Více

Jana Bobošíková: Dopis stovky umělců proti volbě ředitele ČT je pro mě déjà vu

Už po čtvrté chce Jana Bobošíková na Kavčí hory. Tentokrát jako generální ředitelka. Její ambice nebyly poslední rok naplněny, neuspěla jako kandidátka komunistů na hlavu státu. Bez mandátu skončila i po volbách do Evropského parlamentu. Její projekt je nicméně hodně ambiciózní, a to hlavně v legislativní oblasti, již nemůže ovlivnit, a přesvědčivě pozitivní je pouze snaha o přenesení kompetence volby poloviny členů Rady ČT na Senát.

Proč chcete být ředitelkou České televize?

Česká televize je místem, kde můžete zásadním způsobem promlouvat do rozvoje demokracie a svobody v České republice. Můžete zásadním způsobem promlouvat do naplňování jejích funkcí v oblasti informování, vzdělávání a zábavy. Zda-li bude tyto funkce naplňovat povrchně a outsourcovat ze zahraničí nebo naopak do hloubky a zodpovědně. Zda-li se bude podílet na kvalifikovaném informování společnosti, vzdělávání a samozřejmě na kvalitní zábavě.

Jana Bobošíková - 1

Funkce ČT jsou podle vás naplňovány povrchně?

Pokud bych si myslela, že v současné ČT nelze nic zlepšit, tak bych se do výběrového řízení nehlásila.

A obecně, plní ČT poslání uložené zákonem?

To je otázka úhlu pohledu. Bezesporu se o to ČT snaží. Nechci být nespravedlivá nebo zbytečně útočná. Snaží se. Ale jsem přesvědčená, že při objemu prostředků z koncesionářských poplatků, při jejím exkluzivním postavení na trhu, lze její poslání naplňovat mnohem kvalitněji.

Pokud se podíváte na ty jednotlivé oblasti, u kterých není výkon ČT stoprocentní?

V oblasti zpravodajství ČT skutečně vyrábí hodně pořadů, snaží se pokrývat například i stranické sjezdy, události jako byla návštěva Baracka Obamy. V tom je její velká síla. Je v tom aktuální, naprosto profesionální a z hlediska rozsahu této práce téměř není co vytknout. Mám však výhrady v oblasti obsahu, a to je na diskusi s kompetentními pracovníky. Ve zpravodajství by se mělo jít mnohem hlouběji, argumentovat s „best practises“, jsou zde rezervy v připravenosti a ve vzdělání jednotlivých redaktorů. Největší dluh má ovšem ČT v oblasti vzdělávání. Zejména v dnešní době, kdy může být vzdělání obyvatel ČR velkou konkurenční výhodou. V současnosti se rozvírají nůžky mezi rostoucími požadavky na vzdělání a klesající kvalitou vzdělávání. Vím, že je to úloha jiných institucí a ČT tento problém nevyřeší, ale televize může být v této oblasti významným hráčem. Může začít vytvářet takové vzdělávací pořady v nejrůznějších předmětech, které nejenom že se budou vysílat, ale které si budou školy i studenti pro své potřeby stahovat z internetu. Mnohem více se bude používat customizovaná televize, aby si každý vybral z programu to, co potřebuje.

Pokud mluvíte o customizaci, ta se nejčastěji zmiňuje v souvislosti s technologií video on demand. Filozofií ČT je dnes vytváření pořadů pro televizní vysílání a následné zařazení do internetového on-line archivu.

Obsah bude samozřejmé dále určen primárně pro televizní obrazovku. Kdo zhlédne vzdělávací program v televizi, může se k němu vrátit v on-line archivu. Pokud poběží kurz geometrie v televizi, ještě to neznamená, že si ho pedagogové nebudou moci stáhnout pro své studenty. Pokud mluvíme o archivu, část výnosů z reklamy je nyní využívána na jeho digitalizaci. Tyto prostředky by se daly použít i na zpřístupnění pořadů využitelných ve vzdělávacím procesu.

