Více

Vypnout analog můžeme okamžitě, říká šéf digitalizace ČT. Záleží na Nově s Primou

Kdyby záleželo čistě na České televizi, mohlo by zemské analogové televizní vysílání v České republice skončit ještě do konce letošního roku. „Pokud se na tom shodnou komerční subjekty, můžeme vypnout zbylé analogové vysílače třeba za měsíc,“ říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš. Tak rychlý postup ale nehrozí, brání mu především televize Nova a České Radiokomunikace. Pavel Hanuš a systémový inženýr ČT Karel Moulík také přibližují, jak bude ČT postupovat při dokrývání veřejnoprávního multiplexu, které by mělo skončit zhruba za rok.

Česká televize zahájila v noci na 1. října digitální vysílání na posledním plánovaném vysílači velkého výkonu, na Pradědu. Znamená to, že ČT dokončila proces digitalizace svého vysílání, nebo za onen konec budete považovat až okamžik, kdy dokryjete všechna problematická místa digitálními opakovači a převáděči?

Pavel Hanuš: Řekl bych, že jde o dokončení horké fáze digitalizace. Program digitalizace jako takový skončí někdy v průběhu roku 2011. Záleží to jednak na vypínání analogového vysílání, jednak na výstavbě dokrývačů. V průběhu roku 2011 bude definitivní konec, ale taková ta viditelná, velká fáze digitalizace skončila spuštěním Pradědu.

V příštím roce tedy počítáte s tím, že dokryjete svoji digitální síť všemi potřebnými dokrývači?

Pavel Hanuš: Ano.

Po roce 2011 už neplánujete spouštět nějaké další dokrývače?

Pavel Hanuš: V roce 2012 bude ČT už jen v pozici pozorovatele digitalizace komerčního vysílání. Neznamená to ale, že nebude probíhat další rozvoj vysílací sítě ČT, pokud to bude nutné. Nicméně vše podstatné by mělo být hotovo již v roce 2011.

Pavel Hanuš - 2

Ve smlouvě s Českými Radiokomunikacemi má ČT možnost využít k základní síti 26 silných vysílačů veřejnoprávního multiplexu až 50 digitálních dokrývačů v celé České republice. Teď jich využíváte 37. Využijete všech 50 možných dokrývačů, a co se bude dít ve chvíli, kdy byste jich chtěli mít více?

Karel Moulík: Ke 30. září 2010 je v provozu 27 dokrývačů od Českých Radiokomunikací. Do konce října mají České Radiokomunikace spustit ještě šest a do konce listopadu čtyři dokrývače. O dalších se jedná.

Pavel Hanuš: Těch 50 dokrývačů má výhodu v tom, že jsou dohodnuté v rámci smlouvy s Českými Radiokomunikacemi a potažmo s ostatními vysílateli, pro které je dokrytí těchto lokalit důležité. Pro nás je prioritní synchronní postup a dostupnost veškeré programové nabídky, tedy veškerého digitálního vysílání z jednoho místa. Právě to diváci očekávají. To jsme se snažili nějakým způsobem zabezpečit, jinou volbu jsme neměli.

Samozřejmě bychom chtěli jít nad rámec těch 50 dokrývačů ve smlouvě s Českými Radiokomunikacemi, najdeme ještě mnoho dalších lokalit, které by si zasloužily dokrytí. Jedna věc je ale zájem diváků a druhá ekonomická realita. Komerční vysílatelé mají s Českými Radiokomunikacemi podepsanou smlouvu, která jim garantuje pokrytí, s kterým jsou spokojeni. Pokud se někde ukáže, že je problém se signálem, bude to problém jejich operátora, protože ten jim slíbil dostatečné pokrytí. Proto komerční televize moc neřeší otázku dokrývání.

Na technické bázi se s technickými řediteli komerčních televizí shodujeme na tom, že pokud se někde rozhodnou komerční televize provozovat dokrývač nad rámec těch padesáti, co mají garantované smlouvou s Českými Radiokomunikacemi, budeme o tom jednat za ČT, aby to bylo opět koordinováno a synchronní s veřejnoprávním multiplexem.

A naopak to nefunguje? Když chce ČT někde provozovat digitální dokrývač, komerční televize ho v té lokalitě nespustí?

