruovat kancelář.

Teď jste zlý.

Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli budete šetřit i na rekonstrukcích kanceláří. O té vaší se psalo, že stála dva miliony korun.

To je marginálie.

Některým médiím se to nezdá být marginální, zvlášť před volbou ředitele.

Když se podíváte na jiné kanceláře… O tom nemá cenu ani mluvit. Myslím, že to je úplně standardní. Sem chodí velvyslanci a jiní potentáti, a já jsem je přijímal v tom kutlochu dole, který byl dvacet let starý. Ale o tom fakt nemá cenu mluvit. Nepřipadá mi to jako nějaký zázrak. Je to snad zázrak?

Přiznám se, že nevím, co na téhle kanceláři mohlo stát dva miliony korun.

Ono to je spíš o tom, co bylo v této místnosti předtím. Tady doslova a do písmene sídlili holubi. Zatékalo sem a hrozilo, že promokání začne pronikat do dalších pater. Sanace se tedy musela udělat v každém případě, byla v plánu. A když se udělala sanace, vytvořil se tady obyvatelný prostor, který by byl jinak prázdný.

Nová kancelář generálního ředitele České televize Jiřího Janečka
Kancelář Jiřího Janečka 1
Kancelář Jiřího Janečka 2

Takže vzniklo nárazníkové pásmo mezi holuby a zbytkem ČT, a to obsadil generální ředitel.

Takže se přidalo, já bych to odhadoval tak maximálně půl milionu korun navíc k tomu, co by se stejně muselo udělat, a vznikl konečně reprezentativní prostor pro generálního ředitele. Což asi každý uzná, že je v pořádku. Když to Blesk zkoušel srovnávat s kanceláří Libuše Šmuclerové, generální ředitelky vydavatelství Ringier ČR, bylo to úsměvné: její kancelář byla menší, ale upřímně řečeno, tyto dvě funkce nejsou porovnatelné a kdo se trošku vyzná v nábytku, všimnul si, že menší kancelář Libuše Šmuclerové byla vybavena vůbec nejdražšími židlemi, které se dají v Evropě sehnat.

Třeba byly vybarterované.

To je možné.

České televizi se od letošního roku poměrně radikálně zvýší náklady na šíření signálu. Digitálně bude vysílat na 93 procentech území České republiky, ale zároveň na 90 procentech území bude dál šířit analogový signál ČT 1 a na 65 procentech území analogový signál ČT 2. Nedalo by se analogové vysílání vypínat rychleji, abyste ušetřili, když budete v podstatě všude vysílat už digitálně?

Dalo, ale my to nesmíme udělat. Podle zákona musíme vysílat i analogově do doby, dokud lidé nebudou mít doma set-top-boxy a přijímat televizi digitálně. S tím ale počítalo, a proto jsou na toto přechodové období vyčleněny speciální peníze. Vždycky jsem říkal, že v procesu digitalizace mě nejvíce zajímá, jak dlouho bude trvat. Čím kratší bude, tím lépe. Proto mě mrzel bojkot ze strany některých soukromých subjektů, protože tento bojkot nás stojí dost peněz, desítky a stovky milionů korun. Ale přežijeme to.

A co se dohodnout se zákonodárci, že by se nezvyšoval koncesionářský poplatek, ale zkrátilo by se období souběžného analogového a digitálního vysílání?

To asi ne.

V projektu navrhujete ještě více zlepšit výběr poplatků a zmiňujete zavádění nových forem platebního styku. Můžete je specifikovat?

Těch možností je celá řada, i v souvislosti s digitalizací. Dnes se už běžně platí městská doprava přes sms. Měli jsme nabídku od Sazky, že můžeme využívat její terminály. Způsobů, jak vybírat poplatky, je celá řada.

Třeba i přes zpětný kanál u IPTV? To by divák mohl zaplatit poplatek dálkovým ovladačem přímo přes televizi.

Netuším, možná. Těch možností je opravdu hodně, ale to bych zabředával do technických záležitostí, které zase tolik neovládám. Vím, že nám to může ještě zefektivnit výběr poplatků, a proto mě to zajímá.

Česká televize se podílí na vzniku novely zákona o poplatcích, která by měla rozšířit definici televizního přijímače, třeba i na počítač s připojením k internetu. Nebojíte se, že se takový návrh obrátí proti vám?

Ono to není zase až tak úplně horké. Novela je teď u ledu, není na programu této vlády. Celé se to zastavilo. Chtěl bych, aby to bylo čestné, aby to nebylo tak, že řekneme, že budeme chtít televizní poplatek za mobil, když bude schopen přijímat televizi. To je nesmysl. Chceme, aby ten, kdo je schopen přijímat televizní signál a používá počítač jako televizní přijímač, platil poplatek.

