Více

Dva roky Asociace digitálních televizí: co se povedlo a co ne?

Role Asociace digitálních televizí (ADT) byla splněna, další existence této organizace už postrádá smysl. V tomto smyslu se minulý týden na konferenci Milníky digitální televize v České republice vyjádřil předseda ADT a generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín, když měl pohovořit na téma „Co nového v ADT“. Pojďme se podívat, proč vlastně tato asociace vznikla, o co usilovala a co se jí za necelé dva roky existence podařilo.

Obranný val proti Nově a Primě

První zmínky o tom, že by šestice čerstvých držitelů digitálních licencí mohla založit vlastní asociaci, se objevily v polovině června 2006. Tedy dva a půl měsíce poté, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) po téměř dvouletém váhání dokončila licenční řízení na programové pozice v přechodných zemských digitálních multiplexech B a C, a měsíc poté, co nové televize obdržely písemné rozhodnutí o udělení licence. V té době se už schylovalo k prvním žalobám neúspěšných žadatelů, neboť jediným opravným prostředkem proti rozhodnutí RRTV je podle zákona žaloba k Městskému soudu v Praze.

ČTĚTE TAKÉ: Na co bude dobrá asociace digitálních televizí (DigiZone.cz, 16.6.2006)

Pokud tedy máme hledat hlavní důvod, proč se šestice televizních nováčků sdružila do společné asociace, byl to důvod obranný. Do chvíle, kdy budeme všichni na stejné startovní čáře, tedy do vypnutí analogového vysílání, je vhodné spolupracovat, prohlásil 15. června 2006 pro agenturu ČTK režisér a dokumentarista Fero Fenič, majitel připravované digitální televize Febio a autor nápadu na vytvoření ADT. Oficiálně asociace vznikla 21. června 2006, den poté, co televize Nova žalobou napadla výsledek licenčního řízení na nové digitální televize. Od počátku ji tvořilo pouze šest novopečených držitelů digitálních licencí: plnoformátové televize Barrandov a Febio, hudební kanál Óčko, zpravodajská televize Z 1, regionální síť RTA a dětská televize Pohoda.

ADT chtěla další členy, Novu ale nepřijala

Fero Fenič

Ještě před ustavující schůzkou Fero Fenič prohlásil, že ADT rozhodně nebude uzavřenou organizací a ráda ve svém středu uvítá i další digitálně šířené televizní programy, ať už satelitní nebo kabelové. 28. června 2006 si členové ADT zvolili za svého předsedu Jiřího Balvína, generálního ředitele televize Óčko, místopředsedou se stal generální ředitel chystaného zpravodajského kanálu Z 1 Martin Mrnka. Jeho podřízený, šéf regionálního zpravodajství Z 1 Petr Schwarz, zprostředkovával komunikaci s novináři. V první oficiální tiskové zprávě pak ADT sdělila, že si stanovila za úkol prosazovat a chránit práva a oprávněné zájmy svých členů, podporovat rozvoj digitálního vysílání v ČR a pomoci co nejvíce urychlit převod z analogového na digitální televizní vysílání.

Na přelomu června a července 2006 se o členství v ADT zajímala televize Nova. Asociace o její žádosti nikdy formálně nehlasovala, mezi jejími členy totiž převládal názor, že Nova by případné členství využila k získávání informací o své budoucí konkurenci. Ve stejné době dokončoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ) tehdejší návrh Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání (TPP) a ADT chtěla do výsledné podoby dokumentu výrazněji zasáhnout. Nelíbily se jí termíny spouštění digitálních vysílačů ani vypínání analogových kmitočtů a výrazně lobovala za celkové zrychlení celého procesu. Narozdíl od velkých analogových televizí ADT požadovala, aby analogové vysílání skončilo nejdříve v největších městech: Praze, Brně a Ostravě.

Vypněme už 9. září 2009!

Z dnešního pohledu byly hádky o to, zda se v České republice definitivně ukončí analogové vysílání 9. září 2009, nebo až 10. října 2010, docel směšné, ale tehdejší generální ředitel televize Barrandov Petr Chajda (dnes výkonný ředitel analogové televize Prima) zcela vážně prohlašoval, že pokud by se vypínalo až v říjnu 2010, mělo by to pro nové digitální televize smrtící efekt. Pozdější termín jednoznačně zvýhodňuje současné vysílatele a zachovává duopol Nova – Prima, řekl Chajda na tiskové konferenci 19. července 2006. ADT proto připravila vlastní, poměrně radikální tabulky s termíny pro TPP. Praha by podle nich přestala analogově vysílat 1. března 2007, Brno 1. května 2007 a Ostrava 1. července 2007.

