Více

DVB-T2? Je to hezký plán, ale rozhodnou peníze, říká šéf digitalizace ČT

Nadšení Českých Radiokomunikací ze zemské digitální televize nové generace (DVB-T2), která by umožnila na klasickou televizní anténu přijímat televizní programy ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), tlumí vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš. „Technologicky jsme na takové vysílání připraveni, nakonec ale rozhodne cena. Žádná televize dnes nechce zvyšovat svoje náklady na distribuci signálu,“ vysvětluje v rozhovoru pro DigiZone.cz. Nová síť DVB-T2 by totiž musela vysílat paralelně vedle současných multiplexů DVB-T.

Jak se Česká televize staví k návrhu Českých Radiokomunikací pokrýt do letních olympijských her v roce 2012 většinu obyvatel České republiky signálem DVB-T2 s televizními programy ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), a k plánovaným testům DVB-T2?

Na Olympiádu v roce 2012 v Londýně má práva ještě ČT a o koncepci se teprve bude jednat, takže bych to s tím nespojoval. Jinak si ale myslím, že DVB-T2 se testovat musí. Je to správná věc. Po zkušenostech s DVB-T ale nejsem příznivcem dlouhodobého pilotního vysílání. Je třeba si jasně definovat, jaký bude cílový stav a všemi následnými kroky k němu směřovat. Všechny provizorní a částečné stavy jenom komplikují divákům život. Víme, co způsobil přechod z prozatímní zemské digitální sítě A do finálních multiplexů 1 a 2. Nikdo si kvůli dočasnému DVB-T2 nebude pořizovat přijímací zařízení. Musíme si nejprve prodiskutovat, co chceme, kam směřujeme a čeho tím chceme dosáhnout. Pak si dovedu představit, že se taková síť začne budovat, a může to být klidně v roce 2012. Před jakýmkoli pravidelným vysíláním DVB-T2 je ale podle mě třeba vyčistit éter od analogu. Základní podmínkou je tedy úplné vypnutí analogového televizního vysílání.

Pavel Hanuš - 3

Je podle vás vůbec reálné, aby většina obyvatel České republiky byla v době letní olympiády 2012 v dosahu sítě DVB-T2?

To není otázka pro mě. Určitý prostor pro urychlování procesu digitalizace tady je, ale to se netýká České televize. My budeme v roce 2012 s celým přechodem ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání hotovi každopádně. Zcela jistě budeme mít vypnut analog, jak nám to nařizuje Technický plán přechodu. Čili s tím žádný problém nemáme.

Dobře, zeptám se trošku jinak. Když tu bude možnost vysílat v dlouhodobém testu nebo pilotním multiplexu DVB-T2, na kterém by se musela ČT finančně spolupodílet, tedy platit za šíření signálu, šli byste do toho? S tím, že vedle toho byste si dál museli platit svůj veřejnoprávní multiplex ve standardu DVB-T?

Byl bych špatný vyjednavač, kdybych v této chvíli říkal, s čím půjdu do vyjednávání. Určitě nechci násobit náklady ČT na distribuci signálu. To znamená, že jednání o realizaci sítě DVB-T2 rozhodně nebudou jednoduchá. To je naprosto zřejmé. Ochota ostatních televizí znásobovat vklad do distribuce signálu bude obdobná jako u ČT. Bude to složité vyjednávání, nejprve si opravdu musíme určit cílový stav a dohodnout se na celém komplexu služeb, které s tímto typem vysílání souvisí, a teprve potom se můžeme bavit o ceně. Cesta k tomu bude poměrně dlouhá. Čistě teoreticky vzato se ty věci dají dělat relativně rychle, ale protože znám české prostředí a vím, jak tady probíhají tyto procesy, jakým způsobem probíhá vyjednávání, nebyl bych extrémním optimistou.

Na konferenci Českých Radiokomunikací o DVB-T2 jste minulý týden řekl, že přicházet s dalším přechodem z DVB-T na DVB-T2 těsně po ukončení přechodu z analogového na digitální vysílání je nesmysl. Že by plánované sítě DVB-T2 měly vysílat paralelně se současnými sítěmi DVB-T. To by ale znamenalo právě znásobení nákladů na distribuci signálu.

