Více

Ostravsko? Navrhli jsme Nově a Primě vypnout dřív analog, říká šéf digitalizace ČT

Česká televize vypne předčasně analogové vysílání svého prvního programu na Lysé hoře v Beskydách, aby na přelomu dubna a května umožnila start multiplexu 2 na celém Ostravsku. Podobný džentlmenský krok požadovaly Kavčí hory také od komerčních televizí Nova a Prima, ale narazily na nepochopení. „Bylo to asi potřetí, co jsme se pokoušeli dohodnout se všemi na urychlení procesu digitalizace, a to je asi naposled. Říká se třikrát a dost,“ popisuje v rozhovoru pro DigiZone.cz jednání o situaci na Ostravsku vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš.

Proč se Česká televize rozhodla předčasně vypnout analogové vysílání programu ČT 1 z Lysé hory v Beskydách? Podle Technického plánu přechodu (TPP) ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání byste tam mohli vysílat do listopadu, Jednička ale na Lysé hoře skončí už koncem tohoto měsíce.

Protože to je správné rozhodnutí. Když se analyzoval TPP, narazilo se v něm na tuto nejednoznačnost, takže jsme od samého začátku, při vazbě na start multiplexu 2 na stejném kanálu, který nyní využívá analogová ČT 1, chtěli vyhovět divákům a předpokládali jsme, že budeme vypínat v tomto předčasném termínu. Existují však určité zákonné povinnosti, které nám to trochu zkomplikovaly. Navíc jak neustále aktualizujeme naše interní harmonogramy vypínání analogového vysílání a distribuujeme je po televizi, dostal se nám předčasný termín vypnutí Lysé hory ještě před naplněním zákonných podmínek pro toto vypnutí na teletext. Bylo to trošku problematické, nicméně to pramenilo z naší snahy tuto kolizi vyřešit k termínu, který je v TPP určen pro start multiplexu 2 na Ostravsku.

Na Ostravsku je ale víc analogových kmitočtů, které by se měly vypínat předčasně, aby na nich mohlo začít digitální vysílání. Je to i otázka analogové Primy na vysílači Hošťálkovice, která má podle TPP skončit v listopadu, ale na jejím kanále 48 chce od 30. dubna vysílat multiplex 3. Vy jste navrhovali, aby se uspíšilo vypínání všech potřebných analogových kmitočtů v této oblasti. Jaký konkrétní postup jste předložili?

Pavel Hanuš - 5

Byl to náš třetí pokus přesvědčit partnery o tom, že striktní postup podle TPP je v tuto chvíli už zbytečný a že jím zbytečně ztrácíme čas i peníze. Ale chtěli jsme dodržet to, co je napsáno v preambuli TPP: že všechny vypínané analogové televize postupují synchronně. My si můžeme asynchronně vypínat analogové vysílání programu ČT 2, ale nemůžeme takto postupovat v případě ČT 1 a porušovat tím TPP. Je to pro nás závazný dokument, ale také se v něm konstatuje, že vypínání analogu můžeme provést kdykoli dříve, protože termíny uvedené v TPP jsou nejzazší možné. Takže jsme říkali: pojďme v případě Ostravska vypnout všechny vysílače, včetně malého výkonu, všichni najednou a dříve. Je to jasný signál, že potřebujeme celý proces v této oblasti urychlit.

A současně jsme navrhovali, že po tomto prvním kroku bychom se měli ve stejném duchu bavit i o Jesenicku a Zlínsku, abychom zbytečně nenatahovali čas přechodu na digitální vysílání a nezvyšovali si náklady na vysílání. Odezva od ostatních televizí ale byla stejná jako v předcházejících případech, chtějí striktně dodržovat TPP. Díky tomu jsme museli získat individuální stanoviska rozhodujících orgánů, jako je Národní koordinační skupina pro digitalizaci (NKS) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který z těch postupů – tedy zda předčasně vypnout nebo nevypnout analogové vysílání ČT 1 z Lysé hory – je v našem případě ten správný a podle TPP. Jakmile jsme od nich získali stanovisko, vydali jsme tiskovou zprávu, že oba tyto orgány konstatovaly, že naplňujeme všechny podmínky TPP a že vypnutí ČT 1 je v souladu s TPP. Takové konstatování si pro případ ČT 1 nemůže udělat ČT sama, proto byl souhlas NKS a ČTÚ nutný.