Pavel Hanuš: Naopak to funguje také. Když se rozhodneme pro nějakou lokalitu nad rámec 50 smluvních dokrývačů, a třeba i mimo České Radiokomunikace, samozřejmě nabídneme komerčním televizím, aby tam také vysílaly, a řekneme jim, že by bylo správné, kdyby tam byly. Ale tam je problém ekonomické rozvahy: u komerčních televizí figuruje v digitálním vysílání více subjektů, je tam operátor multiplexu, kdežto ČT si je operátorem svého multiplexu sama. Všechno je to otázka ekonomiky, poměru výkon/cena. Bavíme se přitom o místech, kde je třeba 200 nebo 300 domácností bez signálu, nikoli nějakých 50 domů z toho polovina jen občasní rekreanti.

Tak malá místa nedokrýváte?

Pavel Hanuš: Řešíme i některá takto malá místa, pokud jde o lokality, které jsou úplně bez digitálního signálu, a existuje možnost dohody s obcí. Někdy v takových lokalitách vyvíjejí aktivitu i malí poskytovatelé vysílacích služeb, kteří mají k dispozici jednoduchá a levná řešení. Je to pro nás jednodušší, než když jde jen o část nějakého města, třeba jednu čtvrť, nebo o obec, která je pokryta signálem ze 70 či 80 procent a zbývajících procento obyvatel digitální televizi nechytá. Tam jsou většinou technická řešení taková, že kdybychom tam samostatně spustili dokrývač, stali bychom se sami sobě rušičkou. To je opravdu takřka neřešitelné.

Když byste se rozhodli provozovat dokrývač veřejnoprávního multiplexu v místě s 200 nebo 300 domácnostmi, a bylo by to nad rámec těch 50 dokrývačů ve smlouvě s Českými Radiokomunikacemi, mohl by ho provozovat i jiný technický operátor? A jak by se to potom řešilo z hlediska předávání datového toku, tedy obsahu multiplexu? Bylo by to nákladnější?

Pavel Hanuš: V našem případě je to jednoduché, protože jsme provozovateli multiplexu. České Radiokomunikace jsou náš technický operátor, my jsme s nimi domluvili nějaký rozsah vysílacích služeb, a toto by bylo nad rámec těchto služeb, byla by to tedy naše záležitost. Kmitočty patří nám. S dalšími technickými operátory počítáme, stejně jako jsme je využívali pro analogové vysílání. Samozřejmě jsou tam určité podmínky ve smlouvách, aby dodrželi určitou technickou homogenitu sítě, ale jinak v tom není problém. Můžeme si to dovolit. Komerční televize jsou v jiném postavení než my. Nevlastní kmitočty pro digitální vysílání, jsou v multiplexu, který provozují například České Radiokomunikace, a ony jsou jejími klienty. Záleží pouze na Českých Radiokomunikacích, zda umožní šířit svůj multiplex třetím stranám a vstupovat do její sítě.

Karel Moulík

Kolik firem šíří multiplex 1, tedy kromě Českých Radiokomunikací?

Karel Moulík: Kromě Českých Radiokomunikací jde zatím o čtyři společnosti. Nyní provozují devět dokrývačů.

Kolik korun stojí zprovoznění a vysílání jednoho takového digitálního dokrývače?

Pavel Hanuš: Odpovědět vám na to nemůžu, žijeme v tržním prostředí a bez svolení partnera nemohu ceny zveřejňovat. Navíc na to nelze ani jednoznačně odpovědět. Záleží na tom, jaké řešení použijete. Někdy stačí jednoduché nízkonákladové řešení, někdy je to složitější a nákladnější.

Když nemůžete říct konkrétní částku, kolik stojí provoz takového dokrývače, můžete prozradit aspoň v jakých řádech se ta cena pohybuje?

Pavel Hanuš: Můžu říct, jak se liší cena analogového a digitálního dokrývače. Digitální může být i čtyřikrát až pětkrát dražší než analogový. Jedná se o šestimístná čís­la.

Ale analogových dokrývačů měla ČT mnohem víc, než má těch digitálních, takže vás to asi vyjde nastejno.

