Více

Janeček mi řekl: Je třeba to tady rozhýbat, říká nový šéf ČT 1

Od ledna příštího roku povede nejsledovanější kanál České televize, program ČT 1. Změny, které chystá v jeho programování, by se ale měly částečně projevit už letos na podzim. Bát by se měly především velké plnoformátové televize, kterým chce ČT 1 odebrat část diváků a vrátit se k číslům, jichž dosahovala na začátku digitalizace. Radan Dolejš ale ví, že to nebude jednoduché. „Bude to dlouhá cesta, protože o diváka se přijde velmi snadno, ale zpátky ho získáváte mnohem hůř,“ konstatuje bývalý dramaturg zábavných pořadů na Nově v rozhovoru pro server DigiZone.cz.

Jak jste se vlastně dostal k tomu, že jste byl letos na jaře pověřen vypracováním projektu rozvoje programu ČT 1 a následně se stal i jeho výkonným ředitelem?

Byl jsem osloven generálním ředitelem Jiřím Janečkem, zda bych se nechtěl ujmout projektu pro ČT 1. Nějakou dobu jsem o tom přemýšlel, přišlo mi to jako dobrá výzva a nabídku jsem přijal.

S Jiřím Janečkem se znáte déle, nebo mu vás někdo doporučil?

Známe se z už z dřívějška, seznámil nás někdy v roce 2003 Roman Bradáč. Potkali jsme se několikrát na koncertech, třeba na Rolling Stones. Vycházeli jsme spolu vždycky dobře, ale nikdy mě, a zřejmě ani jeho, nenapadlo, že spolu budeme mít co do činění v takovýchto pracovních souvislostech. Chodil i na akce, které jsem produkoval. Věděl dobře o koncertech „Lidí dobré vůle na Velehradě“, pomohl nám s vysílacím časem pro televizní přenos, nebo byl na koncertě k sedmdesátinám Karla Gotta, znal podrobně zákulisí oslav 50. výročí založení divadla Semafor. Věděli jsme o sobě, ale o ČT 1 jsme se pracovně nikdy nebavili.

Radan Dolejš

S jakým zadáním vás Jiří Janeček oslovil?

Přesně ta formulace zněla: „Je třeba, abys to tady rozhýbal.“

ČT 1 máte pomoci k lepší sledovanosti. Máte nějaké zadání, jakých čísel by měla dosahovat? Dnes oslovuje v průměru 18 procent dospělého publika.

Konkrétní zadání není, ale myslím si, že Jednička zažije do konce digitalizace ještě nějaký pokles, kterému se budeme snažit zabránit už teď na podzim. Bavili jsme se o tom i s novou prozatímní ředitelkou programu Kristinou Taberyovou, o některých konkrétních krocích. Mám připravený plán od ledna 2011, který by měl tento pokles nejen zastavit, ale postupně vracet diváky k České televizi.

Jaké změny tedy chystáte už od letošního podzimu?

Zatím jde spíš o úpravy schématu. Je to ale moc krátká doba od chvíle, kdy byla vytvořena moje funkce a dostal jsem zadání, do konce roku bude ještě probíhat takové přechodné období. V každém případě ale budeme mít s mým týmem snahu, aby i po tuto přechodnou dobu bylo vidět, že se s televizí něco děje. Ku prospěchu diváka.

Radě ČT jste při svém představování řekl, že by divák měl mít lepší přehled, co kdy Jednička vysílá. Máte už jasno v pevných vysílacích časech jednotlivých formátů?

Ano, mám. Můžete se podívat na můj projekt, v jeho závěru je celé programové schéma. První schéma je na rok 2011, pro který mám poměrně jasno, kdy bych chtěl co vysílat. Dopoledne bude spíš seriálové než archivní, samozřejmě s důrazem na Dobré ráno, které se bude výrazně proměňovat. Určitě zůstanou polední zprávy, ale počítáme i s nějakou podobou delšího kontaktního magazínu o stopáži jedné až dvou hodin typu Sama doma. Chystáme také kontaktní magazíny pro děti. Nebude to taková programová tříšť bez moderátorů. Kolem páté hodiny odpoledne se objeví lifestylové pořady a dojde na seriálovou tvorbu, kterou nasadíme do dřívějších časů než jiné televize. Chtěli bychom vysílat seriál od pondělí do čtvrtka.

