Více

Jak se na digitalizaci dívá televize Prima

Česká televize a Nova seznámily novináře se svým pohledem na digitalizaci a chystanou novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání na speciálních tiskových konferencích minulý čtvrtek. Televize Prima žádnou speciální tiskovku k digitalizaci nechystá, z dopisu výkonného ředitele Petra Chajdy ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Římanovi lze ale vyčíst, jak si česká komerční dvojka představuje ideální přechod na zemské digitální vysílání.

Nejdříve vyřešit regiony

Oproti Nově je televize Prima v trošku jiné situaci. Nemá samostatnou licenci pro celoplošné zemské vysílání, ale musí se dělit o kmitočty s několika regionálními televizemi. Fakticky to vypadá tak, že na kanálech všech hlavních vysílačů, které Prima získala v roce 1994 udělením celoplošné licence, vysílají i regiony a Prima je s nimi sdílí. Regionální televize se pak v přesně stanovených časech, které jsou dané licencí a také dohodou mezi Primou a jednotlivými regiony, připojují do jejího celostátního vysílání. Takovou symbiózu si ale Prima v digitální éře nepřeje.

Není divu: regionální televize nemůžou a ani nechtějí investovat do hodně atraktivních pořadů, věnují se pouze regionálnímu zpravodajství a publicistice. Když pak přepínají vysílání zpět na celostátní program Primy, „vrací“ se s nimi často méně diváků, než kolik jich Prima regionům předala před odpojovaným vysíláním. To chce Prima přechodem na digitální vysílání změnit: hlavní program chce zachovat „čistý“ a regionům nabídnout jiný „centrální program“, do kterého by se připojovaly dle libosti, klidně i v hlavním večerním vysílacím čase. Tak to také napsal výkonný ředitel Primy Petr Chajdadopise ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Římanovi.

Rumburaci na jiný kanál?

Jaroslav Berka

Dle našeho názoru je třeba zákonem zrušit povinnost koexistence provozovatele celoplošného vysílání s provozovateli regionálního vysílání a změnit ji na oprávnění. Historická příčina této nucené koexistence, jíž byl nedostatek kmitočtů, v digitálním vysílání odpadá, píše Chajda. Takzvaní „Rumburaci“, jak regiony kdysi nazývala bývalá ředitelka Primy Kateřina Fričová, by podle něj mohli vysílat s novým centrálním programem za podmínek, které si sami určí a v libovolných časech. Naše společnost deklarovala, že je ochotna dodávat nový centrální program pro všechny regiony včetně regionů RTA, dodává Chajda s tím, že RTA stejně s největší pravděpodobností získá jednu kompenzační licenci pro celoplošné digitální vysílání za to, že vrátí analogové kmitočty regionálních televizí, které vlastní.

Další licence byla RTA udělena v licenčním řízení, jehož právoplatnost napadli neúspěšní žadatelé. Celkem by tedy RTA mohla získat tři celoplošné digitální licence (včetně sdílené regionální sítě). Majitel RTA a vydavatel internetového deníku Česká média Jaroslav Berka v minulosti ale opakovaně žádal, aby povinnost sdílení kmitočtů s regiony Primě zůstala i po přechodu na digitální vysílání. Pro regiony je takový model výhodný: více diváků získají ze společné existence s Primou než s nějakým novým centrálním programem, který si své diváky bude muset teprve najít. A počet diváků rozhoduje o ceně reklamních časů.

Regiony ještě jednou

K regionům se Chajda vrací ještě jednou. To když ministrovi Římanovi navrhuje, aby digitální novela vysílacího zákona zrušila podmínku, že jedna společnost nesmí vlastnit provozovatele regionálních televizí, které pokrývají více než 70 procent území České republiky. Pro Primu to je důležité, protože kromě RTA vlastní několik regionálních stanic, s nimiž sdílí analogové kmitočty, také ona sama. Respektive společnost Regio Media, která má stejného majitele jako Prima. Vlastníkovi Primy by se tak otevřela cesta k další celoplošné televizní síti, byť regionalizované. Provoz takové sítě by byl ale nesmírně drahý, protože rozpojování s spojování digitálního signálu je finančně náročné.

