Více

Jiří Hrabák: Rozhlasová diginovela prospěje všem, i menším rádiím

Jiří Hrabák vede nejposlouchanější a historicky nejúspěšnější soukromou rozhlasovou stanici v České republice. Rádio Impuls, které se již několik let drží na špici poslechovosti rádií, patří mezi nejdůležitější členy Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Tato asociace se snaží prosadit novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by určila podmínky přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Samotný návrh novely však řeší i jiné poměrně zásadní body – zejména umožňuje spojení regionálních stanic pod jeden centrální program a vytváří podmínky pro působení celoplošných stanic i v regionech.

Motivy bývalých členů APSV vidím jinak

Jak jste vnímal odchod některých členů APSV, dokonce zakládajících, kteří měli výhrady k projednávané diginovele upravující budoucí vztahy na rozhlasovém trhu, a též k nastavení poměrů uvnitř samotné asociace, se stanovami? Byl ten odchod desítky členů očekávatelný, měli jste mezi sebou jako vysílatelé nějaký spor?

Za prvé bych chtěl říci, že určitě každý člen má právo odněkud vystoupit, každý člen má právo na to vytvořit si něco nového. Za druhé bych řekl, že pokud oni uvádějí, že ten důvod byl nesouhlas se stanovami, mně to přijde hodně zavádějící, protože stanovy byly schvalovány v květnu 2008 a oni u toho v květnu 2008 byli. A ty stanovy nejsou nestandardní. Osobně si myslím, že ten důvod jejich výstupu z asociace je trochu jiný, ale to je jenom moje domněnka. Může to být způsobené obchodní stránkou rozhlasového vysílání, protože pokud se podívám na to, kteří členové vystoupili z asociace, tak většina těch členů neobnovila smlouvy s mediálním zastoupením.

Jiří Hrabák - 1

A pokud jde o váhu jednotlivých hlasů, změnil se poměr hlasování v asociaci. Není to již na základě principu rovnosti, jeden vysílatel = jeden hlas, ale váha hlasu odpovídá podílu na trhu. Proč se to přibližně po 15 letech změnilo, co bylo impulsem pro tuto změnu?

Došli jsme po několikaměsíční diskuzi v rámci asociace k tomu, že je potřeba přemýšlet o tom, že trh je ovlivněný nejen tím, jestli Londa (provozovatel Rádia Impuls a Rock Zone – pozn. red.) má jeden nebo dva hlasy, když má dvě rádia, ale že může být ovlivňovaný i tím, jakou sílu na trhu rádio má. Vliv má například i to, kolik prostředků může takhle silná společnost do asociace vložit. Jsem přesvědčený, že do budoucna by asociace měla více působit na poli efektivity reklamy a na posílení rádia jako reklamního média a tam určitě bude potřeba vynakládat na výzkumy a podobné záležitosti větší prostředky. A myslím, že když do takovýchto projektů budou některá rádia dávat větší prostředky, tak musí mít větší hlasovací sílu. Koneckonců musím znovu opakovat, že stanovy byly přijaty loni v květnu a rozhodně toto přijetí nemohlo proběhnout bez podpory lokálních a regionálních stanic. Na to síla dvou „celoplošek“ opravdu nestačí.

A můžou působit dvě asociace vedle sebe?

Mohou.

Jenže členové APSV měli společný přístup i k průzkumu poslechovosti Radioprojekt, a společně ho financovali. Budou i nečlenové asociace mít nadále přístup k výsledkům?

Mohou se podílet na financování.

Takže není to podmíněno členstvím v APSV?

Určitě ne. Mohou si zaplatit výsledky Radioprojektu.

A jak jste vnímali spor ohledně navržených ustanovení digitální novely rozhlasového vysílání? Předseda nově utvořené Národní rozhlasové asociace NRA Pavel Foretník se konkrétně pro server RadioTV.cz vyjádřil, že malé nezávislé stanice, které nepatří do velkých sítí, měly problém s tím, že by se posílila úloha celoplošných médií v otázce odpojení regionálního programu a reklamy, že by se to vlastně zlegalizovalo…

…já myslím, že se zde používá špatný termín. Odpojování reklamy je legální a nikdy nelegální nebylo.

