Názory k článku Jak vznikla HDTV a co ji čeká do budoucna?

Daleko, nejlépe až z Japonska.... :-)

Cenová politika poněkud neodpovídá technologickému rozvoji. U Sony je to možná ještě složitější a méně pochopitelné. Proč mají v Praze v Datartu 40W4000 ve dvou prodejnách odlišnou cenu o 3000Kč a rozdíl je jen v tom, že jedna prodejna má konkurenční prodejnu Sony přes uličku v nákupním centru? Proč značková prodejna Sony nabízí vedle sebe 40W4000 a 40W4500, kde vybavenější 4500 je jen o 2000Kč dražší. Ale nejsou na skladě! Fabrika bude dále chrlit další nové TV, nové modely, větší obrazovky, 200Hz technologie a těch starších se budou muset prodejci zbavit i za cenu nižší marže a Sony snížením velkoobchodní ceny. Konkurence k tomu jen přispěje. Takové jsou zákony trhu, bez ohledu na časové výkyvy kurzů.

A proč by měly? Jsou to pojmy naprosto nezávislé.

co znamena "jasové" rozlišení (576 x 720) bodu?
proc je spojovana komprese MPEG-4 AVC jen s DVB-T2, kdyz aktualne funguje i v beznem DVB-T?

Dobrý den,chtěl jsem se jen zeptat,zapnul jsem digitální satelit,že se podívám na STV1 STV2 a na obrazovce se mi ukázalo,že nemám oprávnění sledovat tento program a to mám kartu TT proto se ptám jestli je chyba na mé straně a nebo je chyba u SKYLINK děkuji

zrovna jsem uvažoval o větší obrazovce než je 42" -).

Výraz "jasové rozlišení" je celkem korektní. Zdůrazňuje totiž fakt, že udávané rozlišení obrazu se týká jen a pouze jasového kanálu. Barevné signály se přenášejí s polovičním rozlišením. Podobně tomu je i u A-TV, kde je rozlišení barevného kanálu ještě menší!

Dovolím si oponovat - ten obrázek v článku není důkaz. To je pouze marketingově upravený obrázek. Nic víc.

Proč by kódování obrazu a TS - transport stream - spolu neměly souviset?

Já bych ale právě oponoval v tom, že rozměry obývacích pokojů už nedovolují větší rozměry TV. Je jen otázka blízké budoucnosti, kdy obrazový panel na stěně obývacího pokoje bude připomínat sledování 70mm filmu v kině. Úhlopříčka obrazu tak velmi rychle může dosáhnout 2-3m. V takovém případě ale budou dále stoupat nároky na rozlišení obrazu, a to právě kvůli malé pozorovací vzdálenosti. V 70mm kině je optimální pozorovací vzdálenost od plátna daná rovnostranným trojúhelníkem tvořeným rozměrem projekční plochy. Je tak snadné vypočítat, že při pozorovací vzdálenosti 3m je optimální šířka obrazové plochy cca 3,5metru. Při formátu 16:9 je výška takové plochy cca 2m a úhlopříčka 4metry t.j. 158" Takový rozměr obrazu ale určitě bude potřebovat mnohem vyšší rozlišení než pouhých 1080 řádků. Pokud jde o další etapu HDTV, pak jsem celkem optimistický. Vertikální rozměr obrazu kolem 2m není mimo možnosti běžného obývacího pokoje. Řekl bych, že je to tak akorát!

Je to jako u sitovych protokolu. Jednou vam TCP/IP tece pres kroucenou dvoulinku, jindy zase pres opticky kabel. Ta same tady, jednou se vam MPEG2 TS prenasi pres DVB-T a jednou pres DVB-T2. A pak jeste obraz - jednou vam MPEG2 TS prenasi MPEG2 obraz, jindy vam prenasi MPEG4. Stejne jako pres TCP/IP tecou ruzne druhy dat, jednou FTP, jindy HTTP...

