Více

František Lambert: Další kanály ČT? V roce 2007

Česká televize zabere ve veřejnoprávním multiplexu pět programových pozic, chystá ale šest digitálních kanálů – a to včetně už existujících programů ČT 1 a ČT 2. Zatímco první program zůstane plnoformátový a televize na něm bude vysílat to nejlepší ze „satelitních“ tematických stanic, z dvojky se stane unikátní kulturní a umělecký kanál. V rozhovoru pro server DigiZone.cz to říká vrchní a programový ředitel František Lambert a šéf programu digitalizace ČT Pavel Hanuš.

Česká televize oznámila na 9. února start dalšího tematického kanálu ČT 4 Sport. Během roku 2006 prý chcete zprovoznit i další dva programy: dětsko-zábavný a archivní. Jakým způsobem jste došli k závěru, že právě o takto zaměřené kanály budou mít diváci zájem?

František Lambert: Nezdá se mi, že bychom oznamovali start dalších kanálů už v roce 2006. K tomu asi nedojde. Předpokládáme, že pokud všechno půjde optimálně a digitalizace by byla mnohem rychlejší, než zatím vypadá, že bychom se v závěru letošního roku velmi intenzivně bavili o dalším digitálním programu. Ale pravděpodobnost, že bychom další kanál spustili už letos, je malá. Počítáme s ním pro rok 2007.

A s jakým?

František Lambert: Na našich plánech se nic nemění. Kromě sportovního a zpravodajského kanálu chceme ještě další tři: vzdělávací, dětský a retro kanál. Nějak zkombinované, takže pokud mají vzniknout dva programy, některé se sloučí. Na tom teď právě pracujeme.

František Lambert

Jak vznikají nápady na zaměření těchto programů?

František Lambert: Zpravodajský kanál jsme považovali za přirozený vývoj veřejnoprávní televize. Ten pojem veřejnoprávní nemám rád, protože ho považují za dost nepřesný a nevypovídající, ale určitě do něj patří informovanost, respektive zpravodajství. Sice jsme v loňském roce posílili zpravodajství na ČT 1 tím, že jsme každé dvě hodiny zařadili zprávy, ale doba je mnohem hektičtější. Z toho naprosto jasně vyplynula potřeba zpravodajského programu.

V čem je tak důležitý sport?

František Lambert: Hned z několika důvodů. Máme nakoupená vysílací práva pro sportovní akce, a ta vždy obsahují celý balík přenosů. Pokud budeme na ČT 2 vysílat čtyřiadvacet hodin denně olympiádu, nejsme schopni odvysílat ani zdaleka všechno, co máme zaplaceno. Letos bude kromě olympiády také mistrovství světa ve fotbale, hokeji, atletice a další akce. Čili se to samo nabízí. Ta práva bychom nakupovali tak jako tak. Na druhé straně existují sporty, které v současné době nemůžeme do ČT dostat a určitě by si to zasloužily.

Jaké?

František Lambert: Je jich mnoho , ale mám jeden dost specifický příklad. Hasičské sporty. Hasiči mají v České republice 350 tisíc aktivních členů, od dětí po dospělé. Který menšinový sport má tak velkou základnu, aniž by se objevoval v televizi? A jsou tu další menšinové sporty. Čili sportovním kanálem zhodnotíme už jednou nakoupená práva a budeme motivovat diváky, aby dříve či později přešli na digitální příjem televize. Určitě se jich bude více dívat na sport než třeba na vzdělávací kanál. Bohužel. Takže si od ČT 4 Sport slibujeme, že lidé nakoupí set-top-boxy a budou sledovat zemskou digitální televizi. Čím dříve se tak stane, tím lépe, protože pak budeme moci vypnout analog a přejít plně na digitální vysílání. V neposlední řadě pak pro sportovní kanál hovoří to, že máme velmi kvalitní tým sportovních redaktorů, u kterého bychom byli neradi, kdyby se nám rozprchnul ke konkurenci.

A u dalších tematických kanálů? Jak jste přišli na jejich zaměření?

