Více

Jak se změnily plány Českého rozhlasu na digitalizaci?

Vůdčí role České televize v oblasti televizní digitalizace umožňuje rychlý rozvoj terestrického vysílání i v oblastech, kam komerční televize dosud nezavítaly. Jaké plány má ale v oblasti digitálního vysílání Český rozhlas? I on by měl sehrát na rozhlasovém trhu vůdčí roli, pokud se má celý proces hnout vpřed. Jak je ČRo na tuto situaci připraven? Kterému standardu dá v nejbližších letech přednost? A změnily se nějak jeho digitalizační plány po letošní výměně generálního ředitele?

Vedení rozhlasu chce zkorigovat digitalizační proces

Nový generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek krátce po svém zvolení letos v září korigoval plány této veřejnoprávní instituce v oblasti digitálního vysílání. Mimo jiné ohlásil výrazné šetření, které se dotkne všech oblastí, digitalizaci nevyjímaje. Prioritou v blízké budoucnosti mělo být digitální vysílání v pilotních multiplexech DAB a DAB+. Ty ale ještě neexistují a operátoři vyčkávají na moment, kdy Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vypíše výběrové řízení na digitální rozhlasové multiplexy provozované v dnešním III. televizním pásmu (na kanálu 12).

Medek se ale chce v nejbližších letech zaměřit na programový rozvoj současných stanic ČRo v analogovém vysílání, zatímco pokrytí většiny území republiky digitálním signálem chce v nejbližších letech zajistit přes televizní DVB-T multiplex 1, který provozuje Česká televize společně s Českými Radiokomunikacemi. Podobný plán potvrzuje i zástupce ředitele úseku techniky a šéf projektu digitalizace ČRo Pavel Balíček, který vidí DVB-T jako jedinou možnou platformu, která dnes připadá v úvahu pro provoz rozhlasového vysílání na větším území. Rozvoj sítě multiplexu 1 jde podle plánu, nastaveného Technickým plánem přechodu, a podle toho také narůstá počet diváků a posluchačů na této technologii. Spolupráce s Českou televizí je v zásadě bez problémů, technické potíže nejsou časté, posledně byly jen trochu zmatky v EPG v souvislosti s posunem času. V mnoha případech ale touto cestou dojde k dosažení větší kvality příjmu, nemluvě o komfortu ovládání a přehlednosti programů díky EPG, říká Balíček.

Mux 1 - pokrytí ČR k 1.12.2009

Aktuální dostupnost DVB-T multiplexu 1 v České republice. Po kliknutí mapu zvětšíte. Zdroj: Česká televize

ČTĚTE TAKÉ: Nový ředitel Českého rozhlasu pozdrží digitalizaci

DAB je pro Český rozhlas stále jen výhledová platforma

Z dlouhodobého hlediska ale ještě rozhlas neuvažuje o zásadních změnách, které by měly doprovázet rozhlasovou digitalizaci. A podobné změny ani není možné provést bez znalosti podrobného plánu přechodu na rozhlasové digitální vysílání v čistě „rozhlasových“ standardech (DAB, DAB+, DRM, DRM+, apod.). To potvrzuje i předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák, který říká, že není možné uvažovat o větším udělování kmitočtů pro rozhlasové digitální sítě, dokud nebudou jasné podmínky přechodu ze zemského analogového na zemské digitální rozhlasové vysílání. Momentálně není možné spolehlivě naformulovat podmínky výběrového řízení, pokud nemáme v ruce plán, jak bude digitalizace rozhlasu pokračovat, říká Dvořák.

Rizika podobného postupu si uvědomuje i Český rozhlas. Proto zatím nezahájil dlouhodobé vysílání v systému DAB ani v experimentální rovině. Jakékoli dlouhodobé testy nebo pilotní projekty vždy narážely na nesouhlas (či nemožnost) ČTU udělit dlouhodobější oprávnění k provozu rozhlasového kmitočtu. Pro testovací účely je možné udělit oprávnění pouze na dobu 30 dnů, výjimečně pak oprávnění prodloužit či udělit opakovaně. Pro dlouhodobé (či trvalé) udělení oprávnění ve prospěch ČRo pak stále chybí legislativní základ, upozorňuje Pavel Balíček.