Nechme teď vyjednávání o ceně stranou. Jak jsem říkal, je to jiná kauza. Zájem o DVB-T2 ale musí být všeobecný: jak u vysílatelů, kterým by mělo jít o nové moderní technologie, tak u operátora, který by tuto službu měl poskytovat. Zda půjde o násobek ceny oproti současnému šíření signálu, nebo to bude plus deset procent, či dokonce o několik procent méně, o tom se teď nebavme. Myslím, že by rychlý přechod od DVB-T k DVB-T2 byl naprosto nekorektní vůči divákům. Není možné realizovat proces přechodu z analogu do digitálu, a potom zavřít vodu nad digitálním vysíláním ve standardním rozlišení v DVB-T a říkat, že si všichni musí povinně zase vyměnit příjmová zařízení.

Proč ne? Chtějí to České Radiokomunikace, chtějí to výrobci HD televizorů, některé televizní stanice… V podstatě celý průmysl.

Já chápu, že chtějí příjmy a zisk. Jenomže nucenou změnu technologie lze realizovat jen ve velmi mimořádné situaci. Jinak musí rozhodnout trh. Při přechodu z analogu na digitál v zemském vysílání mimořádná situace nastala. Důvodem přechodu z analogového na digitální vysílání byla technická nemožnost uspokojivě vyřešit digitalizaci paralelním vysíláním obou typů vedle sebe. Kdyby tato možnost existovala, bylo by povinností všech televizí, které předtím vysílaly analogově, zabezpečit paralelní šíření signálu a nemuseli jsme řešit žádný problém s přechodem na DVB-T. Jenže po DVB-T2 může přijít nějaké DVB-TX nebo naprosto jiná technologie. Třeba datové sítě LTE využité v rámci digitální dividendy i pro streaming videa. Nebo to bude něco zcela nového.

Vývoj nových technologií se stále urychluje. Nemůžeme neustále generovat přechody, ve kterých nutíme diváka, co má dělat a vnucovat mu další výměnu televizního přijímače. Můžeme mu nové možnosti nabízet, pokud k tomu máme technické a ekonomické možnosti. A nabídnout DVB-T2 vedle DVB-T evidentně můžeme. Nezajistit paralelní vysílání DVB-T a DVB-T2 by v tomto případě bylo naprosto neodůvodnitelné. Bylo by to, jako bychom divákům vytahovali peníze z kapsy. To si žádný vysílatel, a už vůbec ne veřejný, nemůže dovolit. Veřejný vysílatel má z hlediska nových technologií povinnost jako první obrazně řečeno vstoupit do místnosti a „rozsvítit“. A potom jako poslední odejít a zhasnout.

Když by tedy paralelně vysílala síť DVB-T2 a vedle ní současné sítě DVB-T, šla by Česká televize do multiplexu DVB-T2 se všemi svými čtyřmi programy ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV)? Nyní takto nabízíte pouze jednu programovou pozici, na které se na satelitu, v kabelech a multiplexu 4 střídají programy ČT 1, ČT 2 a ČT 4.

Vysílat ve vysokém rozlišení můžeme okamžitě, protože všechny programy lze upscalovat. Úroveň upscalingu se za poslední dva tři roky významně zlepšila. Je velmi kvalitní, pokud je tedy kvalitní zdroj signálu ve standardním rozlišení. Otázka smysluplnosti vysílání v nativním HD je trošku o něčem jiném. Nativní HD se výborně uplatňuje u dokumentů, dramatických pořadů, u přepisů filmových materiálů. Zpřístupnění archivních filmů ve vysoké kvalitě má rozhodně svůj význam. A pak samozřejmě přímé přenosy z kulturních a sportovních událostí. To vše ČT v maximálně možné míře realizuje. Takže programy ČT 1,ČT 2 i ČT 4 jsou takříkajíc HD ready. V případě zpravodajství ČT 24 ale náš projekt s HD vysíláním zatím nepočítá.

Pavel Hanuš - 1

Proč ne?

Nejsme komerční stanice, která generuje infotainment, což nejsou zprávy, ale specifický zábavný pořad se zpravodajskými prvky. Vysílání klasického zpravodajství v HD kvalitě postrádá smysl, protože musíte pracovat s obrázky od agentur, a ty je neposkytují ve vysokém rozlišení. Stejně tak záběry z mobilů nemůžou být v HD kvalitě a ve zpravodajství se běžně používají. Takže očekávat, že by ČT primárně investovala do nových technologií směrem k ČT 24, pro HD nebo nedej bože 3D vysílání, je nesmysl. Ostatně dnes po nás některé agentury při dodávce našich příspěvků požadují nejen SD, ale dokonce i formát 4:3.

