Více

Zdeněk Duspiva: Na kampaň chceme 90 milionů z reklamy ČT

Státní informační kampaň k přechodu na digitální televizní vysílání by měla odstartovat ještě letos. Výběrové řízení na jejího realizátora vypíše Česká televize ve spolupráci s Národní koordinační skupinou pro digitalizaci (NKS). Podklady pro kampaň a její financování už jsou připraveny a v nejbližších dnech by je měla projednat vláda, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz předseda NKS Zdeněk Duspiva. Skupina kabinet žádá, aby z reklamních výnosů ČT letos uvolnil na kampaň a služby spojené s digitalizací 90 milionů korun.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přede dvěma týdny dokončil a předal finální návrh Technického plánu přechodu (TPP) Ministerstvu průmyslu a obchodu. Co z toho vyplývá pro NKS jako koordinátora státní informační kampaně pro zavádění digitálního vysílání?

TPP je zcela zásadní dokument. Možná trošku připomenu jeho historii. Při minulé digitální novele v roce 2006 se čekalo, že hlavním výsledkem bude právě TPP. Nakonec ale tato očekávání nebyla naplněna, protože se ukázalo, že kompetence ČTÚ nejsou úplně ideální a TPP jako opatření obecné povahy není ta správná cesta. Dnešní verze TPP je podle mě přijatelným kompromisem, na kterém se shodli jak operátoři, tak provozovatelé televizí, ČTÚ do něj zapracoval i několik připomínek NKS. Za přijatelný kompromis považuji i rok 2011 jako termín ukončení analogového vysílání. Vzhledem k tomu, jaké má TPP zpoždění, to ani jinak udělat nešlo.

Zdeněk Duspiva

Jaké máte pocity z jednání o připomínkách k TPP?

Zaznamenali jsme i z řad radikálních odpůrců posun ke konstruktivnějšímu postoji k TPP. Teď je samozřejmě nezbytné vyčkat na předání od Ministerstva průmyslu a obchodu do Legislativní rady vlády a pak k finálnímu rozhodnutí na vládu. Nečekám, že by tam nastaly nějaké problémy.

Nečekáte tedy, že by Ministerstvo průmyslu a obchodu do TPP nějak zasahovalo?

Myslím si, že ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu existuje snaha o co nejmenší zásahy a o co nejpozitivnější přístup. Podle mě je reálné, že by se TPP mohl ještě v březnu dostat na jednání vlády. Je to důležitý krok nejen pro informační kampaň, která se bez schváleného TPP neobejde, protože hlavní důraz budeme klást na kampaň v regionech, ale také z hlediska navazujících předpisů. Jde o nařízení, která zkompletují prováděcí vyhlášky.

O jaká konkrétní nařízení jde?

Hlavně nařízení o poplatcích za využívání kmitočtů. Probíhá vypořádávání připomínek k tomuto návrhu. Je to zjednodušeně řečeno zvýšení poplatků za využívání kmitočtů. Tento návrh už prošel meziresortním připomínkovým řízením, rozlišuje fáze přechodu na digitální vysílání a digitální fázi a je do značné míry motivující pro ty hráče, kteří se zapojí do digitálního vysílání. Celkové navýšení bude samozřejmě výsledkem kompromisu a objeví se až ve finální verzi dokumentu. Na jedné straně jde o zvýšení poplatků za využívání kmitočtu, na druhé straně tu bude hrát roli výkon vysílače a jejich počet, který je u digitálního vysílání nižší a také jeden kanál obsadí více subjektů, čímž se budou moci o tyto poplatky podělit. Když tedy mluvíme o navýšení, zároveň mluvme o dělení čtyřmi a v případě náběhu na vyšší kompresi (MPEG-4) i osmi.

Takže se budou zvyšovat poplatky nejen za využívání analogových, ale i digitálních kmitočtů?

