Více

Jaroslava Sedláčková: Brief je alfou a omegou televizního selfu

„Lidé spolu musejí spolupracovat. Pokud to tak není, je to v p… a je to kámen úrazu v České televizi,“ říká bývalá šéfka self promotion Kavčích hor

Přečtěte si také předchozí díl tohoto rozhovoru

Jaké pro tebe bylo přestoupit z komerčních televizí do veřejnoprávní ČT?

V České televizi jsem pracovala dvakrát. Poprvé to bylo v letech 2000 až 2001, kdy jsem byla vedoucí PR a promotion. Do toho spadala spousta věcí a s odstupem času uznávám, že jsem si ukousla tak obrovský kus koláče, že jsem se málem udusila, protože ten rok vydal za deset let práce kdekoli jinde. PR, self, produkce, festival Zlatá Praha, internet, teletext, zahraniční vztahy, tiskové oddělení a tiskový mluvčí. To všechno spadalo do mé práce „vedoucí“. Bylo toho moc. A já jsem tam málem umřela. Byla jsem v práci furt, bylo to mé jediné kostýmkové období.

Jasně, že kostýmek. Vždyť jsi byla součástí věci veřejné...

Česká televize pro mě znamenala neskutečný fenomén a taky musím říct, že to byla první televize, kdy jsem šla jejíma chodbama a měla jsem sklopené uši. Pokora tam byla. Je to přece jen první televize, která u nás kdy byla. A současně jsem byla vděčná za šestiletý trénink na Nově, protože to, co jsem se naučila jinde, budu moct praktikovat tady. A to jsem se přepočítala, ale netušila jsem to...

Přepočítala ses v čem? Zase jiný druh „korporátu“?

ČT má něco, co nemá žádná jiná televize v téhle zemi. Dualita – negativní i pozitivní. Pozitivní jsou tam lidi, co mají empirii desetiletí, zkušenost, cit, před nimiž smekáš klobouk. Jsou tam lidi, co jim je 70, 80 let a mají co říct. Uvědomíš si sama svou nevzdělanost. A pak je tu ta negativní stránka. Narazíš na to, že ti 70 procent lidí řekne: „Ale proč bychom to měli dělat takhle, když to dělám od roku 1976 tak a funguje to? A kdo vlastně jste? O generaci mladší, bez zkušeností, abyste mi tady radila?“

 



Jak ses vlastně do ČT dostala?

Nastoupila jsem v únoru 2000, bizarním způsobem. Byla jsem doma a šla jsem se poprvé ve svém životě hlásit na pracák. A nesla jsem si tam potvrzení o platu a v Nově byl můj plat za poslední rok s odštěpy ze zisku, které jsme jako manažeři dostávali, 120 tisíc. A to jsme v roce 2000. A já si to vůbec neuvědomovala, protože jsem si to ani neužila. Pracovala jsem pořád a peníze nějak rozpustila. Paní na pracáku málem omdlela a řekla, že mi nedají ani 10 %. A dali mi 6000. A já jen pokrčila rameny, protože jsem tehdy vážně chtěla jen pomoct.

No a v ten den mi zavolal Václav Čapek, kolega z Novy, co byl tehdy v ČT programovým ředitelem, a řekl mi o výběrovém řízení na šéfa PR. A já se přihlásila, s papíry z pracáku v ruce. Netušila jsem, že ve výběrovém řízení bylo asi 24 chlapů a já. Postoupila jsem do druhého kola, kde jsme byli třeba tři, a pak jsem seděla u jedné kamarádky, hard-corové zpěvačky, a pily jsme víno z lahve. Do toho mi zazvonil telefon, kde mi řekli, že jsem vyhrála výběrové řízení a v pondělí nastupuji do práce. A já jsem s tou flaškou v ruce začala strašně skákat na gauči a vůbec jsem nevěděla, co mám dělat.... Měla jsem strašnou radost.

CIF16

Vraťme se ale k té negativitě. Co pro tebe bylo na ČT negativní?

Celý rozhovor čtěte v prémiové sekci DigiZone.cz.

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 3 900 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+