Tím chcete konkurovat Ulici na Nově?

Ne, Ulici konkurovat nechceme. Chceme být jiní a chceme diváky postupně přilákat, aby se k televizi nabalovali od pěti hodin a zůstali u ČT 1 i během prime time. Teď to je tak, že se diváci před prime time ČT rozutíkají na různé další televize. Čas mezi pátou hodinou odpoledne a sedmou večer je pro Českou televizi nejnešťastnější.

Nova si právě v tomto čase prodloužila prime time tím, že do něj umístila Ulici.

My budeme po regionálních zprávách vysílat od 17:45 seriál. Večerníček zůstane v tom samém čase jako dnes, potom budou Události, pravděpodobně kratší než dnes, a po nich půjdou Události z regionu od 19:25, a pak Branky, body, vteřiny. A potom bude prime time, který každý den nějak specificky pojmenujeme. Pokud mluvíme o České neděli, bude tam samozřejmě zábavná dramatická tvorba a po ní něco vážnějšího, opět z české dramatiky. Ale to jsme již v roce 2012.

Podvečerní seriály budou původní od České televize?

Budou to atraktivní české seriály z archivu ČT. Chystáme se začít s Nemocnicí na kraji města, uvedeme postupně všechny tři řady. Po ní bude Život na zámku.

Na zkrácení Událostí jste se už domluvil s budoucím ředitelem zpravodajství a ČT 24 Romanem Bradáčem?

Bavili jsme se o tom, že by Události měly být trochu jiné. Na ČT 1 budou odlišné od ČT 24. Ale musíme to všechno ještě připravit.

To znamená, že na ČT 1 Události skončí v 19:25, zatímco na ČT 24 budou pokračovat dál?

Ano, ale musíme to ještě promyslet. Bude taky záležet na tom, jak budeme technologicky řešit Události v regionech, na odpojovacích časech studií v Praze, Brně a Ostravě.

Televize Prima nedávno změnila svoji hlavní zpravodajskou relaci a poráží Události ve sledovanosti, a to i když se sečte vaše sledovanost na programech ČT 1 a ČT 24. Ovlivní to nějak vaše úvahy o změně Událostí?

Ano. Roman Bradáč s tím bude také něco dělat.

Jak jste už řekl, každý den by měl mít svůj prime time nějak pojmenovaný. Jak jste vybírali jednotlivé slogany?

Pořád jsme ve virtuálním světě projektu. Snažili jsme se představit si, jak by to mohlo vypadat, ale máme před sebou ještě pět měsíců programování a plánování. Myslím si, že to ještě dozná nějakých změn, ale podoba bude zřejmě taková, jak jsem ji prezentoval Radě ČT. Každý den bude mít své pojmenování a bude se v něm hrát to, co je atraktivní a poznatelné.

S tím ale souvisí i silnější self promo.

Ano, právě proto budu mít tým lidí jak na programování, tak na self promo. Kromě podvečerních časů před 19:00 se zaměřujeme i na čas po 22:30. Každý den přineseme v tento čas nějaké lahůdky, ať už půjde o hudební okna, v nichž budeme vysílat koncerty, nebo zajímavé filmy, které se moc v televizích neobjevují, nebo zlatý fond divadla. Je to vlastně podobné tomu, co jsem říkal, když mne Jiří Janeček v březnu pověřil vypracováním projektu ČT 1 a teď jsem tomu dal jenom konkrétnější, programovatelnou podobu.

Časopisu Týden i MF Dnes jste v březnu řekl, že byste na ČT 1 rád viděl koncerty vážné hudby. Ve svém projektu ale píšete, že vážná hudba na Jedničku nepatří, že ji má vysílat Dvojka. Jak to tedy bude?

Po mnoha hodinách diskusí jsme se s Kateřinou Fričovou dohodli, že co se týče koncertů vážné hudby, pokud půjde třeba o Carrerase, poběží na Jedničce, ale ostatní patří na Dvojku. Došlo k tomuto přesnému vymezení, že i hudební a divadelní okna na ČT 1 musí být opravdu top eventy.

Odvysílali byste nějaký koncert vážné hudby na ČT 1 od 20 hodin?

Kdyby to byla významná událost, klidně bychom ji na tu osmou dali. Čas ve 22:30 by byl přeci jenom pro takovou událost málo.

