Více

Nechci mít z ČT 2 intelektuální ghetto, říká programová ředitelka České televize

Do konce letošního roku bude Kateřina Fričová programovou ředitelkou České televize, poté by se měla stát šéfkou programu ČT 2. Tedy pokud jí tuto funkci nabídne generální ředitel ČT Jiří Janeček, který Fričovou prozatím pověřil vypracováním projektu programových změn na Dvojce. „Bude také záležet na tom, kdo se stane ředitelem programových okruhů, pod kterého bych spadala,“ říká Fričová v miniseriálu rozhovorů DigiZone.cz s manažery projektů změn jednotlivých programů ČT.

Do konce června máte předložit Jiřímu Janečkovi koncept změn na programu ČT 2. Jak jste s nimi daleko a jak moc se bude Dvojka měnit?

ČT 2 bude mít i nadále charakter dominantně společensko-umělecký, se zaměřením na výlučnějšího diváka. Výlučnějšího ne nutně ve smyslu intelektuálním, ale z pohledu menšinového zájmu. Oslovovat bude proto především diváky vyhledávající konkrétní žánr, například dokument, alternativní zábavu, hudbu, atp. Profilovými pro něj budou především dokumentární pořady, nejen v té „klasické“ podobě, ale i například v podobě dokudrama či dokusoap. Dále pak zlatý fond domácí i světové kinematografie, vzdělávací pořady či pořady zaměřené na kulturní dění.

Kateřina Fričová - 4

A nejen kulturní, ale zajímat nás bude vše, co můžeme souhrnně nazvat občanskou společností. Právo na odlišnost, ale i na spřízněnost. Poznat minulost, uvědomovat si přítomnost, připravit se na budoucnost. Zatímco pro ČT 1 budou platit kritéria „pro celou rodinu“ a „osvědčené formáty“, druhý program vytvoří prostor i pro začínající tvůrce, neotřelé náměty, nové formální postupy i zcela nová témata. S tím pak souvisí i právo na experiment a na omyl. K výlučným divákům počítáme i menšiny všeho typu, tedy jak menšiny osudem, tak menšiny volbou.

Jak to myslíte?

Třeba mezi menšinami osudem jsou obrovské rozdíly. Něco jiného budete vysílat dětem a něco jiného dospělým. I servisní služba je pro různě handicapované odlišná. Pro menšiny volbou existuje obrovská škála pořadů, které se zaměřují na určitého specifického diváka. Rozhodně nechceme z Dvojky dělat intelektuální ghetto, ale je pravda, že ve večerních časech se chceme více zaměřit na zvídavější diváky. Zároveň nechceme rezignovat ani na děti, ale na rozdíl od Jedničky, která jim nabízí filmy, Dvojka by se měla zaměřit na děti, které jedna moje kolegyně charakterizovala typem „sám doma a zvídavý“. Chceme děti motivovat a aktivovat. Nezbytně nutná bude úzká spolupráce s kolegy z takzvaného pátého programu ČT, jak generální ředitel nazval oddělení Nových médií.

Kooperujete nějak s autory projektů ostatních programů ČT? Projekt Jedničky připravuje Radan Dolejš, Čtyřky Jiří Ponikelský a Čtyřiadvacítky Milan Fridrich. Míváte nějaké společné porady?

Minulý týden ve středu jsme měli první takovou společnou schůzku, ale jinak s nimi komunikuji i separátně. Mluvila jsem dlouze jak s Radanem Dolejšem, tak s Andreou Majstorovičovou (pověřenou řízením projektového týmu Vývoje nových formátů pro celou ČT, pozn. red.). Myslím si, že s Andreou jsme si v základních věcech velice porozuměly, takže nebudeme mít vůbec žádné problémy v komunikaci ani následné spolupráci. Kolega Dolejš se teprve začal seznamovat s televizí a dostává se k relevantním číslům, protože do ČT přišel teprve nedávno. Nabídla jsem mu, aby chodil na programové porady, a pozvali jsme ho také na nedělní a pondělní programové setkání v Říčanech.

Co jste na něm řešili?

Upřesňovali jsme si programová schémata ČT na léto, postavili jsme podzim a začali mluvit o programu na příští rok. Kdybychom o něm začali mluvit až na podzim, bylo by to pozdě. Loni jsme si také základní stavební kameny letošního schématu stanovili už na jaře.