Takový postup se ovšem nelíbil jak ČTÚ, tak zejména televizi Nova, která naopak požadovala termíny pozdější než v původním návrhu od ČTÚ. Výsledkem byl kompromisní návrh ze začátku srpna 2006, k němuž se do poloviny měsíce mohly vyjadřovat „dotčené subjekty“. Lhůta se však televizi Nova zdála být příliš krátká na zpracování veškerých připomínek, a tak veřejně oznámila, že se k TPP nevyjádří a ani k němu nepřistoupí. Do této situace Městský soud v Praze 6. září 2007 uznal žalobu televize Nova proti způsobu udělení digitálních licencí a zrušil výsledek licenčního řízení, čímž členové ADT přišli o jistotu, že budou moci začít vysílat. Zrušené licence a boj o podobu TPP přiměl asociaci, aby ještě v září spustila vlastní internetové stránky www.adtcr.cz.

Web na jeden měsíc a dost

Webové stránky fungovaly v podstatě jenom jediný měsíc, a ještě dnes na nich najdete pouze šest tiskových zpráv, většinu ze září 2006. Během září tak ADT dala prostor Asociaci českých reklamních agentur, která v té době potřebovala medializovat téma zachování reklamy ve vysílání České televize a rychlého zavedení nových digitálních televizí, aby Nova s Primou zcela neovládly trh s televizní reklamou. V podobném duchu se nese i prohlášení Českého sdružení pro značkové výrobky. 12. září 2006 vydává ADT tiskovou zprávu ke zrušeným vysílacím licencím a tvrdí, že jde v podstatě jen o procesní pochybení, po jehož odstranění mohou televize znovu pokračovat v přípravách na vysílání.

ADT web

Původní optimismus členů ADT zkalila další rozhodování Městského soudu v Praze, který dal postupně za pravdu všem žalobám proti výsledku licenčního řízení na programové pozice v multiplexech B a C. Koncem září 2006 pak notně znepokojená ADT vyzvala státní úřady, aby pokračovaly v digitalizaci i bez televize Nova, neboť ta se stále odmítla bavit o podobě TPP. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák na to reagoval slovy, že spouštění prvních čtyř celoplošných digitálních sítí by se sice mohlo obejít bez kmitočtů, na kterých analogově vysílá televize Nova, úřad nicméně se zapojením Novy do TPP nadále počítá. S koncem září 2006 také skončila aktualizace internetových stránek ADT a jednotliví členové asociace se začali zabývat vlastními (existenčními) problémy.

Pohřební nálada na Invexu 2006

Jiří Balvín

Musím říci, že jsem zástupcem bývalých provozovatelů digitálních televizí, prohlásil 9. října 2006 na konferenci Milníky digitální televize v ČR na brněnském veletrhu Invex předseda ADT Jiří Balvín. Všem šesti televizím už doputovalo písemné rozhodnutí soudu o zrušení jejich licencí. Jenom jedna z nich (RTA) podala proti verdiktu kasační stížnost (DOPLNĚNO: ostatní se po určitém váhání přidaly později, a Nejvyšší správní soud jim dal nakonec za pravdu). 5. prosince 2006 představitelé asociace na společné tiskové konferenci v Praze konstatovali, že proces digitalizace stojí a padá na postoji televize Nova, která dosud jasně neřekla, jaké má požadavky. Generální ředitel televize Barrandov Petr Chajda navíc dodal, že největší komplikací je právní nevymahatelnost TPP, tedy fakt, že se k němu stávající analogové televize mohou přihlásit pouze samy a dobrovolně.

Fero Fenič si na stejné konferenci posteskl, že jako investor své vlastní televize může kvůli zrušeným licencím a průtahům s TPP skončit jako bezdomovec. K druhé verzi TPP, která měla jít výrazněji na ruku televizi Nova, se už ADT nevyjadřovala jednotně, ale připomínky k ní zasílali jednotliví členové asociace jednotlivě. Předseda ADT Jiří Balvín poprvé připustil, že se tak děje proto, že zájmy členů asociace mohou být odlišné. Zároveň si myslíme, že víc hlasů bude více slyšet, dodal. V únoru 2007 proběhl kongres ADT, na kterém zástupci digitálních televizí řešili otázku, co se stane, když chystaná supermininovela vysílacího zákona umožní obsadit digitální multiplexy programy převzatými z kabelu a satelitu, protože řádné licence pro zemské digitální vysílání byly soudem zrušeny.