Váš původní návrh byl tedy takový, že 30. dubna by skončilo kompletní analogové vysílání nejen na Lysé hoře, ale i na ostravském vysílači Hošťálkovice – tedy Nova, Prima i ČT 1?

Ano, přesně tak. Ostravsko má v zásadě dostatečný souběh analogového a digitálního vysílání. Pokrytí digitálním signálem ČT je tam stoprocentní, takže z mého pohledu tam nejsou žádné zásadní problémy pro to, aby se tam muselo vytvářet nějaké složité přechodové období.

Takže mluvíte o kompletním vypnutí ostravské oblasti k 30. dubnu. Jenže ke startu multiplexu 2 na novém kanále 37 bylo třeba vypnout jenom analogovou ČT 1 na Lysé hoře, a z tohoto vysílače velkým výkonem žádný jiný analogový program nevysílá, takže by nedošlo k žádnému asynchronnímu postupu.

Tady nešlo primárně jenom o fakt Lysé hory, ale o to, jak při řešení tohoto jednoho problému vyřešit obecnější záležitost. Pokusili jsme se znovu domluvit na tom, že urychlíme celý proces digitalizace na Ostravsku a následně na Zlínsku a Jesenicku. To byla podstata věci. Nicméně, jak jsem již řekl, vypnutí vysílače velkého výkonu mimo pořadí stanovené v TPP má své podmínky a musí být ošetřeno i právně. Proto jsme čekali na stanoviska ČTÚ a NKS.

Proč se tato kolize na Ostravsku neřešila dříve? TPP v současném znění existuje od léta 2008 a problém s kmitočty na Ostravsku obsahoval už od svého vzniku.

To není otázka primárně pro ČT. My jsme dělali všechny kroky k tomu, aby vypnutí analogového vysílání na Ostravsku mohlo proběhnout k 30. dubnu 2011. Zabezpečili jsme si podle smluvních obchodních podmínek vypnutí k tomuto termínu, abychom neměli žádný problém, a čekali jsme na ty, kterým by o to mělo jít víc než nám, jak se k tomu postaví. Není normální, abychom za ně řešili problém, který se nás vlastně netýká. Česká televize by mohla vysílat analogově na Lysé hoře do letošního listopadu. Pro nás by to nebyl žádný problém, sami bychom si vlastní vysílání nerušili. Zájem o předčasné vypínání analogu měl být na jiné straně, čili naše iniciativa nebyla tak úplně logická. Měli se zapojit i ostatní, ale jakmile jsme viděli, že se k tomu neschyluje, pojali jsme to jaksi obecněji a chtěli jsme si se všemi ujasnit, jak se bude postupovat v celé oblasti Ostravska a následně na Zlínsku a Jesenicku. Proto jsme podali návrh na celkové urychlení vypnutí analogu, ale opět se nám ho nepodařilo prosadit. Mohu slíbit, že to byl pokus poslední. Třikrát to zcela stačilo. Na dohodu není šance.

Kdybyste předčasně nevypnuli analogovou Jedničku na Lysé hoře, která využívá kanál 37, mohlo by se stát, že by mutliplex 2 zahájil vysílání na tom samém kanále z ostravských Hošťálkovic a navzájem byste se zarušili?