Prima regiony sdílené kmitočty mapka

Protože takové odpojování v případě Primy a „Rumburaků“ hrozí, navrhuje Chajda, aby televize dostávala z radiokomuni­kačního účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), dotace: Vzhledem k tomu, že regionální digitální pozemní vysílání s centrálním programem představuje nesrovnatelně větší technický a ekonomický problém než regionální analogové pozemní vysílání. Z radiokomuni­kačního účtu už dnes čerpají Česká televize a Nova v případě digitálního vysílání na Domažlicku, a stejnou dotaci získají i v případě severních Čech. Důvodem je „vynucená“ digitalizace k důvodu vzájemného rušení analogového 12. televizního kanálu s německým digitálním rozhlasem.

Nediskriminační přístup státu

Petr Chajda

Primě se čerpání Novy a ČT z radiokomuni­kačního účtu nelíbí. Sama by ráda digitálně vysílala i jinde než v Praze, kde je součástí přechodného multiplexu B, z finančních důvodů si to ale nemůže dovolit (žádný další program v multiplexu B nemá řádnou licenci pro pozemní vysílání a tudíž nemůže vysílat v jiných lokalitách, takže by Prima musela hradit náklady spojené s provozem celého multiplexu). Přístup státu vůči stávajícím provozovatelům vysílání by měl být rovný, transparentní a nediskriminační, říká mluvčí Primy Ladislav Pavlík. Právě kvůli tomu, že Prima nemůže čerpat z radiokomuni­kačního účtu a jako jediná z multiplexu B vysílá řádně, zatím digitální vysílání nerozšíří na Domažlicko ani Ústecko, kde by ji diváci uvítali nejvíce.

Shodně s Novou chce Prima zachovat v jakékoli fázi přechodu na zemské digitální vysílání stejné nebo vyšší pokrytí, než má dnes. Pokládáme za důležité, aby byla i v průběhu přechodu zachována současná dostupnost programu Prima TV, říká Pavlík. Prima dokonce na začátku příprav současného návrhu digitální novely postrašila diváky, že by mohli přijít o své oblíbené programy. Televizi se také nelíbí stávající podoba zákazu křížení vlastnictví mezi provozovateli digitálního vysílání a operátory digitálních sítí. Je nutno ho zpřesnit, a to jak po věcné, tak po legislativně technické stránce, neboť současný výklad působí značné potíže, konstatuje Petr Chajda. Není divu: stejného vlastníka má Prima i Czech Digital Group, provozovatel multiplexu B, v němž Prima digitálně vysílá.

Nezdražujte analog, zlevněte digitál

Martin Říman

Narozdíl od Novy se Prima ostře staví proti návrhu novely na extrémní stonásobné zdražení poplatků za využívání analogových kmitočtů, které by mělo provozovatele analogových televizí přinutit k přechodu do digitálních sítí. Zcela odmítáme navýšení poplatků za užívání kmitočtů k analogovému vysílání. Takovéto řešení není v evropském kontextu standardní a je ve své podstatě sankcí stávajícím provozovatelům za výkon již nabytých práv, píše Chajda v dopise ministrovi průmyslu a obchodu. Zdůrazňuje přitom, že Prima vlastní licenci pro zemské analogové vysílání platnou do roku 2018. Podle Chajdy by televize naopak motivovalo snížení poplatků za využívání kmitočtů pro zemské digitální vysílání.

