Více

Jan Svoboda: Události by mohly být jen na ČT 24 a Večerníček na ČT 2

Dvaatřicetiletý Jan Svoboda je nejmladším z pěti finalistů konkurzu na generálního ředitele České televize. I tak je o šest let starší než historicky nejmladší šéf Kavčích hor Jakub Puchalský, když z roce 1998 nastupoval do čela ČT. Svoboda má za sebou kariéru marketingového ředitele televize Prima, v níž měl před lety mimo jiné na starosti mediální podporu první řady reality show VyVolení a zadání zapracovat na sledovanosti Primy před tím, než ji český majitel z poloviny prodal švédské mediální skupině MTG.

Proč chcete být generálním ředitelem České televize?

Pracoval jsem v televizi Prima na pozici marketingového a z části i obchodního ředitele a televize jako taková mi přirostla k srdci. Spadaly pode i mne sekundární obchodní činnosti mimo prodej reklamních časů, třeba merchandising (marketingová podpora produktů, pozn. red.), internetová reklama a podobně. Říká se, že kdo jednou okusí televizi, jinde už pracovat nechce. Má to svoje vnitřní kouzlo. Televize mně opravdu uchvátila.

Ale z Primy jste nakonec odešel.

Ano, protože došlo k jejímu prodeji švédské mediální skupině Modern Times Group (MTG), která měla svoje vlastní principy a také manažery připravené nastoupit do vedení Primy. Před tímto prodejem jsme měli od původního majitele úkol cenu Primy maximálně zvýšit.

Čili „vyšroubovat“ její sledovanost.

Přesně tak. Sledovanost je hlavní parametr úspěšnosti komerční televize. Narozdíl od veřejnoprávní televize.

Jan Svoboda - 3

A tak jste přišli s VyVolenými.

Ano. V té době to byl ohromný risk, protože nikdo nevěděl, jak se tato reality show chytne u českých diváků. Víte, že svého času i matador českých televizí Vladimír Železný říkal, že u nás nemá reality show co dělat. My jsme s tímto rizikem přišli a podařilo se nám do něj vmanipulovat televizi Nova, protože jsme koupili formát VyVolení, který byl „sekundárním“ formátem k Big Brotherovi. Soudní spory o unikátnost této reality show se vedly v Maďarsku, kde VyVolení vznikli, a my jsme věděli, že kupujeme formát, který je poměrně právně čistý, ale hlavně vylepšený. To, co se nám povedlo, byl zajímavý komerční spor mezi televizemi Prima a Nova a jejich dvěma podobnými formáty, kdy si Nova myslela, že svojí pozicí rozválcuje konkurenci.

Emoce, která kolem toho vznikla a tým, který na VyVolených v Primě pracoval, dodnes považuji za nejlepší, s nímž jsem spolupracoval. Můžu jmenovat třeba programového ředitele Miloše Zahradníka, který dnes pracuje na Nově, pana Janouška, Dvořáka. Táhli jsme za jeden provaz, byl to konzistentní tým a to všechno vedlo k tomu, že VyVolení byli lepší než Big Brother – marketingově, sledovaností, ekonomicky, komerčně. Na té vlně se pak Prima vezla dál, a primární cíl, tedy zvýšit hodnotu televize před jejím prodejem, se povedl.

A potom jste z Primy odešli, vás si generální ředitel Martin Dvořák odvedl do pražského dopravního podniku.

Potom nastoupil nový management, s nímž jsme tak úplně nesdíleli názory na to, jak pokračovat dál. Představovali si, že televize může žít jen z akvizic. My jsme říkali, že to v České republice není tak úplně možné, protože český divák je víc zvyklý na vlastní tvorbu. Na základě tohoto sporu se noví majitelé rozhodli, že vedení televize obsadí jinak a my jsme odešli. Odtud tedy pramení má motivace, proč bych chtěl pracovat pro ČT. Myslím si, že tomu prostředí rozumím, dlouho jsem v něm pracoval, rozumím lidem v televizi a jejich potřebám.

Čemu se teď profesně věnujete?

Mám vlastní konzultační společnost. Před rokem jsem odešel z Dopravního podniku hl. m. Prahy a založil jsem si firmu, která se věnuje konzultaci v oblasti médií, byznys strategii, kterou jsem vystudoval, a marketingu jako takovému. Mám malý tým, který spolupracuje na různých zakázkách z různých sektorů, ať už státních nebo soukromých.

Před samotnou volbou finalistů výběrového řízení Rada ČT řešila otázku uznatelnosti vašeho vysokoškolského diplomu. Váš titul MBA ze zahraniční univerzity totiž nelze nostrifikovat v České republice. Máte to dostatečně právně ošetřeno, aby vás tenhle problém v budoucnu nediskvalifikoval?

Na generálního ředitele ČT jsem kandidoval na základě vypsaného výběrového řízení, kde je napsáno, že kandidát má mít vysokoškolské vzdělání. Není tam ani o slovo víc. Nechci slovíčkařit, ale toto byl základní parametr výběrového řízení. Na základě toho jsem se rozhodl kandidovat, protože jsem zcela právoplatně získal titul na prestižní britské univerzitě Nottingham Trent University, která je dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejlepších univerzit v Británii. Tím jsem splnil kritérium vysokoškolského vzdělání. To, že v České republice není titul MBA uznáván za vysokoškolské vzdělání, vím a nepopírám to. Od začátku říkám, že mám vysokoškolské vzdělání uznávané v Británii a že kdyby se do výběrového řízení z nějakého důvodu přihlásil člověk, který vystudoval v Panamě a měl tamní vysokou školu, splní kritérium vysokoškolského vzdělání také. To je celé meritum sporu.