Ten obrazek v clanku je totalni hnus, klasickej pripad marketingove prekroucene reality, vubec nechapu, jak tohle muze myslet nekdo seriozne. A jak to ostatni bezmyslenkovite prijimaji. To jste se vsichni uplne zblaznili? Tam jde jenom o tom, jakej to ma bitrate a jakou kompresi. To vam klidne vyfotim fotku treba 50MPixelovym fotakem, dam ji slusnou kompresi a vsichni mi sezerete, ze 3MPix fotak je na tom mnohem lepe

A ten pochazi odkud?

A jak ten screenshot vzniknul? Nekdo vyfotil HD obraz a pulku rozmazal ve photoshopu? ;-) Opravdu, vazne, zajima me, jak tyhle screenshoty vznikaji a jakou maji tim padem vypovidaci hodnotu, protoze podle me naprosto falesnou

Tak jsem si precetl diskusi, ale jak vznikl screenshot jsem se nedozvedel...

Nejaky komentar tam k tomu je, ale jak je to doopravdy se tam opet nepise. Pro me je to proste falesna marketingova konstrukce...

nono to jen takto nebude! Větší než 72 cm obrazovky se nevyráběly vlastně jen proto, že už se "neprotáhly" dveřmi!!! A taky hmotnost takového televizoru by byla značná. To takové LCD, či pozdější OLED (dočkáme-li se) může být vysoké třeba až 180 cm, a pokud ho při trnsportu nebudeme muset "ohýbat", do bytu bysme ho dostali... A rozlišení? Je nutno se taky podívat na fysiologii lidského oka! Na full HD televizorech SONY mají nálepku, že obraz se má sledovat ze vzdálenosti 1,6 m! Proč? Inu proto, že z pozorovací vzdálenosti 3 m moje (ale snad i Vaše) oko již to úžasné zlepšení obrazu ani nezaregistruje! Naše byty se budou muset trochu proměnit, televizi budeme pozorovat ze vzdálenosti třeba 1,5 - 2 m, tomu se bude muset podřídit i ustavení sedacího nábytku, holt, bytoví architekti by si to měli uvědomit a už nyní navrhovat líbivá řešení interiéru. pro pozorovací vzdílenost cca 3 m stávající SD rozlišení zcela vyhovuje....

V "radiovem" prostredi ano, v DVB je opravdu omezena.
Nikoliv vsak v prostredi vlaknove IPTV.
Za tyden budu natahovat kabel s 24 vlakny do naseho panelaku.
Jelikoz je to SM, tak v 4 kanalove WDM technologii by maximalni datovej tok do panelaku (33 bytu) mohl byt (10GBps x 24) x 4 = 1TBps = cca 30Mbps do kazdeho bytu.
Pokud se vsak poridi lepsi technika, tak lze dostat vic barev na vlakno a taky rychlejsi tok na vlaknu (normy s 100Gbps rychlosti).
Cili je tu potencial do budoucna, zvlast kdyz to bude vlakno az do NIXu.
Mimochodem nam na tomto vlakne ISP nabizi IPTV s priblizne 50-ti programy.

Protoze jsou signaly 4:2:0 a 4:2:2 - trebas ;-)

Oba vime, ze je to v IP slozitejsi nez jen natahnout kabel. Takze bych temi cisly nesermoval.

Oo mit nejaky distribucni system, ktery zvladne stovky Mb/s per kanal a dostat to do nekolika tisic baraku neni uplne trivialni, i kdyz mate kabely v zemi.

Jdou ruku v ruce s HDTV.Jak vznikla HDTV:Film.prum.prichazel masovym kopirovanim o velke penize.Prisel s navrhem na zmenu,neco za neco:HD pozitek ze sledovani filmu,bez moznosti zaznamu v HD kvalite(HDCP).A kdyz,tak za poplatek a na adresni HW,tzn.nahravku neprehraji na vecirku u sousedu,leda s celou domaci sestavou.
Budoucnost:HDCP v nasich zarizenich zatim spi,ale vsichni ho tam mame.Je mozne,ze budoucnost bude opet SD a za HD si budem priplacet na jednotlive porady.