Takové snížení by mohlo být pobídkou k urychlení digitalizace. Prominutí nebo snížení poplatků by mělo být závislé na vstřícném jednání provozovatele vysílání k procesu přechodu na digitální vysílání, navrhuje Chajda. Stát by měl také prostřednictvím radiokomunikačního účtu kompenzovat případné nerovné podmínky různých provozovatelů přecházejících na digitální vysílání (touto větou se Chajda v dopise vrací zřejmě k nevýhodě Primy s kmitočty sdílenými s regiony). Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) by pak podle Primy neměla mít právo určovat, v jakém multiplexu má ta která televize vysílat, ale také by se mělo výrazně omezit právo „must carry“, tedy povinného zařazování televizních stanic do různých vysílacích platforem.

Televize nesmí doplácet na must carry

Podle Chajdy by se mělo povinné zařazování programů používat jen ve velmi omezené míře. V případě nařízení takového must carry či nahrazení vůle provozovatele sítě úředním rozhodnutím musí být od počátku stanoveno, že žadatel ponese veškeré náklady spojené s jím požadovaným zásahem, které vzniknou provozovateli sítě, popř. ostatním provozovatelům vysílání v multiplexu, žádá Chajda. Tímto požadavkem se opět vrací k problematice regionálního vysílání na kmitočtech sdílených s Primou, protože tzv. must carry už dnes nutí kabelové operátory v regionech zajišťovat signál Primy s tím regionem, který se v dané lokalitě připojuje do pozemního vysílání Primy.

U pozemního digitálního vysílání by na základě must carry musel operátor multiplexu zajistit možnost odpojování jednotlivých regionálních kmitočtů k regionálnímu vysílání na původní pozici určené k celostátnímu vysílání Primy. Takové odpojování je ale finančně náročné, a projevilo by se také na výstavbě digitální sítě. V konečném důsledku by na něj mohly doplatit i ostatní televize zařazené do stejného multiplexu jako Prima, aniž by možnost regionálního odpojování samy využily. Rozšíření povinnosti must carry by ale mohlo způsobit další náklady i provozovatelům dalších vysílacích platforem, například satelitním společnostem nebo IPTV operátorům.

Požadujeme zrušení TPP

Pavel Dvořák

Ve shodě s Novou požaduje Prima zrušení nynějšího Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP). Před vydáním nového TPP by měl stát podle Chajdy rozšířit zmocnění ČTÚ tak, aby mohl a musel v dané oblasti, kde dochází k přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání, zohlednit stanovenou kvalitu a míru informační kampaně, pokrytí obyvatel signálem a reálnou dostupnost dotčeného programu. Naplnění všech těchto podmínek pro vypnutí analogového vysílání by mělo být podmínkou pro aplikaci termínů uvedených v TPP, požaduje Chajda. Prima však neuvádí, jak velkou si představuje například penetraci set-top-boxů v domácnostech dané oblasti, aby zde mohlo být vypnuté analogové vysílání.

Ostatně, toto číslo neříká ani televize Nova. Ta sice původně chtěla, aby konkrétně na Domažlicku mělo set-top-box v okamžiku vypnutí analogového vysílání devadesát procent domácností, po jednání s Českou televizí ale slevila na 55 procent. Generální ředitel Novy Petr Dvořák však minulý čtvrtek na tiskové konferenci zdůraznil, že jde požadavek, který se týká výlučně Domažlicka a že v dalších etapách digitalizace a v dalších oblastech bude Nova požadovat mnohem větší vybavenost domácností zemskými digitálními přijímači. Měření penetrace set-top-boxů, ale i úrovně a dosahu signálu, by se podle Novy i Primy měl ujmout ČTÚ ve spolupráci s operátory digitálních sítí.

Ne přechodným digitálním licencím

ADT logo velké

Mnohem nesmlouvavější je Prima v otázce takzvaných přechodných licencí pro zemské digitální vysílání, určených původním vítězům licenčního řízení na obsazení šesti pozic v přechodných multiplexech B a C, ale také tzv. programového multiplexu, kdy návrh digitální novely počítá s tím, že pokud jeden nebo více provozovatelů utvoří v rámci jedné digitální sítě sdružení o pěti televizních programech, pak pro obsazení šesté a další pozice v tomto multiplexu (po přechodu na kompresní standard MPEG-4) získají přednostní právo a nebude se na ni vypisovat licenční řízení. Prima obě ustanovení tvrdě odmítá. Stejně tak nechce, aby novela omezila možnost soudního přezkoumání rozhodnutí o udělení licence.