Nehrozí vám potom nižší sledovanost? Přeci jenom pro masovějšího diváka, na kterého cílí ČT 1, není vážná hudba tak atraktivní.

Většinou by to musel být takový mainstream, jako byli tři tenoři. Jinak by menší sledovanost samozřejmě hrozila, ale je to imageová věc zásadního typu pro toto médium, stejně jako si myslím, že takovéto médium by mělo v případě, že má práva na Mistrovství světa v hokeji, odvysílat finále na ČT 1. Televize po Evropě na tom velice dobře profitují, když se snaží, aby ty největší události ze všech možných sfér, odvysílaly na svých hlavních programech.

Takže by se na ČT 1 měl objevit i sport?

V takové míře, jako jsme se bavili o klasické hudbě, to je možné.

Zatím ČT 1 vysílá ze sportu každoročně pouze Velkou Pardubickou. Jinak se na ní žádný sport neobjevuje.

Budeme muset, my čtyři šéfové jednotlivých programů, sedět u programových plánů a profilovat. To se v České televizi vlastně nikdy nedělalo. Vezměte si, že co dnes běží v premiéře na Jedničce, potom běží v repríze na Dvojce a obráceně. Je potřeba pomalu postavit všechny čtyři programy ČT na vlastní nohy.

Radan Dolejš Chris Rea

Změnit by se podle vás měla i zábava, hodně jste zmiňoval infotainment. Ve spojení s vaším jménem se toho ale bojí i radní ČT. Znají vás jako člověka ze skupiny Patrola – Šlapeto, autora zábavných pořadů Novoty a Dobroty na Nově… Čím by se měla zábava na ČT odlišovat od té, kterou nabízí komerční televize?

Zábava na ČT by měla vypadat tak, jak vypadá zábava ve všech inteligentních televizích v Evropě, počínaje BBC a konče stanicemi, které jsou nám podle mne bližší – ARD, ZDF, ORF. Diváky teď hodně zajímá infotainment, jeden z populárních formátů na BBC, Who Do You Think You Are, je založen na tom, že známá osobnost hledá své předky. To je formát, který kupujeme a budeme pracovat na jeho první řadě. Dále by to měla být atraktivní publicistika typu Třinácté komnaty a Neobyčejných příběhů. Na tom chceme hodně pracovat.

Kdy nasadíte do vysílání českou verzi Who Do You Think You Are?

Těžko říct, zřejmě v roce 2012. Vyrobit třináct hodinových dokumentů, to je práce na rok.

Když porovnáte zábavu na všech českých televizích, které typy pořadů se hodí na ČT 1 a které ne? Prima bude obnovovat Nikdo není dokonalý, kdysi existovala Česká soda na ČT. Který z těch typů pořadů by byl vhodný pro ČT 1?

Když se budeme bavit o takové té klasické sobotní zábavě, na kterou je divák v ČT zvyklý, zůstane zachována v omezené míře, čtyřikrát za rok, Hodina pravdy. Určitě plánujeme i Zázraky přírody, také v takové omezené míře. A přibudou tak tři nové formáty, na kterých nyní pracujeme. Můžu prozradit, že jeden z nich bude věnovaný osobnostem, které budou mít příští rok výročí narození. Těch je asi deset, z toho šest velice významných herců a bavičů, kteří jsou velmi spojeni s ČT. Budeme se snažit to udělat formou takové pocty, bude s tím spojena spousta filmů a dalších dokumentů.

Dále půjde o moderní formát, ve kterém si diváci budou moci vybrat seriál, který příští rok natočíme. Půjde o soupeření šesti seriálových týmů. Divák bude volit podle povídek, které se natočí. Je to taková neotřelá věc. A pak chystáme klasický zábavný čtvrtletník, který se od nás očekává, s písničkami a scénkami. Pro něj už mám postavený tým, ale ještě nemám název. Nechal jsem si ho až úplně nakonec. Jinak mezi zábavu bude patřit samozřejmě také odlehčená dramatika typu Trapasů nebo Třikrát s… Ty se budou odehrávat v neděli večer a nasadíme je proti talentovým show privátních televizí.