Pavel Hanuš: Hrubým odhadem ano. Za předpokladu zásadní redukce počtu vysílačů a dokrývačů. To je onen zdroj úspor. Samozřejmě při přepočtu na jeden program je digitál lacinější, ale nás jako provozovatele multiplexu zajímají celkové náklady na vysílací síť. Tenhle přepočet na kanály pro nás tedy nemá význam. Kdybychom ale přecházeli jako ve Velké Británii, tedy jedna ku jedné, pak by naše náklady ve srovnání se současným stavem vzrostly.

Kdy se dostanete na onu hranici 50 digitálních dokrývačů, a kdy tedy začnete využívat další nad tuto smluvně zajištěnou část dokryvné sítě?

Pavel Hanuš: V průběhu roku 2011. Počet 50 dokrývačů pro nás ale není žádné dogma. To znamená, že v momentě, kdy zjistíme, že máme někde problém s velkým územím bez signálu, budeme to řešit. Budeme se dohadovat s Českými Radiokomunikacemi nebo s ostatními provozovateli a budeme hledat optimální řešení, abychom ho mohli dokrýt. Četl jsem na DigiZone.cz mnoho diskusních příspěvků, že vyčerpáme tu padesátku smluvně zajištěných dokrývačů na Čechy a pak nám nezbudou žádné na Moravu. Nic takového nehrozí. Když zjistíme, že to bude třeba, budeme pokračovat v dokrývání i nad tento rámec.

Ale asi těch dokrývačů nebudete mít tolik jako v éře analogu, kdy jste jich provozovali stovky, skoro tisíce.

Pavel Hanuš: V době analogu se často dokrývači překrývalo, dnes to je spíš o dokrytí. Je třeba vědět, že veškeré náklady na šíření signálu ČT jsou někde okolo 11 procent celkových nákladů ČT. To vůbec není málo. Jde o distribuční trasy, záložní trasy, odbavovací pracoviště… Je to poměrně nákladné a proto musíme brát v úvahu ekonomické aspekty tohoto vysílání. Představa, že veřejnoprávnost existuje mimo ekonomiku, že se nemá ohlížet na náklady, je mylná. Pro mě je ekonomická hranice rentability dokrývače na 40 procentech vybraných poplatků. Pokud na daném místě oněch 40 procent zaplatí roční náklady lze o jeho zřízení uvažovat.

A když to tedy převedeme na počty obyvatel? Jak velké obce se ještě vyplatí dokrývat digitálním signálem ČT?

Pavel Hanuš: Pokud se na to podíváme pod úhlem, vyplatí či nevyplatí, tak jsou obce například se 150 nebo 200 obyvateli prakticky nedokrývatelné. Při 100 obyvatelích vám vychází, že jde o nějakých 30 rodin, a to je neprůchodné. Pro nás jsou ale tyto limity jen orientační. Vše řešíme případ od případu. Pro nás určitě není dogma 50 dokrývačů, ani 100, ani 150. Bude jich tolik, kolik jich bude potřeba, alespoň v případě ČT. Ale nebude to jedna ku jedné s analogovými dokrývači. Obecně uznávanou hranicí, kdy lze jednat i s komerčními vysílateli o společném dokrytí je 1500 až 2000 obyvatel a více.

Budete na provozovatele těchto dokrývačů vypisovat veřejné soutěže?

Pavel Hanuš: Ne, žádné soutěže vypisovat nepotřebujeme. Zákon o veřejných zakázkách nás jako provozovatele multiplexu, tedy poskytovatele telekomunikačních služeb, vyjímá. I soutěž na technického operátora celé naší digitální sítě nebyla veřejnou zakázkou, byla to obchodní soutěž. Sestavení základních sítí v TPP vytvářelo samozřejmě určitou výhodu pro ČRa. V případě dokrytí je to teoreticky jinak, tam už se výhoda toho velkého poskytovatele do určité míry stírá. Alespoň v případě multiplexu 1 tomu tak je.

Pavel Hanuš - 3

Podle čeho si tedy vybíráte provozovatele digitálních dokrývačů?

