Více

Rudolf Pop: HD kanál České televize nabídne kvalitu, ne kvantitu

Česká televize minulý týden spustila experimentální satelitní vysílání programu ČT 1 ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Test nového způsobu distribuce potrvá přibližně půl roku a v únoru 2010 začne na stejné kanálové pozici vysílat mix všech programů ČT ve vysokém rozlišení. Technický ředitel Rudolf Pop společně se svým kolegou Karlem Trpákem ale v rozhovoru pro server DigiZone.cz tlumí výrazná očekávání diváků. ČT podle něj nabídne kvalitní HD obsah složený ze všech čtyř programů, ale zdaleka ho nemá tolik, aby jím zaplnila celou plochu celého jednoho kanálu. I proto bude v následujících letech převažovat obsah, který bude přepočítaný ze standardního rozlišení.

Časová souvislost s ARD a ZDF je náhodná

Česká televize má za sebou první týden zkušebního HD vysílání programu ČT 1 HD ze satelitu. Toto vysílání jste spustili v podobném čase jako německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF. Co vás k tomu vedlo?

Rudolf Pop: Především jde o náhodu, i když časová souvislost mírně kopíruje postupnost německých televizí ARD a ZDF. My máme v plánu po půlročním zkušebním vysílání naběhnout na ostrý provoz HD programu, který bude zahájen Zimní olympiádou v kanadském Vancouveru. Německé televize jsou na tom podobně. Ty měly i díky nedávnému šampionátu v atletice větší šance si vyzkoušet produkci a odbavení v HD, teď dělají další zkušební vysílání z veletrhu IFA, ale i u nich to celé vrcholí rovněž Olympiádou 2010. Proto i výběrové řízení na satelitní distribuci, které jsme vypsali, bylo motivováno tak, aby ten náš první půlrok byl zkušební, mohli jsme si ověřit řadu postupů, které souvisí s nastavením vysílacích pracovišť a distribučních cest až po vlastní způsob vysílání.

Rudolf Pop - 1

Program ČT 1 se tedy dočkal své částečně upscalované a částečně nativní verze v HD na satelitu. Od února 2010 ale plánujete přejít na kombinaci HD pořadů ze všech programů České televize, díky čemuž byste měli prakticky nepřetržitě vysílat v HD. Je to tak?

Rudolf Pop: Naším cílem bylo i je, abychom měli určitý zdroj nativního signálu, který by mohl vyplnit plochu v programu. Jenže musíme očekávání diváků zreálnit, protože toho HD obsahu zdaleka nebude v roce 2010 tolik, jak mnozí předpokládají. Ani v únoru 2010, kdy začne vysílat kanál, který bude integrovat veškerou nativní HD produkci ČT, která by se vedle prvního programu měla odehrávat zejména na sportovním kanále, nebude nativní HD převládat a velká část pořadů bude upscaleovaná ze standardního rozlišení. Z tohoto důvodu volíme filozofii výběrového programu, abychom mohli kombinovat co nejvíc nativního HD obsahu. Potrvá ale ještě několik let, než nativní HD tvorba zaujme většinovou plochu programu, nebo veškerý program jednoho kanálu, byť složeného z kombinace více programů.

Můžete odhadnout, v jakém objemu se pohybují investice České televize do HD vysílání?

Rudolf Pop: Konkrétní číslo nebo suma se nedá přesně určit, protože investice pokračují průběžně. U investic do HD vysílání to není jen otázka masivní obměny techniky. V podobně velké instituci, jakou je Česká televize, nejde jen o výměnu komponentů jako jsou kamery, režie nebo odbavovací pracoviště, ale především jde o obměnu infrastruktury, která je mezi těmi pracovišti zavedená. U HD vysílání se jedná o úplně jiné datové toky a požadavky na vzájemné přenosy signálu, a to všechno stojí velké peníze. Řada televizí tyto investice řeší tak, že postaví kompletně celé nové objekty na zelené louce a všechny řetězce buduje od základů (podobně to udělala i Nova, která přechod na HD zahájila stavbou úplně nového vysílacího centra – pozn. red). Je to mnohdy i jednodušší postavit úplně nové pracoviště než investovat do postupného přechodu a paralelního provozu SD a HD technologií.