ADT hrozí mezinárodní arbitráží

Mininovela totiž řešila dočasné obsazení multiplexů náhradními programy po dobu, než se vyřeší otázka platnosti zrušených licencí členů ADT. Ti ale chtěli od státu garanci, že ve chvíli, kdy jim soud licence obnoví, nebo je RRTV udělí znovu, budou moci vysílat a jejich programové pozice v multiplexech nebude blokovat někdo jiný. Ještě v únoru 2007 pak ADT obvinila veřejnoprávní Českou televizi a konkrétně vedoucího projektu digitalizace ČT Pavla Hanušekartelu s televizí Nova (blíže o tom ve speciálním rozhovoru). Podle místopředsedy ADT Martina Mrnky se měl Hanuš dohodnout s Novou na rozdělení prostoru v chystaných digitálních sítích tak, aby se na šestici nováčků nedostalo místo. Předseda RRTV Václav Žák označil kartelovou dohodu analogových televizí za „nesmysl“.

15. února 2007 se zástupci ADT sešli na semináři společnosti Media Strategy a generální ředitelé připravovaných plnoformátových televizí Barrandov a Febio se zde nechali slyšet, že rozhodně nechtějí měřit svoji sledovanost pomocí peoplemetrů. Naznačili však, že u jiné metody by mohla ADT nakupovat data jako celek. Na březnovém semináři v Poslanecké sněmovně pak předseda ADT Jiří Balvín prohlásil, že digitalizace v České republice potřebuje „centrálního manažera“, za něhož rozhodně nepovažuje předsedu Národní koordinační skupiny pro digitalizaci při Ministerstvu informatiky Zdeňka Duspivu. 3. dubna 2007 si členové ADT připomenuli roční výročí udělení digitálních licencí a při té příležitosti vyčíslili své ztráty z příprav na vysílání na 1,4 miliardy korun. Pokud stát nezasáhne, budeme si stěžovat u Evropské komise, oznámili v tiskové zprávě, v níž se hovoří i o případné mezinárodní arbitráži o nedostatečné ochraně investic, podobné té, kterou ČR prohrála v případě televize Nova.

Petr Chajda přechází k protistraně

Petr Chajda

V dubnu 2007 opustil digitální televizi Barrandov její generální ředitel Petr Chajda a stal se výkonným ředitelem analogové televize Prima. Ještě téhož měsíce pak Chajda hájil na tradiční Českokrumlovské mediální konferenci zájmy celoplošných analogových televizí proti ADT. Na stejné konferenci oznámil šéf asociace Jiří Balvín, že jednotliví členové ADT jsou připraveni stáhnout své kasační stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze o zrušení jejich licencí v případě, že to povede k urychlenému vyřešení poslední žaloby neúspěšného účastníka licenčního řízení, společnosti Minority, a opakovanému výběru vítězných projektů ze strany RRTV. Poslanec Petr Pleva (ODS) v Krumlově prohlásil, že digitální televize, které přišly rozhodnutím soudu o licence, nemají v žádném případě nárok na odškodné.

Koncem dubna 2007 představila televize Nova svůj pohled na harmonogram digitalizace a nastolila otázku, zda by digitální sítě neměly od začátku vysílat v modernějším kompresním formátu MPEG-4. Digitální televize reagovaly prohlášením, že se Nova opět snaží odvést pozornost od merita věci a digitalizaci zdržovat. Na scénu však vstoupil nový člověk: náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček, který začal připravovat zásadní novelu vysílacího zákona a stal se z něj onen dlouho očekávaný „centrální manažer digitalizace“, po kterém volala nejen ADT, ale také televize Nova. V zákulisí se tak začal připravovat velký digitální kompromis, na kterém měly vydělat všechny zainteresované strany.

ADT píše majiteli televize Nova

Ronald S. Lauder

Na 14. a 15. května 2007 si naplánoval majitel televize Nova, bermudská společnost CME, zasedání svého vedení v Praze. ADT při této příležitosti zveřejnila otevřený dopis většinovému majiteli CME Ronaldu Lauderovi, v němž ho vyzývá k podpoře procesu digitalizace televizního vysílání v České republice. Lauder na dopis nijak nereagoval, ale generální ředitel CME Michael Garin napsal vlastní dopis adresovaný premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS), v němž se pozastavuje nad připravovanou diginovelou vysílacího zákona. Už během května totiž na veřejnost prosákly informace, že bez ohledu na výsledek soudních sporů o platnost licencí digitálních televizí sdružených v ADT novela těmto televizím přidělí oprávnění k vysílání přímo ze zákona. Ke schůzce Garin – Topolánek však kvůli vyzrazení dopisu nedojde.