Milan Fridrich 200

Jak se bude měnit ČT 24? DigiZone.cz zpovídal Milana Fridricha

Miniseriál rozhovorů s šéfy projektů programových změn jednotlivých stanic České televize jsme začali s ředitelem zpravodajství ČT Milanem Fridrichem, pověřeným vypracování vize dalšího rozvoje zpravodajského kanálu ČT 24. V případě ČT 24 se systém výroby příliš nezmění, protože je založený zejména na živém zpravodajském vysílání. Změny budou spočívat spíš v organizaci, v efektivnějším zajištění výroby programu. Ta změna zcela navazuje na jednotlivé kroky, které jsem jako ředitel zpravodajství začal se svým týmem realizovat už před dvěma a půl lety, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz.

Komunikujete i s dalšími šéfy projektů programových změn, tedy s Milanem Fridrichem za ČT 24 a Jiřím Ponikelským za ČT 4?

S Milanem Fridrichem komunikuji průběžně pořád. Považuji ale za stěžejní, aby se tato televize vyvarovala vzájemného kanibalizování jednotlivých programů. Musíme se mu za každou cenu vyhnout. Kanibalismus by se mohl projevit nejen mezi programy ČT 1 a ČT 2, ale i ve vzájemném vztahu k ČT 24.

Je pravda, že v Událostech, které diváci sledují především na ČT 1, poutáte téměř výhradně jen pořady ČT 24. Tím nabádáte diváky, aby utíkali od Jedničky ke Čtyřiadvacítce.

Podle mne musí ČT zůstat jednou televizí, a pokud diváka neuspokojíme nabídkou Jedničky, měl by mít šanci najít něco zajímavého na Dvojce a naopak. A měl by mít šanci si vybrat i na Čtyřce a Čtyřiadvacítce. Jinými slovy, ideální by bylo, kdyby si vybral z některého z našich čtyř programů a neodcházel k jiné televizi. Nabídka televizních programů se ale pochopitelně velice rozšiřuje, diváci mají větší výběr a pro nás to znamená mnohem větší konkurenci. Shodou okolností jsem si nechala vypracovat statistiku, jak se mění sledovanost ČT 1 v oblastech, kde se už vypnulo analogové vysílání a diváci tam musí přijímat televizi digitálně. Je tam patrný pokles, zatímco v místech, kde se zatím vysílá pouze analogově, má Jednička větší podíl na divácích než v celostátním průměru. Hezky to je vidět třeba na případu Zlína. Menší sledovanost je v místech, kde si diváci mohou vybrat mezi více televizemi. A na to musí Česká televize reagovat.

Takže musíte počítat s tím, že sledovanost ČT 1 bude s vypínáním analogového vysílání ještě klesat?

Nejen ČT, všem se proměňuje sledovanost. „Velké“ televize klesají, aby mohly stoupat nové, i ty patřící ČT, Nově, Primě… a všem ostatním. Vliv na tento fakt má i to, že přibývají domácnosti se satelitním příjmem televize, tedy opět nárůst programové nabídky.

Novy je ten pokles také vidět, i když je mírnější. Prima výrazně klesla v loňském roce, letos se už drží na stejných číslech, která jsou velmi nízká.

Taková je situace. Předminulý týden jsem byla na zasedání Evropské vysílací unie EBU ve Švýcarsku, a tam se o tom také mluvilo. Sledovanost veřejnoprávních televizí v Evropě klesla za poslední roky o pět procentních bodů. Česká televize se drží nad průměrem, za loňský rok jsme byli 1,5 procenta nad celoevropskými čísly. Samozřejmě nás to nemůže uspokojovat, nikoho to logicky netěší.

Kateřina Fričová - 3

Česká televize se pohybovala v letošním prvním čtvrtletí okolo 30 procent podílu na trhu za všechny čtyři programy dohromady, ale třeba Polská televize má okolo 50 procent. Oproti tomu Slovenská televize je zase hodně dole, v součtu všech tří programů dosahuje podílu pod 20 procenty.

Ano, pro celou Evropu je to zprůměrované a z tohoto hlediska v té statistice nevycházíme tak špatně, jak se někdy tvrdí.