Na podzim uvidíte novou řadu detektivek s Jiřinou Bohdalovou, na rok 2011 plánujeme ještě dvě pokračování. A jestliže bylo Třikrát s Miroslavem Donutilem, pak určitě bude Třikrát s další významnou hereckou osobností. Takový zábavný večer, odlehčená tématika a pak vážná dramatika na devátou večer.

Jak se vypořádáte s tím, že vám v září skončí nejúspěšnější zábavný pořad Uvolněte se prosím? Díky němu jste měli nejsilnější páteční večery a v kombinaci s původním seriálem, Třináctou komnatou a Sexem ve městě či Californication byla ČT 1 pro konkurenci neprůstřelná.

Uvidíme od podzimu, něco se tam objeví.

Co?

Pravděpodobně Karel Šíp se svojí Všechnopárty. On to tak chce a klidně půjde do střetu s Janem Krausem (od podzimu bude mít Jan Kraus svůj nový pořad na Primě, pozn. red.).

Na jaře jste v několika rozhovorech řekl, že byste chtěl na soboty připravit nějakých čtyřicet velkých událostí ročně, přenosů a zajímavých událostí. Dá se vůbec takový počet zaplnit?

Samozřejmě, premiérových sobot je asi čtyřicet ročně. Velkých událostí je České republice omezený počet. V našem hledáčku je i Český slavík, Česká Miss. Většina těch top eventů by měla být na České televizi, aby nedocházelo k tomu, že tu bude existovat pět různých soutěží krásy. Mezi tyto eventy samozřejmě počítám i Ceny Thálie, Českého lva, atd.

Na podzim budete vysílat čtvrtou řadu taneční soutěže StarDance. Myslíte si, že uspěje v konkurenci talentových show na Nově a Primě?

Vzhledem k tomu, že se bude vysílat v sobotu, proč ne? Sebevražedný souboj talentových show poběží v neděli.

Počítáte s větší propagací StarDance? Nova s Primou se jistě budou snažit strhnout veškerou pozornost médií na sebe.

Sice to nepřísluší přímo mně, ale vím, že kampaň na StarDance bude jistě zásadní, protože půjde o nejvýznamnější událost zábavy ČT celého podzimu.

Jaký smysl mají podle vás v době digitalizace plnoformátové televize typu ČT 1, Novy nebo Primy? Všem klesá sledovanost, pozornost diváků se upíná spíš k tematickým kanálům. Má vůbec ČT 1 ještě šanci růst, když všem plnoformátovým televizím sledovanost klesá?

Nejprve bychom měli zamezit poklesu, a pokud dokážeme být atraktivní, můžeme i růst. Pokud dokázaly plnoformátové televize přežít éru digitalizace v Británii a v okolních zemích, proč by nemohly i u nás? Měla by zůstat alespoň jedna silná státní nebo veřejnoprávní plnoformátová televize.

Co si myslíte o současném programování Novy a Primy? Tedy jejich hlavních kanálů?

Prima mě neustále překvapuje. Myslím si, že zvolili cestu pokusů a omylů. Ale fandím neustálé aktivitě, kterou vyvíjejí. Není to sice občas úplně profesionální postup, který bych očekával od velké televize, ale snaha se cení. Nova, to je takový tygr před bojem. Vím, že mají natočené nějaké seriály, všechny je schovávají, a vyčkávají na to, jak se vyvine situace na trhu. Zdá se, že teď jsou ve stádiu, že s něčím vyrukují. Zda to bude už na podzim, nebo až od ledna, nemám tušení. Myslím, že Nova určitě ještě neřekla poslední slovo.

To sice ne, ale seriály, které natočila a stále ještě neodvysílala, pomalu zastarávají. Třeba v nich jezdí policejní auta se zeleným pruhem, která mezitím skončila a nahradila je jiná. Přitom má jít o aktuální seriál ze současnosti.

Nerozumím tomu, je to až divné. Zvlášť mě zajímal jejich fotbalový seriál. Říkal jsem si, že to je věc, která by mohla být pro diváky atraktivní, ale stále ho ještě nenasadili do vysílání.

Budete hodně antiprogramovat proti Nově a Primě?

Ne. Musím získat diváky a jejich důvěru, přitáhnout je zpátky k ČT 1. To je teď důležitější. Nova dosahuje v prime time mimo léto podílu okolo 42 procent, naší povinností je mít alespoň 20 procent. To by bylo optimální, ale bude to hodně těžké. Nemáme šanci programovat proti zprávám Novy nebo proti Ulici. Spíš se budeme snažit zabodovat nějakým vlastním nápadem.