Omezením možnosti soudní kontroly rozhodnutí o udělení licence a zavedením institutu přechodné licence by došlo k zásahu do ústavně zaručených práv. Vstup nových provozovatelů, respektive programů na trh a zaplnění multiplexu je dle našeho názoru možné a nutné zajistit standardními prostředky, namítá Chajda. Právě institut takzvaných přechodných licencí je asi nejkontroverznější částí navrhované novely vysílacího zákona a může být považovaný za obcházení soudů, které dosud rozhodují o právoplatnosti loni udělených licencí šesti novým digitálním programům. Jeden z nich, plnoformátovou televizi Barrandov, Chajda donedávna vedl a zavedení institutu přechodné licence by ho z pozice generálního ředitele toho programu jistě potěšil. Z pozice výkonného ředitele Primy jde ale o jasný zásah státu ve prospěch konkurence.

Proti Nově a jejímu multiplexu?

Petr Dvořák smutný

Odmítání programového multiplexu a udělování licencí skupinám pěti digitálních televizí v jedné síti bez licenčního řízení pramení zřejmě z obavy před televizí Nova a Asociací digitálních televizí (ADT). Jak už bylo řečeno výše, například regionální síť RTA by mohla za příhodných podmínek vlastnit až tři celoplošně vysílané televizní sítě (byť by dvě z nich byly nutně regionalizované). Společně s televizí Nova a jejími bonusovými licencemi by RTA mohla nakrásně utvořit programový multiplex, převést síť na MPEG-4 a žádat o další programové pozice (jak pro Novu, tak pro RTA). Programový multiplex by mohli utvořit i sami členové ADT.

Podle Primy ale není zavedení tzv. „programového multiplexu“ vhodné před ukončením přechodu na zemské digitální vysílání. Teprve pak by měla být tato možnost uzákoněna. Petr Chajda sice neuvádí, proč programový multiplex odmítá, ale vzhledem k tomu, že i Prima společně s bonusovými licencemi a regionálními sítěmi vlastních regionálních televizí sdružených ve společnosti Regio Media a jejích bonusů by mohla utvořit také programový multiplex, důvod hledejme spíše v obavě před masovým přechodem na kompresní standard MPEG-4. Ten by nebyl v době, kdy jsou na trhu pouze přijímače pro MPEG-2 a nakoupily si je už statisíce diváků, příliš vhodný.

Kompenzační licence nevadí

Co Primě vyhovuje, je možnost získání dvou kompenzačních licencí v případě, že se do 10. října 2010 vzdá svých analogových kmitočtů (pokud to stihne až k 11. listopadu 2011, získá jen jednu). Primě překvapivě nevadí ani návrat reklamy na obrazovku České televize, nikoli však v úrovni jednoho procenta celkového vysílacího času, jak to obsahuje poslední návrh digitální novely, ale pouze půl procenta denně (jak to funguje dnes). I když to v dopise ministrovi průmyslu a obchodu přímo nezmiňuje, výkonný ředitel Primy Petr Chajda zásadně nesouhlasí s představou, že by stát v případě nutnosti odebral Primě i Nově analogové kmitočty násilním.

Dopis ministru Římanovi, jehož kopie putovala i na Úřad vlády premiérovi Mirku Topolánkovi, odesílal výkonný šéf Primy přede dvěma týdny. Podle mluvčího televize Ladislava Pavlíka na něj dodnes nedostala žádnou odpověď. V procesu digitalizace se snažíme komunikovat s příslušnými orgány státní správy, zatím však postrádáme adekvátní zpětnou vazbu, stěžuje si Pavlík.

Anketa

Jsou představy televize Prima o digitalizaci uskutečnitelné?

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 7. 2007 17:12

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+