Pojďme ale zpátky k Dvojce, ta prošla výraznou programovou změnou už na přelomu roku, zmizely z ní veškeré zpravodajské pořady a většina sportu. Dá se na ní vůbec ještě něco změnit?

Určitě ano, ale je pravda, že třeba určitý dluh, který jsme měli u vzdělávacích pořadů, jsme už splatili. Teď už to nebude o kvantitě, ale spíš o kvalitě. Tematicky jsme se rozšířili i do oblastí, kterým jsme se dřív nevěnovali, třeba přírodním vědám včetně matematiky a fyziky. Obrací se na nás ale také různé spolky a zájmové skupiny, které mají pocit, že když jejich členové platí koncesionářské poplatky, mají právo na svůj vlastní televizní pořad. Což je dost děs.

Co jim odpovídáte?

Při nejlepší vůli nemůžeme vyhovět všem. S kolegy se snažíme udělat určitý přehled o tom, jakým tématům se Dvojka věnovala v minulosti, přede dvěma nebo pěti lety. Začátkem letošního roku mi například přišlo v rámci určité kampaně padesát úplně totožných dopisů, jejichž pisatelé žádali, abychom na obrazovku ČT vrátili folk. Odpověděla jsem jim, že folk už na obrazovce byl a jednou zase určitě bude, ale v současné době prostě není v samostatném pořadu. Milovníci folku si jej musí najít v jiných pořadech, protože samozřejmě nevymizel.

Máte za úkol myslet i na sledovanost ČT 2? Hodnoty Dvojky klesaly za poslední dva tři roky výrazně, zřejmě v souvislosti s předčasným vypínáním jejího analogového vysílání. Dříve dosahovala podílů sedm až devět procent, dnes se pohybuje na hodnotách mezi čtyřmi až pěti procenty dospělého publika.

Nejenom že se vypínalo analogové vysílání Dvojky, ale pokud divák nepřešel na digitální vysílání a zůstal u analogového příjmu televize, zůstaly mu všechny původní programy s výjimkou ČT 2.

Ano, na mnoha vysílačích se analogová ČT 2 vypínala „střihem“. Na vysílacím kanále, kde vysílala analogová Dvojka, začala po jejím vypnutí vysílat digitální síť České televize se všemi čtyřmi programy, včetně Dvojky, ale tu naladili pouze ti diváci, kteří si pořídili digitální přijímače. Ostatním zůstala analogová ČT 1, Nova a Prima.

Ano, kvůli tomu, že se na tom vysílači nevypínalo kompletně celé analogové vysílání, divák neměl potřebu hned běžet do obchodu, kupovat set-top-box a řešit anténu. Dalším důvodem poklesu sledovanosti ČT 2 byl i úbytek sportu v jejím vysílání. Zrovna nechávám zpracovat přehled sledovaností Dvojky bez sportovních a zpravodajských pořadů za posledních pět let, abych mohla porovnávat. Teď se Dvojka pohybuje lehce pod pětiprocentním podílem na sledovanosti.

Pořád to je víc než u televize Barrandov, která je také plnoformátová.

Ale my jsme především úplně jiná televize.

To ano, Barrandov míří na masového diváka, Dvojka na menšinového. Přesto se vám zatím daří nad Barrandovem vítězit.

Ano, ale rozdíl mezi oběma těmito programy je markantní. My nabízíme například koncerty vážné hudby, které sleduje jen 20 tisíc diváků. Na druhou stranu, která koncertní síň má 20 tisíc míst pro posluchače? Člověk si musí stanovit určité priority. Česká televize má tyto priority dány samotnou podstatou své existence, veřejnou službou.

Kdy opravdu zmizí z ČT 2 veškerý sport? Teď na ní vysíláte poměrně často fotbalovou Ligu mistrů, ale i tenis a další sporty.

Dříve než v roce 2012 to podle mne nebude. Dobře víte, že ještě existují určité oblasti České republiky, které nejsou digitálním signálem ČT pokryty. A Česká televize má důležité sportovní události nabízet na programu, který je široce dostupný veřejnosti.

Ano, zbývá vám digitálním signálem dokrýt Jesenicko a Zlínsko, ale k tomu dojde letos na podzim.