Vysílání v L-bandu? Uvidíme podle zájmu operátorů

Pavel Balíček

Pokud jde o provozování digitálního vysílání v pásmu L-band, pro který ČTÚ nedávno vypsal veřejnou soutěž, to je zatím i pro rozhlas veliká neznámá. Problémem jsou nejen vyšší provozní náklady a malá dostupnost přijímačů, ale i fakt, že výrazné investice do digitálního vysílání se zřejmě odehrají až s uvolněním III. televizního pásma, zatímco L-band bude sloužit pouze jako doplňková nebo experimentální platforma. I rozhlas má zájem prioritně o III. televizní pásmo, ale nebrání se ani spolupráci s jinými operátory i soukromými stanicemi na různých podobách digitálního vysílání.

Uvidíme, jaký zájem operátorů vyvolá probíhající tendr na kmitočty pro DAB v pásmu L. Na jednu stranu stále trvá zájem ČRo získat jako operátor oprávnění ke kmitočtům pro veřejnoprávní rozhlasový multiplex ve III. pásmu, na straně druhé by se rozhlas nebránil využít pro určitou dobu nabídku jiných operátorů na službu vysílání DAB v různém rozsahu (územním i objemovém), a to i společně s jinými komerčními broadcastery, potvrzuje šéf digitalizace Českého rozhlasu Pavel Balíček.

ROZHOVOR: Pavel Balíček: Pro Český rozhlas je DVB-T dočasné řešení

ČTÚ se zatím zdráhá vypsat III. televizní pásmo

Samotný telekomunikační úřad zatím nevypíše tendr na III. televizní pásmo, byť by tak mohl učinit. Z technického hlediska tomu nic nebrání, kmitočtové kolize se současným analogovým televizním vysíláním jsou jen na dvou místech republiky. Předmětné kmitočty by mohl ČTÚ z tendru vyjmout a výběrové řízení vypsat. Digitální vysílání ve III. televizním pásmu přitom vzbuzuje zájem významných potenciálních operátorů – Českých Radiokomunikací a příbramské společnosti Teleko, která se testům digitálního rozhlasu dlouhodobě věnuje. Nelze vyloučit i další zájemce, případně operátory ze zahraničí.

Jenže ČTÚ chce s III. televizním pásmem počkat až na moment, kdy dojde ke schválení plánu přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Tento dokument by pak byl závazný pro všechny subjekty na rozhlasovém trhu, které se k němu připojí. Některá rádia tak už podmíněně učinila, výměnou za to získají transformační licence pro analogové vysílání, které budou platné až do roku 2025. Kdy ale dojde ke schválení plánu přechodu, zatím není jasné. Nicméně, ČTÚ i tak nechce bez tohoto dokumentu vydávat kmitočtové příděly pro třetí televizní pásmo. Jakmile se jednou udělí kmitočtový příděl, nelze jej vzít zpět. Proto chceme počkat s tendrem na III. televizní pásmo do doby, než se situace na trhu vyjasní, říká předseda úřadu Dvořák.

K TÉMATU: Pavel Dvořák: Tendr na digitální rozhlas se týká pouze L-pásma

Podle šéfa Rady ČTÚ je probíhající tendr na L-band dostatečným uspokojením požadavků trhu. Toto pásmo je v současnosti volné, a není o něj výrazný zájem. I díky tomu má úřad příležitost otestovat si poptávku na trhu, a podle zkušeností z tohoto tendru může pak zlepšit podmínky příštích řízení. Navíc, jelikož toto pásmo není pro operátory natolik lukrativní, úřad neriskuje ani případné žaloby, protože je veliký předpoklad, že se podaří uspokojit každého operátora, který by o příděl v L-bandu požádal. My to výběrové řízení vyhodnotíme, i kdyby se tam přihlásil jen jeden účastník. Je to otevřené, a operátoři mají možnost předložit nabídky a vystavět první sítě. Kdybychom ten tendr nevypsali, frekvence by zůstaly nevyužity, dodal Dvořák.