Přesně tak, ale v návrhu je to vázáno i na postup dle TPP. My jsme původně tento návrh dávali do digitální novely, která platí od letošního ledna. Ale v průběhu vyjednávání a především po velmi podrobném projednání na Legislativní radě vlády bylo doporučeno řešit to v rámci nařízení vlády. Hlavní obava byla z hlediska evropského práva, aby tyto principy nevykazovaly znaky diskriminace. Je to důležitý nástroj a stát se jím vrací k výkonu svých práv nad kmitočtovým spektrem, které v průběhu předchozích let různými rozhodnutími do určité míry na čas ztratil. Dalším krokem je připravovaná novela zákona o elektronických komunikacích. A také jsem zapomněl v rámci TPP na vyhlášku ČTÚ o měření pokrytí území. To je poměrně důležitý dokument, protože kolem TPP vzniká celá řada diskusí, zvláště okolo části, která se týká zajištění identického pokrytí v analogu a digitálu. Ukazuje se, že jsou různé pohledy a různé názory na to, co územní pokrytí ve skutečnosti je. Komerční subjekty často hovoří o jiných procentech pokrytí, než je doložitelná skutečnost.

Podle návrhu TPP mají pokrytí digitálním signálem měřit operátoři multiplexů a ČTÚ ho bude dvakrát do roka kontrolovat.

Ano, a půjde v něm o skutečné pokrytí. TPP je přece jenom technickým plánem, matematickým výpočtem modelů, a až skutečné vysílání ukáže, zda ten model odpovídá skutečnosti a zda nebude potřeba přijmout některá lokální opatření, která TPP nevylučuje. U primárních vysílačů by ani problém být neměl, horší to bude u sekundární sítě. Jenom Česká televize používá na tisíc malých dokrývačů.

Nařízení ohledně poplatků za využívání kmitočtů bude samostatnou vládní vyhláškou? Předpokládal jsem, že se stane součástí novely ZEK.

Bude to nařízení vlády. Na základě legislativních diskusí by to nemělo být součástí zákona. Digitální novela vytvořila základní rámec i cenové rozpětí s odkazem na aktualizaci dosavadního vládního nařízení z let minulých. Samozřejmě by mohla být i v zákoně, ale vyhláška je operativnější nástroj, protože se může za několik let ukázat, že bude třeba něco rychle upravovat. Obecně je dobře, že stát nebo přímo vláda jsou podstatně větší měrou zapojovány do procesu digitalizace. Jakkoli můžeme mít výhrady k roli státu, v případě digitalizace si myslím, že účast a spolupráce státu je nezbytná a vnímám ji jako pozitivní krok. Vláda je přímo zapojena těmito vyhláškami a má pravomoc zasahovat do celého procesu.

Tuto vyhlášku vláda schválí současně s TPP?

To je otázka vývoje finálního projednávání. V pořadí má primárně přednost TPP, ten je nejzásadnější. Vyhlášky, které jsou také v gesci MPO, na něj navazují.

Zpět k informační kampani, která je přímo navázaná na termíny v TPP. Existuje už nějaká představa, jak by tato kampaň měla vypadat a jakým způsobem vyberete jejího realizátora?

My jsme se na NKS přípravou kampaně intenzivně zabývali na několika posledních zasedáních. Je to samozřejmě poměrně složitý proces. Schválili jsme základní teze informační kampaně, takový základní koncept. Druhým krokem, který probíhá, je návrh využití prostředků z digitálního fondu České televize. V něm jsou blokované prostředky pro potřeby digitalizace včetně finanční částky na informační kampaň. Tento materiál jsme už projednali a půjde na vládu.

O jaký objem finančních prostředků by mělo jít?

