Více

Hisense H43M3000 a H50M3300: příjemné překvapení ze solidně odvedené práce

Podařilo se nám získat na vyzkoušení dvojici televizorů nové čínské značky na našem trhu. Jsou si podobné a co platí o jednom, skoro vždy platí i o druhém. Na rozdíly upozorníme.

Nevím, kam si řadíte nejnovější v Česku se objevivší značku Hisense vy, ale já si ji zatím neřadím nikam. Po testu dvou výrobků to ani nejde, ať jsou jakkoli zajímavé. A Hisense H43M3000 a také Hisense H50M3300 zajímavé rozhodně jsou, včetně výborného poměru cena/výkon. To už ale předbíhám, takže zpátky na začátek…

Nabídka tohoto čínského výrobce produkujícího televizory i v Plzni, a to momentálně nejen pro Česko, ale pro celou Evropu, zahrnuje jednak TV a jednak bílou techniku, konkrétně chladničky a pračky. Nás ale zajímají televizory a v tomto případě – podle českých stránek – jde o 18 výrobků v úhlopříčkách od 81 do 191 cm.

Velmi široká je i tunerová škála zahrnující i modely s DVB-T2/HEVC, kterých je plných 16. Pokud jde o rozlišení, v nabídce jsou jak přístroje s HD Ready, tak s Full HD. Naprostá většina – jedenáct – je však Ultra HD, včetně obou recenzovaných. Ty jsou vybaveny středně lesklými obrazovkami s úhlopříčkou 109 cm (43"), resp. 127 cm (50").

H43M3000 za 12 490 Kč v rámci současné nabídky na českém trhu nepatří mezi ty zcela nejlevnější, protože TV o stejné velikosti a rozlišení seženete už kolem 10 000 Kč. Co do konkurence to tak – bez ohledu na vysokou výbavu – nebude mít jednoduché. Vzhledem ke zmiňované prodejní ceně se blíží výrobkům jako Philips 43PUS6101 (13 490 Kč) či Sharp LC-43CUF8462 (13 999 Kč), porovnáváno pochopitelně v rámci jednoho obchodu, a to bychom ještě měli brát v potaz výrobky o úhlopříčce 42 palců, tj. 107 cm.

Pokud zapojíme srovnání podle výbavy, ovšem při minimálních kritériích ve třech ohledech – rozlišení, DVB-T2/HEVC a podpora HDR – vidíme, že LG 43UH6107 přijde na 13 990 Kč, Samsung UE43KU6072 na 14 499 Kč a Philips 43PUS6401 na 15 990 Kč.

Pozice Hisense H50M3300 za 15 990 Kč je nesrovnatelně jednodušší. Ve své úhlopříčce patří společně s například Thomson 50UB6406 a Panasonic TX-50CX680E k těm nejlevnějším, ale tady nejde o srovnatelné produkty. Pokud se podíváme na alespoň částečně srovnatelné modely podle výše uvedených kritérií, budeme mít problém. Nejbližší, na který jsem o víkendu narazil, byl Panasonic TX-50DX703E, ovšem za 23 000 Kč.

A další výbava Hisense H43M3000, resp. H50M3300? Plné tunerové osazení, už funkční podpora HDR, chytré funkce, resp. aplikace, i když zatím bez těch českých, a také opravdu bezproblémová podpora HbbTV spuštěná hned po instalaci. Oba televizory využívající platformy na bázi Linuxu propojíte i s mobilním telefonem či tabletem, a to prostřednictvím funkce sdílení obrazovky a aplikace Anyview Cast, a spolupracují i s PC s Windows 10. Oba potěší i tím, že fungují neobvykle svižně a kupříkladu díky absenci prodlevy při vstupu do EPG předstihují v této oblasti drtivou většinu konkurence.

Hisense H50M3300: 127 cm za levno a velice dobře

Hisense H50M3300.
Autor: Hisense

Hisense H50M3300.

H50M3300 se od Hisense M3000 liší jen minimálně. Především jde o výkonnější procesor a o něco výkonnější audio systém, což je pochopitelné, a rozdíly jsou vidět i v tabulce na konci článku. V ní kupodivu narazíte i na to, že ve spotřebě rozdíly až tak markantní nejsou. Zdůrazňuji jen, že údaje jsou vzaty přímo z energetického štítku EU a technického listu, údaje na webových stránkách procházejí revizí a nejsou zcela spolehlivé.