Vraťme se ke zpravodajství a publicistice. Je nějaký program, který vás vyloženě štve?

To bych neřekla. Spíše mě mrzí, že ČT nevysílá pořad, z něhož bych měla pocit naprosté připravenosti ze strany televize. Že by televize natáčela pořad s tím, že má na hromádce fakta legislativní, ekonomická, z historie, ze zahraničí. To postrádám. Neumím vám od stolu říci o žádném pořadu, která bych vymetla, který mě štve.

Akcentujete zejména problematiku žurnalistických požadavků na výrobu zpravodajských pořadů. Vy jste nakonec sama v ČT pracovala, bylo to za vašich časů na vyšší úrovni?

Nebylo. Sama jsem ty problémy kritizovala, sama jsem několikrát odcházela. Čas oponou trhl, takže v tom zázemí se jistě leccos změnilo. Třeba v minulosti, a teď netvrdím že situace je stejná, jelikož jsem v televizi skončila před osmi lety, nebylo tolik informačních zdrojů sbíhajících se v jednom počítači. Kromě profesionálního technologického zázemí je nutné od pracovníků zpravodajství ČT vyžadovat rovněž profesionální vědomostní zázemí. A to někdy problém je.

ČT má momentálně čtyři kanály a jejich program, alespoň u ČT 1 a ČT 2, je značně hybridní – dochází k míchání různých žánrů. Ozřejměte, jak byste jednotlivé kanály profilovala.

V případě ČT 1 jsem v projektu navrhovala mix žánrů pro většinovou populaci. Například zpravodajství považuji za naprosto klíčové v případě ČT 1, zejména pokud není dokončen přechod na digitální vysílání a plné pokrytí ČT 24. Nyní před volbami by měly dostat zpravodajské pořady, které představí jednotlivé politické strany, naprostou prioritu. Ne někde na ČT 24. Vstupujeme do zásadního období, volby do Poslanecké sněmovny jsou nejvýznamnější ve volebním systému. Na ČT 1 bych viděla hlavní zpravodajské i diskusní pořady, které budou věnované naprosto spravedlivým způsobem všem subjektům, které se přihlásí do voleb.

Lze věnovat všem naprosto stejný prostor?

Dá se to. V roce 1998 jsem za pomoci člověka z USA, jež byl architektem předvolebních diskusí, vytvářela jednoduchý model. Jde to udělat tak, že se maximálně možným způsobem přiblížíte k stejnému zastoupení stran a jejich zástupců. Tento model byl v roce 1998 velmi úspěšný, nikdo se nestěžoval na nespravedlivé podmínky.

Jak byste profilovala další programy ČT?

U ČT 2 bych prosazovala mix žánrů a témat pro menšinovou populaci. Příkladem může být křesťanské vysílání, vysílání pro romskou menšinu a tyto magazíny jsou často týdenníky a mají zpravodajsko-publicistický charakter. Patří sem i regionální vysílání. Kanál ČT 24 má své opodstatnění a měl by se dále profilovat jako zpravodajsko-publicistický. Jeho obsah je dobrý, je však nutné pracovat v oblasti hloubky jednotlivých relací. Je zde další problém – ne každý obyvatel žije v území pokrytém signálem ČT 24 a ne každý má set-top-box. Proto v současné době nelze přesunout zpravodajství z ČT 1 a ČT 2 pouze na kanál ČT 24. ČT by totiž přestala plnit své poslání. V případě sportovního kanálu ČT 4 navrhuji změnu na ČT Lektor. Na tomto kanále bych viděla edukativní obsah, ale jelikož bude plné pokrytí signálem až v roce 2012, museli bychom vysílat vzdělávací pořady nejdříve na ČT 1 a ČT 2. Až postupem času by byly tyto pořady dostupné všem občanům. Nyní je nefér říct divákům, že něco najdou na ČT 24. Protože ne každý občan má signál tohoto kanálu k dispozici.