Česká televize pro letošek odhaduje výnosy z prodeje reklamních časů ve výši 750 milónů korun, podle zákona po odečtení nákladů a mandatorních výdajů na kinematografii, fond ČTÚ a digitalizaci archívu bude podle návrhu na podporu digitalizace vyčleněno 333 miliónů korun. Z toho by mělo ještě letos jít podle návrhu na informační kampaň a služby spojené s digitalizací asi 90 milionů korun. Samotná informační kampaň by měla v základním rozdělení využít cca 30 miliónů, další část prostředků je plánována na podporu služeb spojených s technickým řešením při přechodu na digitál a asistencí v regionech. Zpřesnění vnitřní struktury a využití prostředků je závislé do značné míry také na konečné podobě TPP. Připravujeme rozdělení této částky na jednotlivé položky v kampani a chceme zajistit přísun dalších peněz v následujících letech v závislosti na termínech v TPP. Předpokládáme, že bychom vytvořili pracovní řídící výbor pro kampaň. Chceme už od fáze přípravy spolupracovat jak s televizemi, tak s operátory a všemi dotčenými subjekty, abychom správně formulovali zadání kampaně. V druhé fázi proběhne obchodní soutěž, kterou vypíše Česká televize ve spolupráci s NKS. V samotné kampani počítáme s účastí digikoalice, případně dalších partnerů. V řídícím výboru bychom chtěli kampaň pravidelně společně vyhodnocovat a aktuálně řešit případné problémy.

Česká televize tedy bude vypisovat soutěž na realizátora kampaně, která se bude týkat všech televizí?

Ano. Jednou věcí je tzv. oficiální kampaň, tedy ta státem financovaná, kde bude jasné zadání a která bude technologicky neutrální, a druhou takovou novinkou bude odborná asistence v regionech. Další částí budou projekty jednotlivých televizí a operátorů, satelitních operátorů a kabelových televizí, které už částečně běží. Stejně tak bude postupovat ČT, která si bude připravovat vlastní promo, v rámci vlastní režie.

A z té částky 90 milionů korun z digitálního fondu ČT nepůjdou peníze konkrétním televizím na jejich vlastní kampaně?

Ne, tohle bude přímo oficiální kampaň. Máme poměrně jasnou představu, jak bude vypadat. Využijeme zkušenosti z Domažlicka i ze zahraničí, kde kampaň v různých podobách probíhala a my ji chceme upravit na české podmínky se silným regionálním akcentem. Bude mít takovou obecnou část, která bude o celkové informovanosti, a pak tu regionální, kde zveřejníme všechna důležitá data a údaje vztahující se ke konkrétním lokalitám. Pak počítáme s technickým servisem a asistencí přímo na místě, které by měly občanům i institucím pomoci se základními problémy, ale také například s otázkou společných televizních antén. Nelze mít jenom jednu centrální a do značné míry anonymní telefonní linku někde v Praze, chceme ji mít přímo v regionálním centru. Chceme spolupracovat s místní správou a samosprávou. O tom budeme mluvit také začátkem dubna v Hradci Králové na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě ISSS. Náběh kampaně bude záviset na spouštění digitálního vysílání. Zatím se zdá, že to nejdůležitější se stane letos v druhé polovině roku a potom na začátku příštího roku na jaře, kdy budou končit lhůty pro zahájení vysílání nových televizí. Česká televize bude postupovat podle aktuálních plánů ještě rychleji. Takže takový ten masivní start digitálního vysílání proběhne zřejmě až v příštím roce. Určitě počítáme s rozhlasovými a televizními spoty, inzeráty, direct mailingem, nikoli však spamem, letáky, apod.

Takže za těch 30 milionů korun budete nakupovat také reklamní časy na televizích?

Ano. Značná část bude určena na výrobu a vysílání televizních i rozhlasových spo­tů.

Čili se stane, že vezmete peníze z prodeje reklamních časů na ČT a nakoupíte za ně reklamní časy na ČT pro informační kampaň?

Tohle se samozřejmě prakticky může stát. Záleží na formulaci zadání kampaně a bude předmětem té soutěže, jaký mediální mix a jaké další možnosti nám mediální agentury nabídnou. Určitě nepomineme ani ČT. Její vlastní kampaň z jejích prostředků bude spíš o výrobě různých diskusních a návodných pořadů. Ona ta kampaň, jakkoli se zdá, že lidé mají informací dost, musí být průběžná a silná. Opakování je nezbytné. Samozřejmě použijeme různé typy médií. Záleží na zadání soutěže na realizátora. NKS připraví na vládu konkrétní zprávu, co budeme požadovat po realizátorovi kampaně. Kabinet by ji měl projednat v nejbližších týdnech.