Zdravim vsetkych diskutujucich, u nas na Slovensku sa rozhoduje medzi MPEG2 a MPEG4. niektorí tvrdia, ze staci MPEG2. Nie som odbornik na tuto problematiku, preto by som bol rad, keby mi niekto z vas odpovedal na niektore nejasnosti: Ak sa vyberie kompres.standard MPEG2, je pravdou, ze skor ci neskor bude nutne prejst na vyssi standard?..nie je rozumnejsie hned zvolit MPEG4? Aky je rozdiel v nakladoch MPEG2 a MPEG4(ked odhliadneme od cien a dostupnosti STB pre MPEG4)? Lebo vraj naklady su problemom... Na druhej strane u vas v Cesku mate MPEG2 a myslim, ze nemate vsetok priestor v multiplexoch zaplneny - cize je MPEG4 pre slovenske pomery (2 komercne multiregionalne stanice + verejnopravna) podla vas zbytocny alebo je to nevyhnutnost do buducnosti, ktorej sa aj tak nevyhneme? A este by ma zaujimal nazor na DVBT2 - v kombinacii s MPEG2 a MPEG4. Dakujem!

s vyhledem par let do budoucnosti bude pouzivana komprese MPEG4. Ale ne na DVB-T ale na DVB-T2 (duvodem je vyssi bitovy tok ktery bude nutny na HDTV).
Takze nas vymena prijmacu stejne nemine.

Momentalni situace je takova ze se pouziva jak MPEG2 tak MPEG4 (Slovinsko cast Francie a dalsi) a nevim o 2 zemich ktere by pouzivaly stejne vysilani (ze standartu se obycejne vezme jen cast pripadne se neco upravi, myslim to vazne). Coz zpusobuje vyssi naklady a tedy i fakt ze DVB-T prijmac je drassi nez podstatne slozitejsi DVD prehravac.

Doporucil bych pro Slovaky vytvorit dalsi standard, aby nevybocovaly z rady a mely particne drassi prijmace jez je nutne.

Preji hezky den.

Matematika říká něco jiného, váš CRT 81 cm má ekvivalent se stejnou výškou obrazu 16:9 coby 40". Takže vašich 50" je o značné poznání větší, určitě příjemné. Snad jediným omezením velikosti nových HDTV je vzdálenost, ze které oko vidí celý obraz, aniž by bylo nutno otáčet hlavou.

A nejen to.
Je treba si uvedomit, ze i kdyz je obraz v DVB-T v MUXu4 kodovan v MPEG4-AVC, tak prenos v norme DVB-T je porad MPEG2-TS !!!
Kdezto v norme DVB-T2 se mimo poctu nosnych a modulace QAM256 meni i TS a to na "MPEG4-TS". A samozrejme se v DVB-T2 meni i vice veci nez tyto.

Trochu porovnani... video MP4/AVC v transportu MP2-TS potrebuje pro "kvalitu" nejmene 8Mbps a v transportu MP4-TS jen 6Mbps.

Receno jinak, pokud CTU vyda pro DVB-T2 ty "spravne" vysilaci parametry (i pro splneni SFN), tak by se do jednoho MUXu vesli i 4 HDi80 programy.

Pozor: DVB-T2 neresi transport stream ktery se tam prenasi jen jde o jiny zpusob modulace (APSK) a jiny opravny kod (LDPC). Coz umozni prenaset pri stejnem pomeru signal/sum vice dat nebo prenaset stejne dat i slabsim signalem tedy vetsi odolnost prenosu.

Sice se predpoklada ze vyssi rychlost prenosu se bude hodit pri MPEG4 HDTV ale soucasne to umozni prenaset vice programu s MPEG4 SD.