ČT 1 ubírají diváky i tematické kanály ČT, zpravodajská ČT 24 a sportovní ČT 4. Dochází k vzájemné kanibalizaci programů. Jak tomu chcete do budoucna zabránit?

To je otázka přesné profilace programů ČT, aby se pořady podobného typu nepotkávaly ve stejný čas. Spoléhám na to, že týmy čtyř šéfů programů jsou navzájem spřátelené, takže se to budeme snažit dělat ku prospěchu celé televize.

Radan Dolejš, Šlapeto - slamák

Chystáte i změny self proma napříč programy? Během Událostí běží na ČT 1 upoutávky na pořady zpravodajské ČT 24, ale naopak to nefunguje.

To budeme muset velmi systematicky řešit, proto je zřízen „superkanálník“, tedy ředitel programových okruhů, pod kterého bude spadat i marketing celé této oblasti a tím pádem se self promo a tvář televize bude řešit pohromadě (půjde o Radka Žádníka, ředitele programových okruhů ČT, pozn. red.). Počítáme s cross promem, jednotlivé programy si budou navzájem pomáhat. Samozřejmě budeme podporovat nějaké hlavní události a celkově to bude vypadat moderněji než doposud.

Dotkli jsme se už Událostí. Dalším pořadem, který běží souběžně na ČT 1 a ČT 24, jsou Otázky Václava Moravce. Chystáte se to nějak změnit?

Zatím ne. Bavili jsme se o tom za poslední dva týdny asi pětkrát. Konkrétně to budeme řešit na podzim. Podíváme se, kolik diváků si z Jedničky přepíná na ČT 24.

ČT 1 je zajímavá spíš pro starší diváky, v jejich cílové skupině jste nejsilnější. Budete se snažit přitáhnout i mladé? A čím?

Budeme, určitě. Když jsem ale sledoval divácký věkový průměr německé ZDF, je to asi 67 let. Mnohem vyšší než u ČT. Je to celkem varující pro budoucí práci, ale aspoň víme, kudy bychom neměli jít. První snahou bude vrátit starší diváky, které jsme od nás vyhnali k ostatním televizím, především k Barrandovu, kde nacházejí filmy, které u nás nebyly. Pro cílovou skupinu diváků ve věku 15 až 54 let chceme vysílat v prime time a zkusíme tyto diváky postupně získat zpátky. Ale bude to dlouhá cesta, protože o diváka se přijde velmi snadno, ale zpátky ho získáváte mnohem hůř.

Co si vlastně myslíte o televizi Barrandov? Po svém startu převzala asi nejvíc diváků právě programu ČT 1.

Jejich programování bylo šikovné. Nakoupili starší české veselohry a filmy, které divákům chybí a jsou stále dokola sledované. Dají se odehrát dvakrát ročně a divák se na ně zatím pořád dívá. Potom jim pomohly seriály, které ČT prodala, a dokonce pohádky, takové ty kmenové, jako Princové jsou na draka. Nebyla to dobrá politika ČT. To je podle mne jedna ze zásadních chyb, které se už nebudou opakovat.

Jenže jak zajistíte, aby se neopakovala, když starší české seriály pouze spravujete, a pokud o ně projeví zájem komerční televize, musíte jí prodat práva – tedy pokud se zrovna ten seriál nechystáte sami nasadit do vysílání.

To je právě ten trik, že je musíme vysílat my.

Takže jich budete vysílat co nejvíc? Prohlásil jste třeba, že Chalupáře neměla ČT vůbec Nově prodávat.

Vždyť se podívejte, co to po roce udělalo se sledovaností Novy.

Sice dosahují zhruba milionu diváků na jeden díl, ale není to tolik jako v loňském létě.

Ale pořád je to víc, než seriály na ČT. Vysíláme proti nim svoje rodinné stříbro, Panoptikum města pražského, a to dosahuje podílu 20 až 22 procent. Je to takový vyvražďovací souboj.

Ale zase na druhou stranu, Nova má silnější značku. I kdybyste proti sobě vysílali naprosto totožný film, na Nově bude mít vždycky víc diváků.