Ale když se o HD kvalitě mluví jako o cílovém stavu celé digitalizace, asi se přechodu na vysoké rozlišení časem nevyhne ani ČT 24.

Ale samozřejmě. Ono je to jako se vším. Když si dnes půjdete kupovat vybavení televizního studia, koupíte ho v HD, protože je nesmyslné nakupovat technologii s SD rozlišením a dokonce ji často už neseženete. Přirozeně i ČT 24 časem bude vyrábět v HD kvalitě, ale jenom říkám, že to není prvoplánový zájem ČT, aby se její zpravodajství snímalo a vysílalo ve vysokém rozlišení již nyní.

Plánujete na satelitu rozšířit vysílání České televize v HD kvalitě o další program na samostatné pozici? Že by se na jedné pozici nestřídaly tři programy?

Bude záležet na tom, kolik obsahu v nativním HD budeme mít k dispozici. V momentu, kdy nabude u jednotlivých programů určité úrovně, měli bychom znásobit jeho distribuční cesty. Tedy pokud to bude efektivní. To znamená, bude existovat dostatečný divácký potenciál a budou přijatelné ceny za distribuci. Dnes jsme schopni přepínáním mezi jednotlivými kanály na pozici ČT HD poskytnout maximum dostupného obsahu v nativním HD. Kdybychom nabídli dva nebo tři paralelní programy v HD rozlišení, neznásobili bychom zásadně kvalitu tohoto vysílání. V momentu, kdy se přiblížíme k hranici 60 nebo 70 procent obsahu v nativním HD rozlišení, pak má smysl se o tom bavit. Ale znovu to bude záviset na obchodních jednáních a na nárůstu nákladů na distribuci signálu.

Opět byste platili za vysílání téhož programu několika cestami. Dokonce i na totožné vysílací platformě.

Samozřejmě, že budeme platit, a ostatně již platíme. Digitalizace totiž diverzifikuje distribuční cesty. Doby, kdy kralovala jedna distribuční platforma a přenosová norma, jsou prostě pryč. Myslím, že definitivně padl jeden mýtus: že digitalizace znamená snižování nákladů. Je to velký omyl. Digitalizace z hlediska vysílatele samozřejmě znamená navyšování nákladů ve všech směrech, protože se urychluje technická inovace. Musíme mít víc peněz na častější obměnu techniky. Jak jsem říkal, diverzifikují se distribuční cesty. Pro HD přenosy jsou významně dražší přenosové trasy. To vše komplikuje situaci. 30 až 40 procent vyráběných programů je v HD rozlišení a to zase zvyšuje výrobní náklady. Například na líčení, na kostýmy, rekvizity, studiové vybavení, postprodukci, archivaci… To všechno vytváří tlak na finance, a o ty jde vždy v první řadě.

Digitalizace je globalizační proces a malé lokální televize, a k nim ČT patří, s tím budou mít v budoucnu ještě značné potíže. Celkové příjmy velkých veřejných televizí dosahují miliard eur – německé mají celkem více jak osm miliard, BBC pět, ORF takřka jednu miliardu a malé, například skandinávské televize, mají někdy mezi čtyřmi až pěti sty miliony eur. Česká televize je někde pod třemi sty miliony. Technické vybavení a komunikační trasy jsou přitom prakticky stejně drahé pro všechny. S tím prostě musíme při plánování počítat.

Co by Českou televizi vedlo k rozhodnutí, že se zapojí do pilotního vysílání HDTV v zemské síti DVB-T2? Rozhodovali byste se například na základě penetrace přijímačů s DVB-T2 tunery?

Když byste si to takhle řekl, nerozběhl byste v podstatě žádný projekt. Česká televize má ze zákona podporovat rozvoj nových technologií, chodit do oněch místností a „rozsvěcet“. Na druhou stranu musí držet poměr výkon – cena. Do DVB-T2 můžeme vstoupit ve chvíli, kdy budeme znát cílovou strategii mediálního prostředí v České republice. To je náš kategorický požadavek. Nemůžeme opakovat situaci s přípravou přechodu na zemské digitální vysílání, kdy některé legislativní i realizační kroky probíhaly bez jasně definovaného cíle a nemělo to projektový rámec. Tady ho musíme mít. A existují i jiné rozvojové projekty. Například integrace s datovými sítěmi a internetem. Na trhu je stále více hybridních televizí, které umožňují plynulé přecházení od sledování televize k internetu. Pro televizi to něco znamená, musí nějakým způsobem derivovat svůj obsah do této nové platformy.