Mohla by vláda projednat váš požadavek na čerpání 90 milionů korun z digitálního fondu ČT zároveň s návrhem TPP?

Existují zákonné lhůty, které už běží. Předpokládáme, že vypořádání připomínek k návrhu využití rozpočtu ČT pro digitalizaci proběhne v relativně krátké době, takže je to otázka nejbližšího týdne nebo dvou. Tak, jak bude materiál dokončen z legislativního hlediska a bude zařazen na jednání vlády. Předpokládám, že projednávání samotného TPP na Legislativní radě a na vládě je pak otázkou měsíce března.

Původně jste si chtěli kampaň vyzkoušet nanečisto na Ústecku. To je ale nyní zahrnuto do TPP a žádný další experiment se už nechystá. Není to škoda? Nebude vám chybět zkušenost z většího regionu?

Domažlice, jakkoli to byl kvalitní projekt, nebyly stoprocentně pilotním projektem, protože to je docela malé území, je tam jen jeden převaděč, lidé mohli přijímat analogové vysílání z jiných vysílačů a analogové vysílání nevypnuly všechny televize. Posunutí Bukové hory do TPP je podle mne pozitivní krok. Základním problémem Domažlicka bylo to, že kampaň nemohla stát na pevných termínech. Vypínání analogu tam záviselo na dohodě televizí a termíny se neustále měnily. Podobné riziko hrozilo u Bukové hory. Pro informační kampaň je tedy zařazení Ústecka do TPP pozitivní. Kampaň může být kompletní a systémová pro celou oblast.

Původně se ale říkalo, že Bukovou horu je třeba vypnout co nejdřív, protože 12. kanál, na kterém tu analogově vysílá Nova, ruší digitální rozhlasové vysílání v Německu. V aktuálním návrhu TPP se ale počítá s vypnutím analogové Novy na Bukové hoře až v srpnu 2010.

To je druhý paradox. Neznám přesně důvod, proč se tak stalo. V každém případě se domnívám, že ČTÚ jako předkladatel TPP má tuto věc vyjednánu s německou stranou tak, aby bylo možné vypínat až v tomto pokročilém termínu. Celkově by to bylo lepší, Buková hora by zapadla do celého systému TPP. Navíc Buková hora vysílá pro oblast s 1,5 milionem obyvatel a zasahuje řadu aglomerací včetně Prahy, takže by bylo docela problematické, kdyby se tato oblast řešila separátně.

Do jaké míry počítáte se zapojením samotných televizí do informační kampaně? Generální ředitel TV Nova Petr Dvořák si opakovaně stěžoval, že stát po současných televizí chce, aby si kampaň financovaly samy. Co se stane, když si třeba Nova žádnou kampaň platit nebude? Postačí jí ta státní?

Státní informační kampaň musí v dobrém slova smyslu zasáhnout každého obyvatele dané oblasti. Bude naplánovaná tak, aby byla z hlediska občanů dostatečná. Na druhé straně budeme sledovat, podporovat a kooperovat se samostatnými kampaněmi jednotlivých televizí. Nemůžeme do nich přímo zasahovat, ale chceme zkoordinovat společná data, aby diváci nebyli zmateni. V každém případě budeme na kampani spolupracovat s Koalicí pro digitální vysílání i jinými účastníky, abychom se vzájemně zbytečně nedublovali. Samostatné kampaně televizí budou podpůrným krokem pro státní kampaň. To samé se týká kampaní jiných digitálních platforem, ať už půjde o satelitní, kabelové nebo IPTV operátory. Stát musí garantovat určité minimum ověřených informací tak, aby byly dostupné všem divákům, a technický informační servis tak, aby lidé věděli, kam se obrátit, když si nebudou vědět rady. Po zkušenosti z Domažlic, kde ČT uspořádala několik setkání s občany, novináři, ale i prodejci televizní techniky, bychom chtěli podobné akce zorganizovat i ve všech dalších regionech.