Bude. Jde ale o to, že se takhle navzájem zbytečně rušíme.

Bavili jsme se už o zábavě, dotkl jsem se České sody. Myslíte si, že by tu byla šance nějaký podobný formát nabídnout na ČT 1 i dnes?

Určitě by tam měl být. Myslím si, že jedna z našich povinností je připravit půdu pro mladší generaci, která by se mohla starat o zábavu. Najít jim programové okno a nechat je v něm pracovat. Budeme hledat a pokud někdo něco umí, ať přijde a my mu najdeme místo, kde by se mohl uplatnit.

Je tu místo i pro politickou recesi? Česká soda byla svého času dost drsná. Prošlo by něco podobného i dnes?

Můžeme to zkusit. Maximálně budou hodně drnčet telefony.

Ona se dá politická recese dělat různě. Jeden typ je Česká soda, druhý Zuzana Bubílková.

Osobně jsem obrovský fanda České sody, baví mě stejně jako pořady typu Na stojáka. To jsou pořady, které jsou přesně na hranici, zda je vysílat na ČT 1 nebo na ČT 2. Pro mně nebo pro šéfa ČT 2 je jedno, na kterém programu by to šlo, měli bychom dokázat, aby se takové pořady vůbec vrátily do hry. Opravdu chybí, a pokud nebudou, nevyroste nová generace lidí, kteří budou schopni bavit i v komerčnějších časech, až budou starší.

Co Mamba show Haliny Pawlowské? Nezdá se, že by diváky ČT 1 nějak zvlášť nadchla.

Teď řešíme, zda tento pořad úplně nezrušíme. Mám pocit, že všichni diváci by chtěli Halinu vidět, ale představují si Banánové rybičky před deseti lety. To už teď nefunguje. Je to stejné jako s Petrem Novotným, ten zatím také nemůže zpátky na scénu.

Kdo by se mohl z těch dřívějších bavičů vrátit na obrazovku? Prima opráší Krampola…

Nevím, jestli je to ideální řešení. Ten program skončil pro svou naprostou vyčerpanost. Poslední díly vypadaly, jako když všichni spí. V publiku i na pódiu. Ale jinak obdiv za léta výdrže. Podle mne je ve formě Zdeněk Izer, bohužel jeho humor sebou nese příchuť vulgarity a nejspíš směřuje do nějaké komerční televize, kde to spíš projde než na ČT. Nedoceněný a nevyužitý je Josef Alois Náhlovský. Ten by potřeboval silnou osobnost dramaturga, někoho, kdo by ho měl rád a pak by to fungovalo. Je to chytrý, citlivý člověk se spoustou nápadů, ale někdy je s ním těžké vyjít.

Co třeba Tomáš Hanák?

Tomáš Hanák je v pohodě. Je ale otázka, zda by ho taková věc vůbec bavila.

Radan Dolejš

Jakým způsobem omezíte reprízovost pořadů z ČT 1 na programu ČT 2 a naopak? Přestane být Dvojka reprízovým kanálem Jedničky?

Bylo by to ideální. Jak dlouho bude trvat přechodné období, je otázka. Já se ale budu od začátku snažit nevysílat na ČT 1 nic z programu ČT 2. Není potřeba, když bude mít Dvojka starší věci ze svého vysílání, aby reprízovala pořady Jedničky.

Budete nějak měnit podíl premiér a repríz ve vysílání ČT 1?

To je otázka rozpočtu, který není úplně ideální. Doufám, že zachováme stávající rozpočet i na příští rok. Kdyby se to povedlo, mohlo by být těch premiér víc. Budeme rádi. Ale při současném stavu financování dramatiky jsou náklady na jednu solitérní dramatiku tak veliké, že si to de facto ani nedokážu představit.

České televizi se také hodně vytýká, že vysílá příliš mnoho původní tvorby, a že by měla posílit akvizici. Půjdete touto cestou?

U akvizice je problém, že ne všechny tyto pořady jsou potom diváky adorovány a sledovány. Spousta pořadů, o kterých jsem si myslel, že by tu mohly fungovat, tady už proběhly a nedopadly dobře. Uvidíme, budeme se snažit nakoupit co nejvíc zajímavých pořadů, ale mám takový zvláštní pocit, že divák dá vždycky přednost české provenienci. Budeme mít snahu, stejně jako u naší dramatiky, kdy poběží třeba série původních detektivek, dát pravidelné okno, ve kterém poběží třeba rodinné filmy v sobotu večer, v jiný den budou mít vlastní okno horory nebo sci-fi. Divák by měl vědět, že jakmile přijde v pátek večer domů, čeká ho nějaký konkrétní žánr.