Ano, tato možnost by teoreticky mohla nastat. V takovém případě bych se ale cítil jako šašek. Nedovedu si představit, jakým způsobem bychom divákům zdůvodnili, že hrajeme takovéto hry, že Jedničku na Lysé hoře nevypneme, protože nám to předepisuje TPP, a na druhé straně multiplex 2 zapne vysílání na stejném kanálu, protože tak jim to říkají smlouvy a rovněž TPP. A že bychom se vzájemně rušili a říkali divákům: to se nedá nic dělat, je to všechno v pořádku. Jsem strašně rád, že i když jsme se nedohodli, management ČT nezaváhal a alespoň se došlo k tomuto řešení, které je technicky správné. Kdybychom, stejně jako ostatní trvali na svém, tak k té šílenosti skutečně mohlo dojít.

Striktní postup podle TPP také říká, že 30. dubna má na ostravských Hošťálkovicích odstartovat na kanále 48 multiplex 3. Na tomto kanálu ale na stejném vysílači vysílá analogová Prima, a má k tomu oprávnění až do listopadu. Jak se vůbec takové termíny mohly dostat do TPP? Neměl TPP takovým kolizím spíš zabránit?

Tohle je otázka pro ČTÚ, ne pro mne. Já ale vím, jak bylo pro ČTÚ složité TPP sestavit, přijmout a dosáhnout souhlasu všech hráčů. Prvotní cíl byl proces rozběhnout s tím, že ostatní problémy se operativně vyřeší. Tak jsem to tehdy vnímal. Je mýtus, že souběžné vysílání bylo obecně nevýhodné. Jak pro koho. Když jste zcela hegemonní na trhu, ztráta tohoto postavení je daleko dražší než souběžné vysílání. Stačilo si vzít kalkulačku a každý si to mohl spočítat. Navíc moc dobře vím, jaké důsledky v podobě ztráty diváků mělo předčasné vypínání ČT 2. Významná část televizních diváků na nové technologie s odpuštěním kašle.

Pro návštěvníky DigiZone.cz je to možná nepochopitelné, ale televize to moc dobře věděly. Průběh digitalizace od samého začátku silně ovlivňují komerční zájmy jednotlivých subjektů. To je prostě skutečnost. Já docela rozumím tomu, že rozběhnout celý proces bylo důležitější, než detailní vyřešení všech problémů. Ale samozřejmě nemohu mluvit za ČTÚ. Když se podíváte na TPP, poměrně exaktně řeší pro první etapy základní síť vysílačů. Otázka sekundárních vysílačů, o kterých se teď my hlavně bavíme, je něco jiného.

Ale Hošťálkovice jsou podle TPP v základní síti vysílačů.

To máte samozřejmě pravdu. Ale vzhledem k současné situaci je pro mne problém multiplexu 3 díky jeho obsazenosti podobný jako řešení sekundární vysílací sítě. Jinak ohledně sekundárních vysílačů a dokrývačů je v TPP poměrně velká volnost, a tam ta rušení existují. Záleží na operativních dohodách v těch konkrétních místech. Takových kolizí je v TPP vícero. Ale máte pravdu, v případě Hošťálkovic a multiplexu 3 je to kolize na úrovni základního vysílače.

Pavel Hanuš - 1

Bude Česká televize přehodnocovat termíny vypínání menších analogových vysílačů a dokrývačů oproti termínům v TPP? Teď se neptám jen na Ostravsko, ale celou republiku.

My to urychlujeme dost významně už teď. Na začátku, když jsme ještě nevěděli, jak bude tento proces vypadat, jsme důsledně přelaďovali zbylé analogové dokrývače a sekundární analogová síť zůstávala celá. Teď bych řekl, že přelaďování děláme jenom ve sporných oblastech v situaci, kdy máme velkou pravděpodobnost, že se tam bude pouštět digitální dokrývač a vznikla by tam nesmyslná časová díra. Jinak v ostatních případech naprosto dominantně dokrývací analogovou síť likvidujeme zároveň s vypnutím hlavního analogového vysílače v oblasti.