František Lambert: Vyplynulo to z jednotlivých jednání a rozborů. Vzdělávací kanál chceme proto, že to je posláním televize veřejné služby, a přitom to je velmi drahá a pro ostatní televize nezajímavá záležitost. I z hlediska inzerentů. U dětského kanálu si říkáme, že kdo jiný by měl postavit takový program než ČT, která je lídrem v dětské televizní tvorbě? Teď pro ni navyšujeme rozpočet. U retro kanálu vycházíme z bohatého archivu, který máme k dispozici, ale který má bohužel velký problém s nevyřešenými autorskými právy. Jde hlavně o provozní poplatky ochranným svazům. Může se zdát, že máme velký archiv zadarmo, ale v mnohých případech jsou pořady z něj mnohem dražší než ty, které vyrobíme jako nové. Což je paradoxní.

U archivu ČT je ještě jeden problém, a tím je jeho digitalizace. Na tu prý nemáte peníze.

František Lambert: Jedna věc je tento archiv zachránit, tedy převést na nová média tak, aby byl použitelný i do budoucna. Tam bychom chtěli nějakou jednorázovou dotaci. Samozřejmě v rámci stávajícího rozpočtu budeme digitalizovat jednorázově pořady, které aktuálně uplatníme ve vysílání, ale ostatní by zůstalo ladem. Nejsou na to peníze. Aby to bylo tedy zcela jasné, nechceme žádnou dotaci na provozní digitalizaci archivu. My jen říkáme, že je nutno vyřešit financování udržování celého rozsahu archivu, protože se s ním musí nakládat podle Zákona o archivnictví a spisové službě a to již s televizním vysíláním tak úplně přímo nesouvisí.

Když se vrátím k tematickému zaměření jednotlivých digitálních kanálů ČT, nedělali jste si žádné průzkumy veřejného mínění nebo analýzy, jak se k digitalizaci staví veřejnoprávní televize v zahraničí?

Pavel Hanuš: Vycházeli jsme z různých rozborů a samozřejmě i z toho, co dělají televize v okolních státech. Myslím si, že se na tom nedá nic splést. V rámci programu digitalizace jsme pracovali se statistikami ČT. Každé dva roky si televize dělá průzkum diváckých priorit. Dále jsme měli k dispozici analýzy situací v zemích, kde se digitalizace už rozbíhá: Británie, Finsko, Itálie. Tam se to poměrně dost kryje. Kdybychom to vzali čistě jenom z hlediska motivace, aby si divák koupil set-top-box, tak z těchto analýz vyplývalo, že na prvním místě je hudební kanál, což podle mě – i z hlediska toho, jak v současné době vypadá český televizní trh i zaměření ČT – prostě není přípustné. Asi bychom byli velmi rychle napadeni, že to je nekalá soutěž. Hudební kanál je vysoce komerční věc.

Co následovalo po hudebním kanálu?

Pavel Hanuš: Erotika. Ta je taky velmi motivující.

Tu teď dělá Polská televize. I když nedobrovolně.

Pavel Hanuš: Všiml jsem si. O tom jsme samozřejmě neuvažovali ani na vteřinu. Na třetím místě všech statistik se vyskytuje sport. Když ho zaměříme tak, jak jsme naznačili, bude to podle mne rozumné řešení. Využijeme práva, která stejně musíme nakupovat v balících, protože to jinak nejde. A pak můžeme využít redakci a pustit na tento kanál sporty, které by se v žádné komerční televizi neobjevily. To jsou všechny ty házené, volejbaly a podobně. Vyšel nám z toho dobrý model, který je funkční a který splňuje motivační faktor, aby si lidé kupovali set-top-boxy, a zároveň má charakter, jaký by měla ČT mít.

František Lambert: A zároveň se nám tímto přesunem sportu na ČT 4 otevírá spousta možností, jak využít program ČT 2. To je nesmírně důležitá věc. Na jedné straně tu bude ČT 1 jako určitá výkladní skříň veřejnoprávní televize, kde poběží to nejlepší a nejzajímavější z produkce ČT, a kolem toho budou satelitní tematické kanály. Dvojka se nám otevírá jako záležitost pro uměleckou tvorbu, školy a všechno fajnové, co tam je už dnes, ale už nezatíženo sportem nebo jinými pořady.

