Více

Jiří Janeček je nejlepším ředitelem České televize v její historii

Provokativní titulek je na místě, protože většina komentátorů nedokáže oddělit výbušné kauzy Jiřího Janečka, ať už okolo jeho personálních přešlapů, podivných tendrů, politického lavírování či drahé červené čtyřkolky, od toho, co České televizi dal. A toho je rozhodně víc než skandálů a nedotažených projektů - byť za mnohé úspěchy Janeček vděčí lidem, které si na Kavčí hory za své osmileté ředitelování přivedl. Především pak někdejšímu finančnímu a vrchnímu řediteli Františku Lambertovi.

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Byl to právě Lambert, kdo v České televizi od začátku nesmlouvavě zaváděl „nové pořádky“ v hospodaření. Jemu se podařilo přivést Kavčí hory k vyrovnaným a dokonce přebytkovým rozpočtům, díky nimž si nyní ČT může přilepšovat z miliardového rezervního fondu. Janeček měl vůbec štěstí na kvalitní manažery, jeho někdejší nadřízený Zdeněk Šámal (koncem devadesátých let šéfredaktor zpravodajství, pod kterým Janeček pracoval jako moderátor Událostí) vystavěl zpravodajský kanál ČT 24, další manažer Pavel Hanuš vytvořil a prosadil zcela zásadní projekt digitalizace ČT.

Zlé jazyky se mohou ptát, co tedy udělal Janeček, když na všechno měl svoje lidi. Jenže generální ředitel ČT není od toho, aby všemu osobně velel, všechno vymýšlel a všechno dělal sám. Na to má mít právě lidi, co možná nejkvalitnější. A to se Jiřímu Janečkovi v mnoha klíčových oblastech povedlo. Pro samotnou existenci ČT a zachování její pozice na trhu byla nejdůležitější zejména digitalizace. Málokdo si dnes vzpomene na peripetie s přijetím závazného harmonogramu televizní digitalizace, který opakovaně torpédovaly televize Nova a Prima. Celkem pochopitelně: každý další rok omezené programové nabídky v analogu pro ně znamenal stovky milionů korun utržených za reklamu v takřka monopolním prostředí.

Česká televize i za cenu krizového scénáře a „obětování“ programu ČT 2, jehož analogové vysílání vypínala předčasně, aby na stejných frekvencích mohla začít vysílat digitálně, rozhýbala celý trh. Podařilo se jí také získat pro sebe samostatný multiplex, takže je nadále vlastníkem frekvencí, na kterých vysílá. Jinými slovy, žádný operátor ji nemůže vyhodit z digitální sítě, v níž šíří své programy, což je rovněž nesmírně důležité. Za Janečkovy éry vznikly dva nové digitální programy ČT 24 a ČT 4, kanál ČT 2 se po letech očistil od sportu, i když se programově stále hledá.

Stejně jako ČT 1, jejíž komerční charakter je daní za zděděný systém smíšeného financování České televize, kde se vedle koncesionářských poplatků počítá i s vysíláním reklamy. Výnosy z prodeje reklamních časů sice už nejdou přímo do rozpočtu ČT, politici ale televizi zatížili povinností odvádět je do fondu na podporu kinematografie a na další bohulibé účely. To také mnoho kritiků Janečkova ředitelování ČT pomíjí, nebo dokonce neví.

Za Janečkova vedení zavedla ČT vlastní grafické oddělení a sladila vizuální podobu všech čtyř programů, což byla z grafického hlediska největší změna v historii samostatné ČT. Janeček ji bohužel nedotáhl do konce, stále váhá se zavedením nového korporátního loga od grafika Štěpána Malovce. Výčet úspěchů by mohl pokračovat třeba účinným bojem proti neplatičům televizního poplatku nebo zavedením divize nových médií, v nichž ČT udává tón celé branži. O Janečkově éře se teď píše s despektem, ale v konečném důsledku ČT prospěl, ač za cenu mnoha osobních selhání a ztráty přátel.

Text vznikl pro deník MF Dnes, kde vyšel 10. června 2011

Anketa

Kdo by měl nahradit Jiřího Janečka v čele České televize?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 6. 2011 12:35

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+