Ve svém projektu [PDF, 11,3MB] používáte termíny většinová a menšinové populace. Můžete je vysvětlit?

Já to v tom projektu i uvádím. Jedná se o odvození z posledního sčítání lidu. Vidíte, k jakému věrovyznání se obyvatelé hlásí, zda-li se cítí být Čechy. Sčítání lidu je naprosto relevantní podklad k definování většinového občana a jeho vkusu. Televize může zadat i průzkumu veřejného mínění z hlediska hodnotových preferencí.

Jana Bobošíková - 2

Vidím, že chcete program vytvářet na základě empirických dat. Lze ovšem definovat většinového a menšinového diváka na základě sčítání obyvatel? Co třeba vietnamská menšina? Není zanedbatelná, má v Česku své potřeby, ovlivňuje život společnosti. Ale jak chcete pro tuto menšinu vysílat skutečně zajímavý program, kterému by i rozuměla?

Žijeme v České republice a koncesionářské poplatky platí čeští občané a úředním jazykem je v této zemi čeština. Proto budu vysílat pro tuto menšinu a pro všechny ostatní v češtině.

Sčítání obyvatel ovšem nepostihuje všechny menšiny. Co třeba zdravotně postižení, cukrovkáři, neslyšící, homosexuály. Z jednoho zdroje nelze popsat všechny relevantní menšiny.

Pokud mluvíte o postižených, o občanech se zdravotním znevýhodněním, u těch je naprosto samozřejmé, že pro ně budeme vysílat. Stejně tak je samozřejmé vysílání pro seniory.

Snažím se zjistit to rozdělení většina – menšina. Jaké menšiny máte na mysli. Protože i ženy, byť je jich v populaci více než mužů, jsou z jistého pohledu menšinou.

To se dostáváme k hodnotám a já vám mohu říci, že nejsem feministka a neuznávám feminismus. Chápu ho jako snahu o nadřazenost ženského pohlaví. Lidé jsou si rovni.

Například co se týče volebního práva, tak jsme si rovni ani ne sto let… Přejděme ovšem k tomu sportovnímu kanálu, který byste chtěla doplnit o vzdělávací pořady. Taky si myslíte, že sport není natolik veřejnoprávní prioritou?

Rozhodně není prioritou přinášet přenosy z událostí, které jsou mohutně sponzorovány. V případě menšinových sportů je to samozřejmé. Asi mě za to nebudou mít rádi, ale ČT 4 by nemusel přenášet první fotbalovou ligu nebo Formuli 1. To můžeme přenechat komerčním stanicím. ČT 4 by měl sloužit k rekreačním, menšinovým a sportům, jež může dělat každý ve prospěch potěchy těla a ducha. Ale abychom nemíchali dvě věci dohromady – ve sportovním zpravodajství bude ČT nadále informovat o první lize.

Co by se stalo, pokud by utkání z první fotbalové ligy nechtěla přenášet žádná komerční televize?

Taková situace nenastala. Pokud ano, bylo by to předmětem jednání. Televizní program je živý mechanismus. Pokud by třeba nebylo co vysílat, tak bychom to tam…

… no to je postoj! Musíte mít přeci nějaké principy.

Já vám říkám, že televize je živý organismus. Podívejte, kolik sportů, kolik lig se ruší. Víte, co bude za týden, za čtrnáct dní? Co vám z toho programu vypadne nebo nevypadne? V naprosto krajním případě jsem připravena použít netradiční řešení. Než nechat obrazovku prázdnou, tak se smiluji a pustím tam tu první ligu. Když by jim to nechtěli nikde odehrát…

Víte, co stojí takový přenos?

Nevím.

No já také ne, ale zde nejde jen o „puštění na obrazovku“, ale o financování takovýchto přenosů. Nemusíme jít do detailů, snažil jsem se zjistit vaše názory na sport a ty jsou mi jasné. Podívejme se na jedno zásadní téma. Za velmi ambiciózní z vaší strany považuji navrhovanou změnu financování ČT. Chcete zrušit reklamu na ČT i televizní poplatky a prosadit mandatorní výdaj ze státního rozpočtu. Tím se ale z veřejnoprávní stává státní televize.