Ano, ale do té doby obtížně můžeme sport na ČT 2 zcela zastavit. Každopádně zastoupení sportu na ČT 2 bude mít nadále klesající tendenci. Například z Mistrovství světa ve fotbale poběží na ČT 2 pouze dvacet přenosů.

Chystáte se na Dvojce změnit vysílací čas klubových filmů, které začínají nekřesťansky pozdě? Na tento problém si diváci stěžují už léta. Dříve začínaly některé filmy ve dvě hodiny ráno, dnes to bývá okolo půlnoci. Člověk, který jde ráno do práce, se na něj nemůže podívat – leda by si ho nahrál.

O půlnoci ale běží pouze reprízy těchto filmů. Přiznám se, že mě tato kritika trošku rozčiluje. Každou chvíli mi to někdo říká, včetně mých kamarádů, píší nám to diváci. Když se ale podíváte do programového schématu ČT 2, zjistíte, že na Dvojce se filmy vysílají ve všech možných hodinách. Zmiňujete Noční klub, a ten se tak nejmenuje náhodou. Jsou to sice půlnoční filmy, ale vždycky jde o reprízy snímků, které šly v premiéře na ČT 2 třeba v deset hodin večer nebo o půl jedenácté. Naopak tím, že z Dvojky letos zmizely Události, komentáře, se začátky filmů posunuly o tři čtvrtě hodiny dopředu.

Upřímně řečeno, když se nad tím zamyslíte a znáte-li dnešní světovou kinematografii, zjistíte, že je velký problém vysílat je před desátou hodinou večer. Mnoho filmů bychom klidně vysílali například už od deváté večer, ale ze zákona nemůžeme, takže se musí přeložit na pozdější dobu. Vysíláme i filmy od osmé večerní, konkrétně v úterý. Jedná se o starší, dnes již klasické až kultovní filmy, které řadíme do určitých celků. V současné době jde o cyklus filmů s Jean-Paulem Belmondem.

Kateřina Fričová - 2

Tak je přesuňte aspoň na tu desátou. Den před naším rozhovorem začínal klubový film na Dvojce ve 23:45, což je docela pozdě.

To ale nebyla premiéra, nýbrž Noční klub, o kterém jsem mluvila. Tedy repríza.

Bude Dvojka nasazovat alternativní a klubové filmy proti většinovým filmům na Jedničce?

Tuto situaci už máme například v neděli po desáté hodině večer. Doufám ale, že s takovým řešením budeme zacházet velmi opatrně, protože nám skutečně nejde o to, aby se naše programy navzájem kanibalizovaly. Výběr filmů, které půjdou proti sobě, tomu musí být výrazně podřízen.

Posílíte na Dvojce nějaké konkrétní žánry, třeba dokumenty?

Ano. Přípravný tým změn na Dvojce se zatím sešel dvakrát, nicméně jsme si už stačili něco říct a na něčem se shodnout. Rozhodně bych ráda posilovala zahraniční dokumenty, protože ty vysíláme – a to mi docela vadí – poměrně pozdě. Chtěli bychom posílit dnešní Dokumentární klub, který na Dvojce běží jednou týdně večer, a vysílat ho dříve. Delší dobu také uvažuji o cyklu, který by se věnoval historii starých filmů od úplných počátků kinematografie, včetně výkladu. Obecně chceme posilovat dávání informací do souvislostí. Pojem „souvislosti“ používáme velmi často v našich interních diskusích.

Říkala jste, že budete víc nakupovat zahraniční dokumenty. Ono se obecně ČT vytýká, že vyrábí příliš mnoho původní tvorby a má méně akvizic než ostatní televize. Když budete posilovat nákupy pořadů zvenku, budete rozšiřovat i dodavatele těchto pořadů? Nespolehnete se pouze na BBC a další obvyklé zdroje?

BBC je úžasný zdroj. Veleúspěšné jsou na Dvojce jejich páteční dokumenty o zvířatech. V těch je BBC nepřekonatelná, ale i ve výrobě dokumentárních cyklů, jako jsou Letecké katastrofy, bitvy, apod. Mluvila jsem ale o trošku jiném druhu dokumentů, a ty nemůžeme vybírat pouze od BBC či jiných velkých výrobců, musíme jít do konkrétních zemí, kterých se tematicky dokumenty týkají a nakoupit je tam. Rozhodně chceme rozšiřovat akvizice i směrem na východ. Není to ale vůbec jednoduché, protože tam musíte „vyzobávat“ titul od titulu.

