Hlavní navigace

Jaká jsou hlavní úskalí schválené diginovely zákona o elektronických komunikacích?

21. 7. 2017
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Zákon řeší jen přechodové období do vypnutí celoplošných sítí DVB-T. Kvůli druhé televizní digitalizaci ho tedy čeká ještě další novelizace.

Bitva o druhou televizní digitalizaci, kterou nejprve v Poslanecké sněmovně a poté i v Senátu svedlo ministerstvo průmyslu a obchodu se satelitními operátory, nemusela být poslední. 

K TÉMATU: Senátoři dali zelenou druhé vlně digitalizace. Která ustanovení ZEKu jim nejvíce vadila?

Diginovela zákona o elektronických komunikacích, která řeší přechod na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2, sice prošla oběma komorami Parlamentu a dá se předpokládat, že prezident s jejím podpisem nebude otálet, samotná norma ale řeší jen jednu část druhé televizní digitalizace. A to sice přechodné období, kdy vedle sebe budou fungovat „staré“ vysílání ve standardu DVB-T a „nové“ přechodové sítě ve standardu DVB-T2.

PSALI JSME: Vládní novela Zákona o elektronických komunikacích prošla hladce Poslaneckou sněmovnou

Chronologicky se novela zabývá obdobím do vypnutí celoplošných sítí DVB-T, ale vůbec neotevírá téma všech plánovaných finálních sítí DVB-T2. Těch by mělo být šest, v novele se řeší pouze čtyři z nich – takzvané substituční, tedy ty, které nahradí dnešní celoplošné multiplexy DVB-T a budou přiděleny formou bezplatného prodloužení pozměněných kmitočtových přídělů do roku 2030. 

Jenže vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání z loňského července, která byla podkladem pro přípravu diginovely, počítá s šesti finálními sítěmi DVB-T2. Vedle čtyř „substitučních“ by měly být ještě dvě rozvojové. Způsob jejich přidělení konkrétním operátorům diginovela vůbec neřeší.

Kdo se bude moci ucházet o rozvojové sítě DVB-T2?

O jednu rozvojovou síť se už před časem přihlásila Česká televize, která by jejím prostřednictvím chtěla rozšířit počet regionálních mutací svých zpráv a zbylou kapacitu poskytnout regionálním a komunitním televizím v rámci projektu Národní distribuční platformy. To je sice bohulibá myšlenka, ale beze změny zákona o ČT nemůžou Kavčí hory počítat s tím, že dostanou druhý celoplošný veřejnoprávní multiplex. 

A co druhá rozvojová síť DVB-T2? Budou se o ni moci ucházet České Radiokomunikace a Digital Broadcasting, tedy aktuálně jediní dva provozovatelé celoplošných pozemních televizních sítí v Česku, nebo budou „připuštěni“ i další zájemci? Za jakých podmínek?

Tuto otázku bude muset vyřešit další novela zákona o elektronických komunikacích. Ostatně, tak s tím původně počítali i autoři vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání: druhou televizní digitalizaci měly řešit dvě novely zákona o elektronických komunikacích. 

Jedna se měla zabývat výhradně přechodovým obdobím a zajištěním souběžného vysílání v obou terestrických televizních standardech, druhá prodlužováním kmitočtů současných celoplošných sítí převedených do standardu DVB-T2 a přidělováním sítí nových. Část agendy, kterou měla řešit druhá diginovela, se ale přesunula do té první – prodlužování kmitočtů a faktické zajištění provozu současných televizních sítí až do roku 2030.


Autor: České Radiokomunikace

Přechodové sítě DVB-T2

Nynější diginovela tak v podstatě konzervuje trh a pouze zvyšuje kapacitu stávajících celoplošných sítí pro pozemní televizní vysílání. Další rozvoj, včetně případného vstupu nového hráče na trh (myšleno operátora sítě), se nechává až na další diginovele, kterou připraví až nová politická reprezentace, která vzejde z říjnových parlamentních voleb. 

Ale i když se smíříme s tím, že schválená novela řeší pouze přechodné období do vypnutí vysílání ve standardu DVB-T a prodloužení kmitočtů stávajícím celoplošným sítím, některé otázky spojené s tímto přechodným obdobím zůstávají nezodpovězeny. Například pro jaké vysílatele jsou určeny přechodové sítě DVB-T2, tedy kdo v nich může vysílat.

Pro koho jsou určeny přechodové sítě DVB-T2?

Ve vládní Strategii je poměrně jasně uvedeno, že přechodové sítě mají zajistit možnost souběžného vysílání programů ze čtyř celoplošných multiplexů DVB-T v novém standardu DVB-T2. Česká televize tak může svých šest programů vysílat jak v multiplexu 1, tak v přechodové síti 11, České Radiokomunikace mohou umístit programy svých klientů z multiplexů 2 a 3 do přechodové sítě 12 a Digital Broadcasting z multiplexu 4 do přechodové sítě 13. 

Jenže takto striktně to v diginovele řečeno není. Ani diginovela, ani Strategie neřeší, do jaké přechodové sítě (pokud vůbec) mají vstoupit programy, které nyní vysílají v regionálních sítích DVB-T, jimž na konci letošního roku skončí individuální oprávnění pro využívání kmitočtů a měly by tedy zaniknout (i když ČTÚ včera vypsal konzultaci k záměru prodloužení některých kmitočtů těchto sítí do června 2020).