Pavel Hanuš: Vymysleli jsme to tak, že vlastně vzniknou servisní kanály. Dnes to je tak, že když se stane neočekávaná událost nebo je důležitý sportovní přenos, naprosto to naruší programovou skladbu jednoho nebo druhého kanálu. U přenosů se to často natahuje a divák pak neví, kdy poběží jeho oblíbený pořad. Když uděláme speciální servisní kanály, můžeme omezit tyto situace na minimum. Samozřejmě v konečném stavu, až se plně přejde na zemské digitální vysílání.

To můžete, ale až na výjimečné situace, kdy vám zákon přikazuje přerušit normální vysílání.

Pavel Hanuš: Jistě. Ale vezměte si situaci, kdy se plně přejde na digitální vysílání. Všechny tyto kanály budou z hlediska dostupnosti divákovi naprosto rovnocenné. Budou v jednom multiplexu se stejným dosahem.

Ale i tak by vám zůstala povinnost vysílat mimořádné situace na nejsledovanějším programu ČT 1.

Pavel Hanuš: U mimořádných situací předpokládáme, že by ji zpracovala ČT 24 a televize by ji vysílala na všech kanálech.

František Lambert: Mimořádná situace je něco výjimečného, ale my se bavíme o každodenním vysílání.

Pavel Hanuš: Podstatné je, že když půjde fotbal a bude prodloužení, tak na ČT 4 Sport to nebude problém, protože se s tím bude počítat. U dětského kanálu to bude evidentní: naroubovat dětský kanál na dnešní ČT 2 by bylo velmi obtížné, protože tam jsou sportovní přenosy a dochází k posunům vysílacích časů, které je zvlášť u dětských pořadů velmi důležité dodržovat.

František Lambert: Ale vůbec jakýkoli sport, který jde třeba v úterý nebo ve středu, jako jsou fotbaly, naprosto narušuje vysílání. Všichni jsou nervózní a právem se zlobí, protože i když je mezi dvěma přenosy naplánováno okno, které má 52 minut, je jasné, že z něho bude s bídou půlhodina, protože se bude prodlužovat. Jeden člověk z ČT 2 mi teď říkal, že je Slávista, ale díky tomu, že Slávie postupuje, musí pořád posunovat jeden periodický pořad do pozdějších časů nebo ho rušit, a tak teď spíš fandí, aby Slávie vypadla. Digitální kanály by měly tento problém vyřešit. Nic se už nebude překrývat.

Říkal jste, že sport se nakupuje v balících. V těch se ale nakupují i filmy.

Pavel Hanuš: Ano, filmový kanál by byl také velmi zajímavý. Ale je to znovu vysoce komerční záležitost.

Nemusí být.

Pavel Hanuš: To samozřejmě ne, ale pro ČT by to znamenalo čistý nákup filmů navíc. Pokud by to neměl být komerční filmový kanál, a tato varianta tady byla, tak by to znamenalo, že bychom museli v podstatě nově nakoupit celý obsah. Tím pádem by to bylo mnohem dražší, než jsou kanály, které jsme naplánovali.

František Lambert: Z pohledu veřejné služby se to tam nevejde.

Takže s filmovým alternativním kanálem nepočítáte? Ani do budoucna?

Pavel Hanuš: V rámci projektu digitalizace nějaké interní studie o takto zaměřeném programu máme. Pochopitelně jsme ho museli zakalkulovat. Dnes je dokonce taková situace, že si můžete nechat takový kanál postavit na klíč. Distribuční společnosti jsou schopny vám dodat specifické filmy pro náročnější diváky a seřadit je…

To by vás některé televize roznesly na kopytech…

Pavel Hanuš: Přesto ta cena jde nad rámec toho, co si ČT může dovolit.

František Lambert: Tak, aby to bylo zajímavé z pohledu diváka. Že by tyto filmy přitahovaly zase tolik lidí, se říci nedá. Máme specializovaná okna na ČT 2, takže je odehráváme tam. Mají své procento nebo tři procenta diváků, což by v komerční televizi nikdo neodvysílal, protože by na ně neprodal reklamu. A také ceny těchto jednotlivých filmů jsou vysoké.