Když se budeme bavit o východoveropských dokumentech, řadu zajímavých titulů z Ruska nabízí třeba zpravodajská televize Z1. A jsou opravdu kvalitní.

Ano, třeba zrovna ruské, ale nejen ty mám na mysli.

Není tam tedy pro Českou televizi už „vyzobáno“?

Uvidíme, to se musí trpělivě prozkoumávat a „vyzobávat“. Nemůžete v některých zemích koupit balík dvaceti dokumentů. Delší dobu například diskutuji se svým kolegou programovým ředitelem ze Slovenské televize, že bychom od nich rádi koupili současné slovenské dokumenty. Oni jich za rok moc nevyrobí, ale několik zajímavých titulů tam vzniklo. Musíme to zkoušet. Stejně jako s pořady pro děti. Na Jedničce vysíláme pro děti pásmo „Hřiště“, na Dvojce bych chtěla někdy ve všední den pro starší děti vysílat studiový pořad doplňovaný různými magazíny. Byla by to zase taková skládačka, ale jiná než na ČT 1. Neobjevovaly by se tam hrané seriály, ale třeba pořady typu Port.

Takže něco podobného, jako byla Vega nebo Magion v Československé televizi?

Nevím, na tyto pořady se už moc nepamatuji. Rozhodně ale musí oslovit dnešní „mediálně rozmazlené“ děti.

Existují nějaké pořady nebo žánry, které by se měly z Dvojky přesunout na Jedničku?

Přemýšlela jsem o tom, ale příliš mnoho jich nebude. Pominu-li, že občas vysíláme nějaký solitérní pořad, u kterého by si i divák řekl, že bychom ho mohli dávat na Jedničce. Rozhodně si nemyslím, že bychom na Dvojce měli mnoho programových oken, které by jako takové neměly na tomto programu co dělat a mohly by se přesunout na Jedničku. O některých ale uvažujeme, že je nabídneme. Třeba ne na Jedničku, ale na ČT 24. A třeba se některé pořady budou přesouvat z Jedničky na Dvojku. Uvidíme.

Jak to bude s výrobou původních pořadů? Bude centrální pro všechny programy ČT, nebo si každý program bude vyrábět „na své triko“, případně si objednávat výrobu od jiných kanálů?

Zatím tak, jak jsou restrukturalizační materiály postavené, by si jednotlivé stanice neměly vyrábět. Naopak by měly dát zadání vývojové skupině, ta by měla následně předložit stanici výběr mezi tím, co odpovídá jejímu zadání a stanice pak řekne, ano, tohle chci, nebo nechci ani jednu z nabízených variant. Vybraný námět pak dopracuje vývojové oddělení a následně předá výrobě.

Ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz řekl, že se zvažují i varianty, kdy by se třeba Jednička rozhodla, že si pořad Objektiv nenechá vyrobit zpravodajskou Čtyřiadvacítkou, ale ve vlastní režii. Je to takhle postavené?

Zpravodajství je pochopitelně něco jiného, ti si stále budou vyrábět svoje pořady a budou mít svoje kapacity, kameramany, apod. To samé se ale netýká Jedničky a Dvojky. Řekněme, že v rámci zadání bude, že chci vytvořit diskusní pořad o potřebě divadla pro život člověka. Není důležité, který dramaturg ten pořad nabídne. Důležité je, že šéfová oddělení vývoje nových formátů sdělí, že má například čtyři nabídky na realizaci tohoto pořadu a bude se o nich chtít bavit s šéfem konkrétního programu. Z logiky věci se nedá vyloučit, že bychom při výběru mohli přímo na místě z těch čtyř návrhů vymyslet ještě pátý. Ale rozhodně to není o tom, že by Jednička nebo Dvojka měla svoje vlastní výrobní kapacity. To by byla setsakra drahá sranda.

Jak bude vlastně ono rozdělení programu na vedení jednotlivých stanic ČT reálně fungovat? Nebude to také dražší než dnes, kdy je jedno programové oddělení společné pro všechny?