Prvenství v HD zpravodajství má Nova, my jdeme jinou cestou

Nový satelitní HD kanál v první fázi přenáší vysílání programu ČT 1 ve vysokém rozlišení, postupně ale přibudou i pořady z Dvojky nebo sportovní Čtyřky. Proč úplně obcházíte zpravodajský kanál ČT 24?

Rudolf Pop: Rozhodnutí vedení redakce zpravodajství v této fázi nepředpokládá zahájení HD výroby, soustřeďuje se spíš na zvýšení aktuálnosti a kvality svých relalcí před pouhým přechodem na vyšší obrazový formát. Tím chci říct, že filozofie redakce zpravodajství České televize je zatím jiná než například na Nově, proto neplánujeme prozatím zpravodajství produkovat nebo vysílat v HD. Postupně ale produkujeme zejména nové dramatické pořady v HD, a některé i s vícekanálovým zvukem. I proto se pouštíme do HD vysílání přes satelit, a v příštím roce plánujeme zvětšovat portfolio pořadů, které budou v HD. Například dokumenty a další pořady, které je možné zařadit do archivu, a mají dlouhodobou souvislost, tedy nejsou výsostně aktuální, ale dají se odvysílat třeba i za deset let, a nemusí jít po odvysílání do „mazací pece“. Právě tyto pořady budou tvořit plochu pro nativní HD vysílání – a právě ty patří na ČT 2. Proto ten HD kanál nabídne mix pořadů z ČT 1, ČT 2 a ČT 4 a jediné, co zatím na tomto programu nebude, je právě program ČT 24 a zpravodajství.

Jaká bude filozofie skladby programu na HD kanále?

Rudolf Pop: Základem programu by měl i po únoru 2010 zůstat obsah z ČT 1, a do něj budeme postupně vkládat nativní pořady z ostatních kanálů. Nikdy tam nedojde k časovému posunu – HD kanál bude vždy vysílat něco, co souběžně poběží i na příslušném SD kanálu. To je jenom jiný způsob distribuce, nejde tedy o nové vysílání ani nový kanál.

Takže budete i střídat loga těch programů tak, jak jste je představili pro HD vysílání?

Rudolf Pop: Ano, přesně tak. Každý kanál má i svou HD verzi loga. K původnímu logu se přilne index HD.

A jak vyřešíte možné překrývání HD pořadů, když více programů ČT může vysílat HD pořad najednou?

Rudolf Pop: Tomu se budeme snažit předejít, i když to je spíš otázka na programování všech kanálů. Ale abychom vykryli časový posun mezi jednotlivými pořady, tak HD kanál nabídne určitou výplň, kterou si ještě ujasňujeme. Může jít o upoutávky nebo neutrální obsah, který nemá povahu klasického pořadu v programovém schématu.

Takže budete dbát na to, aby se na HD kanálu neobjevil žádný pořad, který nepoběží i jinde?

Rudolf Pop: Ano, právě z toho důvodu, aby se neobjevily spory o to, zda jde jen o distribuční trasu pro současné kanály České televize, nebo zda je to fakticky samostatný pátý program. Česká televize bude mít oficiálně i nadále pouze čtyři programy. Naši právníci musí ještě konečnou podobu dojednávat s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), aby byl splněn právní rámec našeho vysílání.

Olympiádu z Vancouveru nabídneme 24 hodin denně v HD

Velkolepým uvedením pro kombinovaný HD kanál České televize bude v příštím roce zimní Olympiáda ve Vancouveru. Budete ji vysílat celou v nativním HD? Jak ji programově rozložíte?