Takže v zadání výběrového řízení od Rady ČT chyběl dodatek, že má jít o vysokoškolské vzdělání nostrifikovatelné v České republice.

Přesně tak. Celá debata se odvíjí od tohoto faktu. Čekal bych, že kdyby byl s mým titulem nějaký problém, bude ho Rada ČT řešit hned po otevírání obálek s přihláškami, u kterého byla notářka a dohlížela na splnění formálních požadavků. To se nestalo a prošel jsem do prvního kola volby. Dvacet šest hodin před touto volbou jsem dostal dopis od předsedy Rady ČT Milana Uhdeho, v němž mě žádá, abych doložil nostrifikaci mého vysokoškolského titulu od některé z českých vysokých škol. Na tom jsem mu odpověděl svým dopisem, v němž jsem vysvětlil, proč jsem se přihlásil do výběrového řízení a proč nostrifikaci neposkytnu a ani ji nechci dělat – že pro samotné přihlášení do konkurzu jsem žádnou nostrifikaci nepotřeboval. Radní pak na základě tohoto mého dopisu uznali, že moje právní argumentace je správná a tudíž mě ve výběrovém řízení ponechali.

Přesto to zaznělo na veřejném zasedání Rady ČT, kde se volili finalisté konkurzu.

Jsem docela rád, že se to tam otevřelo. Kdyby to nezaznělo, bylo by těch tlaků a vlivů na to, abych z volby odstoupil, případně na diskreditaci celé volby, asi víc. Podle mého se tomu ale věnuje příliš mnoho pozornosti. Je to zástupný problém. Volba ředitele je přeci o koncepci ČT, takže bychom se měli bavit o tom, co kdo z nás kandidátů nabízí. Ale pokud o to bude zájem, jsem připraven ukázat svoji diplomovou práci a reference svých profesorů.

Ve svém projektu píšete, že je třeba ještě lépe vyprofilovat stávající programy ČT. Konkrétně u Jedničky si pak stanovujete cíl dosáhnout alespoň 20% podílu na publiku. To je o pět procentních bodů víc, než má Jednička nyní. Jak byste toho chtěl dosáhnout?

Tvrdím, že pokud je ČT 1 vlajkovou lodí České televize, svoji roli v současné době neplní. Když ji srovnáte s programem ČT 2, ale i ČT 24 a ČT 4, je na tom z pohledu zasazení a programové strategie nejhůř. Počet repríz, které se objevují na ČT 1, a jejich umisťování do vysílacího schématu ve mně vzbuzuje pocit, že se repríza stala více méně hlavním komunikačním nástrojem ČT. Když už se produkují nové seriály, nemůžu se u nich zbavit pocitu, že jsou hrozně podobné těm minulým, nebo navzájem samy sobě. Proč to tak je? Česká televize se trošku zasekla na divácké skupině D50+.

Po diskusích, které jsem měl s některými zaměstnanci ČT, jsem dospěl k názoru, že se zasekli na tom, že tito diváci jsou pro ně klíčoví. Ale to přece není pravda. ČT je televize určená úplně všem, zejména ČT 1 jako plnoformátový kanál. Nevím jak vy osobně, ale já si na ČT 1 nenajdu téměř žádný pořad. Je mi 32 let a z nabídky ČT 1 mě osloví jen málo pořadů. Přitom by měla vysílat pro všechny. Primárně by mi tedy šlo o to posunout televizi věkově níž, čímž neříkám, že bychom skupinu diváků starších padesáti let úplně vynechali. Pro tu je toho tam ale už spoustu, právě díky těm reprízám a současnému programování.

Co byste nabídl těm divákům mladším padesáti let?

Jeden z těch formátů, o kterém konkrétně mluvím ve svém projektu, je docu-soap. Je mi záhadou, proč dodnes ČT takový formát nenasadila. Vyskytuje se v zemích okolo nás, třeba v Německu. Je to přesně ten formát, který je určen pro veřejnoprávní televizi. Představuje nějaké historické téma nebo postavu, což odpovídá veřejnoprávnímu charakteru.

Počkejte, ale to mluvíte o docu-drama, nikoli o docu-soap. To je formát, který sleduje nějaký reálný děj a ČT jej v minulosti vysílala třeba s Janem Krausem, který navštěvoval reálnou veterinární kliniku a sledoval, jak veterinář pomáhá zvířatům. To je docu-soap.

Tak to jsem použil špatný pojem, děkuji za upozornění. Jde mi tedy o docu-drama. Je to formát, který ukazuje populární nějakou historickou událost nebo postavu. Myslím si, že to je přesně ten způsob, jakým má ČT oslovit mladší publikum. Částečně hranou formou a částečně diskusí s historiky by přitáhl jejich pozornost. Viděl jsem tento formát třeba o Hitlerovi. Dokonce se jich u nás hodně točí pro německé televize. Je to pole, kde se dá spolupracovat na zahraničních koprodukcích, i když s velkými otazníky. Ne na každou historickou postavu se totiž najde shoda napříč národy. Třeba na Karla IV. shodu mezi českými a německými historiky nenajdete. Ale u jiného tématu by to mohlo jít. Takový formát by byl velmi populární a zároveň by otevíral diskuse.

Když jsme u Jedničky, hodně se mluví o tom, že hlavní zpravodajská relace Události by si zasloužila jinou roli než ta samá relace na zpravodajské ČT 24. Byl byste pro vznik dvou odlišných hlavních večerních zpráv, které by běžely souběžně na těchto dvou programech?