PS: soucasny fandove kupujici MPEG4 compatible zarizeni budou mit po prechodu na DVB-T2 smulu. (prevni zarizeni s DVB-T2 se ocekavaji na konec tohoto roku)

A neplete si kodovani obrazu a TS. nesouvisi to spolu

Co se týká dalšího vývoje rozlišení obrazu definovaného normou pro veřejné (vzduch/sat/kabel) vysílání, souhlasím s autorem, i když ty důvody se mohou lišit. Daly by se však rozdělit do dvou kategorií:
1. technické - šířka pásma či datový tok, rychlost konektivity domácností k Internetu
2. komerční - trh bude možná už příští rok žádat něco zcela jiného, než jen větší obraz. Co takhle 3D - zcela jiný zážitek (návštěvník Imaxu ví, co mám na mysli). Přitom z technického hlediska není nutná dvojnásobná šířka pásma/datového toku.
V každém případě sledovat vývoj v tomto směru bude i nadále zajímavé.

Článek je velice pěkný a poučný, ale předpoklad že se uhlopříčky zastaví někde mezi 45-50 palci mi příjde nesmyslný.
Nedávno jsme vyměnili CRT 81cm 4:3 za PDP 50palců (127cm)16:9 a nutno podotknou že výška obrazu zůstala více méně zachována. Ovšem všechny detaily které přineslo FullHD jsou pohodlně sledovatelné cca ze 2m přičemž máme obývák dlouhý cca 5m. Jednoduchou matikou tedy dojdeme k závěru že optimální rozměr pro náš obývák by byla 100 palcová TV s poměrem stran 16:9. Momentálně není nic takového dostupné (alespoň v kategorii do 100 000 kč).

Netvrdím že je 5m dlouhý a dostatečně široký obývák nejrozšířenější rozměr, ale předpokládám že pod 2,5 metrů nejde opravdu téměř nikdo. A to snad ani v dětském pokoji či bytě. Takže za předpokladu dostatku financí vidím při poměru stran 16:9 50 palců jako rozumné minimum.

Nemluvě o tom že jsem kdesi zaslechl že budoucnost zobrazovačů nás čeká ve formátu 21:9 (standartní formát filmů v kině). Kde by uhlopříčka při zachování výšky byla ještě mnohem větší.

Máte pravdu, větší je, ovšem jistě se shodneme na tom že 5m pozorovácí vzdálenost by snesla ještě o slušný kus větší zobrazovač, momentálně to při sledování HD filmu řeším tak že přesunu gauč před konferenční stolek kdy jsem od TV cca 2-2,5 metrů a to je dle mého osobního názoru optimální.

Jinak se omlouvám že byl předchozí příspěvek zabalen v takovém množství nesmyslného balastu, mezi nímž původní sdcělení zaniklo.

Znám jen jednoho člověka, který má větší plazmu, než-li je 42". Nejrozšířenější velikost v ČR je stejně a bude 32", neboť jak autor dobře píše - obýváky se zvětšovat nemohou a také proto, že v CRT podobě byla nejrozšířenější úhlopříčka 72cm a lidi tak koupí 32" nejsou zase tak v "šoku", jako by koupili 42". Článek také hodnotím velice kladně, osobně se nejvíc těším např.na 3D TV :-) (to už asi budu v důchodu)

Eniku, jsem blbej na matematiku .... jak daleko se má sledovat plazma Ready velikosti 106?

A co je lepší na demux - TS či MPEG? Bude výsledek na DVD rozdílný pokud se udělá přes TS?

Víte co? Já bych Vám doporučil hned spíš MPEG-8 :-))) Nebude to lepší? Kdepak, MPEG-4 není budoucnost, to je spíš problematická a drahá současnost. Už se o tom přeci mlelo dost ...

Zase jednou střízlivý technický článek plný faktů, bez emocí a protěžování některé z TV platforem. Že má ale autor i svůj osobní názor, za který se nestydí, jen vítám. Jen mi připadá náznak toho, že majitelé větších úhlopříček než 42" nejsou standardem, poněkud provokativní. A nebo, speciálně pro ně, se bude vysílat i ve vyšším rozlišení než 1080p 50?