Co do ceny, dělí oba televizory 3500 Kč. Za to získáte o pomalu 20 cm úhlopříčky více, byť při někdy nepatrně horších a zejména proměnlivějších obrazových vlastnostech, na druhou stranu například přehrávání HDR obsahu se mi zdálo lepší u H50M3300. Možnosti a výbava jsou prakticky totožné, stejné je menu nastavení, resp. volby pro obraz, zvuk, nahrávání či HDR.

I chování za provozu bylo podobné, resp. stejné. Bezproblémově pracovalo HbbTV na kanálech ČT, FTV Prima i vybraných kanálech skupiny Nova, na potíže jsem nenarazil ani u přehrávání obsahu ve 4K či HDR, kde opět chybí upozornění. TV se však přepne do správného režimu.

Hisense H50M3300 je podle mého vhodný pro toho, který chce za minimum peněz získat co nejvíce. A právě takto je podle mého názoru televizor pozicován.

Instalace s lehkostí, třídění včetně více kanálů najednou

Příjemné překvapení začalo už tady. Nejen počtem rozhraní, ke kterým se ještě dostanu, ale i softwarovou instalací. Samotné smontování je totiž velice jednoduché, protože dvojici plastových nožiček máte přišroubovánu v cuku letu. Zprovoznění televizorů se na DVB-T skládá ze dvou částí. První má pár kroků, je přehledně naznačena na obrazovce a jde o jazyk, umístění a připojení do internetové sítě. Druhá je od té první oddělena a spočívá v samotném výběru tuneru a ladění.

Instalace je provedena s lehkostí, jasným ovládáním a v perfektní češtině s povětšinou velkými znaky. A je také svižná, což mnozí ocení.

Televizor sice na závěr nenabídne setřídění naladěných kanálů, ale možná ho ani potřebovat nebudete. Pokud ano, tzv. Editaci najdete v menu Nastavení, Všechna nastavení a Kanál. A k mému překvapení šlo k přesunutí vybrat i více kanálů najednou, což už jsem dlouho neviděl.

Příjemné také je, že v rámci jedné obrazovky dostanete možnost vybrat si fyzické setřídění kanálů, až čtyři seznamy oblíbených a také můžete upravený seznam exportovat na USB médium nebo ho z něj naopak importovat. Tohle má Hisense uděláno opravdu výborně a nevzpomínám se, že bych to někdy někde viděl takto šikovně vymyšlené.

Na „dálce“ vše po ruce

Dálkový ovladač je pro obě TV stejný, má výborné rozložení a na všechna důležitá tlačítka od kurzorového kříže s OK uprostřed snadno dosáhnete. Včetně EPG, Home či seznamu kanálů (CH.List), i když ten se dá vyvolat i přes OK. Ovladač se také výborně drží a dobrému pocitu napomáhá i kvalitní plast s neklouzavým povrchem.

Vedle zmiňovaných tlačítek jsou mj. k dispozici i samostatná tlačítka pro teletext, Netflix, YouTube a Wuaki.tv, která jsou navíc zvětšená. Škoda, že se alespoň jedno nedá nastavit, ale to už si opravdu vymýšlím.

Samostatný blok pro multimédia má bohužel opět sdružená tlačítka pro rychloposuv a přeskok dále o kapitolu, skladbu apod., i když se v tomto případě delší podržení tlačítka chová jinak. Při přehrávání videa totiž u H43M3000 zajistilo skok o asi půl minuty, u H50M3300 nedělalo nic, resp. stále vyvolávala softwarové ovládání a rychloposuv. Kurzorová tlačítka pak v obou případech rovnou vyvolávají softwarové ovládání, které je tradičně pohodlné a přehledné.

Do menu nastavení vstoupíte přes ikonu ozubeného kolečka a nejprve vám jsou nabídnuty nejpoužívanější volby jako titulky pro daný kanál či výtečná volba „jen zvuk“ vypínající obrazovku. A je tu také zobrazena „historie“ práce s menu, což je užitečné. Škoda jen, že ani tady se v nabídce nedá kolovat, což platí například i o souborovém manageru v multimédiích.

V následujícím kompletním menu nastavení pak už narazíte na obvyklé volby jako obraz, zvuk, kanál atd. a pohybujete se v něm kombinací OK a šipkových tlačítek. A bohužel jednou je to tak a podruhé onak, takže to chce trochu zvyku.