Pavel Hanuš: S filmovými kanály je to problém, protože všechny televize nakupují filmy ve velkých balících. Na jeden trhák se nabalí spousta „béčkových“ filmů. Takže by šlo sestavit speciální program z těchto „zbytků“, ale kdo by se na ně díval? To by ČT nikdy dělat neměla. Nebo to má být opravdu atraktivní kanál s minimem repríz, protože když se podíváte na současné filmové kanály, tam je frekvence opakování neuvěřitelná. My máme v tematických kanálech programová okna, která se také opakují, ale nejdeme do takových extrémů, jako některé dnešní filmové kanály, kdy jeden snímek běží třeba i desetkrát nebo dvanáctkrát krátce za sebou.

Čili alternativní filmy zůstanou doménou programu ČT 2.

Pavel Hanuš: Na ČT 2 by se vlivem digitalizace měl uvolnit prostor, který nyní zabírá sport, ten program dostane daleko pevnější řád a měl by být ještě pestřejší. Ale teď se bavíme o době, kdy se přejde na definitivní digitální multiplexy a vypne se analog. Protože do té doby musíme na ČT 2 vysílat důležité sportovní přenosy. Ukládá nám to přímo zákon.

František Lambert: Ano, tak to zůstane. To je právě ten problém, že si nemůžeme říci, že když bude mít 60 procent domácností set-top-box, že to je většina a můžeme vypnout analog. Podle mého názoru budeme muset vysílat analogově do okamžiku, kdy se oficiálně ukončí analogové vysílání. Protože pak by nám každý jednotlivec mohl napsat, že nemá signál a že je naší povinností mu jej zajistit.

Pavel Hanuš: Určitě by nám vyhovovala situace, kdyby se analog začal vypínat na úrovni šedesátiprocentní penetrace set-top-boxů. Byl by to určitý tlak na přechod k zemskému digitálnímu vysílání. Když jsme o tom ale diskutovali na Kavčích horách, bylo jasné, že vedení ČT nemůže na něco takového přistoupit. O to je naše pozice komplikovanější, protože dominantní musí zůstat obsah programů ČT 1 a ČT 2. Přitom z hlediska budoucnosti, digitálního vysílání, se počítá s tím, že se tyto programy promění. Takže zdržování přechodu na digitální vysílání má vliv i na fungování ČT 1 a ČT 2. Nemůže se stát, že vznikne ČT 4 Sport a olympiáda zmizí z programu ČT 2. Olympijské studio pojede na ČT 2, akorát že na ČT 4 Sport bude alternativa, kde poběží jiné přenosy nebo záznamy. Ale není možné to omezit. Samozřejmě nám to komplikuje život, ale myslím, že i komerční stanice nebudou omezovat svůj současný hlavní program, protože ten je živí. Digitální tematické kanály je v tuto chvíli živit nebudou.

Takže když to shrnu, budete mít vedle plnoformátového programu ČT 1 kulturní kanál ČT 2, zpravodajský ČT 24, sportovní ČT 4 a dále kombinovaný dětský a zábavný a retrokanál. To je těch šest digitálních programů, o kterých ČT uvažuje?

František Lambert: Dětský bude kombinovaný se vzdělávacím. Ale v jakém poměru, to je předčasná otázka.

Pavel Hanuš: Šest programů neznamená, že fyzicky ve vzduchu bude šest programů v rámci jednoho multiplexu. Za současných technických podmínek to ani není možné. Pět programů je optimální počet. Ale my máme koncept „kanálu v kanále“. Jedna tematicky zaměřená televize bude vysílat určitou dobu pro děti a v určitý čas, dejme tomu v sedm hodin večer, by přešla na retro kanál. Je to jedna z mnoha kombinací, o kterých uvažujeme. Dva kanály, ale v rámci multiplexu zaberou jen jednu programovou pozici. Tyto kombinace jsou poměrně dynamické, můžeme si s nimi programově hrát. Mohou mít dokonce i „sezónní“ charakter.

František Lambert: Čili říkáme pět plnohodnotných kanálů s tím, že ten šestý bude tak trochu mimo ně.

Tak to dělají i některé kabelové společnosti. Pamatuji si, že Karneval kdysi dával přes den slovenskou zpravodajskou televizi TA3 a o půlnoci na stejném kanále přepnul na erotický program Private Blue.