A co domácí akvizice? Zadávání některých pořadů externím producentům?

Česká televize by měla především využít svůj potenciál. Studia a celou techniku, což je vklad, který může dát do výroby. Pokud ho nedá, neuživí „barák“. Externích peněz, které bychom mohli dávat ven, není tak úplně mnoho. Ideální by bylo, kdybychom mohli z venku kupovat „mozky“, dobré scénáře a opravdu dobré produkční týmy, které umí postavit a obsadit zábavu, seriál a pracovat s nimi. A to je pak věc na výrobce. Já bych byl samozřejmě rád, kdybych si mohl objednávat víc pořadů od externích produkcí, ale to by bylo proti filosofii ČT.

Budete nějak měnit systém nedělních večerních původních dramatických televizních filmů?

Už jsem to naznačoval. V neděli večer půjde nejdříve zábavná dramatika, jako jsou Donutilové a teď na podzim poběží ony detektivky s Jiřinou Bohdalovou. A také Třikrát s… Vážnější dramatiku budeme hrát buď v pondělí, nebo v neděli od 21 hodin. Nebude jí tolik, budou se střídat premiéry s reprízami. Už jsme se bavili o tom, jakým způsobem je budeme zpracovávat, aby to bylo pro diváka atraktivnější. Docházelo tam k tomu, že i velmi kvalitní dramatika divácky úplně propadla, protože diváci byli zmatení, když jim ČT 1 jeden týden nabídla komedii a druhý nějaké sociální drama. To nebylo úplně ideální.

Do jaké míry budete moci jako ředitel ČT 1 mluvit do koprodukce filmů za Českou televizi?

Měl bych být tím, kdo by měl tyto koprodukční smlouvy spolupodepisovat, nebo garantovat. Tedy, když to bude pro ČT 1. U mnoha takových jednání jsem už byl. To je věc, která nás samozřejmě zajímá, protože plnění je v takovém případě finančně mnohem méně náročné než výroba naší vlastní dramatiky. A bývá to film v lepší kvalitě, než můžeme dělat my sami v televizních inscenacích.

Není v televizních koprodukcích velká konkurence? Nova se ujala několika známých českých režisérů, třeba Jana Hřebejka

Budeme se snažit, aby se někteří režiséři vrátili k ČT a hlavně, aby už další neodcházeli jinam.

Řekl jste, že budete v podvečerech od pondělí do čtvrtka opakovat starší československé seriály. Jaký z těch seriálů určitě neodvysíláte? Nasadil byste třeba Třicet případů majora Zemana nebo Ženu za pultem? A kde je ta hranice, co byste už nevysílali?

Osobní hranice je pro mě právě Třicet případů majora Zemana. Zkuste vlastním dětem vysvětlovat, že Plastic People neunesli letadlo… Najednou vám dojde, co se to vyrobilo za paskvil a jaká zrůdnost by bylo takový seriál vysílat. U Ženy za pultem jde o propagandu spokojeného socialistického života a to mi vadí míň, ale zatím bych ji taky nevysílal. Pro mě je tou určitou hranou „Jakub Sklář“, první část tohoto seriálu je výborná, popisuje první republiku. Druhá je obsahově diskutabilnější, ale je to seriál, který bych na ČT 1 v neděli dopoledne klidně pustil.

Narazil jste na problém, kterým se poslední dobou dost zabývám. Zrovna včera večer jsem si povídal, kde je ta hranice. Člověk, jak je odbojný a nesnášel komunisty, by nejradši o všem, co za nich vzniklo, řekl, že to je špatné. Není to pravda. Vznikla spousta pěkných seriálů, od Nemocnice na kraji města po Sanitku.

Ale Okres na severu byste asi nevysílali.

Kdepak. I když se vám přiznám, že kancelář, ve které děláme tento rozhovor, mi ten seriál hodně připomíná. Když jsem sem přišel poprvé, říkal jsem si, že by tady mohl sedět soudruh Pláteník.