Kampaň má být „technologicky neutrální“. Jak zajistíte, aby se lidé nedozvídali jenom o přechodu ze zemského analogového na zemské digitální vysílání?

NKS chce připravit manuály pro přechod na různé typy digitálního příjmu televize. Tak, jak jsme vydali doporučení ohledně úpravy společných televizních antén, chtěli bychom nabídnout řešení pro přechod na satelit, kabelovou televizi a IPTV. Divák by měl mít k dispozici rozcestník, kde se dostane k základním informacím. Cílem je, aby lidé přešli v daných termínech na digitální příjem televize a je jedno, jestli si vyberou pozemní vysílání, satelit nebo kabel.

Co si myslíte o tvrzení nového generálního ředitele Primy Marka Singera, že ČTÚ dělá pro digitalizaci málo, když připravuje jen technický plán přechodu, nikoli úplný plán přechodu včetně informační kampaně?

Tohle nedorozumění s novým vedením Primy se už vyjasnilo. Role nezávislého regulačního orgánu je naprosto jasně daná a bude ještě důležitá při vypínání analogu v jednotlivých oblastech a koordinaci kmitočtů. Součinnost ČTÚ bude velmi nutná také při řešení sekundární sítě vysílačů. Jinak jsou kompetence naprosto vyjasněny. ČTÚ dělá opravdu Technický plán přechodu, protože to je technicky zaměřený regulátor, informační kampaň je věcí NKS jako poradního orgánu vlády. Budeme více spolupracovat s vládou, formou informačních zpráv a přípravou prováděcích předpisů, případně názorů na další změny. My jsme samozřejmě připraveni, že informační kampaň bude takovým fackovacím panákem, stejně jako to je i v jiných státech, kde jsou různé názorové protipóly.

Národní koordinační skupina se loni podílela na vzniku Koalice pro digitální vysílání. Ta sice nedávno spustila nový web, ale stále ještě se nezaregistrovala jako občanské sdružení a funguje pouze její přípravný výbor. Proč?

To je spíš otázka na Koalici pro digitální vysílání. Shodou okolností v době, kdy se bavíme, probíhá jednání digikoalice, kde se řeší poslední kroky, které by měly vést k vytvoření regulérního občanského sdružení. Ukazuje se ale určitá nekonečnost připomínkování návrhů. Ostatně, není to jenom problém digikoalice a jejích stanov, známe to i ze všech dokumentů k digitalizaci, které se kdy zpracovávaly. Vnímám to tak, že přípravný výbor digikoalice je připraven v nejbližší době dokončit proces vytvoření právnické osoby. Pro nás to bude velice důležitý partner pro další projekty, protože byť sdružuje členy s různými zájmy, spousta věcí je spojuje a jednou z nich je právě informační kampaň. Budeme rádi, když se podaří vyřešit spory uvnitř koalice, zaznamenali jsme řadu názorů a aktivit, třeba snahy, aby se koalice i kampaň zaměřily jen na zemské digitální vysílání. Jak kampaň, tak předpokládám i digikoalice, nebudou vymezeny jen vůči jednomu typu digitálního vysílání. Informační kampaň bude určitě technologicky neutrální.

Nedopadne to s digikoalicí stejně jako s Asociací digitálních televizí (ADT)? Má po přijetí diginovely toto sdružení ještě smysl? Není v něm příliš mnoho členů s rozdílnými zájmy?