Ano, jenže Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) změnila na to pohled a teď probíhá spor o to, kudy se to bude dále ubírat a jak se to legislativně stanoví…

Já jsem přesvědčený o tom, že i kdyby se teď legislativa nijak nezměnila, tak odpojování je legální. Všimněte si toho co jsem říkal před chvílí. Ten důvod rozkolu není daný nějakou skutečností v oblasti rozhlasového vysílání, ten důvod je obchodní. Frekvence 1 odpojuje reklamu od roku 1994, to je patnáct let, a my odpojujeme od roku 2000, o čemž jsme již tehdy RRTV oficiálně informovali dopisem. Za celá ta léta nebyl jediný protest proti odpojování reklamy, přičemž všechny rozhlasové subjekty to věděly. A ten protest se začal objevovat až v okamžiku, kdy se oněch X subjektů nedohodlo na mediálním zastoupení, kupodivu ovšem ne s RRM, která zastupuje Frekvenci 1 a Impuls, [radia, která dělají lokální odpojení] ale s jiným konkurenčním mediálním zastoupením.

A jak výrazný byl ten spor ohledně diginovely? Protože menší stanice neměly výhrady jen k odpojování reklamy, ale i k síťování stanic. Mohlo by to vést k tomu, že by vznikly určité oligopoly 4 až 5 mediálních skupin, a menší stanice by to nepřežily.

Vzniknou anebo už vznikly?

Myslím, že už vznikly…

Tak o čem je řeč? Pokud nějak vznikly a stávající zákon to připustil…

Připustil, jenže pořád se vedou určité spory o to, jestli je to v souladu se zákonem nebo ne, a též o určení hranice celoplošnosti těchto síťovaných stanic.

Já se ptám, co je důležitější pro posluchače. Myslíte si, že posluchači vadí to, že mu přibude do portfolia například v regionu Západní Čechy namísto jednoho rádia druhé rádio? To není přibytí toho samého rádia, které už tam je. Impulsu se sice síťování vůbec netýká, ale i tak mohu říci, že síťování jak majetkové, tak programové nemůže posluchače poškodit. Naopak, dám konkrétní příklad z pražského trhu, kde tady de facto jeden majitel ovládá pět rádií. A ta rádia jsou vedle sebe tak programově postavená, že posluchač na tom jenom profituje – Kiss, Beat, Radio 1, Spin, Country. To je pro mne typický příklad, který dokazuje, že jakákoliv majetková koncentrace a následné programové rozvrstvení nemůže být k neprospěchu posluchače. Představte si, že budete vlastník tří rádií v jednom regionu. Logicky se budete snažit vytvářet program vzájemně odlišný, takže posluchač bude mít de facto větší nabídku.

Musíme rozlišovat obchodní a provozní stránku vysílání

Nesměrují ty výhrady menších rádií i k tomu, že když je těch fyzických subjektů na trhu víc, tak je větší konkurence, a otevírá se možnost i pro ně mít větší podíl na reklamě? Protože pokud jeden silný subjekt má více rádií, tak má možnost klienty motivovat i jinak a kumulovat spoty na svých rádiích…

Vidíte, pak ale musíme mluvit o tom, jestli se jedná o obchodní stránku nebo opravdu rozhlasovou stránku. Protože zákon by obchodování neměl nijakým způsobem ovlivňovat, omezovat. Nejsem si vědom ani toho, že by současný zákon řešil obchodní stránku podnikání rádií. To by tam pak mohl být i požadavek, že mediální zastoupení jsou povinna uzavřít smlouvu s tím, kdo o to požádá, a to by bylo absurdní.