Já si to vykládám tak, že pouze u těchto bodů musí být obsažena i jasová složka reálného obrazu. U zbylých by to bylo v rámci synchronizačních a dalších servisních informací zbytečné, stejně by je divák neviděl.
Ono označit aktuální provoz MUXu4 za běžné DVB-T také není úplně přesné. Oficiálně je to jen experiment pro zkoumání možnosti šíření a příjmu a je velká pravděpodobnost, že nakonec brzy skončí MPEG-4 AVC v DVB-T2 jen pro placené služby. Éra přibývání neplacených programů musí někdy vyčerpat balík peněz z reklam a pro komerční TV bude existovat další možnost rozvoje jen přes placené služby. Alespoň z dnešního úhlu pohledu to tak cítím. Jak velké/dlouhé bude to brzy, pochopitelně netuším.

Pokud se nemýlím, při přechodu z 72cm CRT 4:3 obrazovky na LCD nebo plazmu s formátem 16:9 a úhlopříčkou 32", se žádné "šoky" nekonají. Výška pozorovaného obrazu je dokonce menší a proto při sledování pořadu ve formátu 4:3 a neupravování zobrazení (přiznání postranních černých pruhů), je výsledný dojem vlastně "horší". Mám doma odzkoušeno, že při pozorovací vzdálenosti 250cm je z kvalitního zdroje obraz na 40" TV stále ještě dobrý. Proto ani 42" nemůže být pro naše malé obývací pokoje limitem. Z mého okolí sice neznám osobně nikoho, kdo by měl větší než 42", ale ze zdejších diskuzí a sledováním některých prodejů pro mne vyplývá, že to ale až tak velká rarita nemusí být. Občas má někdo doma "králíkárnu" opravdu jen pro králíky, sám v ní nebydlí a bydlí v místnostech s možností podstatně větších pozorovacích vzdáleností. Že se trend na 32" neustálí je vidět i na tom, že pro plazmu je to vlastně většinou minimální rozměr v nabídce výrobců a jak budou časem zákonitě klesat ceny, počet TV s 47" a většími zobrazovači, bude v našich domácnostech narůstat.
Proto považuji TV s 42" teprve za první stupínek k diváckému šoku z opravdu většího obrazu, na který si většina diváků ale lehce zvykne. Zejména, když se teď bude nabídka HDTV, alespoň z DVB-S a DVB-C šířených stanic, dynamicky rozšiřovat.

Narozdíl od PC, kde se používají složky RGB pro vyjádření barvy a jasu pixelu, se u videotechniky používají složky jasová a 2x rozdílové složky nesoucí informaci o barvě. Omezením rozlišení jen barvonosných složek umožňuje snadno snížit datový tok díky tomu, že lidské oko je podstatně více citlivé na rozlišení jasu než barvy.

Prakticky to znamaná, že DVB (ale i DVD) ve standardním rozlišení 720x576 přenese jas, avšak barva má jen polovinu v X i Y, tj. 352x288 bodů.

Tento princip omezení informace není specifický digitálnímu přenosu. U analogového signálu je to obdobné, barevné složky mají omezenu šířku pásma a v případě soustavy PAL způsbem ještě drastičtějším (ve vodorovném směru).

V hre je niekolko vrstiev. Tento zoznam nemusi byt vycerpavajuci:

1. fyzicka vrstva, ktora prenasa surovy datovy stream, tym moze byt napr. DVB-T, DVB-T2, DVB-S, tieto sa lisia hlavne modulaciou, ale aj inymi parametrami
2. dopredne opravne kodovanie (FEC), u klasickeho "jednotkoveho" DVB sa pouziva Reed-Solomon
3. multiplex (kontajner), ktory definuje, ako spojit niekolko elementarnych streamov do jedneho datoveho toku. Napr. mpeg2ts.
4. individualne kodeky, ktore su pouzite na kodovanie elemntarnych audio a video streamov. U videa sa pouziva MPEG2 alebo MPEG4/AVC, oznacovany aj ako H.264 (spolocny standard MPEG a ITU). Zvuk byva obvykle kodovany pomocou MPEG1 layer 2 (aka MP2), AC3 alebo AAC (aka MP4).

Kodovanie obrazu a TS spolu suvisia len v tej miere, ze pouzity kontajner (tranposrt stream) musi podporovat pouzitie daneho kodeku. mpeg2ts podporuje pouzitie MPEG2 aj MPEG4.