Dovolím si být trošku razantnější. Řeknu věc, kterou jsem ještě nikde nezmínil. Totiž jestli vůbec Události musí být na ČT 1. Zda by tuto roli neměla plnit pouze ČT 24. Vím, že se vede diskuse o možnosti dvou různých relací a boj s komerčními televizemi, zda začátek hlavních zpráv nasadí na tři čtvrtě na sedm, ve čtvrt na osm, tedy jak proti sobě programovat. Televizi Prima se v poslední době daří díky zavedení krimi bloku a oddělení bulvárních zpráv, televize Nova tento slot dlouhodobě vede. Neříkám, že by na něj měla ČT rezignovat, jenom bych chtěl otevřít diskusi na téma, zda je opravdu nezbytné mít Události na ČT 1, když je vysílá i ČT 24.

Jan Svoboda - 4

A zrušil byste na ČT 1 jenom hlavní Události, nebo všechny zpravodajské relace? Protože Jednička je plnoformátový kanál a do jeho portfolia patří i zpravodajství.

Spíš mi šlo o to otevřít diskusi, jestli Události jako takové neposunout ze slotu, který začíná v sedm hodin večer, jen na ČT 24 a na ČT 1 mít jiný program. Jde o audience flow toho daného programu, s níž ČT téměř vůbec nepracuje. Na plnoformátovém kanálu ČT 1 je to trošku problém. Souvisí s tím ještě jedno citlivé téma, které je možná trochu úsměvné, a tím je Večerníček. Ten je dlouhodobě umístěn na ČT 1 a ničí audience flow tohoto programu. Vím, že Večerníček má spoustu zastánců, je to stavební kámen ČT 1, ale proč by nemohl být na ČT 2? Podle mě úplně v pohodě. Dětem je jedno, jestli ho sledují na ČT 1 nebo na ČT 2.

Když budujete audience flow v rámci acccess prime timu, od šesté nebo půl sedmé večer, pomalu si nabíráte diváky pro hlavní prime time, je otázka, jestli by Večerníček, který vám ty nabrané diváky zase ztratí, nemohl přejít na ČT 2, protože audience flow ničí, a diváci kvůli němu automaticky přecházejí na jiné kanály. U Událostí to je otázka. Spíš se přikláním k tomu, že by měly zůstat na ČT 1, ale měly by se přeformátovat pro tento program. A to opravdu není jenom o moderátorech nebo studiu, ale o komplexní změně.

Čili by opravdu byly dvě různé hlavní zpravodajské relace pro ČT 1 a ČT 24.

Ano, buď by se zcela odlišily, nebo by se Události zcela přesunuly na ČT 24 a zůstaly v poloze, jak se dělá její zpravodajství.

U programu ČT 2 chcete, aby více podporovala „talenty“. Tím asi nemáte na mysli podporu show typu Česko Slovensko má talent, která momentálně běží na Primě. Co tedy?

Česká televize trestuhodně zanedbává talenty v České republice. Myslím si, že není umění spolupracovat v televizi s lidmi, kteří pro ni chtějí pracovat, ale je zcela zásadní do televize přivést lidi, kteří vlastně pro televizi vůbec pracovat nechtějí nebo to nikdy nezvažovali. Vzít jejich talent v činnosti, kterou vykonávají a zakomponovat ho do nějakého formátu. Pro ČT 2 je nutná úzká spolupráce s filmovými školami, třeba FAMU nebo Filmovou školou Zlín a s festivaly, kde se generuje spousta talentů. Dramaturgové jednotlivých festivalů jsou velmi kvalitní lidé, kteří by podle mne měli co nabídnout ČT.

Čili byste přebral Nově její projekt Noci filmových nadějí.

Myslím si, že akce Noc filmových nadějí je velmi dobrým počinem televize Nova, který by měl být na České televizi. To je přesně ta aktivita, kde podle mne Nova může nabírat spoustu talentů. Dovolím si ještě malou odbočku: nemyslím si, že bylo šťastné zrušení školícího centra na Strahově, které vychovávalo techniky. Víte, jak to dopadlo: talenty z tohoto centra si více méně rozebraly komerční televize. ČT tedy podle mne chybí obecně práce s talentem, to, jak ho generovat, jak ho přinášet do televize, jak mu dávat prostor a potom dále udržovat i po té technické stránce. To je podle mne pro ČT zcela zásadní.

Nechci nikoho urážet, ale myslím si, že ČT by měla mít i výchovnou roli a možná být trochu víc odvážná. Přece je placená z kocensionářských poplatků, tak si může dovolit udělat i nějaký přešlap. Neříkám, že všechno, co se stane, bude dobré. To se těžko může povést. ČT by ale měla být o hodně odvážnější, než jsou soukromé televize v tom, jaké formáty bude představovat, jakým způsobem, vzbuzovat veřejné diskuse a nebát se jít do konfrontace. Od toho tady přece ČT je. Ona nezhyne na tom, že nebude komerčně úspěšná.

To sice ano, ale služba veřejnosti bez veřejnosti by byla diskutabilní.