Rudolf Pop: Ano, přenosy z olympiády budou vyráběny v nativním HD rozlišení 1080 interlaced. Olympiádu z Vancouveru budeme sestavovat ze šesti mezinárodních kanálů (feedů), které budeme mít k dispozici. Z minulé olympiády jsme nabídli téměř čtyřiadvaceti­hodinové vysílání na obou programech, teď bude hlavní část obsahu na ČT 4 a program ČT 2 se zaměří pouze na přímé přenosy, které budou kvůli časovému posunu především v noci. Sportovní dění, které ve Vancouveru začne cca v 9.00 dopoledne, je v našem časovém pásmu v 18.00 hodin podvečer. Programová strategie tedy bude vypadat tak, že kanál ČT 2 začne vysílat olympiádu podvečer, přičemž ČT 2 by měla stále ještě zahrnovat zajímavější disciplíny pro českého diváka, protože respektujeme to, že ČT 2 bude mít ještě i v únoru o několik procent vyšší pokrytí než čistě digitální kanál ČT 4. Proto ČT 2 nabídne atraktivnější medailové sporty pro českého diváka a ČT 4 paralelně nabídne ostatní program. V noci budou vysílat oba dva kanály olympiádu. Pokud jde o obsah vysílaný v HD, noční přenosy bude HD kanál přebírat z ČT 2 a denní obsah budou po dobu olympiády tvořit přenosy, reprízy a analýzy na ČT 4.

A jaké další události před olympiádou odvysíláte v HD?

Rudolf Pop: Pro výrobu máme k dispozici HD přenosový vůz, který jsme poprvé použili u Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci a chceme ho využít na mnoho dalších projektů. Jedním z nich bude i přímý přenos mše papeže Benedikta XVI. z letiště v Brně-Tuřanech, i tento přenos bychom chtěli v blízké době přinést v HD. Zrovna včera (minulý čtvrtek – pozn. red.) jsme testovali spojové kodeky, musíme ještě odzkoušet přenos HD signálu z toho místa přes zemské distribuční sítě. A abych se vrátil oklikou znovu k olympiádě, tak právě tento přenosový vůz bude pro nás představovat režijní pracoviště pro její vysílání.

Jak konkrétně plánujete odbavit program ve vysokém rozlišení po technické stránce?

Karel Trpák: Když chcete odbavovat souběžně HD i SD program, máte dvě možnosti. Můžete buď odbavit standardní program ve standardním rozlišení, na konci toho řetězce provést konverzi do HD, a nějakým mechanismem zajistit vkládání pořadů v nativním vysokém rozlišení do kompletního HD programu. Druhá možnost je, že již na vstupu do odbavovacího řetězce budete konvertovat všechen obsah do HD, a to se bude vysílat na HD kanálu. Do distribuce SD programu půjde úplně stejný obsah, ale na konci odbavovacího řetězce provedete zpětnou konverzi do SD. Nevýhodou tohoto řešení je potřeba dvojí konverze formátu obrazu o pořadů, které byly vyrobeny ve formátu 4:3.

Tohle vše se děje v reálném čase?

Karel Trpák: Ano, samozřejmě. My si chceme vyzkoušet obě dvě tyto metody. V tuto chvíli vysíláme tím prvním způsobem, a bude to tak probíhat ještě asi čtyři týdny a pak bychom rádi přešli na druhý způsob…

Rudolf Pop

Takže prakticky budete vše vysílat jakoby trvale v HD a pak to jen konvertujete pro běžné diváky do SD?

Karel Trpák: Přesně tak. Jde i o to, abychom si ověřili optimální pracovní postup v obou případech. A když je to celé hotové, tak pak se díky satelitu dostane HD obsah přímo k divákovi. Udělali jsme výběrové řízení na dodavatele satelitní kapacity, dodavatele kompresních technologií a sestavení celého vysílacího streamu. Toto výběrové řízení vyhrálo konsorcium české společnosti T-Systems, německé společnosti Media Broadcast a část služeb bude zajišťovat i společnost Media Vision, která mimo jiné provozuje satelitní platformu CS Link. V praxi to funguje tak, že námi dodávaný signál zkomprimuje Media Vision do částečného transportního toku. Ten pošleme optikou do německého Usingenu, kde je uplink. Tuto trasu zajišťuje T-Systems. V Usingenu se sestavuje s dalšími programy kompletní stream a ten německá společnost Media Broadcast pak uplinkuje na satelit.

