Více

Jiří Chvojka: Minority chce vysílat, nejsme zdržovači digitalizace

S Jiřím Chvojkou, členem představenstva společnosti Minority, která v červnu zažalovala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli udělení kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání televizi Barrandov, jsme se sešli v žižkovském studiu Pokrok producenta Petra Vachlera. Zrovna natáčel nějaký klip, pod očima nalíčené černé kruhy, na hlavě klobouk. Oč uvolněná byla atmosféra rozhovoru, o to závažnější bylo jeho téma: chce Minority zlikvidovat nové digitální televize a znovu zdržet celou digitalizaci?

Co sledujete svojí žalobou proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o udělení kompenzační licence k celoplošnému zemskému digitálnímu vysílání televize Barrandov?

My vlastně pokračujeme v tom, v čem jsme začali, už když padlo první rozhodnutí RRTV o udělení digitálních licencí šesti původním subjektům. Soudně jsme toto rozhodnutí napadli, protože se nám nelíbilo zdůvodnění, které se speciálně u nás týkalo finančního zázemí a které je vedlo k tomu, že nám licenci neudělili. Proto jsme výsledek licenčního řízení napadli, soud ho zrušil a verdikt soudu, který by teď měl nabýt právní moci, je ten, že RRTV má toto licenční řízení začít znovu od začátku a má se zaměřit na to, aby rozhodovala skutečně podle kritérií, která byla v době vyhlášení toho licenčního řízení daná. Stát si k tomuto sporu přijal bokem zákon, ve kterém ani není řečeno, že kompenzační licenci pro zemské digitální vysílání má dostat právě šest původních vítězů licenčního řízení. Je v něm řečeno, že je mají dostat subjekty, které byly právoplatnými držiteli licence v okamžiku, kdy ten zákon vejde v platnost. Což ani jeden z těch subjektů, které později kompenzační licenci dostaly, není. Takže my napadáme RRTV za to, že udělila kompenzační licenci někomu, kdo předtím neměl řádnou licenci, a to znamená, že postupovala protizákonně. A jsme přesvědčeni, že musíme v tomto případě vyhrát, protože takhle to dělat nejde.

Jiri Chvojka 1

Proč jste tu žalobu podali až teď? Zákon začal platit 1. ledna, TV Barrandov si o kompenzační licenci požádala 11. ledna a dostala ji už v únoru.

Rozhodnutí Rady bylo, že jim tu licenci vydají. To je něco jiného než skutečnost, že si ten subjekt licenci vyzvedne. Na to měla televize Barrandov nějakou dobu. Takže jsem čekali na to, až se nějak dozvíme – protože to RRTV nezveřejnila – a nabudeme přesvědčení, že si ty licence už vyzvedli a chtějí začít vysílat. Od okamžiku, kdy si tu licenci fyzicky převezmou, jim začíná běžet lhůta 360 dnů pro zahájení vysílání. Celá řada subjektů, třeba Z1, si proto licenci vyzvedla až těšně předtím, než chtěli začít vysílat a my jsme opravdu čekali až na okamžik, kdy budou mít ty licence v ruce.

Žaloba společnosti Minority se týká pouze televize Barrandov, nebo i zpravodajského kanálu Z1? Protože ta kompenzační licenci od RRTV dostala také a dokonce už na jejím základě začala vysílat.

Žalované jsou TV Barrandov, společnost První zpravodajská (provozovatel Z1, pozn. red.) a TP Pohoda (provozovatel TV Pohoda, pozn. red.).

Proč společnost TP Pohoda?

Protože podle našich informací už má licenci také.

To je zajímavá informace. Majitel TP Pohoda Radim Pařízek tvrdil, že o ní požádá až někdy koncem letošního roku.

Já opravdu nevím, vzali jsme to podle informací, které jsme měli k dispozici. V žalobě uvádíme, že RRTV nezveřejňuje svá rozhodnutí a kroky, které v tomto ohledu podniká, takže nejsme schopni to doložit. Proto jsme zažalovali tyto tři společnosti, o kterých si myslíme, že kompenzační licenci už dostaly a vyzvedly si ji.

Proč žalujete RRTV, která postupuje podle zákona a kompenzační licence musí na žádost provozovatelů vydat? Proč se neobrátíte na Ústavní soud a nežalujete špatný zákon?