Ale ono to je přece pro veřejnost! Ta diskuse, to je klíčové poslání televize – otevírat témata, buď původní, nebo nová, a snažit se evokovat diskusi. Servilita, která je v ČT dnes, je přespřílišná. Vezměte si typickou ukázku, sport. Přitom si myslím, že ČT 4 je jako sportovní kanál dělaná dobře. Myslím si, že by televize neměla vysílat jenom sport jako takový, měla by i vést diskusi o tom, jakou polohu má sport ve společnosti, jak je zasazen…

To přeci dělá Ota Černý ve svém pořadu Na slovíčko…

Mám to komentovat? Myslím si, že by měla jít mnohem hlouběji. Typický příklad: aktuální téma „nafilmovaného“ pádu fotbalisty. Televize by měla udělat pořad, vzít tam rozhodčího toho zápasu, fotbalisty, komentátory, kohokoli…

Čili ČT 4 by měla dělat obdobu zpravodajských speciálů ČT 24, ale na aktuální sportovní kauzy a témata.

Přesně tak, a řešit to téma. Přece to, že někdo „nafilmuje“ pád a takto nečestně vyhraje zápas… Je to to, co chceme jako český národ přijmout? Chceme se s tím ztotožnit? Nebo o tom chceme diskutovat? Neříkám, že by měla ČT na tyto otázky odpovědět, ale měla by to téma otevřít. Má o něm mluvit. Nemá se toho bát. Koho? Trenéra? Nebo toho, že se na ně bude špatně dívat Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS)? Na to přece televize nemůže brát vůbec zřetel! Veřejnoprávní televize je tu od toho, aby taková témata otevírala a diskutovala o nich. To samé se týká volby předsedy ČMFS. To jsou přece témata, která lidi zajímají. Nebo doping. Ví se o něm, ale nemluví se o tom. To je špatně. A takhle by se měl každý kanál ČT, ČT 1 a ČT 2 stejně jako ČT 24, chovat. Ne předkládat nějakou zprávu a informace, ale jít do hloubky. I za cenu konfrontace.

ČT 2 stanovujete metu podílu na divácích šest procent. Není ošemetné u programu pro menšiny určovat, jakou má mít sledovanost? Neměl by se jeho úspěch měřit nějak jinak, třeba spokojeností nebo úspěchy u jednotlivých cílových skupin?

Jsem rád, že to říkáte. Samozřejmě. V projektu jsem dal share jen jako jeden z ukazatelů a říkám v něm, že televize veřejné služby se nesmí posuzovat jenom podle dosaženého podílu na divácích. Roman Bradáč v pondělních Událostech, komentářích řekl, že by sledovanosti přikládal 40 procent váhy, možná ještě méně. Share není klíčový, dnes je to ale všeobecně vnímaný ukazatel jakési úspěšnosti. Vůbec ale nevyjadřuje kvalitu. ČT 2 by měla být primárně nositelem spíše kvality než kvantitativního vyjádření sharu. Mám tu hodnotu v projektu jenom proto, abych definoval jeden ze strategických cílů ČT 2. A říkám to také mimo jiné i proto, že si myslím, že ČT 2 není kanál pro intelektuály, jak se veřejně říká.

Témata, která může Dvojka otvírat, můžou v tom parciálním vyznění přitáhnout mnohem větší skupinu diváků, než by se mohlo zdát. Tím se podle mne dá vytvořit velice solidní základ pro sledovanost. Uvedu příklad: věrných diváků Receptáře nejen na neděli bylo spousta, ale ve finálním vyjádření to zase nebyl takový počet. Přesto, když se potom hlasovalo v různých televizních anketách, měl velmi silnou skupinu příznivců a získával spoustu hlasů. A tam si myslím, že je to důležité. ČT 2 se nemusí tolik zabývat audience flow jako plnoformátová ČT 1. Nemusí se bát dávat pořady podle jiného klíče než ČT 1.

Myslím si, že u ČT 2 lineární vysílání už nehraje takovou roli a diváci si je nacházejí ve chvíli, kdy na ně mají čas. Ať už na internetu, přes iPad, RSS kanály. Je to už víc o tom, že tyto pořady následují diváka v momentě, kdy na ně má čas a ne, kdy je ČT 2 vysílá. S tím souvisí i to, že Česká televize by měla víc pracovat s daty, jakou sledovanost mají její pořady na těchto dalších distribučních kanálech. A víc pracovat s touto distribucí.

Jan Svoboda - 6

Ale to se musí vytvořit nějaká měna, na jejímž základě by se měřila ona sledovanost nebo úspěšnost pořadů ČT na internetu a jiných nelineárních distribučních platformách.

Já v projektu mluvím o tzv. koeficientu public service value. To je koeficient, který se používá v zahraničí na vyjádření kvality veřejné služby. Zahrnuje v sobě několik podkoeficientů, jako například share, kvalitu pořadů, oslovení minoritních skupin, oslovení majoritních skupin. Říkám, že by si ČT měla v rámci své strategie stanovit tato vnitřní i vnější hodnotící kritéria public service value, která budou vyjadřovat právě nějaký koeficient úspěšnosti. Share je rozhodně nedostatečný hodnotící prvek.

ČT má už nyní průzkum spokojenosti diváků, byť měření této spokojenosti zatím nikdy srozumitelně nevysvětlila.

A to je přesně ono. Když přeskočím všechny vaše další dotazy na můj projekt, ta televize si vůbec nikdy neodpověděla na to, jakou veřejnou službou chce být. Byly tu různé vize a strategie, které se většinou implementovaly do deseti procent, potom to lidi nepochopili a skončilo to.

Nerad vás přerušuji, ale to bychom sklouzli k otázce, co to je veřejná služba a tu zatím nevyřešil žádný generální ředitel ČT a žádná odborná konference na toto téma. Nevyřešíme ho tedy ani my dva.