DAB/DAB+ teoretické pokrytí Prahy

Mapa teoretického pokrytí Prahy signálem zemského digitálního rozhlasu ve standardech DAB a DAB+ při použití jednoho vysílače pro III. pásmo nebo osmi vysílačů pro L-pásmo (Zdroj: České Radiokomunikace)

Český rozhlas v DVB-T naráží na nízký datový tok

V případě snahy posílit svou pozici v „televizní“ digitální síti DVB-T ale může Český rozhlas narazit na problém nízkého využitelného datového toku pro jednotlivé programy. V současnosti má ČRo k dispozici přibližně 1,5 Mbit pro svých sedm programů, a Česká televize jakožto provozovatel multiplexu neplánuje navýšit datový tok pro rozhlasové služby, spíše naopak. Podle Pavla Balíčka z ČRo tak rozhlas přistupuje k selektivnímu rozdělení datového toku pro jednotlivé programy podle jejich náročnosti a kvality.

Současné datové toky jednotlivých programů jsou nastavené (prakticky od počátku) podle charakteru programů. Nejkvalitnější D-dur vysílá v 256 kbit/s, hudební programy jako ČRo-3 Vltava a ČRo Radio Wave v 192 kbit/s, smíšené programy (více mluveného slova) ČRo-1 Radiožurnál, ČRo-2 Praha a ČRo Leonardo vysílají s datovým tokem 160 kbit/s, a ČRo Rádio Česko monofonně s tokem 96 kbit/s, samozřejmě s kódováním MPEG1-Layer II. K celkové zabrané šířce datového toku v multiplexu je potřeba přičíst i značný podíl programů do tabulek EPG, říká Balíček.

NAPSALI JSME: Ovlivní odsun digitalizace Českého rozhlasu tendr na první síť T-DAB?

Prostor pro nové programy lze zajistit jen přerozdělením datového toku

Výrazné změny rozhlasových služeb v DVB-T zatím nejsou v plánu. Generální ředitel ČRo Richard Medek sice má v plánu spustit novou stanici mluveného slova, která by kombinovala obsah z ČRo 1 Radiožurnálu, zpravodajského Rádia Česko nebo publicistické stanice ČRo 6. V případě zřízení podobného programu by ale došlo ke sloučení Rádia Česko a ČRo 6, tudíž by v digitálním vysílání nebyla potřebná kapacita pro další program. Rozhlas však má i řešení pro případy, že by bylo potřebné navýšit počet stanic v DVB-T.

Pokud by byla potřeba zařazení většího počtu našich programů do veřejnoprávního multiplexu, museli bychom se dohodnout s Českou televizí. Příliš nepředpokládám, že by mělo dojít k navýšení našeho celkového podílu. Mělo by to dopad jak na ceny za služby, a ovlivnilo by to i kvalitu televizních programů. Proto předpokládám, že bychom to řešili spíš jiným přerozdělením datového toku pro rozhlasové programy, nebo případnou změnou obsahu některých vysílaných programů, dodává šéf digitalizace ČRo.

Český rozhlas kolaudace 8

Český rozhlas počítá s prostory pro nové stanice v zrekonstruované budově.

DRM zatím rozhlas neplánuje využít

Poměrně nevyužitá zůstává i platforma DRM, která umožňuje digitální vysílání na středních vlnách. Český rozhlas jako jediný subjekt využívá DRM pro vysílání do zahraničí – program ČRo 7 Radio Praha – který se fyzicky šíří z vysílačů na Britských ostrovech. Další využití této platformy zatím rozhlas neplánuje. Nevidím zásadní výhody platformy DRM proti DAB pro národní vysílání, a ani praxe v zahraničí zatím tomu moc nenasvědčuje. Přes všechny snahy je minimální nabídka přijímačů, zvuková kvalita programu vzhledem k omezeným bitovým tokům není dostatečná pro hudební program a počet programů nebo možnost multiplexu je horší než u DAB (resp. DAB+). Takže využitelnost DRM je spíš pro informační kanál s národní působností nebo nadnárodním pokrytím, a zatím nebyl u nás požadavek tuto platformu více využít, uzavírá Pavel Balíček, vedoucí projektu digitalizace Českého rozhlasu.

Anketa

Která platforma je pro Český rozhlas v nejbližších letech nejvhodnější?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 12. 2009 22:39

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+