Protože právě v tom zákonu se říká, že mají vydat digitální licenci těm, kteří už měli nějakou právoplatnou licenci. Což ani jeden z těch subjektů neměl. Rada postupuje i mimo ten zákon, který je sám o sobě diskutabilní a my jsme přesvědčeni, že správní soud si bude muset nechat přezkoumat Ústavním soudem platnost toho zákona. Ale to je už nějaký procesní postup. My máme právo uplatnit správní žalobu, ale nemůžeme jako běžný subjekt jít rovnou k Ústavnímu soudu. Je to prostě krok číslo jedna, půjdeme postupně.

V jaké fázi byly předchozí soudy o platnost udělených digitálních licencí v době, kdy letos v lednu začala platit digitální novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání s ustanovením o kompenzačních licencích?

Obdrželi jsme rozhodnutí Městského soudu, že nám dal v obžalobě za pravdu. Proti tomu podala kasační stížnost RRTVněkteří účastníci licenčního řízení. Nejvyšší správní soud to vrátil zpět Městskému soudu v Praze s tím, že v zásadě souhlasí s meritem toho, čeho se dožadujeme, ale našel nějaké procesní pochybení. Čili Městský soud by měl v těchto dnech rozhodnout, že to licenční řízení nebylo v souladu s tím, jak ho vyhlásila RRTV. Potom zase půjde pravděpodobně přes kasační stížnost zase zpátky k Nejvyššímu správnímu soudu, ale pokud tam nebude to procesní pochybení Městského soudu v Praze, nemělo by se to už znovu vracet.

Ale ono vlastně nezáleží na tom, jak tento spor dopadne, protože diginovela ho v podstatě obchází a nabízí kompenzační licence těm, co je původně dostali v licenčním řízení, které jste soudně napadli.

To je zajímavý právní výklad. Diginovela to jmenovitě nedává těm šesti digitálním televizím, to je jenom takové zjednodušující vysvětlení. V novele se vyloženě píše, že kompenzační licenci udělí Rada na žádost osobě, které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu vysílání. Což žádné televizi nebyla, protože to je právě součástí rozhodnutí soudu, který konstatuje, že žádná licence udělena být nemůže, protože toto řízení bylo špatné. Proto žádná z těch šesti televizí nemá na kompenzační licenci právo. Proto ani první žaloba není zbytečná, a tato druhá má jenom pošťouchnout věci dál. Ta šestice televizí skutečně nemá nárok na kompenzaci, to by musely mít před nabytím účinnosti zákona platnou licenci pro zemské digitální vysílání, a tu neměly.

Co říkáte na námitku, že ze strany společnosti Minority je to pouze zdržovací taktika, jak znovu ohrozit proces digitalizace televizního vysílání?

A co bych měl ze zdržování procesu digitalizace? Mně samotnému to zdržování vadí. My jsme se sami ucházeli o licenci, před pěti lety jsme začali pracovat na projektu a půl roku trvalo licenční řízení a nám to samozřejmě vadí. Dva roky RRTV nedělala vůbec nic a pak rozhodla tak, jak rozhodla. My jsme do toho dali nějaké peníze, poměrně dost práce, a Rada to jen tak vyhodí do vzduchu, protože si tady parta starých televizáků chce udělat z digitalizace svůj vlastní byznys.

A chcete skutečně vysílat? Máte na to peníze?

Peníze jsme na to měli. Měli jsme podepsané smlouvy, kterým vypršela platnost. Myslím si, že peníze sehnat schopni jsme. Na rozdíl od všech ostatních jsme měli všechny peníze k dispozici v hotovosti a byli jsme schopni zahájit vysílání téměř okamžitě. Natáčíme si svoje vlastní projekty a jsme schopni si peníze sehnat. Čili bychom byli schopni začít vysílat poměrně velmi rychle, ten projekt bychom asi museli trošku předělat, protože to je přeci jenom nějakou dobu a trh se mezitím posunul někam jinam, používají se jiné technologie, funguje to jinak, ale rozhodně bychom byli nápaditější než analogové televize, které vysílají teď.

Jiri Chvojka 2

Proč pořád stojíte o původní licenci pro zemské digitální vysílání, když podle diginovely, kterou napadáte, si můžete už teď požádat o novou, Rada vám ji udělí, ale vysílat začnete až po vypnutí analogu, což má být v listopadu 2011? Přes satelit a kabel můžete začít vysílat okamžitě a jako převzatý program se můžete dostat do zemských multiplexů, jako to dělá Óčko nebo Public TV.