Máte pravdu, ale ta televize si musí stanovit, jakou veřejnou službou chce být, musí to vykomunikovat s veřejností skrze Radu ČT, aby veřejnost věděla, co má od ČT čekat. Protože když to neví, lidé říkají, že neví, za co platí koncesionářský poplatek a kam ty jejich peníze jdou. Přitom už dnes jim přece ČT nabízí určité hodnoty, diváci si prostřednictvím televizního poplatku platí sport, protože ten žije z toho, že ho vysílá ČT 4. Vědí to diváci? Nevědí.

Když zůstanu u těch „neslušných“ čísel podílu na publiku a vezmu vaše požadavky na dvacetiprocentní podíl ČT 1 a šestiprocentní u ČT 2, jaký by měl být souhrnný podíl všech čtyř programů ČT, aby to byla efektivní služba veřejnosti? Dnes se pohybuje okolo 25 až 27 procent.

Jak říkám, není to jenom o sharu, ale ambice ČT jako celku by měla být rozhodně výš, než je dnes. Teď je na svém historickém minimu. Ambice by měla být mnohem vyšší, ale já tuto diskusi nevedu na téma share, ten pro mě není klíčovým ukazatelem úspěchu. Pro mě je to o tom, jak ČT 4 dobře funguje v rámci sportu, jak ČT 24 plní roli informovanosti… Říkám, že každá druhá domácnost by měla čas od času sledovat ČT 24. MF Dnes to překroutila a napsala, že každá druhá domácnost by měla pravidelně sledovat zpravodajství ČT. To jsem neřekl.

V projektu to popisujete takto: „ČT 24 má zvýšit svůj zásah na 50 procent českých domácností.“ Co si mám pod tím číslem představit? ČT 24 má téměř stoprocentní pokrytí, naladit si ji tedy může každá domácnost. Padesátiprocentní podíl na publiku nebude mít nikdy, ten mívají jenom Televizní noviny na Nově.

To číslo znamená, že 50 procent domácností by si někdy přes den mělo najít nějakou zprávu nebo informaci v bloku vysílání ČT 24. Ne každého zajímají Události, chce třeba zprávy z regionu, jiného zajímají informace ze sportu. A o tom je těch 50 procent.

Slovy mediálních agentur jde tedy o reach, zásah diváků.

Ano.

Žádáte také, aby ČT 24 zvýšila schopnost konkurovat zpravodajským serverům. Jenže provozovatelé zpravodajských serverů v minulosti oprávněně namítali, že hlavním posláním ČT je televizní vysílání a pokud využije televizní poplatky v konkurenčním boji s internetovými médii, v podstatě tak naruší hospodářskou soutěž, protože je dotovaná právě z poplatků.

A to tvrdíte vy, že to je porušení hospodářské soutěže?

Ano, to říkám já.

Já si to nemyslím. Myslím si, že zcela primárním úkolem ČT 24 je poskytovat informace, kvalitní zpravodajství a publicistiku veřejnosti a podle mě je trestuhodné nevyužívat té báze zahraničních zpravodajů a nagenerování množství informací i jinak než formou televizního vysílání.

Otázka zní, zdali má ten zpravodajský web využívat pouze obsah, který už byl připraven pro televizní vysílání, nebo mají redaktoři ČT připravovat pro internet i další, unikátní obsah. To už by asi bylo za hranou. Tedy z pohledu provozovatelů komerčních zpravodajských we­bů.

Celkem chápu, že to tak mohou vnímat. Dnes je to skutečně tak, že se vlastně přepisují zprávy, které se objevily v televizním vysílání. Já bych chtěl otevřít debatu nad tím, zda by se nemělo jít dál, a říkám to i ve svém projektu. Jiné veřejnoprávní televize ve světě produkují i unikátní obsah pro internet. Web ČT 24 by podle mě měl mít ambici rozšířit svůj obsah dál. Chápu, že by to byla konkurence soukromým zpravodajským serverům, ale nedomnívám se, že by to bylo narušení hospodářské soutěže. V projektu ale také říkám, že je třeba se vrátit k definici veřejné služby jako takové. Myslím, že do ní patří i distribuce informací do maximálního počtu kanálů, kterými jdou k veřejnosti. Nezaznamenal jsem, že by to soukromým webům vadilo, ale jak to říkáte, přijde mi to logické. Radost by z toho asi neměly. Ale úplně stejným tématem je ambice ČT 1 být plnoformátovým kanálem, který vysílá komerčnější obsah. Přece se Nově ani Primě nemůže líbit, že ČT vyrábí svoje vlastní seriály, které konkurují těm jejich.

Jsou ale seriály a seriály. Je rozdíl mezi seriálem, který točíte ve stále stejných interiérech a tím, co vzniká v mnoha exteriérech.

Ano, a stojí patnáct milionů jeden díl.

Váš protikandidát Petr Dvořák navrhuje zavedení pátého programu ČT, zaměřeného na děti a vzdělávání. Co si o tom myslíte?

Tvorba pro děti má mít podle mě ještě větší prostor ve vysílání ČT, než tomu je dnes. Nemyslím si ale, že by kvůli tomu nutně musel vznikat nový kanál.

A kde by tedy měla dostat větší prostor?

Na ČT 1 a ČT 2. Třeba v rámci nějakého stripového programování. Myslím si, že se prostor na těchto dvou kanálech nevyužívá dostatečně. Reprízovanost a recyklace některých pořadů je až přespřílišná, prostor by se na nich našel. Já jsem zaznamenal, že Petr Dvořák odhadoval náklady na roční provoz dětského kanálu okolo 60 milionů korun…

Ne, v projektu píše 120 milionů korun roční provozní náklady a 35 až 45 milionů korun počáteční investice.