Ano, stává.

Tím je televize zcela v rukách politiků.

To je věc úhlu pohledu. Již nyní to tak vidí stovka umělců. Momentálně jsme v zcela pokřiveném systému. Všichni sice mluví o veřejnoprávní televizi, a přitom Poslanecká sněmovna, což je politický a ne veřejnoprávní orgán, volí zástupce do Rady ČT. Členové Rady ČT jsou politicky voleni, nedělejme si iluze. A na tom není nic hanlivého. Jelikož je Poslanecká sněmovna politický orgán, zcela logicky politicky zvolí zástupce do Rady ČT. A já se ptám: Jaký je rozdíl mezi financováním z koncesionářských poplatků a ze státního rozpočtu ve formě mandatorního výdaje? Tento výdaj nemůže ministerstvo financí jen tak libovolně škrtnout v rámci nějaké politické msty. Byl by na to zákon. Proto se nebráním státní televizi, pokud by ten výdaj byl mandatorní a pokud by byla Rada ČT tvořena i osobami zvolenými Senátem. Žijeme zde v kouřové cloně, někdo křičí, že televize je veřejnoprávní a nezávislá a jiný křičí, že nezávislá není. Odstraňme tohoto kočkopsa a přiznejme, že je to státní televize a ušetřeme stovky milionů za výběr koncesionářského poplatku. Pokud bude někdo chtít do programu zasahovat, nebude to přes tajemné telefonáty, esemesky. Bude to před občany naprosto čistá hra. V Řecku a Portugalsku je poplatek za veřejnoprávní televizi součástí účtu za elektřinu. V Belgii, Holandsku a Maďarsku je to součást daní. Není to sice převažující model v zemích Evropské unie, ale je to běžný model. Takováto změna financování nemůže ovlivnit nezávislost televizních tvůrců. Jistě by se ozvali.

Jana Bobošíková - 3

V mediální teorii převažuje názor, že veřejnoprávní televizi dělá i televizní poplatek a financování ze státního rozpočtu je model zejména nedemokratických zemí, kde televize slouží jako nástroj propagandy.

V Estonsku, Lucembursku a Lichtenštejnsku jsou veřejnoprávní televize placené ze státního rozpočtu. Zkuste říct Lucemburčanům, že žijí v nedemokratické zemi. Financování televize je na společenské dohodě, mělo by být transparentní. Podívejte se, umělci protestují, píšou do médií. Veřejnost podezírá chudáky radní, že jsou pod kuratelou politiků. Ale oni neumějí prokázat, že nejsou. Proces je netransparentní a zbytečně drahý, a tím myslím prostředky na správu a výběr koncesionářských poplatků.

Strana Politika 21 má v heslu, že je liberální. Právě liberálové však usilují o co nejméně mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.

Ale já se o post generální ředitelku neucházím jako politická strana, ale jako televizní profesionál.

Snad souhlasíte s hodnotami strany, které předsedáte.

Samozřejmě, že ano. Ale pro mě jako liberála je daleko lepší transparentní mandatorní výdaj jako předražené a netransparentní financování. To se můžeme bavit, jestli zde má fungovat veřejnoprávní televize. A já si myslím, že být má.

Ale raději financovaná ze státního rozpočtu.

Z mandatorního výdaje.

Pokud by k tomu došlo, uvažujete v této souvislosti i s návrhem na valorizaci tohoto výdaje?

Samozřejmě ano. Buď by byla valorizace automatická, nebo by byla schvalována každoročně podle ekonomické situace. Ale musím upozornit, že nejsem zákonodárce. Pouze si v případě zvolení můžu vyžádat schůzku v příslušném výboru poslanecké sněmovny a u ministra kultury. A buď se mnou budou mluvit nebo ne.