Rychlé osmidenní EPG

Při přechodu neslyšíte žádné zvukové přerušení a neslyšíte ho ani při odchodu z programové nabídky. Ta se v DVB-T stahuje po vstupu na některou ze stanic konkrétního multiplexu a někdy to trvá trochu déle.

Po EPG, které ukazuje nabídku pro šest stanic a obsáhlý podrobnější popisek (kompletní vyvoláte přes Info), se můžete volně pohybovat, na kanál jste přepnuti po vybrání aktuálně vysílaného pořadu. Po vybrání pořadu budoucího, opět tlačítkem OK, je vám nabídnuto buď nahrávání, nebo upozornění a můžete si upravit čas. Televizory se však z pohotovostního režimu neprobudí.

Programovou nabídku sice nelze nijak filtrovat, ale vybrané tři druhy pořadů si v ní můžete barevně odlišit. K dispozici je i nápověda zabírající však jen přiměřené místo na obrazovce a celek působí velice kultivovaně. A hlavně – EPG je svižné, což u unixových systémů hned tak neuvidíte.

Slušná sada rozhraní, chytré funkce zatím bez domácích aplikací

Rozhraní je dost a dost. Jednak čtveřice HDMI, jednak USB, která jsou tři, z toho jedno verze 3.0. Na drobný problém jsem narazil u HDMI, kde se u televizoru píše, že jsou ve verzi 4K od 24 do 60 sn./s. Ve specifikacích je však napsáno, že jde o 2× HDMI 1.4 a 2× HDMI 2.0, tedy 4K, až 60 sn./s, což v této cenové relaci není nic proti ničemu. Mimochodem, audio vyvedete přes digitální optický výstup a nechybí tu ani plnohodnotný SCART, který není příliš často vidět.

Přehled aplikací vyvoláte tlačítkem Home a v základu je představuje jedna horizontální řada, v níž nejsou žádné české. A nejsou ani v knihovně aplikací. Nicméně české zastoupení pilně pracuje na jejich zprovoznění a připravují se mj. Pohádky, Stream, HBO GO a finalizuje se Voyo. To by prý mělo být k dispozici do konce roku.

Ze zahraničních aplikací nechybí YouTube či obvyklý Netflix, které také můžete vyvolat rovnou přes tlačítko na dálkovém ovladači.

HbbTV bylo naprosto bezproblémové a není třeba ho nikde povolovat, takže je k mání okamžitě po skončení instalace, resp. připojení k internetu. Vyzkoušel jsem ho především na stanicích ČT a FTV Prima a pracovalo rovněž na Óčku. Naopak na stanici Kino Svět se u obou přístrojů nabídka červeného tlačítka ani neobjevila.

Krátce jsem vyzkoušel i novinkové HbbTV spuštěné na některých stanicích CET 21 a fungovalo jak na kanálu Fanda, tak na Smíchově i Telce.

HbbTV stanice Seznam.cz TV pracovala bezchybně včetně úvodního automaticky spouštěného videa a bez potíží šlo také kdykoli přepnout na jiný kanál.

Napojení mobilu či tabletu zajišťuje aplikace Anyview Cast, kterou najdete mezi vstupy. I když se o kompatibilitě s Wi-Fi Miracast nikde nemluví, na mém telefonu LG Flex 2 s Android 5.1 stačilo Wi-Fi Miracast spustit, na televizoru odstartovat aplikaci a po chvíli bylo vytvořeno propojení. Následné spuštění například aplikace JOJ či Prima Play a některých videí ukázalo solidní kvalitu lehce pod úrovní standardního DVB-T, nicméně místy bylo vidět poměrně značné zpoždění, které ovšem neovlivňovalo synchronizaci obrazu a zvuku. Televizory byly přitom k mému routeru Netgear R7000, resp. pak i TP Link AC1900, připojeny přes Wi-Fi n a 5 GHz.

Přiměřená nastavení, slušné nahrávání i TimeShift

Přednastavené obrazové a zvukové režimy a manuální změny nastavení se provádějí trochu nezvykle, ale nakonec docela příjemně a zvykl jsem si na to rychle. To první se vybírá ve vodorovném menu, změny konkrétních nastavení se pak provádějí v menších oknech, což se ze začátku někomu možná může zdát nepřehledné.