Kolik lidí bylo v týmu, s kterým jste připravoval změny na ČT 1?

Deset. Jedním z členů týmu byl i Radek Žádník. Důsledně se seznámil s tím, jak se staví program televize. Byl z celého týmu nejpilnější. Pracovali jsme tak, že jsme si v noci předávali maily, a když jeden spal, druhý pracoval, a pak se to posouvalo dál. Práce na projektu nám trvala šest týdnů. To je poměrně minimální čas na to, že jsme se pohybovali v naprosto neznámém terénu.

Měl jste v týmu nějaké lidi z komerčních televizí?

Ne, nebylo to potřeba.

V projektu píšete, že jedním z členů vašeho týmu byl i Štěpán Wolde, ředitel agentury At Media, která prodává reklamní časy na menších kabelových televizích a usiluje o smlouvu na prodej reklamních časů v ČT.

Je výborným parťákem na to, aby vám řekl, kdy se co děje v jakém programovém okně, kdy je kde zrovna jaký divák. A proč tam jiný divák není a kam odešel. Je to neocenitelný rádce k pochopení toho, co se stalo a proč diváci z ČT odešli, kam šli, proč se nevrátili, a co se to vlastně stalo.

Radan Dolejš Jiří Suchý

Dalším členem týmu je Václav Kvasnička.

To je šéf akvizičního oddělení ČT.

Dále píšete o Petru Morávkovi.

To je šéfproducent dokumentů a publicistiky v ČT. Znám se s ním delší dobu, dělal produkčního projektů, na kterých jsem dělal. Hodně se vypracoval. Věděl jsem, že chci do svého týmu i Ondřeje Šrámka, protože vím, co všechno umí, stejně jako Honza Potměšil. Je to výborné dramaturgické duo. Petr Soukup je vynikající producent a ekonom. Spočítal většinu částí výrobního úkolu. Pro mě je důležité vědět okamžitě čísla. Štěpán Wolde mi zase dokázal přesně pojmenovat divácký potenciál. Tereza Typoltová se věnovala marketingu a tváři ČT 1. Další člověk v týmu byl Jakub Sova z Deloitte. Poodhalil mi například, proč je drahá současná dramatika ČT.

Z těchto lidí někteří budou ve vašem týmu i od 1. ledna, kdy se oficiálně stanete ředitelem ČT 1?

Ano, počítám s tím, že jeden z týmu mi bude dělat zástupce. Někteří ale nemůžou. Jsou vázáni smlouvami. Třeba Štěpána Woldeho bych bral hned.

Tak ten možná bude prodávat vaše reklamní časy. Nejdřív si to naprogramuje a potom bude mezi ty naprogramované formáty umisťovat reklamní bloky.

Toho bych měl moc rád vedle sebe, protože je opravdu odborník. Všichni lidé z týmu byli strašně obětaví. Byla to parta lidí, která se dala dohromady strašně rychle, vypadala jako Sedm statečných. Přitom jsem jim neměl co nabídnout, možná nějaké malé odměny, pokud projekt uspěje. Komické bylo, že jsem první dva týdny chodil do televizní restaurace v Rohlíku, kde jsem si organizoval schůzky a čekal, až mi vydají kartu návštěvníka, abych se vůbec mohl volně pohybovat po Kavčích horách. Možná ten český princip, že jakmile jsme outsideři, dokážeme se stmelit, funguje.

Měli jste od vedení ČT k dispozici nějaký rozpočet a přípravu projektu?

Ne. Dostali jsme jenom tabuli, fixy, kancelář, minerálky, kafe, já jsem dostal notebook, a to bylo všechno. Má to jednu výhodu. Celou tu změnu, co nastala a nastává. Do restrukturalizace ČT nastupují lidé, kteří jsou si blízcí i lidsky, jsou si blízcí generačně, jsou to všechno vysokoškolsky vzdělaní lidé z různých oborů. Třeba Roman Bradáč je můj spolužák, známe se pětadvacet let. Studovali jsme stejnou vysokou školu. Nikdy v životě mě nenapadlo, že budeme kolegové a oba povedeme jeden z programů ČT. Ale stalo se.

Foto: archiv Radana Dolejše

Anketa

Líbí se vám změny ČT 1, které plánuje Radan Dolejš?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 8. 2010 8:54

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+