Myslím, že by to bylo o hodně více. Pokud by to ale bylo tolik peněz, pak by to mířilo spíše k akvizici, a tuto roli dostatečně plní různé Animaxy, Minimaxy a podobné kanály. ČT by se měla zaměřovat spíše na původní českou dětskou tvorbu, tedy třeba na Studio Kamarád a věci podobného charakteru.

Zachoval byste současné oddělené vedení všech čtyř programů ČT, nebo byste je zastřešil jedním společným programovým ředitelem? Nyní sice existuje funkce ředitele programových okruhů, ale ten nemá kompetence směrem k programování jednotlivých kanálů.

Původní myšlenka restrukturalizace tak, jak jsem o ní hovořil se zástupci ČT, byla myšlena tak, že role programového koordinátora skončila katastrofou. Sice tento post vznikl, ale nemá žádné pravomoci. Šéfové jednotlivých kanálů, což je podle mě dobrá strategie, nejsou vymezeni vůči němu a on vůči nim, čili máte pravdu – vůbec to nefunguje. Ve svém konceptu o tom nehovořím, jenom říkám, že by tam měla být nějaká silná role programového koordinátora a dokážu si představit scénář, že jeden takový manažer je nad programy ČT 1 a ČT 2, a další dva separátní šéfy mají ČT 24 a ČT 4, které se svým konceptem vymykají. Ale ať už to je programový ředitel, nebo koordinátor, musí mít dostatečné pravomoci do těch programů hovořit, ale nesmí to být takový mezistav jako dnes.

Opravdu nechápu, jak mohou lidé z ČT 1 a ČT 2 s panem Žádníkem (ředitelem programových okruhů Radkem Žádníkem, pozn. red.) a dalšími komunikovat. Navíc tam je ještě paní Majstorovičová, která pro změnu nakupuje a vytváří nové formáty. Tady ta čtyřkomunikace musí nutně znamenat zmatek. Nedokážu si představit, že ředitel kanálu definuje, koho chce v rámci nějakého stripu nebo programového okna oslovit a obrací se na paní Majstorovičovou v rámci vývoje nových formátů, která tato okna zaplňuje a nakupuje pořady… Nechci tím říct, že centrální nákup je špatná věc, ale váhu odpovědnosti musí nést plně ředitel kanálu jako takový. Ale dokážu si představit, že jeden člověk zastřešuje programy ČT 1 a ČT 2, které k sobě mají programově nejblíže. To je asi nezbytné.

Jan Svoboda - 2

Asi jako jediný kandidát v projektu nemáte uvedeno, kolik lidí by mělo tvořit management ČT. Nyní má kolegium generálního ředitele 17 členů. Snížil byste jejich počet?

Tomuto tématu jsem se ve svém projektu záměrně vyhýbal, protože pro mě údaj, zda je ředitelů pět nebo třicet, není vůbec zásadní. Zásadní je, aby spolu tito lidé komunikovali. Musí mít vyjasněné kompetence.

Třicet ředitelů spolu bude komunikovat hůř než pět.

Říká se to, že čím více jich je, tím je komunikace horší. Ono ale také platí, že čím méně je ředitelů, tím je větší centralizace řízení. Obě ty cesty mají své. Nevadí mi ani současný stav počtu ředitelů, ani to, kdyby jich bylo méně. Nikdo dosud ale neprovedl personální audit, který bude muset provést nový generální ředitel, ať už to bude kdokoli. Musí zjistit, jaké role tam ti lidé opravdu plní, protože restrukturalizace, která v ČT začala, je nedokončená. Role jednotlivých ředitelů nejsou jednoznačně popsány, není definována jejich odpovědnost a povinnosti. To je neuvěřitelný stav. Čili zda budou tři ředitelé, nebo jich zůstane sedmnáct, je pro mne nyní úplně sekundární problém.

Takže byste si nejprve nechal udělat personální audit a pak byste se rozhodl, kolik lidí by bylo ve vašem managementu.

Ano. Na několika místech ve svém projektu píšu, že ČT potřebuje nejen personální, ale celkový audit. Říkám tomu „zmapování škod“ a na základě toho bych nastavil úplně novou strukturu tak, aby každý věděl, že když tam sedí nějaký ředitel ČT 1, má takové a takové povinnosti a kompetence. A taky za ně ponese plnou odpovědnost. Nikdo mu do toho nebude „kecat“, bude to na něm. A tak to bude fungovat v rámci nějaké celkové strategie, která tam teď úplně chybí.

Když ještě přesně nevíte, jaká bude organizační struktura vedení ČT, máte už jasno, koho byste obsadil do funkcí v managementu?

Čekal jsem tu otázku, jasno mám. Jsou to odborníci, s nimiž jsem o tom mluvil, probírali jsme to poměrně detailně a dokonce se mnou spolupracovali na mém projektu. Jejich jména jsou velmi vážená, jsou to odborníci.

Neřeknete je.

Ne, to asi žádný z kandidátů na generálního ředitele neudělá. Někteří jsou z ČT, někteří úplně mimo televizní obor.

Počítáte s někým ze současného vedení ČT?