Obrazových režimu je pět, včetně jednoho pro HDR. Zvukových je taktéž pět a velice nezvykle tu najdete i noční poslech zvaný „Pozdní noc“, což je doména spíše zesilovačů, A/V receiverů a domácích kin.

Manuálně u zvuku upravíte mj. pětipásmový ekvalizér, virtuální zvuk či zpoždění výstupu digitálního audia. Hisense ale myslí i na postižené osoby, takže jsou tu také volby pro ně a vypnout jdou i reproduktory TV jako takové.

U obrazových voleb vidíte obvyklý jas, kontrast a sytost barev, je tu i volba pro úpravu podsvícení, resp. nejen pro jeho procentuální hodnotu, nýbrž i pro případnou jeho dynamickou regulaci. V pokročilých volbách najdete ostrost, poměr zelená/červená či úpravu teploty barev ve třech stupních. Možnosti přiměřené.

Pro nahrávání a TimeShift, tedy přehrávání živého televizního vysílání se zpožděním, je zapotřebí libovolného USB média s maximální kapacitou 1 TB formátovaného jako FAT32 nebo NTFS, minimem je 8 GB. Není třeba ho také nijak speciálně párovat, podmínkou je ovšem minimální přenosová rychlost (bez upřesnění) 5 MB/s. Všechny potřebné informace najdete v solidní lokalizované příručce, která má jednu vadu – popis je prováděn nikoli pro české či slovenské menu, nýbrž pro anglické a tomu odpovídají i odchycené obrazovky.

Multimédia dovolují přehrávání per partes i najednou. Bez potíží jsem se také přes DLNA dostal na disk počítače s Windows 10 aniž bych instaloval cokoli dodatečného. Bohužel v souborovém manageru se opět nedá kolovat.
Autor: Bohumil Herwig

Multimédia dovolují přehrávání per partes i najednou. Bez potíží jsem se také přes DLNA dostal na disk počítače s Windows 10, aniž bych instaloval cokoli dodatečného. Bohužel v souborovém manageru se opět nedá kolovat.

Slušná kompatibilita, funkční podpora technologie HDR

Pokud televizor identifikuje USB médium, nabídne vám čtyři volby. Obvyklé přehrání podle druhu multimediálního souboru plus volbu všechny, která je nejvýhodnější. Multimédia také vidíte po zmáčknutí tlačítka vstupů a výstupů, resp. Home, Media.

Souborový manager se pohodlně ovládá, i když v něm opět nejde kolovat, takže přehrávání při objemnějším disku může být trochu náročnější. Najdete v něm i bezproblémově se chovající přístup na disk počítače přes DLNA, což v případě mých Windows 10 určitě platilo.

Fotografie byly na jedničku a přehrány byly snímky či grafika v JPG, PNG, GIF a BMP. A k mému překvapení i 3D fotky v MPO, resp. snímky à la JPG.

Muzika fungovala v MP3, WAV, WMA i ve FLAC. Přehráno bylo i šestikanálové DTS (FLAC) a díky operativnímu vypnutí obrazovky si poslech užijete i za výrazně snížené spotřeby energie. Oba televizory navíc v tomto ohledu nabízejí slušnou výkonnostní rezervu

Externí titulky u videa nestojí ani za řeč. Jednak byly vyvedeny miniaturním písmem, které nelze zvětšit, a jednak se jim nedá nastavit jazyková sada. V praxi jsou v podstatě nepoužitelné. Jinak jsem narazil na omezenější přehrávání některých druhů souborů jako MPEG-4, AVCHD či H.264. Video s H.265/HEVC například v MKV televizor přehrál bez potíží i v rozlišení Full HD.

Vyzkoušel jsem i 4K videa v H.265/HEVC. Mé základní testovací video doprovodilo u H43M3000 drobné škobrtnutí po startu, což není nijak neobvyklé (u H50M3300 bylo skoro neznatelné), jinak se na obou TV přehrálo bezchybně. V případě obsahu s HDR se televizory poslušně přepnuly do správného obrazového režimu shodou okolností nazývaného stejně a videoukázku „od Foxů“ (tma, hořící oheň a pes běžící za ním) přehrály bez závad. Na obsah s vysokým dynamickým rozsahem se tu ale nijak neupozorňuje, což je škoda, a i když jsem ukázku už viděl přehrát lépe, bylo to na přístrojích mnohonásobně dražších a i zde se značka předvedla solidně. Podporovaný druh HDR udán nebyl, Dolby Vision v této cenové relaci očekávat nemůžeme.