Protože náš byznys plán byl od začátku postaven na tom, že dostaneme licenci minimálně na deset let, a bude nějakým způsobem omezeno množství provozovatelů. Po vypnutí analogu si může o licenci zažádat kdokoli a ta taktika potom bude úplně jiná. To neznamená, že si o takovou licenci nemůžeme požádat, ale tady se šest subjektů zvýhodnilo, my jsme se zúčastnili stejného licenčního řízení, měli jsme nějaký projekt, a nemůžeme si nechat diktovat, že tady je šest skvělých projektů a ostatní si rozeberou ty drobky. Takhle to dělat nejde.

Ale ta výhoda vysílání na uzavřeném trhu pomalu končí. S každým dalším rokem se blíží období, kdy se liberalizuje trh a soudní řízení, které jste vyvolali, bude taky nějakou dobu trvat. Třeba ten uzavřený trh ani nestihnete.

Ten trh se taky nemusí uvolnit. V licenčním řízení se počítalo s tím, že dostaneme licence na dvanáct let za nějakých podmínek. Tam je právě celá řada právních výkladů a já se do toho nechci hlouběji pouštět, protože sám nejsem právník, ale v zásadě pokud budeme mít všichni stejnou startovací čáru v roce 2010, tzn. že ani jedna z těch stávajících televizí nebude zvýhodněna, tak tedy ok, proti tomu nebude nikdo nic namítat. Ale nemůže se to udělat takhle pirátsky.

Takže Z1 a televize Barrandov, které už kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání od Rady získaly, jsou ve výhodnější pozici, protože mohou vysílat už nyní na uzavřeném trhu, zatímco ostatní se na něj dostanou až za tři roky.

Přesně tak. Vybudou si nějakou pozici, budou mít obrovskou podporu při přechodu na zemské digitální vysílání, protože bude obrovská informační kampaň od vlády, podporovaná Evropskou unií, a budou mít ten trh po nějakou dobu pro sebe.

Minority by nechtěla jít cestou licence pro kabelové a satelitní vysílání a pak převzatého vysílání v zemských digitálních multiplexech? V pozemních sítích zřejmě bude dost místa.

On se trh mezitím hodně změnil. Oddělme dvě věci. Oddělme to, že jsme v rámci projektu 5TV investovali poměrně dost peněz a času do toho, abychom se zúčastnili licenčního řízení, měli jsme podepsané smlouvy s investory, a to také nebyla úplně jednoduchá věc. Investorům jsme potom nebyli schopní dokončit plnění smluv a navíc nám přijde, že celkově je u nás právní stav pokřivený. To je jedna věc. A odlišná věc je, že máme zájem se trhu nějak uchytit, ale způsob, jakým to uděláme, jestli to bude za rok nebo za dva, to je o úplně novém projektu. Teď si zhodnotíme, co nám budou současné multiplexy nabízet, protože dosavadní plány na rozvoj zemských digitálních sítí, jak je kdysi prezentoval například Český Telecom, dnes Telefónica O2, nebo České Radiokomunikace a Czech Digital Group, nám přišly nešťastné. Cpát se teď do formátu MPEG-2 a do stávajících technologií nemá moc smysl, protože tím nebudeme dělat digitální televizi, ale analogovou televizi, která jenom bude vysílat na jiné frekvenci. To dělat nechceme, chceme plnohodnotnou digitální televizi se zpětnou vazbou a všemi funkcemi, které ve světě běžně existují.

Budete chtít vysílat taky na otevřeném, liberalizovaném televizním trhu?

Pokud tam budou ty technologické novinky, ano. Zatím, pokud vím, provozovatelé multiplexů ani nejsou schopni garantovat, s výjimkou ČRa, že zasáhnou tu část trhu, která je potřeba. Abychom se snažili investovat na otevřeném trhu do televize, která maximálně zasáhne dvacet procent domácností, to je prostě nesmysl. To nemá cenu dělat. Celý harmonogram byl úplně jinak a teď je potřeba počkat na to, jak se ve finále hráči na trhu dohodnou, jak to bude vypadat. Pokud bychom chtěli jít do nějaké okleštěné verze, vidíme dnes jako jedinou schůdnou cestu IPTV, kde sice penetrace roste pomalu, ale zase možnost interaktivity je u ní obrovská. Třeba u O2TV funguje dobře. Líbí se mi, jak je jejich televize interaktivní.

Jednáte s Telefónikou O2 o zařazení do O2TV?

Zatím ne. My opravdu čekáme na to, až někdo zveřejní skutečný plán toho, jaké bude pokrytí zemským digitálním signálem, jestli má vůbec smysl se do toho pouštět.

Vláda už Technický plán přechodu (TPP) schválila.