A proč jste pro toto vysílání nepoužili vlastní uplink na Kavčích horách?

Karel Trpák: Teoreticky by to možné bylo, ale tyto uplinky jsou kapacitně hodně vytížené a hlavně, byť jsou na umístěny na našich pozemcích, nepatří České televizi. Nicméně nabídka a řešení uplinku z Německa byly cenově výhodnější. Hlavním a jediným kritériem při tomto výběrovém řízení byla cena.

Rudolf Pop: Největší cena je pochopitelně za pronájem kapacity na transpondéru. Ostatní služby, ať jsou to kompresní technologie, pronájem trasy do Usingenu nebo uplinkování, jsou jen zlomky z ceny za transponderovou kapacitu.

Takže z technického hlediska dnes už vůbec není důležité, kde je umístěn uplink?

Karel Trpák: Důležité je dnes jen to, abyste měl pronájem transpondéru za co nejrozumnější peníze. Ale poslat dnes datový tok 12 megabit do Německa už není žádný problém.

Kvalita přepočítaného HD závisí od kvality zdrojového záznamu

Co se týče upscalingu, říká se, že dnešní technologie dokážou SD obsah konvertovat do HD tak kvalitně, že se to téměř podobá nativnímu HD obsahu. Je nějaký rozdíl ve kvalitě upscalingu, pokud probíhá offline – tedy nějakém přepisovém středisku mimo vysílání – než když probíhá v reálném čase při vysílání?

Karel Trpák: Rozdíl v kvalitě není. Když se bavíme o reálném čase, tak je třeba říct, že i při upscalingu dochází k poměrně velkému zpoždění v tom zařízení. Takže víceméně je lhostejné, zda upscaling uděláte předem, skutečně offline, nebo jestli to uděláte přímo ve vysílání. Analýza toho signálu před odvysíláním zabere kolem dvou sekund, a pak se to už vysílá.

Rudolf Pop: Cílová kvalita přepočítaného HD ale v mnohém závisí od kvality zdrojového signálu v HD. Pokud výroba SD signálu byla zajištěna technologií na vysoké úrovni, pak kvalita přepočítaného obrázku je relativně uspokojivá. V porovnání s upscaligem, který zajistí přijímač, nebo jiný domácí zdroj, jsou profesionální zařízení používaná pro tuto konverzi samozřejmě mnohem dokonalejší a na výsledku je to opravdu znát.

A pokud jde o vaše zdrojové signály, tak předpokládám, že datový tok u SD kanálů je poměrně významný, takže i divák s větší úhlopříčkou by měl mít poměrně kvalitní obraz…

Karel Trpák: To ano, ale pouze u satelitu. Situace v DVB-T multiplexu nám neumožňuje mít tak vysoký datový tok. V DVB-T máme k dispozici asi 19 megabitový datový tok pro celý multiplex, z toho ještě 1,5 megabit zabírá Český rozhlas. Takže na čtyři naše televizní programy máme v DVB-T vyhrazeno cca 17,5 megabitů včetně elektronického programového průvodce, teletextů, apod., kdežto na satelitu využíváme až 30 megabitů, což je téměř dvojnásobek. Ten rozdíl v kvalitě se musí projevit.

Zmínili jste, že budete v odbavovacím řetězci provádět upscaling všeho obsahu do HD, a následně i downscaling do SD. Tím se vytváří jisté časové zpoždění mezi odbavením a odvysíláním. Projeví se to zpoždění i v DVB-T?

Karel Trpák: Zpoždění na jednotlivých zařízeních jsme přesně neměřili, protože je proměnné, ale největší zpoždění do toho procesu vždycky zanese kodér. U DVB-T je toto zpoždění dost výrazné už nyní, kolem 5 až 6 sekund, protože se využívá tzv. statistický multiplex. V HD je zpoždění paradoxně menší, protože kodér je zapojen jako samostatný. Takže z tohoto hlediska nečekáme žádné dramatické rozdíly oproti současnému stavu.