Pavel Hanuš: Záleží na tom kterém poskytovateli a daném místě, zda už tam nějaký dokrývač provozoval. Také na tom, jaké má vztahy s místními úřady a majiteli nemovitostí, kdo ho pustí na který objekt, jaké je jeho odborné zázemí a jaké jsou celkové příjmové podmínky v místě. Je to velice individuální. Existuje však jeden významný limitující faktor. Dokrývání je hlavně o tom, že diváci chtějí mít plnou programovou nabídku. Všechny multiplexy z jednoho místa. To je jasná divácká priorita. Pro malé poskytovatele signálu je to významně horší situace než při šíření analogové televize. Bez dohody například s ČRa či CDG (provozovatel multiplexu 3, pozn. red.) nemají moc šanci a ČT na tom nic změnit nemůže. Rozhodujeme jen o multiplexu 1. O ostatních multiplexech rozhodují jejich vlastníci a ti také rozhodují, jak bude probíhat jejich dokrytí a kdo a za jakých podmínek může být součástí jejich vysílací sítě.

Karel Moulík: Oněch 50 dokrývačů multiplexu 1 od ČRa je podle smlouvy nutné spustit na stanovištích, kde již ČRa dříve analogově vysílaly. Úplná programová nabídka na jiných stanovištích předpokládá dohodu ČRa o podmínkách přístupu na tyto lokality.

Česká televize letos zahajovala digitální vysílání z některých vysílačů dříve, než měla. Budete urychlovat i vypínání analogového signálu na těchto vysílačích?

Pavel Hanuš: Určitě budeme urychlovat vypínání analogového vysílání programu ČT 2. Jeho analogová síť je dnes do té míry neúplná, že nemá smysl na ní dále trvat. Navíc nám to umožňuje Technický plán přechodu, vypínání ČT 2 je vyloženě v naší gesci. Obětovali jsme Dvojku digitalizaci a díky tomu máme benevolenci ze strany Technického plánu přechodu (TPP), že pro ni nemusíme dodržovat žádné termíny v harmonogramu digitalizace.

Proč nebudete předčasně vypínat i analogovou ČT 1?

Pavel Hanuš: ČT 1 nemůžeme předčasně vypínat z toho důvodu, že existují určité právní názory, které říkají, že bychom tím porušili TPP.

Ale v TPP jsou pro analogový program ČT 1 pouze nejpozdější možné termíny vypínání vysílačů, takže ho můžete vypínat dříve.

Pavel Hanuš: Ano, v TPP jsou uvedeny nejpozdější termíny, ale je tam také princip synchronního postupu všech velkých televizí, který nemá diskriminovat žádného provozovatele televizního vysílání.

Nebavili jste se o možnosti předčasného vypínání analogového vysílání s Novou a Primou?

Pavel Hanuš: O to jsme se pokoušeli několikrát. Provedli několik pokusů o to, abychom analogové vysílání likvidovali podstatně rychleji. Ale existují tu určité komerční zájmy, jsme v komerčním prostředí. Už jsme se o tom v jednom rozhovoru pro DigiZone.cz bavili, že tu jsou nějaké právní vztahy, které, když přijde na lámání chleba, by znamenaly najít absolutní konsensus všech zainteresovaných subjektů, které by řekly dobře, kašleme na současné smlouvy a dohodneme se. V reálném životě to tak ale nechodí. Naše stanovisko je takové, že jsme připraveni „vzít za knoflík“ v kterémkoli momentě, jakmile dojdou komerční subjekty k názoru, že setrvání v tomto stavu je zbytečné a řeknou, pojďme, za měsíc to vypneme. Potom to uděláme.

Nepřijde vám zbytečné, že třeba ze zlínského vysílače Tlustá hora bude ČT vysílat analogově ještě dva roky poté, co tu zahájila digitální vysílání?

Pavel Hanuš: Ano, zdá se mi to zbytečné.

Není to vyhazování peněz oknem?

Pavel Hanuš: Nemůžu říct, že je to vyhazování peněz, jestliže mi to nařizuje zákon. My tak musíme postupovat. Těžko můžu polemizovat o tom, jestli je to drahé, nebo ne. Ale čistě ekonomicky je to samozřejmě zbytečné.

Nebudete tedy iniciovat společně s Novou a Primou, aby se na Moravě vypínal analog rychleji? Pro ně to musí být ekonomicky ještě nepříjemnější než pro ČT, která čerpá na souběžné analogové a digitální vysílání peníze z digitalizač­ního fondu.

Pavel Hanuš: To bychom spolu museli udělat jiný rozhovor o ekonomice televizního vysílání. A o souvislostech, které jsou s ním spojeny. Ono to není tak jednoznačné.