Co všechno jste ochotná udělat, aby došlo ke schválení takovéhoto zákona?

Co všechno? V rámci daných možností všechno. Myslím, že ČT, a to bez reklamy, by tento systém prospěl. Samozřejmě by toto moje snažení nemohlo být na úkor mého každodenního i koncepčního řízení, kterému bych se věnovala především.

Jestli by ti politici nechtěli pak s vámi udělat politický obchod. Že schválí váš návrh a budou očekávat vstřícnost ve zpravodajství.

Já jsem mnohokrát prokázala, že jsem odolná vůči politickým tlakům. Tak odolná, že je to řadě politiků velmi nepříjemné. Já na politické obchody, nezlobte se, neslyším.

Jste v aktivní politice. Jak můžete zaručit, že se v případě zvolení za generální ředitelku ČT, neprojeví toto vaše politické působení?

Mé názory jsou dlouhodobě známé. Vedu si svůj blog, dlouhodobě publikuji, napsala jsem knihu a píšu další, která vyjde v září. Já své názory nikterak neskrývám a považuji za naprosto férové, že stejně tak, jako mám své občanské a politické názory, stejně tak umím dělat nestaranou televizi. Já jsem to už prokázala a mé práce je plný archiv ČT i Novy. Ať někdo prokáže mou afinitu k nějakému politickému názoru. Ať to opravdu udělá. Já si věřím v tom, že dokážu udělat objektivní televizní vysílání. Už jsem to prokázala.

To jsou dvě odlišné věci. Vaše bývalé moderování pořadů bylo pochopitelně pod veřejným dohledem.

A vedení České televize není pod veřejným dohledem?

Nejsem si jist. Kdo ví, kdy generální ředitel pracuje, jestli nehraje právě golf a s kým u toho telefonuje?

Jestli je ředitel televize místo v práci na golfu, to je chyba těch, co ho kontrolují.

Mluvím o pohledu občana. Je jiné, pokud vás sleduji na obrazovce a vidím, co říkáte. Ale jak já zjistím, jestli své politické ambice nepromítáte ve funkci generální ředitelky ČT?

Myslím, že zaměstnanci ČT jsou velmi otevření a když by cítili, že jim jakýkoliv ředitel chce politicky diktovat nějaké politické názory nebo chce protežovat nějaké politiky na úkor jiných, tak by se tom veřejnost velmi rychle dozvěděla. Obzvlášť v mém případě, na mou osobu jsou obzvlášť citliví. To si nebudeme říkat, že nejsou. Když se vrátím k mým postojům k vysílání před volbami do sněmovny, tak pochopitelně, že následně po volbách budou dotazování ti, kdo budou politicky rozhodovat.

Jaký podíl zastoupení ve zpravodajství mají mít neparlamentní strany?

Neumím to říct v procentech. To záleží na jejich činnosti. Dnes neumím říct, jestli by ČT měla věnovat parlamentním stranám 80 % a mimoparlamentním 20 % času.

Jana Bobošíková - 4

Vrátil bych se k vašemu mechanismu zajištění plurality pro strany, jež budou kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Před volbami do Evropského parlamentu kandidovala rovněž Dělnická strana, která má sice rasistický program, ale je pořád legitimní politickou stranou. Jak byste se svým spravedlivým mechanismem zabránila tomu, aby se ČT nestala „hlásnou troubou“ extrémistických postojů?