Když začnu od schémat jednotlivých programů, nejprve se vystaví programy těchto stanic. Programová rada ČT je pak schválí, nebo upozorní, že někde hrozí kolize podobných programových oken. Jakmile to bude hotové, začneme obsazovat jednotlivá programová okna konkrétními pořady. To mají na starost lidé, kterým v ČT říkáme „správci okna“. Pokud chceme do nějakého okna vyrobit nový pořad, musíme dokonale zformulovat zadání a poslat ho do vývojového oddělení. Jakmile ho toto oddělení vyvine a předloží stanici řešení, musí se vedoucí vývojového oddělení a šéf daného programu shodnout, který z návrhů vývojového oddělení se bude realizovat. Poslední slovo ve výběru má mít šéf konkrétního okruhu. Vývoj také osloví dramaturgy, ať už interní, nebo externí, a řekne jim: tady máme zadání, co nám k tomu nabídnete? To je jedna možnost.

Kateřina Fričová - 5

A druhá?

Vedle toho nám budou do televize chodit náměty, které nebyly zadané a pak už bude záležet na tom, aby vývojové oddělení řeklo, že dostalo geniální námět, který sice konkrétní program nepoptával, ale typově na něj patří a jeho šéf by se měl zamyslet, zda by se do konkrétního programového okna nehodil víc než původně zamýšlená představa. Případně zda si ho nenechat na příští rok. A potom ho vývojové oddělení předá do výroby, kde bude výkonný dramaturg a ten dohlédne na realizaci tohoto pořadu a dovede ho až k přihlášce do vysílání.

Jako programová ředitelka celé ČT a zároveň autorka projektu změn ČT 2 jste v dvojjediné roli, kdy zodpovídáte za všechny programy, které se mají změnit. Podílíte se tedy i na projektech změn ČT 1, ČT 4 a ČT 24? Nebo jste o záměrech autorů těchto projektů alespoň informovaná?

Jsem s nimi v kontaktu, samozřejmě. Existují pořady, které by se měly vysílat už v době, kdy jednotlivé programy ČT povedou noví šéfové, ale už se vyvíjejí nebo jsou ve výrobě. Ono se i dnes stává, že se na ČT objeví v premiéře pořad, který jsem jako programová ředitelka nemohla nijak ovlivnit, protože jsem v době jeho zadávání ještě nebyla v této funkci. A to jsem na Kavčích horách bezmála tři roky. To samé se bude stávat i šéfům jednotlivých stanic ČT. Televize má závazky na několik let dopředu, největší z pochopitelných důvodů na příští rok. Nejen že se budou dodělávat seriály, které se roztočily tento rok, ale zároveň máme nakoupené nové scénáře.

Ne všechny ale musíte realizovat.

Žádná televize na světě nerealizuje sto procent nakoupených scénářů. Máme ale tady scénáře, které již byly předány výrobě tak, aby se mohli kolegové dobře připravit k realizaci nejen hrané dramatické tvorby, aby mohli dobře spočítat rozpočet, najít vhodné lokace, apod. Aby se potom zbytečně neutrácely peníze, když by výroba dostala scénář na poslední chvíli. Takových závazků máme pochopitelně mnoho a už jsem to říkala i Radanu Dolejšovi.

Jak vlastně došlo k tomu, že byste měla šéfovat programu ČT 2? Mohla jste si vybrat? Mluvili jste o tom s Jiřím Janečkem předtím, než to veřejně oznámil?

Mluvili jsme o tom, samozřejmě.

Nechtěla jste si nechat Jedničku jako nejsledovanější program ČT?

Upřímně řečeno, Dvojka je velice „rajcovní“. Dokonce si myslím, že to je větší motivace než Jednička.

Překvapilo vás, že přípravou projektu změn ČT 1 byl pověřen Radan Dolejš, tedy člověk, který přichází na Kavčí hory zvenku?

Ono se o tom mluvilo velmi dlouho předtím, než byl pověřen. Dozvěděla jsem se to jako fakt, takže jsem nad tím nespekulovala.

A kdybyste si mohla vybrat, zůstala byste u Dvojky? Nechtěla byste Jedničku?