A jaké přínosy diginovely vnímáte vy osobně pro ty menší stanice? Protože si můžete dovolit to hodnotit z pozice subjektu, kterého se většina těch navržených úprav výrazně nedotýká…

Přínos pro menší nebo nezávislé stanice já osobně vidím v tom, že díky diginovele dojde k jasnému popsání pravidel fungování trhu až do digitalizace. To je základní přínos, a co se týče reklamního trhu, tomu se nejvíce daří, když je co nejvíc hráčů na tom reklamním poli. A to je mimo jiné i tehdy, když i celoplošná rádia mohou fungovat na lokálním trhu stejně jako lokální fungují de facto na celoplošném trhu. Naprostá většina lokálních či regionálních rádií je zastupována i na celostátním trhu. Pokud si někdo myslí, že v případě neodpojování Frekvence 1 nebo Radia Impuls reklamy v regionech tu reklamu klienti automaticky přesunou do místních rádií, tak to je omyl. Takhle to nefunguje. Klienti chtějí zásah nejen posluchačů regionálních rádií, ale i těch, kteří v regionu poslouchají celoplošné stanice. Například klienti na jižní Moravě nechtějí oslovit jen posluchače Rádia Krokodýl. Oni potřebují oslovit i posluchače Rádia Impuls. Kdyby to nebylo možné, obrátilo by se to v konečném důsledku proti klientům a proti celému rozhlasovému trhu.

Jiří Hrabák - 2

V jakém smyslu?

No kdyby si klient např. zadal reklamu jen do místního rádia, mohl by záhy zjistit, že mu kampaň až tolik nefunguje. Kdežto když si zadá zároveň na Krokodýl a zároveň třeba na Frekvenci 1, ta kampaň určitě může dopadnout podstatně lépe a stimuluje to klienta k tomu, aby i další kampaň zaměřoval do rádia. Takže nevidím v té novele nic negativního, co by mohlo lokálním a regionálním rádiím hrozit. Odpojení reklamy stejně funguje již dlouho, a já jsem ani od členů nové asociace neslyšel o tom, že by jim do doteď vadilo. Tedy přesněji řečeno, tyto hlasy se ozvaly až nedávno. Konkrétně jsem se bavil například s Martinem Černým z Černé hory, a on v tom nespatřoval žádný problém v minulosti, ani úbytek své vlastní reklamy kvůli tomu, že Impuls má vlastní odpojováky. Ten problém se vynořil až teď. A co se týká programového síťování, tak pokud by došlo k vytvoření dalších skoro centrálních programů – třeba Hitrádií nebo jiných, ty zbylé opravdu regionální stanice z toho získají výhodu, protože jich bude v jednom regionu méně, a budou z toho těžit benefity jak na poli programovém, tak reklamním. Protože jsou schopny s klientem být v daleko větším kontaktu přímo ve svém městě než nějaké jiné rádio, které bude vysílat centrálně z Prahy. Takže já bych v tom viděl jen výhodu pro ta rádia, která by zůstala na ryze regionálním nebo lokálním trhu.

Digitalizace je neodvratná, chceme se k ní připojit

Teď přejděme ke konkrétním ustanovením diginovely. Když jsem zhruba před šesti týdny mluvil s Michalem Zelenkou, prezidentem APSV, on říkal, že současní broadcasteři požadují prostřednictvím diginovely přechodné licence. Zavážou se, že v jednom termínu vypnou FM pásmo a jejich vklad do celého procesu bude ten, že budou propagovat rozhlasový digitál a motivovat lidi k nákupu digitálních přijímačů. A zároveň investují své vlastní prostředky i do souběžného vysílání digitálu s analogem, což jim zvýší provozní náklady v řádu několika let přibližně o jednu třetinu. Jak vidíte vy ten souběžný provoz? Je možné to tahat třeba pět let a je šance, že se ty prostředky rádiím časem vrátí, i když současná ekonomická situace rozhlasovému trhu nepřeje?

Na prvním místě bych chtěl říci, že při současném vývoji včetně ekonomické krize, pokud chce někdo dělat nějaké odhady, jak to bude za dva až tři roky, tak je to blázen. Ty odhady se nikomu nepovedly ani teď na úrovni tří měsíců, takže abych teď řekl, jak se bude vyvíjet ekonomika a její dopady na reklamní trh a v důsledku toho dopad na to, co si bude moci rádio dovolit ve skutečnosti, to je opravdu nemožné. Ekonomiku neumějí odhadnout nejlepší světoví ekonomové a já jako Hrabák teď na Ortenově náměstí (sídlo Rádia Impuls) už vůbec ne. Co ale mohu říci, je to, že jestliže na úrovni televize mohla být přijata myšlenka, že základním hybatelem digitalizace je Česká televize, tak na úrovni rádia není možné, aby tím hybatelem byl jenom Český rozhlas. Ten ovládá přece jen úzký segment rozhlasového trhu, který by „vybízel“ k tomu, aby si lidi pořizovali digitální přijímač.