Vládní Strategie slibuje provozovatelům programů z celoplošných multiplexů DVB-T možnost souběžného vysílání v přechodových sítích DVB-T2 zdarma. Náklady na provoz přechodových sítí mají nést jejich operátoři, kteří si je budou moci nechat proplatit od státu, pokud s tím v notifikačním jednání vysloví souhlas Evropská komise. 

Diginovela tyto kompenzace provozních nákladů zavádí, ale jasně říká, že vyplatit je lze pouze za předpokladu, že je schválí Evropská komise. Jestliže tedy mají mít televize vysílání v přechodových sítích DVB-T2 zdarma, jak by se přistupovalo k televizím, které dnes vysílají v regionálních sítích DVB-T a chtěly by také vstoupit do přechodových multiplexů DVB-T2?


Autor: České Radiokomunikace

Celoplošné sítě využívající pásmo 700 MHz

Po Novém roce by měly regionální sítě DVB-T zaniknout, a pokud některé programy z nich budou vysílat v přechodových sítích DVB-T2, stanou se pro ně tyto přechodové sítě jedinou možností, jak zůstat v terestrickém vysílání. 

Jestliže by ale platilo paušální pravidlo, že televize mají vysílání v přechodových sítích zdarma, programy z ukončených regionálních sítí DVB-T by za terestrické šíření signálu neplatily vůbec nic: v DVB-T by už nevysílaly a v DVB-T2 by měly distribuci zdarma. Nebo by za ni mohly platit? A nekolidovalo by to se zamýšlenými kompenzacemi provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2? 

Na tuto otázku zatím nikdo spolehlivě neodpověděl. Přitom kapacita v přechodových sítích DVB-T2 pro programy z končících regionálních sítích DVB-T je, takže jde čistě jen o administrativně-legislativní problém.

Garance zachování bezplatného příjmu televize

Schválená diginovela se také vůbec nezabývá otázkou bezplatnosti pozemního digitálního televizního vysílání. Česká televize musí vysílat volně, tedy v režimu free-to-air, ze zákona. Ostatně, za to dostává od diváků koncesionářské poplatky, takže tak úplně zdarma toto vysílání pro diváky není. Ale komerčním televizím novela nepřikazuje, aby vysílaly ve stejném režimu, tedy aby jejich signál byl dostupný volně. 

Ve finálních sítích DVB-T2 se tak klidně může stát, že část obsahu bude zakódovaná a přístupná za poplatek. Na druhou stranu je třeba říci, že garanci bezplatnosti příjmu pozemního televizního vysílání neobsahovaly ani předchozí verze zákona o elektronických komunikacích. Pokud by se jakákoli televize rozhodla zakódovat svůj signál v sítích DVB-T, mohla tak učinit.

Zákon vlastně ani nemůže televizím zakázat, aby své vysílání v pozemních sítích zpoplatnily. Jejich vysílací licence neobsahují žádný závazek k vysílání v režimu free-to-air. A přikazovat zákonem soukromým subjektům, aby svůj vlastní produkt nabízely koncovým zákazníkům zdarma, dost dobře nejde. Neovlivní to ani operátoři finálních sítí DVB-T2. 


Autor: České Radiokomunikace

Výhody přechodové sítě

Pokud se na ně klienti obrátí s požadavkem, že chtějí využít jejich kapacitu pro šíření kódovaných zpoplatněných programů, zřejmě je neodmítnou. Kapacity bude v sítích DVB-T2 dostatek jak pro volně šířené, tak pro placené programy. Vytvořit placenou platformu v terestrice ale bude nákladný proces, a to jak finančně, tak administrativně. Jenom správa dekódovacích karet a předplatitelské báze je poměrně složitý proces.

Co když nedopadne notifikace Evropskou komisí?

Vraťme se ale ještě k přechodovým sítím DVB-T2. Jak bylo řečeno, schválená diginovela umožňuje vyplácet kompenzace provozních nákladů těchto sítí, pokud s tím bude souhlasit Evropská komise. Nijak ale neřeší možnost, že by Evropská komise tyto kompenzace nenotifikovala. 

Stát by v takovém případě neproplácel doložitelné náklady na provoz přechodových sítí a jejich operátoři by s největší pravděpodobností pozastavili jejich vysílání, protože náklady na toto vysílání by nesli pouze oni sami – pro televize je souběžné vysílání v DVB-T2 zdarma. Žádný „plán B“ pro tento případ neexistuje. Přitom souběžné vysílání je důležitým prvkem celého přechodu na DVB-T2 a bez něj by terestrické televizní platformě hrozil masivní odliv diváků – přesně tak, jak si to přejí operátoři placených satelitních služeb.

BRAND24

Schválená diginovela tedy otevírá dost otázek, na které ještě budeme muset najít odpovědi, a to poměrně brzy. Regionálním sítím DVB-T končí individuální oprávnění pro využívání kmitočtů 31. prosince letošního roku, přechodové sítě DVB-T2 mají odstartovat letos na podzim a v průběhu příštího roku by měly dosáhnout celoplošného pokrytí. 

Ministerstvo průmyslu čeká poměrně perné vyjednávání s Evropskou komisí, ale pokud by měl být zachován rovný přístup ke všem členským státům Evropské unie, mělo by pro Českou republiku dopadnout dobře. Vždyť i Německo prodloužilo operátorům celoplošných sítí pro pozemní televizní vysílání kmitočty pro DVB-T2 do roku 2030 zdarma, aniž to Brusel rozporoval.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).