Ano, jsou tam i lidé ze současného vedení ČT. Do té doby, než tam nastoupí opravdu odpovědný ředitel a nezjistí, jak ti lidé opravdu fungují, není možné přijmout nějaké rozhodnutí. Nelze je hodnotit podle toho, co se píše v novinách. To by bylo přeci totálně nefér. Chci s těmi lidmi hovořit, jaká je jejich motivace pro fungování v rámci ČT, co dokáží a chtějí nabídnout. Myslím, že někteří lidé dokonce už podali výpovědi a čekají až na to nové vedení. To je sice prima, ale opravdu každý odpovědný ředitel si musí udělat zcela férový personální audit, jak na tom nejvyšším stupni řízení, tak na těch nižších pozicích a zjistit, do jaké míry se mu ti lidé do budoucí strategie ČT hodí nebo ne. Dokonce si myslím, že spousta lidí v ČT sedí na špatných postech. Odvádějí kvalitní práci, jsou to kvalitní odborníci, ale nejsou v rámci ČT na tom úplně správném místě.

Když tedy počítáte s lidmi zevnitř ČT i zvenku, v jakém poměru byste je „namíchal“ ve svém novém managementu?

To je zase otázka personálního auditu. Dopředu ale můžu slíbit, že dobrého odborníka z televize nevyhodím jenom proto, že mám představu, že by tam mohl sedět někdo lepší zvenku. Pokud někdo plní svoji práci v ČT dobře, zůstane. Ale mám připravena dobrá jména odborníků na klíčové posty. A zda se ty posty budou jmenovat programový ředitel nebo ředitel programových okruhů…

A ta jména řeknete na veřejném slyšení Rady ČT před samotnou volbou generálního ředitele?

Řeknu. Pakliže na ně budu dotázán, tato jména zveřejním. Řeknu jména těch, s nimiž jsem hovořil a s nimiž jsem se dohodl na tom, že by byli ochotni na nějakém postu, který by odpovídal jejich kompetenci a nabídce, působit. Jsou to jména, která jsou opravdu veřejně známá.

V projektu upozorňujete na snižující se výnosy z výběru televizního poplatku. Jiří Janeček hodlal výběr poplatku vyvést zcela mimo ČT do externí firmy. Co si o tom nápadu myslíte?

To je myslím úplně typickým příkladem toho, jak současný management ČT nedokázal komunikovat nejen mezi sebou, ale i s Radou ČT a veřejností. Přeci všichni, co jsme dnes mimo televizi, to známe jenom z médií. Já jsem ten projekt neviděl a nevím, zda se k němu dostali i jiní kandidáti. Nevím, co bylo jeho součástí a na základě čeho byl ten byznys case postaven. Takhle od stolu říkám, že se primárně musí zefektivnit výběr poplatku jako takový, motivovat lidi k jeho placení různými jinými alternativními kanály. Mladí lidé už dnes SIPO nepoužívají, chtějí jiné možnosti – platbu kartou, přímo z účtu nebo mobilem. ČT už zčásti tyto možnosti úspěšně implementovala.

Projekt na vyvedení výběru poplatků mimo ČT neznám, ale pokud by to bylo efektivnější v tom smyslu, že by se do ČT získalo větší procento výběru, tak bych ho určitě podpořil. Ale to procento je už dnes poměrně hodně vysoké. Ve srovnání s jinými zeměmi má ČT velkou úspěšnost. To, co bych ale určitě udělal, je, že bych porovnal – a teď je otázka, do jaké míry je to zákonem možné – databázi plátců poplatku s databází energetik. Alespoň pro tu mapovací fázi by to bylo dobré.

Ale to je ze zákona možné a ČT to tak už dávno dělá.

Já vím, ale jedna věc je to mapování a druhá pak vlastní výběr poplatku. V Británii platíte poplatek za veřejnoprávní televizi v rámci účtu za energie. Je to ještě efektivnější než u nás. Máte tam možnost vyargumentovat, že televizi nemáte.

Na rozdíl od nás tam ale může k bytu takového člověka přijet měřicí vůz BBC, který zachytává elektromagnetické vlny vydávané televizorem přes stěnu domu a ověřit, zda ten neplatič nelže.

Určitě nechci zakládat SWAT jednotku jako v ČEZ.

ČT k dispozici takový vůz jako BBC nemá, navíc by se kvůli takovému měření musel upravit zákon. U nás, když člověk nechce platit televizní poplatek, napíše čestné prohlášení, že nemá televizor, a ČT nemá žádnou šanci zjistit, zda to je pravda.

Nemá, a právě v ten moment by měla přijít pozitivní motivace lidí k placení televizního poplatku. Pokud dnes většina veřejnosti vnímá, že peníze za tuto veřejnou službu jsou jakoby vyhozené a nevidí tu hodnotu, kterou za ně dostávají, nikdo jim to nevysvětlil a neřekl jim, za co se ty peníze utrácejí, tak to tak ti lidé budou vnímat dál stejně. Taková osvětová kampaň tu zatím nikdy nebyla. Věřím tomu, že když se bude s veřejností komunikovat férově a pozitivně a řekne se jim, že toto jsou ty hodnoty, které dostávají za svoje peníze, bude motivace lidí platit poplatek trošku větší.

Jan Svoboda - 7

Další váš protikandidát Hynek Chudárek otevřeně přiznává, že by z ČT propustil pětinu zaměstnanců, což je asi 500 lidí. Počítáte i vy se snižováním stavu zaměstnanců na Kavčích horách? A jak velkým?