Rozdělme ten problém do dvou rovin. Případ, o kterém hovoříte, souvisí se zařazením volebních spotů. Já sama jsem v této kampani byla v roli toho, kdo dodával volební spot. Ten musel být doručen 48 hodin před vysíláním. Jako manažer považuji za naprosto šokující, že tam 48 hodin ležel spot, u kterého si pak někdo všiml, že nemusí být v pořádku. Že od prvního momentu, co byl ten spot přinesen do televize, neřešil management s právníky, zda lze ten spot odvysílat. To ke spotu. Pokud jde o předvolební debaty, každá politická strana, jež se účastní voleb, má právo účasti na předvolebních debatách. Je na moderátorovi, aby reagoval v okamžiku, když se představitelé stran dopustí extremistických výroků. Musí upozornit, že došlo například k znevažování určité skupiny obyvatel. Moderátor musí být natolik kvalifikovaný, nebo musí mít ve sluchátku tak kvalifikovaného dramaturga, že okamžitě na takovouto situaci zareaguje. Pochopitelně, vyžaduje to hlubokou znalost zákonů. Nebránit účasti ve vysílání, ale okamžitě divákům sdělit, že došlo k rasistickému, nacistickému, xenofobnímu výroku.

Co myslíte, jak by redakce zpravodajství přijala váš příchod na Kavčí hory?

Já jdu do České televize, nyní už po čtvrté, pracovat. A odvádět dobrou práci. Já si tam nejdu s nikým vyřizovat účty. Jak by to přijali, to je jejich problém. Ale já říkám, já jdu do ČT pracovat. Já se hlásím to toho konkurzu s předsevzetím odevzdat ve prospěch ČT a České republiky to nejlepší, co jsem se v uplynulých dvaceti letech naučila. Možná o tom někdo pochybuje, to je jeho věc. Osobní spory nebo osobní animozity v tom nemají žádné místo.

Pokud i z vaší strany ne, tak co ti redaktoři, kteří stáli v průběhu televizní krize na opačné straně barikády?

To je jejich problém, ne můj. Jsou-li profesionálové, budou chtít bez ohledu na minulost odvádět svou práci profesionálně.

Měla byste zájem jmenovat nového ředitele zpravodajství?

To je předčasné, ale na trhu lidé jsou.

Jak jste spokojena s prací ředitele zpravodajství Milana Fridricha? Jako divačka a jako politička.

Už jsem to zpravodajství charakterizovala. Udělalo se hodně práce, zpravodajství se rozkročilo do šířky, ale jsou tam hluchá místa v kvalitě.

Osobně vám Milan Fridrich…

…nezlobte se, já jsem viděla pana Fridricha osobně dvakrát nebo třikrát. Nebudu vám od stolu říkat, že je špatný nebo dobrý ředitel. Ale opakuji, na trhu lidi jsou, zejména v dnešní době.

V projektu navrhujete zúžení managementu ČT ze čtrnácti na sedm ředitelů. Které z těch funkcí by byly zachované?

Musí zůstat generální ředitel a ředitelé televizních studií Brno a Ostrava. Pak jsou kumulovatelné funkce ředitelů programu a výroby, pak finanční a personální ředitel, není nezbytné mít na prvním stupni řízení ředitele vnějších vztahů.

Máte na ta místa vytypované své lidi?

Ano, mám.

Takže v případě vašeho zvolení dojde k výměně na klíčových pozicích.

To záleží na spoustě okolností. Jsem na to připravená. Ale pokud začnou různí lidé harašit zbraněmi a posílat si řízky kýblem do okna, nevím, jak se k tomu postaví mnou oslovení profesionálové, jež mají zájem v ČT pracovat. Ne každému se chce s takovými lidmi spolupracovat. Když čtu dopis stovky umělců a osobností, je to pro mě déjà vu. Já jsem na takové podmínky připravená. Ale nejsem si jista, jestli jsou na to připraveni i ti, co o příchodu do ČT uvažují. Opravdu to záleží od okolností, jestli někdo opět hodlá zaplňovat Václavák.

V projektu píšete o snížení zaměstnanců o 20 %. Je to nutné kvůli šetření nákladů?