Dvojka se mi líbí. Ono to ale neznamená, že ji nakonec budu také řídit.

To je pravda, šéfové projektů jednotlivých programů ČT jsou zatím pověřeni vypracováním změn.

Bude záležet ještě na dalších věcech. Také zatím nevíme, kdo bude ředitelem programových okruhů ČT. Může to být třeba někdo, s kým si neporozumím.

V tom případě byste úplně odešla z ČT?

Samozřejmě. Ráda říkávám, že když nic jiného, listopad 1989 nám přinesl úžasnou svobodu. Dřív, když jste chtěl dělat v této profesi, jste měl velmi úzký výběr. A když vás vyhodili z televize, v Krátkém filmu vás už stejně nevzali, a naopak. Dnes, když neumíte nebo nechcete pracovat v jedné společnosti, můžete odejít a přitom nepřijít o práci, kterou máte rád. V tom je úžasná svoboda.

Jaké mají vlastně šéfové projektů pravomoci uvnitř televize? K čemu všemu mají přístup, a co mohou v ČT dělat?

Dělat nemohou nic, mohou přemýšlet a malovat si. Uvědomte si ale, že vyjma Radana Dolejše jsou všichni interními zaměstnanci ČT.

Radan Dolejš má přístup k interním informacím ČT? Je to nějak ošetřené, když se vlastně nemusí nakonec stát šéfem ČT1?

Jak to má s přístupem k citlivým, třeba ekonomickým, datům, nevím. Ale co se týče např. statistických dat, některá jsem mu sama minulý týden poslala, protože jsem usoudila, že mu mohou být ku prospěchu.

Kdyby se tím ředitelem programových okruhů stal člověk, s kterým byste si nerozuměla, už víte, co byste dělala po odchodu z ČT?

Nad tím opravdu nepřemýšlím.

Kateřina Fričová - 1

Jak je to časově naplánované? Do 30. června máte odevzdat projekty programových změn jednotlivých programů?

Ano.

Do 30. září se ty projekty mají doladit s vedením ČT a realizovat se budou od 1. ledna 2011?

Pravděpodobně ano. Pan generální ředitel ale říká, že nevylučuje ještě nějaké další přechodové fáze. Alespoň to tak řekl na Radě ČT.

Není to zbytečně moc dlouhá příprava?

Nemyslím, ono s tou přípravou souvisí přenastavení Provysu, SAP (vnitřní informační systém ČT, pozn. red.). Je toho strašně moc, a my jsme velká televize. Když to porovnám s Primou, kterou jsem svého času vedla, tam jsme si to řekli na jedné poradě, obeslala jsem celou televizi a všichni to ještě ten den věděli. Na Kavčích horách to tak fungovat nemůže. Česká televize vyrábí tisíce a tisíce pořadů ročně, ze dne na den se tu nic udělat nedá. Nejde jen o to připravit programové schéma a rozmyslet si, co chci dělat příští nebo přespříští rok. Musí se to zprocesovat přes úřednický aparát.

Takže stará známá byrokracie. Není to na škodu věci?

Já jsem ta poslední, koho baví byrokracie, ale na druhou stranu nejsem blázen a chápu, že v takovéhle televizi musí byrokracie fungovat. ČT je opravdu velká fabrika, která je navíc neustále z různých stran obviňována, že něco dělá netransparentně. Tím spíš se musí všechno zdokumentovat, aby to pak bylo jasné. Například jednání o koprodukcích má u nás naprosto neprůstřelná pravidla, která se musí opravdu krok po kroku dodržovat.

Zmínila jste, že už máte pro změny na Dvojce přípravný tým. Kdo všechno v něm je?

Z interních lidí je tam Alena Mullerová, Olga Janků, Josef Viewegh, Vítek Charouz, Markéta Luhanová. Z externích pak Jan Vít a Petr Sládeček.

Petr Sládeček v minulosti několikrát kandidoval na generálního ředitele České televize, vedl program Novy, podílel se na projektu digitální televize Febio a krátce vedl program televize Barrandov. Nastoupí zpátky do České televize?

Nevím. Před časem odmítl. Ale znáte to – nikdy neříkej nikdy.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Měly by si jednotlivé programy České televize vnitřně i navenek konkurovat?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 5. 2010 20:42

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+