František Lambert: A prudce se jim zvýšila sledovanost, že? To bychom taky zvládli, ale nemůžeme.

Pavel Hanuš: Co se týče vzdělávání, to je jiná kauza. To je o celém systému vzdělávání. Protože digitalizace otevírá možnost, aby vzdělávání vypadalo jinak, aby to nebyl jenom pořad, ale celý systém, který na sebe navazuje. A který eventuálně může končit jako součást vzdělávacího systému – celoživotního vzdělávání, protože tento problém je nyní řešen na úrovni celé Evropské unie. Televize v tom může sehrát ohromnou roli a digitalizace tomu nahrává, protože když vezmete konvergenci všech technologií, máte k dispozici velmi silný nástroj. V roce 2006 bychom chtěli vydefinovat pozici ČT. Musíme vyzvat ministerstvo školství, vzdělávací organizace, velké množství institucí, které musí v tomto případě spolupracovat – tedy pokud to má být skutečně součást vzdělávacího systému a ne jenom vyrábění nějakých pořadů. Po této celospolečenské diskusi se ukáže, zda o to je zájem a zda se televize má pouštět do tak náročného projektu, nebo zůstane jen u natáčení vzdělávacích pořadů. Myslím si však, že z hlediska digitalizace by to byla promarněná příležitost.

Kdy byste o tom měli rozhodnout?

Pavel Hanuš: Někdy v létě nebo na podzim.

K naplněnosti multiplexu. Už teď vysíláte v rámci sítě A tři programy a ještě je tam televize Nova. Unese síť další televizní program, notabene tak náročný na datový tok, jakým bude sportovní kanál? Neuvažujete o vyřazení Novy?

Pavel Hanuš: Věříme, že to problém nebude, protože se bude vysílat na jiných, pokročilejších technologiích než experiment, a programy by se tam měly dobře vejít. Jsme před podpisem dohody s Radiokomuni­kacemi, která rozděluje bitový tok tak, abychom si vysílání navzájem neovlivňovali. Dominantní je ČT 1 a Nova, ty musí mít stejný podíl na datovém toku. Pojedeme na statistickém multiplexu, který tomu pomáhá. Řeší okamžitou potřebu datového toku jednotlivých kanálů. Věříme, že pojedeme ve velmi dobré kvalitě. Na šest programů v síti bychom už nešli.

Ale vejdou se tam ještě rádia a datové služby?

Pavel Hanuš: Máte pravdu, že prostor pro testování interaktivních služeb je v tuto chvíli omezen. Intenzivně na tom pracujeme, ale nechceme tím diváka příliš obtěžovat, protože víme, že bychom je vysílali jen pro pár desítek nebo stovek lidí. I když si myslíme, že interaktivní služby jsou perspektivní. Proto jsme si vytvořili prostor na ČT 4 Sportu, který nebude vysílat čtyřiadvacet hodin denně. Skončí vždy o půlnoci a pak ten jeho bitový tok využijeme pro testování MHP aplikací. Už jsme o tom jednali s Radiokomunikacemi i televizí Nova.

Na to jsem se právě chtěl zeptat. Jak to vypadá s další spoluprací s televizí Nova?

Pavel Hanuš: S TV Nova máme dohodu, která byla uzavřena na přechodné období do roku 2007. Pak bude záležet na legislativě. Spolupráce s Novou je pro mnoho lidí jako taková svatokrádež. Jako by veřejnoprávní a komerční televize spolu měly odjakživa válčit.

Ale to jsou technické záležitosti, u kterých snad není třeba rivality.

Pavel Hanuš: Právě. Tady se jedná o technické věci a o to, že nechceme diváka vystavit nějakému většímu technickému tlaku, než bude stejně vystaven. Přirovnává se to k situaci, kdy startoval druhý program Československé televize, i když to trošku pokulhává. Tam byla ČST 1 a nikomu nehrozilo, že o tento program přijde. Kdo chtěl mít ČST 2, koupil si konvertor. Ale digitalizace je o něčem jiném. Ona na začátku jakoby nikomu nic nebere, jenom pomalu naběhne, ale pak řekne konec: to, co máš, už nemáš. A to je velký rozdíl. Proto si myslím, že technická spolupráce a společné promo digitálního vysílání a jednotný postup při vysvětlování principů jsou věci, ve kterých bychom měli spolupracovat. Divák se musí zorientovat. Kdo dnes v České republice ví, co to je digitalizace? Nejhorší problém byl, že když jsem v televizi začínal na tomto projektu, materiály říkaly, že to je jenom změna distribuce. Doteď se vysílalo nějak a odteď se bude vysílat jinak. Kdyby to bylo tak jednoduché, to bychom se měli. Vzniknou další televize, dojde k rozkolísání trhu… Takže současné televize by měly na technické bázi spolupracovat, a to až do doby, kdy dojde k definitivnímu vypnutí analogových vysílačů.