Testy ukážou, které HD rozlišení je pro diváka výhodnější

Co vám ukázal první týden testování ČT 1 HD na satelitu? Vím o tom, že jste měli kratší odstávku… Budete ho provozovat jako test až do konce roku? Znamená to, že může dojít k občasným výpadkům?

Karel Trpák: Určitě, může dojít k přerušení. Tu nedávnou odstávku si vyžádala německá strana, ale i u nás bude docházet k určitým přerušením. My bychom si rádi například na jeden až dva dny vyzkoušeli změnu rozlišení tak, abychom vysílali na 720 řádek progresivně a ne 1080 prokládaně (interlaced) jako teď. Chceme zachytit všechny rozdíly, které nám to přinese.

Ale trvale budete vysílat v 1080 interlaced, předpokládám…

Karel Trpák: S největší pravděpodobností ano, ale nemůžu na 100 procent říct, že je to definitivní. Třeba Němci se rozhodli vysílat v rozlišení 720 progressive a mají to podložené poměrně seriózními výzkumy ústavu IRT v Mnichově.

Rudolf Pop: Česká televize jako jeden z členů Evropské vysílací unie EBU, se účastnila testů posuzující použití jak 720 progressive, tak i 1080 interlace rozlišení. Jak víte, EBU svým členům v této fázi doporučuje použití rozlišení 720 progressive. V řadě testů se ukázaly výhody tohoto formátu, ale v zásadě toto rozlišení podporují především země navázané na výsledky výzkumu IRT v Německu. Oba formáty, 720 progressive i 1080 interlaced, však představují jen přechodnou etapu k tomu, aby vývoj byl završen nasazením formátu 1080 progressive.

Rudolf Pop - 2

A proč není možné vysílat v 1080 progressive už nyní?

Karel Trpák: Zatím proto nejsou dostatečné kapacity na přenosových trasách a hlavně nejsou k dispozici vhodná zařízení (kamery, záznamové stroje, režie), technicky by to nešlo zvládnout. Takže vysílání v 1080 progressive zatím není reálné, ale do budoucna se k tomu směřuje.

Takže pak byste kombinovali vysílání v 720 progressive a 1080 interlaced, nebo chcete dojít do bodu, že budete mít jen jeden standard?

Rudolf Pop: Kolega to řekl opatrně, ale samozřejmě máme představu, jak budeme vysílat, a ta je nyní blíž rozlišení 1080 interlaced.

Nové pořady vyrábíme v nižším rozlišení

Když produkujete nové pořady v nativním HD do archivu, v jakém rozlišení je vyrábíte?

Rudolf Pop: Většinou používáme záznamovou technologii HD-CAM a ta používá jen interlaceovou metodu, ale přenosový vůz, který máme, umí pořizovat záznam i progresivně, takže tam bychom mohli vyrábět pořady v 720p. Ale nepředpokládáme mix těchto formátů, nedělá to žádná stanice v Evropě, zkoušeli to jen Němci v rámci zkušebního vysílání ARD a ZDF v HD. Tam měli soubor testů, kterými testovali právě různé obrazové režimy, datové toky, zvukové stopy, atd. Řada těchto testů probíhá nejen kvůli televizím, ale i kvůli divákovi a jeho přístroji. Musíme zvolit technologie, které budou přijímatelné u takřka sta procent přijímačů.

Karel Trpák: 100 procent to samozřejmě nebude nikdy, ale nevěřili byste, kolik problémů bývá u výrobků spotřební elektroniky. Jsou to věci, které by člověk neočekával. Televizory nejmenované firmy nám najednou na naše vysílání začaly hlásit, že je tam k dispozici nějaký update softwaru, a přitom v tom datovém toku žádný update nebyl. Potíže jsou i se zobrazením EPG. Najde se set-top-box, který to zobrazí úplně jinak než většina ostatních. Problémy jsou rovněž s DVB podtitulky. Ono je to dané tím, že ty normy jsou tak komplikované a v některých bodech bohužel nejednoznačné, že pokud jsou možné dva výklady, tak si to určitě každý výrobce vyloží jinak, jak praví Murphyho zákon, a výsledek pak rozhodně není dobrý…

Takže vy ty testy uskutečňujete i na koncových přijímačích?