Ale teď záleží na definici, který počítač je televizním přijímačem. Ten, který má televizní kartu s tunerem, nebo i ten, co je připojený k internetu a dá se přes něj sledovat ČT 24?

Osobně bych vnímal za bernou minci tuner.

Ale ten je už v nynějším zákonu. Počítač s televizní kartou je braný za televizní přijímač.

Fakt je, že lidé se proti takovým změnám bouří, ale kdo to bude platit? Vždyť televizi už doma mají všichni, takže další poplatek za počítač platit nemusí. Domácnost platí jen jeden poplatek, ať má přijímačů, kolik chce.

Ale jde o podnikatele, protože ti platí za každý přijímač. Teď by to byl i každý počítač s připojením k internetu.

Ano, a proto si myslím, že až tak daleko nedojdeme. Právní oddělení ČT dostalo pokyn, abychom dostali to, co nám patří, ale nebyli přidrsnělí, aby to nevyvolalo špatné zpětné reakce.

Za vašeho vedení se kompletně změnila grafika a loga jednotlivých programů ČT. Celkovou grafickou změnu jste ale nedotáhli do konce, stále se čeká na změnu hlavního loga ČT. Proč?

Přiznám se, že jsem to záměrně oddálil, protože si myslím si, že by bylo nefér, kdybych to udělal teď před volbou nového ředitele.

Proč jste to tedy neudělal třeba už před rokem?

Stejně ještě nejsou všechny programy ČT doprofilované. Stane se to v průběhu příštího roku, kdy už bude mít každý program ČT svoji vlastní tvář. Proto jsem čekal a nechtěl jsem do volby ředitele udělat krok, který je nevratný a někdo by se třeba nerad svezl na té vlně.

Nesouvisí vaše rozhodnutí s odbory, které se vyjádřily proti změně loga ČT?

Jasně, že období dohadování bylo svým způsobem i dramatické. Ano, hádali jsme se. Šlo po polehoučku, ale nakonec jsme se dohodli. Já jsem zastáncem spíše evoluce než revoluce.

Použijete to logo, které vzniklo společně s ostatním grafickými prvky jednotlivých programů ČT, a ke kterému jste už natočili upoutávky, v nichž lidé rukama naznačují, jak to logo bude vypadat?

Ano, s tím počítáme.

Spekuluje se o tom, že z nynějšího výběrového řízení na generálního ředitele nevzejde žádný vítěz a Rada ČT vypíše nový konkurz. Pokud by se to stalo, přihlásil byste se znovu?

Ano.

Součástí těch spekulací je i účast ředitele zpravodajství Milana Fridricha v novém konkurzu. Ten nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny naznačil, že stojíte za únikem výpisu hovorů z jeho služebního telefonu. Stojíte?

Spekulací je celá hromada. Co na to mám říkat? Je to spekulace.

Zajímá mě vztah mezi vámi a Milanem Fridrichem.

Myslím, že je dobrý. Za dvacet minut máme schůzku v této kanceláři. Takovým spekulacím nepřikládám žádnou důležitost, to bych se musel za těch šest let zbláznit. To, co se tady dělo, co lidi povídají a jsou schopni si vymyslet… Nemůže se to všechno brát tak, že je to pravda.

Nicméně to vyjádření v rozhovoru bylo celkem jasné, takže mě zajímá, co na ně říkáte.

Na co?

Jiří Janeček - 4

Na to, že Milan Fridrich naznačoval, že výpis jeho služebního mobilu mohl uniknout přes vás.

Já jsem to nečetl.

Aha.

Budete se divit, ale v rámci uchování duševního zdraví spousty věcí, které se o ČT píší, raději nečtu. Protože těch hloupostí, a blbostí a polopravd, co bych se dočítal, je takové kvantum, že bych se zbytečně rozčiloval. A to fakt nemá cenu. Ale když se ptáte, dovedl bych si představit dalších padesát jmen z různých pozic, kdo by to mohl udělat.

Chcete říct, že výpis ze služebního telefonu ředitele zpravodajství projde v ČT rukama padesáti lidí?

Ano, k výpisu má přístup mnoho lidí, ne jenom generální ředitel ČT. Kdybychom chtěli jít do hloubky, komu všemu se taková sjetina může dostat do rukou, tak to nebudou dva nebo tři lidi. Ale hlavně: mně je to jedno.

Pokud rada nového ředitele nezvolí 15. července, vedení televize po vás převezme provozní ředitel Vladimír Karmazín. Co budete dělat vy?