Zmínil jste, že spolupracujete i na vývoji interaktivních služeb.

Pavel Hanuš: Chceme spolupracovat s maximálním množstvím subjektů na vývoji MHP aplikací. U Novy to je stejný princip jako u standardů digitálního vysílání. U aplikací bychom se měli shodnout na tom, jak by měl vypadat „layout“ obrazovky, kde divák najde ovládací prvky, jak budou konstruovány, jak budou reagovat na ovládání. Na to všechno by měla existovat dohoda, aby to bylo u všech televizí stejné. Divák by v tom měl mít pořádek. Měl by existovat nějaký „standard book“ – kniha standardů, která by říkala, jak vypadají interaktivní aplikace pro hlasování, atd. Samozřejmě obsahově si je bude každá televize dělat sama a bude záležet na ní, co připraví. Čili je to spolupráce na padesát procent. Na tom, na čem se musíme dohodnout, aby to vůbec mohlo fungovat a divák tyto služby mohl používat. Zbytek je know-how jednotlivých televizí. Vzájemně si nic nekupujeme, ani si nic neposkytujeme. Je to prostě spolupráce na tom, abychom vytvořili pokud možno kompaktní prostředí.

Co třeba spolupráce s Primou?

Pavel Hanuš: Zastávám názor maximální otevřenosti prakticky pro všechny. Budu konzultovat s každým, kdo je k tomu ochoten a připraven, takže proč bych z toho vyčleňoval Primu? Faktem ovšem je, že Prima je v trošku jiném postavení, protože u ní existuje vazba na multiplex B, na telekomunikačního operátora. Tím pádem má jiné postavení než ČT nebo Nova. Vztah telekomunikačního operátora a provozovatele televizního vysílání je zásadní pro způsob digitalizace a náklady s tím spojené. Například polská veřejnoprávní televize nedávno zveřejnila studii, že si postaví vlastní vysílací síť. Že bude digitálně vysílat sama. Na první pohled to vypadá nezvykle, ale ono to tak úplně šílené není. Sice se hovoří o tom, že všechno, co je státní nebo veřejnoprávní, je v podstatě neefektivní. Ale vezměte si, že když máte monopolní situaci a služba je poskytována pouze vám, tak zaplatíte veškeré náklady na tuto službu, což je nutný výdaj, ale pak musíte ještě zaplatit režii a profit té společnosti, která ji poskytuje. Když by Polská televize skutečně zprovoznila vlastní síť, a ty profity tam nebudou malé, tak na začátku to pro ni bude obrovská investice, ale v nějakém dlouhodobém horizontu to bude pro ni nejspíš profitabilní záležitost. A to se může týkat i dalších služeb, které by mohly vyjít levněji, kdyby si je televize dělala sama. Jenom za přímé náklady. Ale je to trošku politická respektive strategická otázka. V žádném případě to ale není tak, že by také ČT chystala nějaké vlastní vysílače. ČT o ničem takovém samozřejmě neuvažuje.

To by vám Radiokomunikace daly…

Pavel Hanuš: Samozřejmě by se říkalo, že veřejnoprávní televize zasahuje někam, kam nemá. Na druhou stranu, pak se té veřejnoprávní televizi nemůže v některých případech vyčítat, že dělá něco neefektivně, protože je k tomu vlastně přinucena. My se snažíme, aby digitalizace probíhala v určitém ekonomickém optimu, tzn. abychom neinvestovali více, než je nevyhnutelně nutné. Nedávno na jednom semináři sdružení Hermes kdosi prohlásil, že ČT musí ročně investovat do digitalizace 600 milionů korun. To je naprostý nesmysl. Nejsme šílenci. Ani ve snu bychom nemohli na něco takového přijít.