Dojde někde k situaci, že zachováte analogové dokrytí do června 2012 nebo ještě po tomto datu, kdy by už v České republice neměl vysílat žádný analogový vysílač?

Tato možnost čistě teoreticky existuje, ale nevidím ji jako smysluplnou. Nevidím pro ni žádný důvod. Došlo by k tomu pouze v případě digitálního dokrytí, které by se dělalo po červnu 2012. Nastal by tam stejný princip jako u budování současných digitálních dokrývačů: nemá smysl vypínat analogový dokrývač, když bychom za dva měsíce v té samé lokalitě spouštěli digitální dokrývač. To ho raději zachováme až do doby, než stejné území pokryjeme ze stejného dokrývače digitálně. Čili vypneme analog a hned pustíme digitál. Ale to se skutečně bavíme o dokrývačích a převaděčích malého výkonu. V této chvíli reálně nevidím, že by k něčemu takovému, jako je zachování analogového vysílání po červnu 2012, mělo dojít.

Minulý týden jste na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 2011 v Hradci Králové řekl, že hranicí pro úvahy o zprovoznění digitálního dokrývače ČT jsou dva tisíce nepokrytých obyvatel v určitém místě. Je to jediné kritérium? Protože před časem ČT spustila dokrývač veřejnoprávního multiplexu v Blansku, ale v sousedním Adamově, který má přes dva tisíce obyvatel, jste to odmítli.

Dva tisíce nepokrytých lidí je pro tuto etapu základního dokrytí ekonomický požadavek, aby to vůbec bylo nějakým způsobem smysluplné. Nicméně, může se stát, že postavíme dokrývač i tam, kde je nepokryto méně než dva tisíce obyvatel, protože máme třeba případy, kdy chce na provozu takového dokrývače participovat sama obec.

Může se třeba obec dohodnout sama s provozovatelem malého analogového vysílače v dané lokalitě, který má licenci pro jeho analogové vysílání a ten by se dohodl s vámi, že bude pokračovat digitálně? Má ČT k dispozici nějaký seznam provozovatelů takových malých vysílačů?

Máme. Víme, kdo působí v kterém regionu, ale nemůžeme dělat dealera operátorům televizního vysílání. Obce se ale mohou obrátit na inženýra Karla Moulíka z technického oddělení ČT, který má na starosti výstavbu a provoz vysílacích sítí, a ten jim jistě poradí jak postupovat.

Jakým způsobem vlastně ČT zjišťuje, kde a kdy by měla spustit digitální dokrývač?

Standardní postup je takový, že pustíme v dané oblasti hlavní vysílače na plný výkon. Oblast se základně změří, potom se na nás mohou jednotlivé obce obrátit s požadavkem, že nemají dostatečný signál, my provedeme dodatečné pečlivější měření v rámci této obce a zjistíme, jak to ve skutečnosti vypadá. Z toho nám vzejde počet nepokrytých obyvatel, a když jde o víc než dva tisíce lidí, snažíme se to nějakým způsobem řešit. Tedy pokud to je technicky možné. Zásadní je komunikace s dotčenou obcí.

A v tom případě ten dokrývač platí celý Česká televize?

Ano. Musím, ale připustit, že zejména některé auditorské firmy nám doporučují dokrývání omezit. Kdybychom se striktně řídili těmito názory, nemohli bychom postavit už ani jeden dokrývač.

Jistě, protože už máte pokryto. Ze zákona má veřejnoprávní multiplex dosáhnout k minimálně 95 procentům populace, a vy nyní pokrýváte 99,6 procenta obyvatel České republiky.