Pavel Hanuš - 2

Investovat úplně do všeho nelze.

Musíme mít jasno o cílovém stavu, abychom mohli efektivně vynakládat prostředky. Bylo by neštěstím, kdybychom postupovali tak, že nejdřív zahájíme vysílání v DVB-T2, utopíme v tom mnoho peněz, pak se podíváme, co to udělá a teprve potom bychom toto vysílání korigovali. Po zkušenostech s DVB-T by to bylo naprosto nezodpovědné a předpokládám, že nikdo nemá chuť něco takového realizovat.

Má smysl pro pozemní vysílání HDTV budovat nový celoplošný multiplex v systému DVB-T2, když už existuje digitální síť 4, která HD programy šíří, byť v systému DVB-T a MPEG-4? Proč se nedomluvíte s Telefónikou O2 jako operátorem digitální sítě 4 a nerozšíříte jeho vysílání do dalších měst? ČT HD v něm už vysílá.

Ony se trošku směšují dvě věci, DVB-T2 a MPEG-4. Nový systém DVB-T2 je obálka, transportní vrstva, a ta je robustnější než DVB-T, umožňuje daleko větší datový tok. Kompresní standard, tedy co je uvnitř té „obálky“, je už něco jiného. Může to být MPEG-2 i MPEG-4. Myslím si, že vysílání HD v kompresi MPEG-4 a sítích DVB-T je z hlediska nákladů v současnosti takřka nereálné. DVB-T2 vám takové vysílání de facto zlevní, protože máte k dispozici větší datový tok. Náklad na 1 Mbit/s se snižuje, a to je hlavní důvod nasazování DVB-T2. Za předpokladu, že existuje HD obsah, který můžete do této sítě dát. Ten obsah je totiž lákadlem pro diváky, aby se vybavili novým zařízením. Vlastní „holá“ technologie DVB-T2 jim nic zásadního nepřináší.

Takže pro Telefóniku O2 není šance, že by vysíláním HD obsahu v multiplexu 4 získala dlouhodobé klienty? Že byste v něm vysílali vy, Nova a další televize, které mají zájem na pozemním HDTV?

Šance existuje vždycky. U každého projektu je to otázka obchodní strategie a nabídky od operátora. Je to ale extrémně těžké, protože český trh je pro technologie tohoto typu malý. Jeho finanční bilance teď není úplně příznivá, takže investice tohoto typu, a tím nemám na mysli jenom vysílatele, ale obecně trh jako takový, není možné úplně vykrýt.

Nevyjednávali jste tedy s Telefónikou o možnosti rozšířit vysílání ČT HD v multiplexu 4 na další města kromě Prahy, Brna a Ostravy? Za klasických komerčních podmínek, kdy byste za šíření signálu platili? Teď jde o experiment, vysílání v multiplexu 4 máte zadarmo.

Záleží na operátorovi, co chce testovat, jaké komerční služby nabídne a za jakou cenu. Pro testy a pilotní vysílání dodáváme obsah prakticky každému, kdo o to požádá. Otázka úhrady takového vysílání je otázka smyslu a perspektivnosti takové věci. V dané situaci si nedokážu představit, že bychom navyšovali náklady na šíření signálu. Minimálně do doby ukončení analogového vysílání.

Když to nemá smysl u multiplexu 4 a vysílání ČT HD v DVB-T, proč by to mělo mít smysl u DVB-T2?

To je právě ono. Kdybych vycházel ze současného stavu, tak bych klidně řekl, že to smysl mít vůbec nemusí. Ale já předpokládám, že v těch diskusích, které teď musí proběhnout, dojdeme k definici takového cílového stavu, který nám ukáže, že to smysl má. Ono to má smysl z toho důvodu, že tím, jak bude postupovat výroba pořadů v HD kvalitě a jak bude nabývat rozsahu obsah v nativním HD na nějakých 70 až 80 procent celkového objemu televizního vysílání, z logiky věci vyplyne, že bude rozumné vysílat v DVB-T2. Potíž je v tom, že tato síť musí existovat paralelně vedle vysílání v DVB-T. Nemůžeme divákům současné digitální sítě vypnout. Buď tedy dojdeme k nějakému konsensu, a pak to smysl má, a nebo k němu nedojdeme, a pak to smysl mít nebude.