František Lambert: Jak vlastně mohli dojít na těch 600 milionů?

Pavel Hanuš: Oni vycházejí z toho, jak by to dělali, kdyby to dělali sami.

František Lambert: Nebo z těch Klimešových rozpočtů (Petr Klimeš byl zastupujícím generálním ředitelem ČT před Jiřím Janečkem, pozn. red.).

Pavel Hanuš: Čili já se spolupráci s Primou nebráním, ale je pravdou, že Prima neměla žádné požadavky na to, že by chtěla vysílat v multiplexu A.

A co se týká společného vývoje standardů pro DVB-T?

Pavel Hanuš: Myslím si, že co se týče těch standardů, nikdo neprotestuje, a zatím jsem nezaznamenal žádný negativní názor, že by se to nemělo dělat. Předpokládám, že se k tomu budou všichni hlásit, protože to je základ.

Máte už názvy pro nové digitální kanály ČT?

František Lambert: Sport je jasný, to ostatní ještě nemáme uzavřeno.

Když už jsme u názvů, jaké vyhlídky má zpravodajský kanál na udržení názvu ČT 24? Společnost Region Media, která provozuje parlamentní televizi 24cz, vás zažalovala kvůli podobnému názvu a logu. Je jasné, že oni své logo zaregistrovali dříve a vysílají už od listopadu 2004, zatímco ČT 24 zahájila vysílání loni v květnu…

František Lambert: A oni mají zaregistrovaný název ČT 24?

Ne, mají číslovku 24 a graficky velmi podobné logo jako ČT 24, která ale vznikla později.

František Lambert: Když se podíváte na Internet a vyjedete si jednotlivé firmy, zjistíte, že číslovku 24 obsahují mraky společností.

Dobře, ale neprovozují televizní program, nadto podobného zaměření.

František Lambert: To necháme právníkům.

Pavel Hanuš: Já myslím, že to není otázka vyloženě pro nás dva, ale můj osobní názor je ten, že to je založeno na tom, že Česká televize si někde bude muset něco vykoupit. Nebo přispět, aby to bylo bez problémů.

To se mi nezdá. Když jsem dělal před půldruhým rokem rozhovor se Zdeňkem Šámalem, řekl mi, že pracovní název ČT 24 bude muset zpravodajský kanál změnit, protože už existuje podobná televize 24cz. Nakonec ale přece jen vznikla ČT 24.

Pavel Hanuš: Myslím, že každý, kdo se na ty kanály dívá, je nezamění. Nechal bych to právníkům. My nemáme pocit, že by tam byl nějaký konflikt. Všechny značky a loga jsme řádně zaregistrovali. Je otázka, co je podobný kanál. Kolik existuje filmových kanálů, které obsahují v názvu slovo „film“?

Dobře, ale majitel a ředitel 24cz Jan Fulínkonkrétní případy, kdy došlo k záměně a parlamentní televizi 24cz to poškodilo.

František Lambert: Já si jenom pamatuji, že když jsme dávali dohromady ČT 24, měl jsem stejný dotaz. Ještě než se to spouštělo. Právníci nám říkali, že zpravodajských kanálů, které mají v názvu číslovku 24, jsou mraky. A že ČT 24 nemá nikdo. Takže je to otázka pro právníky.

Sportovní kanál bude společně s dalšími třemi programy ČT od začátku dostupný v pozemní digitální síti A v Praze, Brně a Ostravě. Kdy předpokládáte rozšíření této sítě do dalších regionů?

Pavel Hanuš: To je kardinální otázka. Je třeba si říci, jak nastavit mechanismus financování tohoto vysílání. ČT je na trhu jediným vysílatelem ze zákona, všichni ostatní jsou komerční subjekty. I provozovatelé sítí jsou komerční firmy. Ty udělaly to maximum, že když měly pocit, že už brzy začne skutečné digitální vysílání, nainstalovaly technologie a spustily zkušební vysílání. To, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, je jiná kauza. Že vysílaly nějakou dobu zadarmo. Rozšíření řádných vysílacích sítí závisí na tom, zda televize začnou platit za její rozvoj. Samozřejmě existovaly jiné modely.