Je to z důvodů efektivity. V ČT je přezaměstnanost, jsou tam naprosto nemravně vysoké mzdy. Průměrná mzda je v ČT o třetinu vyšší než v celé České republice. To považuji za něco neuvěřitelného. Rozpočet ČT je dvojnásobný vzhledem k rozpočtu Akademie věd ČR (v roce 2008 hospodařila Akademie věd ČR s 9,07 mld. Kč, ČT s 6,76 mld. Kč – pozn. red.). Já nejsem přesvědčena o produktivitě. To volá po změně. Chci, aby zůstali pouze kvalitní zaměstnanci, jen ti, co se chtějí dále vzdělávat. Zmíněných 20 % považuji za zvládnutelné při dodržení veškeré pracovně-právní legislativy.

Rozpočet ČT pro letošní rok představuje 7,3 mld. Kč. Kolik prostředků by vám stačilo na naplnění oněch pěti programů.

Část prostředků, ty z reklamy, jdou na fond kinematografie, na rozvoj digitalizace a digitalizaci archivu. Pokud přehodnotíme investiční projekty, pokud budeme vyrábět kvalitně ale levněji, pokud dokážeme ještě levněji nakoupit ze zahraničí, může ČT vyžít z vlastních zdrojů, jež se nyní pohybují v úrovni výnosů z koncesionářských poplatků. ČT může využívat i různé programy Evropské unie, například Media. Tam bychom si mohli sáhnout. ČT si může vydělávat důslednou customizací vlastní tvorby.

Vy to v projektu uvádíte jako podnikatelskou činnost. Co si pod tím přesně představuje?

Prodej toho, čím ČT v toto chvíli disponuje. Zejména pořadů – vytvoření různých edic z archivu. ČT má tak bohatý archiv, že nebude problém do budoucna rozjet vlastní podnikatelskou činnost.

Kolik by se dalo z takovéto činnosti vydělat? Může to být 100 nebo 200 milionů korun ročně. Ambicí nového obchodního ředitele Roberta Kvapila je 100 milionů Kč ročně, což koneckonců není v porovnání s celým rozpočtem ČT velká částka.

Za prvé, sto milionů nejsou malé peníze ani pro ČT. Nemám to přesně spočítané. Jsem přesvědčena, že ČT nemůže svůj obsah poskytovat zadarmo. Vždyť ani knihy se nepůjčují zadarmo.

Televizní poplatníci se pak můžou zeptat, proč mají platit za obsah, který si už jednou zaplatili ve formě televizního poplatku.

Přeci nemůžete každému nahrát jeho oblíbený pořad na CD.

Myslel jsem, že mluvíte o zpoplatnění archivu dostupného přes internet. Že když se budu chtít podívat na Mirka Donutila, že za to ještě jednou zaplatím třeba patnáct korun.

To je k zamyšlení. Nemělo by se platit za zpravodajské pořady. Ale pokud chce vytvořit ČT z nějakého titulu edici, tam už by se platit mělo. Je to už s přidanou hodnotou.

Jana Bobošíková - 5

Ve vašem projektu píšete o rodinných klanech, které prý ovládají ČT. Koho jste tím myslela?

Když se dívám na titulky, tak se v nich objeví pětkrát stejné příjmení.

Nemyslíte tím Novák, nebo jiné časté české jméno…

Já se nechci nikoho dotknout, ale podívejte se na ty titulky. Neřeknu jedno jméno, pak by někdo za tím hledal, koho chci vyhodit. Ne. Já si prostě myslím, že rozhodující pro práci v ČT musí být kvalita práce.

Jaké klany myslíte?

Podívejte se na titulky pořadů, uvidíte tam stejná příjmení a pět jiných jmen. Třeba je to jen shoda. Třeba je David a Jan Kraus pouze shoda jmen.

Aha, už mi je to jasné! No ale zrovna Kraus má prý velmi dobrou smlouvu s ČT.

Externí smlouvy s ČT jsou na samostatnou kapitolu.

Televize mu tu nadstandardní smlouvu toleruje kvůli jeho velmi dobrým výsledkům ve sledovanosti. ČT potřebuje Krause, protože jí léta drží pátkový večer… Ale nechme Krause a podívejme se na postavení ČT na mediálním trhu. Její kanály dosahují podíl na trhu sledovanosti necelých třicet procent. Považujete to za dostatečné?