Právě. Nezávislý auditor nám může říci, a už to i zaznělo, že máme pokryto zákonných 95 procent obyvatel, takže nemáme důvod investovat do dalších vysílačů a dokrývačů. My se v tomto bodě spíše řídíme určitým výkladem zákona o ČT jako poskytovatele veřejné služby a snažíme se najít přijatelný kompromis. Navíc ekonomika terestrického vysílání tím, že je dána na vůli vysílajících subjektů, je dnes hodně diverzifikovaná a závislá na zájmech jednotlivých subjektů. Analogovou televizní síť v podstatě stavěl stát. Tam, kde ji postavil, tam byla. Nebyla to primárně otázka peněz a businessu. Tady je najednou tím stavitelem digitální sítě sám vysílatel. Na jedné straně veřejný (ČT) a na druhé komerční televize.

Privátní kanály si spočítají, kolik je to stojí a najednou se objeví nějaká víska s pěti sty obyvatel, která se jim nevyplatí dokrývat. Většina těch diváků si v takové situaci pořídí satelit, protože nechtějí čekat, až se to vyřeší jinak. A ten zbytek diváků se obrátí na nás jako veřejnou televizi, ať to vyřešíme. Někdy se třeba jedná jen o deset, dvacet lidí, pár rodin. Ale my to v zásadě vyřešit nemůžeme, protože buď tam ten dokrývač postavíme, ale pak ho tam budeme mít jenom my, anebo ho tam z technických či ekonomických důvodů postavit nemůžeme. V každém případě je to polovičaté řešení. Divák vždy očekává plnou programovou nabídku a z jednoho směru. To nejsme schopni zabezpečit.

Pavel Hanuš - 2

Co tedy uděláte?

Zkoumáme tu lokalitu tak, abychom měli jasno, kde bychom ten dokrývač mohli postavit bez rizika rušení. Jsou situace, že když dokrývač umístíme na nějakou kótu, a příjem z hlavních vysílačů, včetně multiplexů 2 a 3, je na dálkový příjem z jiného směru než příjem z našeho dokrývače. V takovém případě instalací gapfileru odepíšeme sami sebe, protože si vlastním dokrývačem zarušíme signál z toho vzdálenějšího silného vysílače. Tím pro některé diváky zhoršíme příjmové podmínky a nutíme je k podstatně složitějšímu technickému řešení příjmu. V tom momentě jde o technickou překážku, kvůli které dokrývač nemůžeme zrealizovat.

V poslední době jsme několikrát jednali s ČTÚ a máme spolu neformální dohodu, která říká, že když dojdeme k závěru, že někde je třeba skutečně akutně spustit dokrývač, a nastane tam tato situace, pokoušeli bychom se vzít nějaký kmitočet z našeho kmitočtového přídělu, který by v daném místě nevadil. Třeba kanál, který používáme pro silné vysílače na západě republiky, a dokrývač bychom stavěli někde na Moravě. Musel by to ale být převaděč, nemohl by fungovat v rámci jednofrekvenční sí­tě.

Vedoucí odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač nedávno zmínil případ, kdy rušení signálu způsoboval odraz signálu opakovače od projíždějících kamionů

To je jiný případ, ale ten také může nastat a je ho třeba řešit obdobně.

Problém asi bude také s mezinárodní koordinací kmitočtů, pokud jde o dokrývání lokalit v pohraničí. Na Ostravsku je to otázka Polska a Slovenska, kmitočtů se tam používá velmi mnoho…

ČTÚ dnes konzultuje s Poláky všechny možné kmitočty. Obrovský problém máme s vysílačem Krásné u Pardubic, kde kvůli nedokončené koordinaci s Polskem dosud nevysíláme na plný výkon a vůbec neznáme ani časový horizont, kdy bychom ho mohli spustit. Tím pádem existují na východě Čech lokality, které nejsou z Krásného pokryty ideálně a měli bychom je začít dokrývat. Ale proč bychom je měli dokrývat, když po spuštění plného výkonu z Krásného budou pokryty tímto hlavním vysílačem? A takových problémů je víc.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Vyplatí se Nově s Primou zachovat analogové vysílání na Ostravsku až do letošního listopadu?

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2011 15:17

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+