Digikoalice vznikla před rokem, kdy existovaly snahy, aby se všichni se všemi sešli a vydiskutovali si všechny problémy. Zároveň bylo všem jasné, že taková superdohoda není možná. Ale tím, že jsou za námi určité kroky jako diginovela, se spíše najde shoda na společných zájmech. To se týká také ADT. Její členové si sice budou navzájem konkurovat, řada problémů je ale spojuje i nadále. Třeba jednání s operátory sítí, a přibudou další problémy. Zrovna tak se dá očekávat, že by mohla vzniknou asociace operátorů celoplošných digitálních sítí. Domnívám se, že základní míra shody na základních otázkách u členů digikoalice existuje a že případné rozdílné názory nevadí v komunikaci. Právě pro informační kampaň je digikoalice důležitý partner.

Jakou roli vlastně hraje v Digikoalici NKS?

Nyní žádnou. Pro nás to je partner. Podporujeme, aby digikoalice nebo podobné sdružení dotčených subjektů vzniklo, ostatně podobná sdružení existují i v jiných státech, takže to je legitimní požadavek. Musíme se shodnout alespoň na minimálních předpokladech. Nečekáme, že by digikoalice měla nějaké mnohamilionové finanční zdroje, kterými by se spolupodílela na informační kampani a dalších projektech.

Všiml jsem si, že Digikoalice sídlí na stejném místě jako televize Nova. Čím to?

Myslím si, že to je jenom dočasné řešení. Digikoalice zatím oficiálně neexistuje, je to přechodný stav. Je to asi nezbytné, aby měla nějakou kontaktní adresu pro doručování pošty. Uvidíme, jestli se Nova vůbec připojí k definitivní podobě digikoalice.

Zatím je ale uváděna jako jeden ze zakládajících členů.

Ano, v tom neformálním sdružení ano. Ale teď jde o to, jestli podepíše stanovy. Jestli postoupí od deklarací k činům.

Digikoalice má nyní 16 přidružených členů, ale chybí mezi nimi třeba Prima nebo UPC. Proč?

To je otázka na tyto společnosti. Projekt digikoalice byl a bude vždycky otevřený všem zájemcům. Právě nastává doba pro další hráče, aby se do tohoto projektu zapojili. Co se týče kabelových televizí, ty s námi už spolupracují na přípravě zásad informační kampaně. Existuje celá řada profesních sdružení, prodejců a dalších firem, kterým je problematika digitalizace blízká. Je to otevřený projekt, ale teď je nezbytné, aby se po určité revoluční době, která nastala okolo vzniku diginovely, transformoval na právní subjekt.

Není těch sdružení k digitalizaci už příliš? Existuje ADT, digikoalice, Digimonitor…

Samozřejmě že jich je celá řada a v řadě věcí se jejich záměry a strategie překrývají. Myslím si, že to je právě tím, že digitalizace dosud byla jakýmsi legislativním problémem a teď došla do fáze, kdy se začíná řešit. Věřím, že toto sdružení najde svoji parketu a některá další ztratí smysl. To ukáže čas. Možná vznikne nějaké další sdružení, které ta další zastřeší. Všechno se to vyčistí v následující fázi digitalizace.

Neleze digikoalice do zelí NKS?

Myslím, že ne. NKS tím, že je poradním orgánem vlády a je součástí státní správy, je tvořena zástupci ministerstev a regulačních orgánů. U nás jsou i zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a dalších resortů. Jsme exekutivní orgán, a proti němu stojí privátní subjekty se svými zájmy. NKS je oficiální státní orgán, který dohlíží na digitalizaci a pomáhá vládě. Předává informace od vlády dál a naopak.

Problematikou digitalizace televizního vysílání se teď zabývají hlavně ministerstva průmyslu a obchodu (po technické stránce) a kultury (po obsahové stránce). Nepřejde NKS pod některý z těchto resortů legislativního? Zatím funguje pod ministerstvem vnitra.

Po zániku ministerstva informatiky vláda rozhodla, že ministerstvo vnitra bude základnou a servisní organizací pro NKS. Je to to ministerstvo, které předkládá do vlády materiály NKS. Samo ministerstvo vnitra má v digitalizaci silnou roli v oblasti E-governmentu a T-governmentu. Je to určitá symbióza jednotlivých resortů. Role ministerstva kultury z hlediska obsahu digitálního vysílání už podle mne není tak dominantní jako byla dříve a převládá spíš role ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva vnitra. Ostatně i složení vedení NKS, kde kromě mne jako předsedy jsou místopředsedy zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva vnitra a ministerstva kultury, říká vše. Servisní roli hraje ministerstvo vnitra. Myslím, že v dalších fázích digitalizace se bude role ministerstva z hlediska agendy posilovat.