Proč ale nemůžou digitalizaci propagovat třeba ty subjekty, které v ní začnou vysílat jako první?

No přirozeně, můžou. Digitální licence mohou být přiděleny hned zítra, nebo příští rok. Je to na rozhodnutí RRTV a komerčních subjektů, jestli do toho půjdou nebo ne. Pokud ale někdo bude chtít dělat opravdu plnohodnotné rádio, tak si nedovedu představit, jak by ho v roce 2010 až 2011 dokázal uživit, pokud by vysílal jen na digitálních kmitočtech. Možná nějaké ryze hudební rádio by mohlo fungovat, ale muselo by najít výraznou díru na trhu, aby přinutilo zájemce o určitý styl hudby k zakoupení digitálních přístrojů… Už dnes jsou tady internetová rádia a lidé, kteří mají zájem o specifický druh hudby, jsou saturováni internetovými stanicemi. Jenže až na výjimky, jako je třeba taneční Dance rádio, nemají výraznou poslechovost. A o Dance rádiu se dá říct, že má slušná čísla, jenže pokud byste to chtěl vysílat a uživit celoplošně v digitálním vysílání, tak je otázkou, jestli by k tomu ta poslechovost stačila. Takže na to, aby digitalizace zde opravdu proběhla úspěšně a řízeně, bude podle mého názoru potřebná součinnost nynějších soukromých rádií, které vysílají v FM pásmu.

A jak vidíte tu digitální budoucnost? Je jasné, že zde vznikne prostor pro obrovské množství dalších rádií. Je vůbec reálné pokračovat s jedním programem i nadále, byť s celoplošným a tak populárním, jako je Impuls? A nebo budete muset rozvětvit ty programy v digitálu?

Myslím, že bude muset dojít ke specializaci. Určitě tady zůstane nějaký řekněme centrální program, ale zároveň zde bude existovat i nabídka širší specializace. Osobně si ale myslím, že pokud by zde v budoucnu mělo být několik stovek rádií, reklamní trh to neutáhne. Takže možná ze začátku se řada rádií o to pokusí, ale pak čas ukáže, kolik těch rádií opravdu přežije.

Jenže celkově se nedá očekávat, že by se ten objem peněz do reklamy v rádiích nějak výrazně zvýšil po nástupu digitálu, takže čistě hypoteticky – pokud si Rádio Impuls v budoucnu vytvoří nové kanály, a to samé udělá Evropa 2 a Frekvence 1, nebude to příliš veliká zátěž na ekonomiku těchto vysílatelů, jelikož jde o celoplošná rádia? Neoberete sami sebe o možný zisk, který byste vygeneroval stejně s jedním programem? Má digitalizace pro vás v tomhle vůbec význam?

No má jeden význam, a to ten, že je neodvratná, takže přijít musí. A vy nemůžete zavřít oči a říct, tak já tady zůstanu s jedním programem, s jedním Rádiem Impuls nebo jednou Frekvencí 1. Já si myslím, že budeme muset vytvořit segment dalších rádií. Ještě si ale nejsem jistý, jestli segmentace, tak jak probíhá teď na poli internetových rádií, je ten správný přínos, který lidé očekávají od nových rádií. Když se na to podívám z dlouhodobého hlediska, nejrychlejším příjemcem nových technologií je vždycky ta nejmladší generace, a když se podívám, jak generace lidí do 20 let preferuje před rádiem a dokonce před internetovými stanicemi svoje vlastní hudební nosiče, tak si myslím, že budoucnost rádií není jen v hudební specializaci. Ta rádia budou muset přicházet s jinými formáty, ať už kombinovanými hudebně-informačními formáty, kde ale nebudou žádné jiné prvky, například žádné prvky zábavy. Nebo čistě dopravní rádio, čistě zpravodajské… to ale jsou všechno věci, které budou drahé. Na druhou stranu pokud to bude dělat jedna společnost více rádií, tak řadu nákladů budou jednotlivá rádia sdílet, a pak to bude možná jedna společnost schopna vytvořit. Osobně si ale myslím, že nebude v silách jednoho soukromého rádia v České republice, aby vytvořilo např. čistý zpravodajský formát. To zřejmě není ani tak úplně v silách televize, nebo soukromých subjektů na televizním trhu. To je neporovnatelné množství peněz, které do toho může vložit veřejnoprávní vysílatel, a kolik dokáže vydělat soukromý subjekt.