Myslíte to, že Nova počítá s tím, že zůstává jedinou analogově vysílající televizí s výrazně vysokým pokrytím a udržuje si tak uměle sledovanost?

Pavel Hanuš: Ono jde i o určitý profit, není to tak jednoduché. Je jasné, že souběžným vysíláním lze vytvořit určité benefity. TPP princip synchronního postupu při vypínání velkých televizí, což je z našeho pohledu ČT 1, protože ČT 2 má povolený vlastní postup, vyžaduje. Budu jenom rád, když se najde nějaká skulina a budeme moci povypínat všechny analogové vysílače již v roce 2011. Ale jsem vůči tomu skeptický.

Jak se vlastně stavíte k diskusím, zda dokončit proces digitalizace televizního vysílání do 11. listopadu 2011 nebo 30. června 2012? A nakolik jsou tyto diskuse v rámci Národní koordinační skupiny pro digitalizaci vážné?

Pavel Hanuš: Já jsem z tohoto pohledu pozorovatel, protože ČT má digitalizaci v podstatě hotovou, standardním postupem dokončí dokrývání veřejnoprávního multiplexu. Už tu není extra co domýšlet. Nepotřebujeme v podstatě nic zásadního řešit. Prostě rutinní postup. Termínová diskuse je pro nás tedy taková akademická diskuse. Tady se dostáváme k právu, co znamená právní výklad v praxi. Právo jde někdy cestami, které se neprotínají s technickým řešením. Tam už ty důsledky jsou. Spousta věcí se váže k termínu dokončení procesu digitalizace. Ostatně nedávno jste o tom měli článek i na DigiZone.cz.

Pavel Hanuš - 4

Například jde o konec reklamy v České televizi.

Pavel Hanuš: Ano, včetně toho. A financování informační kampaně k přechodu na digitální vysílání v roce 2012, atd. Včetně změny zákona o ČT, který je třeba přeformulovat. Když prohlásíme, že jsme ukončili analogové vysílání, co uděláme s formulací, že ČT má vysílat dva analogové programy? Těchto konsekvencí je velké množství.

Můžete provozovat dva analogové programy na jednom malém dokrývači, a zákon naplníte.

Pavel Hanuš: Samozřejmě můžeme u nás na Kavčích horách na půdě spustit nějaký starý malý zkušební vysílač a pouštět analogové vysílání ČT 1 a ČT 2 jenom do okolí Kavčích hor a plnit tím zákon. Ale to přeci nemůžeme myslet vážně, bylo by to směšné. Digitalizací se zabývám od roku 2004 a moc bobře, vím, jak vznikl onen termín 11. listopadu 2011, jako konec procesu digitalizace, a jsem si jist, že to ještě lépe ví i předseda Rady ČTÚ. Jde čistě o marketingový termín. O zapamatovatelný signál veřejnosti, kdy bude převažovat digitální vysílání. To je jeho skutečný význam. Naše právní stanovisko je takové, že když se jazykově rozebere to, co je napsané v zákoně, konec digitalizace nastane až v červnu 2012. Přece i netechnický člověk pochopí, že zhasnuto v místnosti je, když se vypnou všechny žárovky, ne když někdo čtyři vyšrouboval a jednu nechal svítit. Jiný výklad je absurdní, to je pak Kocourkov.

Jak vlastně ten konec digitalizace bude vypadat? Co když některé analogové dokrývače budou vysílat dál, i po 30. červnu 2012? Vypnou se opravdu všechny?

Pavel Hanuš: Technicky se určitě nemusí vypnout všechny. Pokud ale někdo překročí termín, nastoupí sankce ČTÚ, zvýšené poplatky za využívání kmitočtů. Ale reálně vzato, otázka vypnutí je spíš otázkou mezinárodní, abychom nerušili vysílání v sousedních státech. Ale když máte lokální vysílání, kdy vám vysílač září do okruhu deseti kilometrů někde v údolí, mohl by takový analogový převaděč běžet donekonečna a nevadil by ničemu.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Měla by ČT dokrývat digitálním signálem každou obec, která má problémy s příjmem veřejnoprávního multiplexu?

45 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 10. 2010 21:19

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+