TPP ano, ale realita zatím významně pokulhává. Spíš čekáme, až firmy řeknou ano, jdeme do toho.

Na to už mají poměrně málo času, termín vyprší 15. srpna.

To je sice za chvíli, ale myslím si, že bude zase další odložení. Jsem přesvědčený o tom, že nastane nějaké další zdržení.

V jednom z novinových rozhovorů jste říkal, že jste poslancům navrhoval změnu zákona, podle které by licenci pro zemské digitální vysílání měli dostat všichni zájemci už teď a vysílali by ti, co se dohodnou s operátory multiplexů. Podnikáte v tomto směru nějaké další kroky?

To vzniklo tak, že když se mě někteří novináři ptali na názor, říkal jsem jim, že toto by byla nejjednodušší varianta, protože by se tak předešlo všem těm žalobám. Každý žadatel by dostal licenci, žaloby by se stáhly, a tím pádem by byl otevřený prostor pro další jednání. Tenhle názor jsem nikdy moc neprosazoval, jenom mi přišel jako nejrozumnější, nejrychlejší řešení, ale v okamžiku, kdy se začala schvalovat diginovela, ztratil smysl. Vzhledem k tomu, jak snadno ta novela prošla…

Jiri Chvojka 8

Vy jste neměl snahu nějak zasáhnout do přípravy této diginovely? Máte velmi dobré kontakty s politiky, pracoval jste jako marketingový expert pro ODS i ČSSD.

Možná se tomu věří, ale já jsem televizi dělal ve volném čase jako koníčka. Chtěl jsem to zkusit a v případě, že by se to povedlo, bychom do toho nastoupili. Teď to tvoří naprostou menšinu našich aktivit, protože nemáme čas se tomu věnovat. Teď je to více méně na právnících, aby to zařídili a my do budoucna uvažujeme o tom, že bychom nějak překopali původní projekt a šli už do otevřeného televizního trhu, ale já si ani neumím představit, jak bych to mohl tlačit. To, co dělám pro politické strany, je více méně poradenství ve volebních kampaních. O lobování a podobných věcech se s nimi nebavím.

Také se objevila spekulace, že společnost Minority je napojena na televizi Nova a zdržuje kvůli ní digitalizaci a vznik nových televizí.

To je nesmysl, který snad ani není třeba komentovat. Nikoho z vedení Novy neznám, s nikým z nich se nestýkám a nikdy jsme v tomto směru nejednali. Pokud má někdo pocit, že umí dokázat opak, ať mi ho dokáže.

Říkal jste, že jste měli peníze na rozjezd vlastní televize. Kolik to bylo?

Měli jsme podepsané investorské smlouvy na 800 milionů korun.

To by stačilo na rozjezd plnoformátové televize?

Na začátek určitě ano. Samozřejmě nešlo o jediný zdroj financování, který jsme měli připravený. Toto ale byly smlouvy se společnostmi, které měly peníze a byly ochotny je investovat a vzhledem k tomu, že majitelé těch společností fungují na retailovém trhu, tak většinu těch peněz bychom jim vraceli formou reklamního času. Už jsme měli připravený nějaký reklamní model, jak bychom fungovali a nebyla by to zdaleka taková zátěž, jakou měli všichni ostatní. Měli jsme to poměrně sofistikovaně propracované.

Pokud to dobře chápu, tak když uspějete s vaší žalobou, televize Z1 by fakticky musela přestat vysílat.

Musela by vrátit kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání. Stejně jako všichni ostatní.

Takže by jim zůstala jen licence pro kabelové a satelitní vysílání.

To nevím, jestli ji mají zvlášť. U kabelu se počítá s must carry, které je vázané na licenci pro zemské digitální vysílání. Je otázka, kam až to soud dovede. Pokud Městský soud požádá Ústavní soud o ustanovení, je možné, že zruší celou diginovelu a pak bude potřeba řešit, co s tím dál.

Myslíte, že tuto novou žalobu dovedete do konce dřív, než v listopadu 2011 dojde k uvolnění televizního trhu?

Zatím byl ten soud velmi rychlý, příjemně nás překvapil. Během dvou týdnů ustavil senát, vyzval nás k doplnění spisu a zaplacení soudního poplatku a už pracuje. To ukazuje, jak rychle je soud schopen pracovat. Z našeho pohledu nebude dokazování nijak těžké.

Fotografie: Ivana Dvorská

Anketa

Věříte společnosti Minority, že někdy začne provozovat vlastní digitální televizi?

78 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 8. 2008 14:46

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+