U Hynka Chudárka mě to trošku překvapilo. Asi má lepší informace než já. Známe se, ale o tomto konkrétním plánu jsem s ním nemluvil. Považuji ho za svého přítele, ale přiznám se, že podobná data nemám. To, co máme jako kandidáti mimo ČT k dispozici, jsou veřejná data, tedy stejná, která používáte i vy novináři. Já prostě neumím udělat samostatný audit a říct, že vyhodím 500 lidí, to je vůči těm lidem v televizi nefér. Je to skoro až taková volební deklarace. Můžu na to mít nějaký názor, ale dokud nebudu mít nějaká tvrdá data, která mi ukáží, na čem ti zaměstnanci pracují, nemůžu říkat, že budu propouštět. Na druhou stranu je spousta dat, používá se metodika EBU, která přepočítává vlastní sílu na výrobu pořadů. To bývá produktivní část televize a tam vychází, že 80 procent lidí se podílí na samotné výrobě pořadů. Já teď žádná taková data v ruce nemám, ta má pouze ČT a nedokážu tedy říct, zda a kolik lidí propustit. Až budu mít jasná data, budu s nimi pracovat. Ne s domněnkami a informacemi z veřejných zdrojů, to je nefér.

Jak se stavíte k možnosti zavedení nového korporátního loga ČT, které je součástí redesignu všech čtyř programů ČT, ale Jiří Janeček ho kvůli protestům odborů nikdy nezavedl?

Zaznamenal jsem, že Petr Dvořák říká, že se vrátí ke starému logu ČT.

To ale ČT nikdy nezrušila.

Ano. Naopak, kanály jako takové nová loga mají. Já jsem návrh nového korporátního loga, takového toho „céčka“ s plošinkou, která má značit písmeno „T“, viděl. Ale myslím si, že logo ČT není zásadním tématem volby generálního ředitele.

To sice není, ale je to určitý dluh od začátku redesignu všech programů ČT. Zavedením nového korporátního loga měl být celý ten proces završen. Nová loga jednotlivých kanálů ČT teď s tím starým korporátním nesouzní. Vyměnil byste ho tedy, nebo ne? A proč?

Myslím si, že pokud se už ta práce udělala a udělalo se jí opravdu hodně, zůstat v té mezifázi je asi nejhloupější řešení. Určitě by se to mělo dotáhnout a vysvětit veřejnosti. Ale pro mě není důležité, jestli bude ČT používat nové logo nebo to původní, nýbrž náplň vysílání. Ta se nachází v programu. Tohle je pro mě úplně sekundární diskuse.

Ale třeba pro odboráře na Kavčích horách je to ale dost zásadní téma.

Ano, ono to má totiž z části dopad i do nákladů ČT. Vždy, když se mění logo firmy, nesetkává se to s úplně dobrou reakcí, protože musí dojít k fyzickému rebrandingu budov, aut, veškerých oficiálních dokumentů, apod. Ten proces změny korporátní identity už započal, takže by se měl dokončit. Ale znovu říkám, není to pro mě zásadní otázka.

Když se podíváte na čtyři vaše protikandidáty, koho považujete za nejtěžšího soupeře?

Neřeknu nic nového. Na veřejnosti je dlouhodobě komunikován Petr Dvořák jako největší favorit výběrového řízení. Já ho považuji za velmi kvalitního protikandidáta, velkého profesionála, který svoji práci zvládne určitě na výbornou. Já si jenom myslím, že ČT by měla udělat odvážnější krok a trochu se bojím toho, aby nezůstala v nějaké mezifázi odvahy. Myslím si, že by ze své pohody měla jít malinko dál.

Pokud byste se nestal generálním ředitelem ČT, ale dostal od vítěze konkurzu nabídku na pozici v managementu ČT, přijal byste ji?

To je taková otázka na tělo. Vůbec jsem o tom neuvažoval. S Petrem Dvořákem nejsem v žádném kontaktu…

Teď to říkáte, jako kdyby už Petr Dvořák vyhrál.

… ani s panem Šimkem, ani s panem Bradáčem. Jediný, koho znám osobně, je pan Chudárek. V těch diskusích, které všichni kandidáti vedou, i s radními, tyto otázky přicházejí na stůl: jestli by nebylo dobré, aby se někteří kandidáti spojili do nějakého týmu nebo aliance, aby volba byla jednoznačná. Já to nechávám úplně otevřené. Opravdu jsem to s žádným kandidátem neprobíral. Ale jestli to přijde na stůl někdy v budoucnu, jsem tomu otevřený.

V jaké konkrétní oblasti byste se cítil nejsilnější v kramflecích, pokud by ta situace nastala?

Tak to už je opravdu moc na tělo. Říkám, že jsem takovou nabídku nedostal, takže se mi těžko zvažuje. Ani nevím, jakou finální strukturu managementu ti jednotliví ředitelé nabídnou. Mám co nabídnout jak zaměstnancům ČT, tak odborníkům zvenku.

Na Primě jste vedl marketing a částečně obchod, takže když si vezmeme základní sekce: program, finance, obchod, marketing, technika, zpravodajství, spor­t…

Tak zpravodajství, sport a technika by to nebyly. Takže přichází v úvahu všechny jiné soft činnosti, tzn. program, obchod, marketing, případně strategie. To jsou oblasti, na které se specializuji. Ale fakt jsem o tom neuvažoval, kandiduji na generálního ředitele.

Pokud vyhraje vy, nabídnete funkce v managementu některému ze svých protikandidátů?

Velmi pravděpodobně ano, a pokud se mě chcete zeptat, kterému, tak vám to neřeknu.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Kdo se stane novým generálním ředitelem České televize?

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 9. 2011 9:45

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+