Které?

Pavel Hanuš: V Rakousku existuje státní fond, který financuje kromě jiného i rozvoj sítě, a náklady se rozložily v čase. To by byla bývala velmi rozumná metoda podpory digitalizace v Česku. V této chvíli tu síť musí zaplatit televize. To znamená, že kdybychom to vzali ad absurdum, měli bychom mít kompletní analogovou síť, kompletní digitální síť a obě v plném rozsahu financovat. To je sice moc pěkné, ale televize je tady od toho, aby vyráběla pořady, a ne kvůli tomu, aby hradila dvojí vysílání. Aby to bylo komplikovanější, návratnost u současných prozatímních digitálních sítí se počítá do 30. června 2007, protože k tomuto datu končí jejich platnost. Samozřejmě jsou to podnikatelské subjekty. Můžeme jim říkat, že se bude vysílat i potom. A taky že budeme. Ale každý z nich má svého vlastníka, a ten chce jasný byznys plán. Kdo z vrcholového managementu by si to risknul? Já bych na jejich místě nepostupoval jinak.

To chápu. Proč ale ČT nezaplatí digitální vysílání do dalších regionů?

Pavel Hanuš: Protože je to ekonomicky neúnosné. Takže máme jedinou cestu. Jestliže chceme začít vysílat digitálně, musíme začít postupně vypínat či omezovat analog a z takto ušetřených peněz věnovat náklady na digitál. Ono nemusí jít o úplné vypínání analogu, ale třeba jenom snižování výkonu tam, kde bude solidní digitální příjem. Jiná možnost není.

Čtenáři DigiZone.cz by se hned zeptali, co tedy ČT dělá s penězi, které loni vybrala od neplatičů a které získala zvýšením koncesionářských poplatků?

František Lambert: Nevím, proč bychom měli platit souběžné vysílání na stejném území, když to stojí přibližně stejně.

Pavel Hanuš: Sám jste odhadnul, že roční poplatek za šíření jednoho kanálu přijde na 80 milionů korun. Já nemohu zveřejňovat skutečnou cenu pro maximální pokrytí, ale vyjděme tedy z vašeho odhadu. Když to sečtete, zjistíte, kolik by stálo, kdyby to dvojí vysílání šlo vedle sebe. Zásadně by to pochopitelně ovlivnilo to, co je hlavní, a to je výroba nových pořadů. A digitalizace je hlavně o nových pořadech. My jsme zvolili filosofii, že podpoříme rozjezd digitalizace tím, že uděláme nové programy, protože jinak je to v tuto chvíli nevýdělečná činnost. Pro stávající komerční subjekty je to něco neuvěřitelného. Ony mají destabilizovat něco, co je stabilizované. A na konci neví, jak vlastně dopadnou. Pro ně je to nevýhodné. My to podpoříme, ale zároveň potřebujeme generovat nové pořady. Když měla televize poplatky 75 korun měsíčně, tvorba měla určitý rozsah…

František Lambert: Ale my držíme ty tři věci, které jsme řekli. Řekli jsme, že prostředky, které získáme ze zvýšených poplatků a vyrovnaného rozpočtu, půjdou do tvorby, především dramatické a dětské, pak do digitalizace a pak do dalších nákupů. Jen odmítám to, že když dnes dostanu pět set, musím utratit pět set. Jako můj předchůdce. Investice máme rozprostřeny do pěti let, abychom dokázali rozběhnout všechno, co slibujeme, a aby to mělo nějakou zodpovědnou hladinu.

Pavel Hanuš: My v tom plánu máme samozřejmě nějaký nárůst pro rok 2007, ale nejsem vám v tuto chvíli schopen říci, o jaké vysílače půjde, protože to bude záležet na mnoha okolnostech. Třeba na vynuceném vysílání v případě Bukové hory a podobně.

Takže plánujete něco nad rámec Brna a Ostravy?

Pavel Hanuš: V roce 2007 ano.

Ale asi nezprovozníte celou síť A.

Pavel Hanuš: Určitě nebude zprovozněna v maximálně možném rozsahu v roce 2007.

Anketa

Který digitální program České televize vás zaujme nejvíce?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2006 14:19

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+