Boční profil rozměrnější Hisense H50M3300.
Autor: Bohumil Herwig

Boční profil rozměrnější Hisense H50M3300.

Konkurence i pro masové výrobce

Hned po zapnutí uvidíte překvapivě dobrý obraz, který mě v případě H43M3000 vysloveně udeřil do očí. Neříkám, že televizor, což platí i o H50M3300, bezchybně zvládá rychlé pohyby třeba při hokeji, boční švenky nebo se perfektně chová při výpisu závěrečných titulků. Říkám jen, že vzhledem k ceně je obraz výborný, což ještě pomalu dvojnásob platí i o H50M3300, který se však na druhou stranu chová více proměnlivě.

Vedle obrazu překvapil i zvuk, a to ani ne tak kvalitou, ta je vcelku televizní, i když někdy dokáže překvapit (!), jako spíše více než dostatečnou výkonnostní rezervou zesilovače i přes relativně nízký oficiálně udávaný výkon 2× 7, resp. 2× 10 wattů. Nicméně u H43M3000 zkreslení v závěrečné čtvrtině jasně narůstalo, H50M3300 se v tomto ohledu povětšinou chovala klidněji.

Pohledové úhly udány nejsou, ale subjektivně vzato nebudete nijak omezeni a ani při pohledu hodně z boku nebyly vidět barevné změny. Částečně jsem na ně narazil jen u H50M3300 při pohledu zdola a shora.

Hisense překvapil i kvalitními plasty, které vidíte už na dálkovém ovladači, který mají oba přístroje taktéž stejný, a také solidním dílenským zpracováním. Pokud však ve vás slovo čínský vyvolává automatickou averzi či nějaké výraznější záporné asociace, raději na Hisense zapomeňte. Mohlo by to narušit vaše odhodlání.

Rezervy však jsou. K dotažení zbývají především multimédia, kde mají externí titulky velikost nula nula nic, a nedá se jim nastavit znaková sada, takže jsou v praxi nepoužitelné. Druhou věcí jsou chytré funkce, resp. aplikace zejména IPTV/VoD, na nichž se ovšem už pracuje a věřme, že nepůjde o kategorii dlouhodobých slibů. Základ televizoru, včetně linuxové platformy, je ale překvapivě výborný (!), stejně jako kombinace cena/výkon, která je u H50M3300 na ještě vyšší úrovni.

Hisense H43M3000 se podle mého vysloveně povedl a představuje velmi příjemné překvapení. A to jsme teprve na začátku, protože značka začala v Česku působit, resp. v Plzni vyrábět až letos.

Oba televizory už v této fázi, tedy bez výše zmiňovaných nedostatků, které ale pro někoho být nedostatky nemusí, představují dobře povšimnutelnou konkurenci pro většinu značek a televizních řad na domácím trhu. HbbTV navíc funguje bezchybně, povoleno je hned po instalaci a design, použité materiály i zpracování zanechávají výborný dojem, což třeba pro mě bylo překvapení, i když jsem si byl dopředu vědom pověsti a pozice značky na čínském trhu. Hisense se také chystá na certifikaci u Českých Radiokomunikací, tedy na ověření funkčnosti s budoucím zemským vysíláním v DVB-T2/HEVC „DVB-T2 ověřeno“. Pokud splní, co momentálně slibuje, a povede si i nadále takto, bude v dlouhodobém horizontu představovat významné oživení domácího trhu. A to by byl myslím největší přínos.

Hodnocení – Hisense H43M3000

pro: výborný poměr cena/výkon, bezproblémové HbbTV, bohatý zvukový výkon, solidní design, materiály i zpracování, možnost třídit kanály hromadně

proti: prakticky bez externích titulků v multimédiích, zatím chybí české aplikace v chytré části (chystají se)

Hodnocení – Hisense H50M3300

pro: vynikající poměr cena/výkon, bezproblémové HbbTV, bohatý zvukový výkon, solidní design, materiály i zpracování, možnost třídit kanály hromadně, záruka 3 roky

proti: prakticky bez externích titulků v multimédiích, zatím chybí české aplikace v chytré části (chystají se)

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • pevný podstavec
  • napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
  • papírová uživatelská příručka
  • záruka: 3 roky

Anketa

Pořídili byste si televizor čínské značky?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 11. 2016 11:33

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+