Karel Trpák: Ano, určitě. A výsledkem bude vždy určitý kompromis, aby naše vysílání bylo bez problémů přijímatelné na co nejvíc přijímačích. Bude to umění možného…

Rudolf Pop: Z druhé strany, i když jde o testovací vysílání, my parametry nebudeme výrazně měnit, budeme je tak říkajíc jen vylaďovat. I výrobci přijímačů mají možnost si své výrobky a firmware přizpůsobit tomu, co se vysílá, aby nedocházelo k problémům s příjmem.

A využijete pro tento účel i infolinku digitalizace České televize, že by na ní diváci přímo nahlašovali problémy, které budou mít s vaším HD vysíláním?

Rudolf Pop: Ano, linka je pro všechny typy informací spojených s digitálním vysíláním využitelná a podněty bereme a budeme brát i odtud.

Karel Trpák: Zpětná vazba vůči výrobcům pak funguje tak, že my jim nahrajeme problémový kousek vysílání, u kterého jejich přijímač vykazuje nedostatky, ve formě streamu na CD a výrobci si to pak u sebe vyhodnocují, proč zrovna jejich přístroj se na ten signál chová tak špatně jak se chová. Většina laboratoří je pochopitelně v zemích, kam naše vysílání nesahá, proto to řešíme tímto způsobem.

Máte nějaké konkrétní údaje o počtu HD přijímačů v českých domácnostech?

Rudolf Pop: Ano, průběžně zjišťujeme, kolik domácností je vybaveno televizory s HD ready či Full HD, a podle posledních výzkumů je to již 18 procent domácností, které mají alespoň jeden televizor schopný zobrazit signál ve formátu HD. To už je slušné číslo a jedná se u nich o obrazovky s úhlopříčkou 80 cm a výše, což je podle nás hranice, kde HD začíná mít opravdu význam. U metrové obrazovky jste schopen posoudit rozdíl v kvalitě, u nižších úhlopříček je ten zážitek z HD vysílání o něco menší. A pro nás je HD významné i z hlediska výroby, protože jako člen Evropské vysílací unie EBU máme povinnost dodávat programy pro zahraničí i v HD. Letos se například žádný z českých týmů nedostal „naštěstí“ do fotbalové Ligy mistrů, ale letos, pokud bychom přenášeli z České republiky zápas Ligy mistrů, musel by být produkován v nativním HD. Kdybychom to neuměli, museli bychom si půjčit přenosový vůz, štáb a technologie ze zahraničí a zaplatit další vícenáklady.

Takže z ekonomického a produkčního hlediska je pro vás výhodnější, že se žádný český tým nedostal do hlavní fáze Ligy mistrů?

Rudolf Pop: Ne, tak jsem to nemyslel. Slovo „naštěstí“ jsem použil v žertu. Samozřejmě, HD přenosový vůz máme a byla by to pro nás ohromná zkušenost, kdybychom produkovali zápasy Ligy mistrů i pro televize v zahraničí. Z tohoto pohledu nám je to líto. Například smlouvy na MS v Liberci jsme podepisovali ještě před pěti lety, proto tam podmínka HD produkce nebyla, mělo to být nanejvýš v SD 16:9, ale u všech nových sportovních a kulturních akcí je podmínkou produkce přenosu v HD. V minulých letech jsme realizovali několik HD přenosů, zejména kulturních, ale pomocí přenosových vozů ze zahraničí. Do HD neinvestujeme jen kvůli domácímu divákovi, ale i proto, že produkce do zahraničí si to vyžaduje. Navíc díky přítomnost v EBU máme možnost sledovat aktuální trendy v televizní produkci a postupně je přinášet na český trh. A můžeme i díky partnerům z EBU rozlišit, které trendy mají budoucnost. Například HD určitě přežije dlouhodobě, ale v budoucnu se určitě začne vysílat i v 3D, a členství v EBU nám v orientaci u těchto novinek může velmi prospět.