ČT by měla být vlajkovou lodí v informování. To se dosud nedaří. Zpravodajské relace na komerčních stanicích jsou sledovanější. ČT nevede ani v původní tvorbě. Vzpomeňme si třeba na velmi úspěšný projekt Novy Soukromé pasti.

Srovnání sledovanosti na Nově a ČT je trochu zrádné. Projev prezidenta sleduje 1. ledna vždy o polovinu diváků více na Nově, byť ho ve stejnou dobu vysílá i ČT a Prima.

Já jsem stála za tím, že projev prezidenta začala vysílat i Nova. Vím, co stálo za tím, aby měla Nova větší sledovanost. Nebylo to nic jiného než hluboká příprava, znalost televizní práce a schopnost projev „zabalit“ a anoncovat ho.

To bych nesouhlasil.

Já jsem tam byla.

Myslím, že projev by stejně sledovalo více lidí na Nově. Je to otázka značky, pro mnoho lidí je Nova televizí první volby. Nejdříve se podívají na Novu a až když je zklame, přepnou jinam. Samozřejmě, je jinou záležitostí, že si veřejnoprávní televize nechala vzít prvenství v některých žánrech.

Redakce zpravodajství ČT má daleko více možností a daleko lepší značku, je to její prvotní úkol, aby měla zrovna u tohoto pořadu více diváků.

Rozumím vám, ale nelze s tím souhlasit.

Tak nesouhlaste a pojďme dál.

Chci se dostat k podstatě a tedy jestli lze očekávat, aby byly zpravodajské pořady ČT sledovanější než ty komerční.

Ano. Jsem o tom přesvědčená. Budete se divit, ale je to otázky formy, nikoli obsahu. Když se podíváte na Televizní noviny a na Události, obě televize mají stejný bodový scénář. Rozdíl je ve stopáži, v zařazení a zpracování. Ale tematicky je to každý den v podstatě totéž. Jasně, některé zprávy mají na ČT dvě minuty a na Nově dostanou dvacet vteřin. Je to otázka formy. Nova tam nemá žádné bomby.

Ale má.

Které?

Bulvární jsou ty zprávy.

Ale počkejte, já mluvím o tématech. Je možné dosáhnout, aby bylo veřejnoprávní zpravodajství sledovanější. Nebylo by to hned, ale je to možné.

Vám jsou sympatičtější Televizní noviny než Události?

Ano. A víte proč? Protože jsou srozumitelnější. Ne všechno je podle mého vidění světa, něco je infotainment, ale Nova dokáže přímočaře dotáhnout problém lidem do obýváků. Oni vědí, co to které rozhodnutí vlády nebo zákon můžou přinést. Jak se to promítne do jejich životů.

Není tato nutná míra zevšeobecňování i jistým sítem pro všechny ty často důležité odstíny problematiky, které pak nemůžou být ve zprávách na komerčních stanicích artikulované?

Ano, je, ale teď se bavíme o hlavních zpravodajských relacích. To je spíše úkol pro analytičtější pořady jako Události, komentáře. Hlavní zpravodajská relace má poskytnout člověku, jež se po pěti týdnech vrátil ze zahraničí, informaci o událostech a jejich dopadech na každodenní život. Pokud ta zpravodajská relace taková není, tak není dobrá.

Na konec mi nedá nezeptat se. Co budete dělat, pokud v tom výběrovém řízení neuspějete?

Budu kandidovat za Suverenitu ve volbách do Poslanecké sněmovny.

A když Rada ČT současné výběrové řízení zruší nebo nikoho nevybere?

Pokud bude toto výběrové řízení na generálního ředitele České televize zrušeno, přihlásím se i do toho dalšího.

Autor je redaktorem týdeníku Marketing a Media

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jaké šance dáváte Janě Bobošíkové na vítězství v konkurzu na generálního ředitele ČT?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2009 13:36

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+