Analogové a digitální vysílání nemůže koexistovat dlouhodobě

Jiří Hrabák - 3

Vraťme se ještě k FM pásmu. Pokud by vaši asociací navrhovaná diginovela prošla a soukromé stanice se k ní připojily, tak váš vklad jsou vaše vlastní FM kmitočty, protože se zavazujete souběžně vypnout FM pásmo. Faktem ale je, že FM se vypínat nemusí a jsou některé krajiny v Evropě, kde FM funguje souběžně i s digitálem…

To je pravda, ale například v Anglii už je rozhodnutý rok, myslím že je to 2017, kdy dojde k vypnutí analogového pásma a pokud tahle tendence v Evropě bude, tak se jí budeme muset účastnit, protože určitě bude muset dojít k tomu, že postupně začnou např. výrobci do automobilů – a auta jsou extrémně důležitý prvek pro poslech rádia – montovat jen digitální tuner. Takže myslím, že jednou tady bude muset být stanoveno datum, kdy t analog skončí. Jestli to bude rok 2018, nebo 2019, či některý následující rok, to já nevím. Tahle novela ale určí datum, kdy to bude možné „zamáznout“ a všichni budou mít pravidla, protože budou vědět, že to opravdu skončí. A v tu chvíli to bude prospěšné i pro nové subjekty. Pokud tady budou subjekty, které budou chtít investovat do digitálního rádia, tak budou vědět, kdy se to reálně nastartuje. Jenže když by ani oni neměli předem známá pravidla, tak nebudou vědět v jakém poli se pohybují.

Jenže čistě teoreticky, pokud bychom si řekli, že analog není třeba vypnout, myslíte si že analogové a digitální vysílání by mohlo koexistovat, fungovat souběžně? Je to vůbec reálné?

Já myslím, že to bude možné jen přechodně. Jestli to přechodné období bude trvat dva nebo tři roky, to si netroufám odhadnout. A co se týče FM pásma, dnes se zdá, že ho pro účely digitalizace nepotřebujeme, takže se nemusí vypnout. Jenže… my ho nepotřebujeme v současné úrovni poznání a plánování. Jenže jsme v roce 2009. A víme, jaká bude úroveň poznání v roce 2015 a co všechno se bude moci v FM pásmu přenášet? Já jsem přesvědčený, že technologický vývoj jde tak rychle kupředu, že to nejsme schopni odhadnout nejenom my trochu poučení laici, ale že to nejsou schopni odhadnout ani ti největší odborníci. Vzpomeňte si, co bylo v roce 2000. Když přidám ode dneška devět let, budeme v roce 2018.

Mne překvapují ta jednoznačná prohlášení, jak někteří vědí, jak bude vypadat digitalizace v roce 2018. Já si myslím, že to nikdo ve skutečnosti neví. Tam je tolik aspektů jak technických, tak ekonomických, že to nikdo nemůže reálně odhadnout. A proto je důležité, aby existoval alespoň nějaký nástroj, aby nějaká pravidla byly zákonem nastavena, protože to je důležité při rozhodování všech subjektů rozhlasového trhu,jak mají dál podnikat. Mají vkládat prostředky do analogového vysílání, mají investovat do internetových rádií, která by se pak mohla překlopit do digitálu? To jsou všechno poměrně důležité věci. Pokud se do podnikání pustíte, tak víte, že v prvním roce na tom tak jako tak ztratíte. Potřebujete ale někde vidět nějakou hranici, kde by se to mohlo začít lámat, a proto jsou potřebná jednoznačná pravidla fungování do budoucnosti, které se snaží navrhovaná novela nastolit.

Autor je šéfredaktorem státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Kdy se podaří zahájit řádné digitální rozhlasové vysílání v České republice (mimo DVB-T)?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 2. 2009 17:28

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+