Mění se nějak strategie České televize ohledně vysílání v HD kvalitě?

Ne, naše strategie je neměnná a pokračujeme v ní tak, jak jsme si ji naplánovali. Měli jsme trošku jinou představu o vysílání „Best of“ HD programu, ale jak jsem říkal na konferenci minulý týden, nikdo nemůže vinit RRTV z toho, že nám něco neumožnila. Věděli jsme, že zákon je takový a náš dotaz jenom zněl, zda když pustíme do časových prodlev mezi přepínanými pořady na jednotlivých programech ČT promosmyčku nebo záběry na Prahu, Hlubokou a Karlštejn, to bude ze zákona považováno za nový program. Rada legitimně rozhodla, že by to nový program byl a je to zřejmě v intencích zákona. My na tom nemůžeme v dané chvíli nic změnit. Samozřejmě bychom mohli přepínat pořady na ČT HD natvrdo, a některým technickým nadšencům by nevadilo, že by v polovině jednoho pořadu vstoupil jiný pořad, nebo bychom nabídli jiný pořad useknutý od poloviny do konce.

Pavel Hanuš - 4

Myslíte, že by se někdo na takový program díval?

Mnozí by ho skousli, ale dlouhodobě by to bylo neudržitelné. Je to otázka úpravy zákona. Ostatně, hodila by se i možnost zakládat dočasné ad hoc kanály pro různé příležitosti, kdy bychom měli k dispozici více obrazového materiálu, jako byly třeba olympijské hry. Ty se daly odvysílat na několika kanálech, ale my jsme je neměli k dispozici, a přitom by to bylo vysílání na měsíc nebo na tři týdny. Zřídili bychom na tu krátkou dobu speciální programy, prostoru pro jejich vysílání by bylo dost jak na satelitu, tak v DVB-T2.

O tom reálně uvažujete?

V projektu digitalizace ČT máme spoustu věcí, které jsou v realizaci nebo jsou reálné, a pak je tam spousta věcí, které míří hodně do budoucna. Je tam takřka všechno, co si můžete vymyslet. Můžete to nazvat fantazírováním nebo futurologií. Dovedeme si představit prakticky cokoli. Tváří v tvář realitě se ale snažíme najít cestu k realizaci, něco, co má smysl. Takže tohle je třeba zajímavé a právě proto, že to jsou krátkodobé projekty, ani náklady na jejich realizaci by nebyly extrémně vysoké. Divák, kterého by to zajímalo, a chtěl by si přepínat, by si to užil. Je mnoho událostí, které by takové mnohokanálové vysílání umožnily. DVB-T2 by prostor pro takové vysílání poskytovalo, ale bude záležet na situaci a také stále víc a víc na penězích. Zdroje jsou limitované. Není možné mít všechno. Už neexistuje situace, kdy by vysílatel mohl využít absolutně všechny možnosti, které digitalizace a technologie skýtají a všechno naplno realizoval. Musí si určit priority a podle nich postupovat.

Jaké jsou priority České televize?

V případě veřejného vysílatele je to jednoznačně původní tvorba. To, co se od ní odvozuje, včetně technologie, má prioritu. Ostatní technologie můžeme podporovat jen v tom rozsahu, jak nám to umožní situace.

Pokud dojde k souběžnému vysílání sítí DVB-T a DVB-T2, jak dlouho by mělo existovat DVB-T, aby to bylo košer vůči divákům, kteří si teď nakoupili set-top-boxy nebo televizory s DVB-T tunery?