ČT přešla na všech programech do širokoúhlého formátu

Od prvního září jste na ČT 1 a ČT 2 začali vysílat téměř kompletní program včetně upoutávek a self-proma v širokoúhlém formátu 16:9. Znamená to, že definitivně přecházíte na tento poměr stran na všech programech?

Karel Trpák: Máte pravdu, skutečně jsme od 1. září přešli u obou dosavadních programů ČT 1 i ČT 2 na formát 16:9. To ale neznamená, že se tam už nikdy neobjeví pořad ve formátu 4:3, ale právě upoutávky a výplňové materiály budeme produkovat jen v poměru 16:9.

Rudolf Pop: Vzhled grafiky je přizpůsoben širokoúhlému formátu, posunuli jsme identifikační logo víc doleva, a budeme trvale vysílat v 16:9. Trápí nás ale, že ne všechny pořady budou mít stoprocentní vzhled v nových podmínkách. V našem archivu je řada děl, které byly vyrobeny v 16:9, ale v archivu jsou zaznamenány v letterboxované podobě pro formát 4:3, dnes když je vysíláme na televizorech, které jsou širokoúhlé, je obrázek „orámován“ černými pruhy a diváci jsou nespokojeni a stěžují si.

A tomu nelze předejít určitou technickou úpravou obrazu při vysílání?

Karel Trpák: Ne, tomu se nedá předejít ani automatickým zoomováním ani ničím podobným, protože předem nevíme, zda se v té neaktivní části obrazu nevyskytnou například titulky nebo jiné grafické prvky, což se poměrně často stává…

Protože v některých menších televizích dochází k tomu, že se příliš často objevují programy se „čtvercovým“ obrazem orámovaným čtyřmi pruhy. Esteticky to působí ošklivě. Jaký je problém to přizpůsobit, aby tam nebyly čtyři pruhy ale jen dva?

Karel Trpák: Ty problémy jsou dvojího druhu – jeden je v technické rovině, jiný v ekonomické. V technické rovině je problém v tom, že u toho zmenšeného letterbox obrazu máte jen 432 řádek na obrazovce s aktivním obsahem. A kde nic není, ani čert nebere, takže když tohle začnete zoomovat, tak u horších materiálů to opravdu vypadá hrozně, ten nazoomovaný obrázek. Je pravda, že u některých kvalitně nasnímaných děl se to ještě dá akceptovat, ale obecně ten nazoomovaný obrázek vypadá dost špatně. A druhý problém je v ekonomické rovině, protože to představuje další investici do úpravy pořadu, který už byl výrobně ukončen, leží v archivu a nejsou na něj žádné další peníze vyčleněny.

Rudolf Pop: Pokud bychom se ho rozhodli přesto předělat pro vysílání v poměru stran 16:9, máme víc možností. Zatím zastáváme řešení, že odvysíláme pořad tak, jak je nativně vyrobený (tj. ve formátu 4:3) a pokud se divákům se širokoúhlou obrazovkou nezobrazuje korektně, tak ať si provedou nazoomování prostřednictvím funkce na svém televizoru. Je jasné, že ten obrazový zoom bude méně kvalitní, než původní než původní byť zmenšený obrázek, takže divák, který preferuje radši zmenšený, ale kvalitnější obraz, ho může sledovat také a my mu do toho nemusíme vstupovat. Jiná situace je u filmů. Pokud existuje originál, tak z původního materiálu přepisujeme ten film už přímo do HD. Naskenujeme jej znovu, a připravíme již přepis v HD kvalitě, protože na analogovém filmu je rozlišovací schopnost dostatečná i pro HD a je možné ho převést filmovým skenerem z analogového filmu do digitální podoby i pro HD.

Ale to vám tedy přináší další původně neplánované investice do opětovné digitalizace archivu.

Rudolf Pop: Přesně tak, proto to není možné provést u všech archivních pořadů, z ekonomických důvodů.

Foto: archiv DigiZone.cz

Anketa

Sledujete pravidelně vysílání České televize ve vysokém rozlišení?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 9. 2009 16:57

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+