11. června 2007 se tajně schází ministr a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s generálním ředitelem televize Nova Petrem Dvořákem a jednají o diginovele. Z návrhu novely mizí „dočasné licence“ pro členy ADT, což vyvolává ostrý nesouhlas digitálních televizí. Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček proto iniciuje vznik „Koalice pro digitální televizi“, kde by se měly všechny sporné body vyříkat. V červenci 2007 je jasno, do diginovely se vrací licence pro členy ADT, ovšem pouze dočasné – mají platit do termínu úplného vypnutí analogového vysílání v České republice. ADT návrh vítá a apeluje na politiky, aby diginovelu bez dalšího zdržování schválili. Děje se tak poměrně rychle: vládou novela prochází v polovině července, Poslaneckou sněmovnou koncem září a Senátem na začátku listopadu.

Zájmy digitálních televizí se rozcházejí

Už během bitvy o finální podobu diginovely se začínají zájmy jednotlivých členů ADT rozcházet. Uvnitř asociace vzniká tvrdé jádro „bojovníků“, kteří chtějí společně vyjednávat s operátory multiplexů a nehrotit dál spory s televizí Nova. Patří mezi ně hudební televize Óčko, zpravodajský kanál Z 1 a plnoformátová televize Barrandov, jejíž vedení po Chajdovi převzal Kamil Spáčil. Naopak role původního otce ADT Fera Feniče upadá. Kvůli emotivním vystoupením na tiskových konferencích a odborných seminářích, které mají dohru při vyjednáváních s televizí Nova a celou situaci okolo digitalizace jenom komplikují, se Fenič stahuje do ústraní a snaží se řešit problémy vlastní televize Febio.

Předseda ADT Jiří Balvín na říjnové konferenci Tel.con 2007 prohlašuje, že plnoformátové televize nemají v digitální éře šanci na přežití a přímo hovoří o projektech TV Barrandov a Febio TV. Fenič v rozhovoru pro týdeník Reflex reaguje slovy, že další existence ADT postrádá většího smyslu: Měli jsme společný cíl obhájit licence a mít možnost vysílat, což se brzy naplní. Pak už si každý bude muset jít vlastní cestou. Už dnes se v mnohém rozcházíme. V čem? Podle Feniče například v tom, že tematickým digitálním televizím nevadí, že si Nova s Primou do diginovely prolobovaly prodloužení platnosti stávajících licencí včetně přednostního práva na pozice v některém z digitálních multiplexů.

Poslední společné akce: must carry a národní satelitní platforma

Óčko obrazovka

Pokud se vůbec ještě členové ADT na něčem shodnou, je to prosazování nové podoby podmínky „must carry“, tedy zařazování povinných programů do základní omezené programové nabídky kabelových a IPTV operátorů. Asociaci se podařilo přes protesty kabelových společností implementovat do diginovely novou podmínku, podle níž se v základní nejlevnější programové nabídce mají objevit všechny pozemně šířené televizní stanice. K čemu tato změna vedla, čtenáři DigiZone.cz dobře vědí: dominantní kabelový operátor UPC přeřadil televizi Óčko ze základní analogové nabídky do digitálního slotu a sledovat ho mohou jen ti zákazníci, kteří si od UPC pronajmou digitální set-top-box.

Kauza „Óčko“ je asi poslední velkou akcí, o které se po Novém roce radila celá ADT. Ačkoli se asociace podle ředitele dětské televize Pohoda Radima Pařízka chtěla dohodnout na nějakém společném postupu vůči UPC, nakonec veřejně nijak nereagovala. Jediné, co nyní ADT zbývá jako společné téma do budoucna, je jednání o národní satelitní platformě. Jenže také v tomto případě, stejně jako u jednání s operátory zemských digitálních multiplexů o podmínkách a ceně za šíření signálu, se budou nakonec rozhodovat nové digitální televize samostatně. Časem by možná mohly nabízet společný prodej reklamních časů v tematických balíčcích nebo vyjednávat o společném měření sledovanosti, ale jinak se role ADT skutečně vyčerpala a nezbývá než držet palce jednotlivým televizím, aby dotáhly svůj o prostor v éteru do zdárného konce.

Anketa

Která televize hrála v ADT dominantní roli?

47 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 2. 2008 12:25

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+