Já konečně odejdu na zasloužený odpočinek… (smích). Vezmu si volno, ale dlouho to nevydržím. Když jsem míval týden dovolené, poslední den jsem už přemýšlel o tom, že bych rád seděl na Kavčích horách. Čtrnáct dní mě děsí, tři týdny jsou smrtelné a za měsíc bych umřel. Nemůžu sedět doma, nebo pořád jen sportovat, nebo jen číst. Prostě bych se zbláznil.

Hospodářským novinám jste řekl, že už víte, co byste dělal za práci, kdyby vás Rada ČT nezvolila na další funkční období.

Vím, ano.

Naznačíte aspoň obor?

Nemůžu.

Takže ve chvíli, kdy vám skončí funkční období, přestáváte být automaticky i zaměstnancem ČT? Myslel jsem, že zaměstnanecký poměr pokračuje – alespoň to tak bývalo u dřívějších ředitelů.

Ne. Já si prostě vymetu šuplíky, sbalím se a pojedu domů. A pak buď vyhraju další konkurz, anebo přejdu do jiné budovy a jiné instituce.

Myslíte si, že máte šanci obhájit funkci?

Nechci být samolibý. Ale ať si říká kdo chce, co chce, ať si novináři píší, co chtějí, když se vezmou fakta, tak jak jsme na tom?

Zajímají politiky fakta?

Radní by měla zajímat. Politiky asi fakta nezajímají.

Radní se zodpovídají politikům.

Věřím tomu, že většina radních chce, aby ČT fungovala dobře. To si fakt myslím. A když se podívám na ta fakta dozadu, na ta čísla, na to, co je viditelné… Řekněte vy, pohnula se ČT, nebo ne?

Pohnula, ano.

Ať byly jakékoli aféry, jsou tady fakta: peníze – vyrovnaný rozpočet. Jsou tu další viditelné věci, dva nové programy navíc. Vyšší podíl regionálních studií, vyšší podíl vysílání pro neslyšící. Všechno se zvýšilo. Takže nemám proč si říkat, že se tu neudělala žádná práce a že nemám naději na zvolení.

Proč tedy jeden časopis náhle píše, že jste jako ředitel ztratil podporu ODS?

To už je o politice. Já jsem mluvil o radních, kteří do toho podle mne vidí mnohem víc. To, že se nelíbím politikům, vnímám spíše jako pozitivum než negativum. Já jsem se mnohokrát dočítal, že dělám to, co si politici zamanou. Kdyby to tak bylo, tak by asi chtěli, abych tady pokračoval. Když to nechtějí, tak to znamená, že jsem nebyl v jejich útrobách až tak ponořen.

Takže jste tu podporu ztratil, nebo ne?

Říká se to.

A vy to víte, nebo ne?

Já vím, jak se věci mají.

A jak se věci mají?

Co na to mám říct?

Tahle funkce je jasně politická.

Ale já nechci, aby byla politická, já si myslím, že by měla být odborná. To má být funkce, kdy nemůžu slíbit žádné politické straně, že jí budu dělat PR agenturu. To prostě nejde. Pokud to politici chtějí, říkám jim, že ne. To by tu nemohl dělat nikdo. Tato instituce tu je kvůli něčemu jinému.

Třeba ani nechtějí PR, jenom by uvítali stop investigativním reportážím.

Ale pokud nebudou dělat lumpárny, tak se o tom nebude mluvit. Pokud je dělat budou, tak to nezamaskují, ukáže na to někdo jiný. Nemůže to jít stranou. Už jsem dost velký kluk na to, abych hrbil hřbet. Nebudu to dělat.

Může vůbec generální ředitel ČT fungovat bez politické podpory?

Já myslím, že takhle je to až příliš razantně řečeno.

Tak to ale je.

Já si myslím, že to tak dřív nebylo.

Nebylo, takže už je?

Když říkáte, že to tak má být doopravdy, že politická podpora rozhoduje, připadá mi to úděsné. Když jsem byl před šesti lety zvolen poprvé generálním ředitelem ČT, neexistovala tam žádná politická podpora nebo nepodpora. Tenkrát byla jiná politická situace.

Tenkrát se sháněl ředitel, který by měl šanci vydržet déle než rok, nejlépe na celé funkční období.

Nevím, nemyslím si, že by to mělo být o politické podpoře. Myslím si, že by to mělo být o politické korektnosti. A podpora v tom smyslu, že nebudeme chtít něco, co není možné a že nebudeme vyžadovat nesmysly.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jaké šance dáváte Jiřímu Janečkovi na vítězství v konkurzu na generálního ředitele ČT?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 7. 2009 0:11

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+