To je strašně těžké říct. Je třeba to dlouhodobě sledovat, kvalita by se měla sama prosadit. Programová nabídka by měla být taková, že divák postupně opustí DVB-T a přejde na DVB-T2. Neumím říct, jak dlouho by mělo toto paralelní vysílání trvat. Vzpomínám si na jinou takovou velmi zaostalou technologii, rozhlas po drátě, který existoval ještě mnoho let poté, co měl už jen tisíc posluchačů a mohl být klidně zrušen. Ale vím určitě, že není možné organizovat opět přechod na DVB-T2 tím způsobem, jakým jsme přecházeli z analogu na digitál. Kdo se do toho pustí, musí počítat s tím, že to je dlouhodobý proces, musí si to vyhodnotit a zatraceně dobře spočítat rozsah sítě DVB-T2, kterou bude spouštět, aby to pro něj bylo efektivní. Respektive, aby pro něj byl poměr výkon – cena snesitelný.

Podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavla Dvořáka by měly sítě DVB-T vydržet ještě nějakých pět až sedm let, než se začnou vypínat.

Nebudu říkat nějaké odhady pět, šest, sedm let. V tuto chvíli to nevím. Rozhodně ale vím, že to ovlivní kvalita a nabídka programů a služby DVB-T2, které musí generovat zájem diváků a ti potom sami odejdou od DVB-T k němu. Tentokrát už svobodně na základě svého vlastního rozhodnutí.

Kdyby se ale třeba Nova rozhodla odejít z DVB-T do DVB-T2, výrazně by to změnilo situaci i zájem diváků.

Ano, ale já nemůžu mluvit za Novu. Kdyby ale tento technologický přístup tak dobře fungoval, tak máme asi už vypnuté analogové vysílání. Takže si myslím, že případ DVB-T a DVB-T2 bude vcelku podobná záležitost. Diváci jsou různí, a když jim někde vypnete jedno vysílání, ještě nemáte jisté, že si váš program najdou v jiné platformě. Česká televize na samostatný postup v digitalizaci také „doplatila“ poklesem podílu původních analogových programů. Po předčasném vypnutí analogové ČT 2 některým divákům stačila nabídka, která jim zůstala v analogu, a nechtěli investovat do digitálního příjmu. I dnes máte, i když to jsou velmi malá procenta, diváky, kterým stačí v daném místě třeba jenom analogová Nova. Žádnou jinou televizi nepřijímají, ale dokud jim tam ten analog bude „svítit“, budou se dívat pouze na Novu. Ostatní televize vypnutím analogu o tohoto diváka přišly. Čili bych nepředpokládal, že by nějaká televize izolovaně sáhla k tomu, co jste naznačil – odchodu od DVB-T k DVB-T2.

Pavel Hanuš - 5

Pokud se tedy nějaká současná televize rozhodne vysílat v HD rozlišení v DVB-T2 síti, bude paralelně vysílat i v SD kvalitě v dnešních sítích DVB-T?

Ano, ale ten paralelní provoz musí být v takovém rozsahu, na jaký mají peníze. To je manažerské rozhodnutí. Když na to nemám, nemůžu do toho vstupovat. Bude záležet na podmínkách, které vytvoří operátor, a tím pádem na vyjednávání o ceně. Nakolik to bude únosné či nikoli, a to rozhodne.

Podle vás osobně je návrh Českých Radiokomunikací na pokrytí 9,5 milionu obyvatel signálem DVB-T2 ke konci roku 2013 reálný? Nebo se DVB-T2 objeví spíš ve velkých aglomeracích?

To je těžké předvídat. Každý ten postup má nějakou výhodu. Víme, jak nepříznivě diváci reagují na takovou tu centralizaci, na vysílání v aglomeracích, kdy pro vysílatele neexistuje venkov a malá města. Takoví diváci se cítí, a často oprávněně, diskriminováni. Je to otázka strategie a vnímání, co je dobré a co ne. Všechny tyto metody jsou možné, můžeme postupovat jak přes velká města, tak plošně. Ale o tom rozhodne ekonomika. Pokud televize budou mít zdroje na plošné vysílání v HD kvalitě, budeme ho vysílat plošně, pokud ne, půjde o izolované ostrůvky. Pokud nebudou mít televize ani na vysílání v těch izolovaných ostrůvcích, bude DVB-T2 v roce 2013 jenom taková hezká fikce a budeme se bavit o letech 2015 nebo 2016 anebo i déle. To vám dnes nikdo přesně neřekne.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Kdyby Česká televize začala vedle současného programu ČT HD, který by nechala Jedničce ve vysokém rozlišení, šířit další svůj program v HD kvalitě, který by to měl být?

105 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 6. 2010 14:45

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+