Sama NKS vznikla pod ministerstvem informatiky, po jeho zrušení přešla pod ministerstvo vnitra, ale na jeho webu se už neobjevovaly o NKS žádné nové informace ani zápisy z jednání. Proč?

Je to problém, který řešíme průběžně. Souvisí to s tím, že dokončení převodu NKS na ministerstvo vnitra proběhlo loni v prosinci. Primárním úkolem byla diginovela a ministerstvo vnitra navíc řeší novou webovou prezentaci v rámci celého resortu. Minulý pátek probíhalo další kolo jednání s realizátory nového webu celého ministerstva. Jsme si vědomi tohoto nedostatku, na webu je k dispozici alespoň archiv původního webu ministerstva informatiky se základními dokumenty a je připravena nová verze stránek NKS. Chceme připravit nějaký mezikrok, protože rozhodování o nové podobě celého webu ministerstva vnitra je složitější a žádá si více času. Navíc nastává doba, kdy dokončujeme řadu zásadních dokumentů, které bude třeba okamžitě zveřejnit. Trváme na tom, aby veškeré informace včetně zápisů z jednání NKS byly k dispozici z otevřených zdrojů. (stránky NKS se na webu ministerstva vnitra objevily minulý pátek, pozn. red.)

Zápisy z porad, které proběhly od loňského července, na web umístíte zpětně?

Ano. My je máme k dispozici, ale tím, že web ministerstva informatiky dobíhal a skončil až na konci loňského roku, neprobíhala už aktualizace a proto se tam tyto zápisy nepodařilo vyvěsit. Brzy to ale dořešíme.

Co dalšího kromě kampaně má NKS na starosti? Vznikla vlastně hlavně kvůli organizaci informační kampaně, ale tu zatím provedla jen na Domažlicku. Čím se tedy NKS zabývá po celou dobu své existence, kdy nebylo možné kvůli přípravám TPP kampaň naplánovat?

NKS hrála aktivní roli, protože v rámci téhle platformy se projednávaly všechny důležité dokumenty včetně diginovely vysílacího zákona a základů vyhlášek. Absencí našich zápisů na internetu se o tom neví. Až je zveřejníme, bude zřejmé, co jsme probírali. Už od léta nebo začátku podzimu jsme řešili základní rysy informační kampaně. Připravili jsme je už v září. Následně je členové NKS připomínkovali. Řešili jsme i TPP, novelu zákona o elektronických komunikacích, vyhlášky. Opravdu jde jen o to, že jsme to neměli kudy medializovat.

newsletter_digi

       

Místo webu NKS ale začal fungovat váš osobní blog. Berete ho jako takovou polooficiální stránku NKS?

Do jisté míry. Snažím se, aby měl kdokoli přístup k informacím o tom, co děje v oblasti digitalizace. Nechci je dávat exkluzivně jednomu nebo druhému médiu. Není problém, aby mi kdokoli zavolal a já mu řeknu, na čem NKS pracuje. Na vládu teď jde informační zpráva o činnosti NKS, tu také zveřejníme na internetu. Takže ano, blog beru částečně i takto, i když původně vznikal jako osobní stránky. Překvapilo mě, jak hodně je citovaný a kolik více či méně odborně zaměřených webů z něj přebírá informace. Mimochodem, také ministerstvo průmyslu a obchodu má na svých stránkách část věnovanou digitalizaci, kde je část důležitých dokumentů k legislativě.

Anketa

Měl by stát příspívat na samotatné informační kampaně analogovým televizím?

       

Jan Potůček

Jan Potůček 150

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 3. 2008 8:52

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Čtěte dále

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+