Hlavní navigace

Technický ředitel ČT: Chceme nabídnout maximum nativního obsahu v HD

13. 7. 2010
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Česká televize chce do budoucna zvyšovat počet pořadů ve vysokém rozlišení obrazu. K původní tvorbě by mohla od příštího roku přibýt také publicistika vyráběná ve Studiu 8, tedy například Otázky Václava Moravce, 168 hodin, Toulavá kamera, Objektiv a řada dalších. Alespoň taková je představa technického ředitele ČT Rudolfa Popa. „Přestavba studia je naplánována na prázdninové období roku 2011, a proto je možné počítat na podzim příštího roku i s pořady tohoto typu v HD,“ uvedl Pop v rozhovoru pro DigiZone.cz. U mikrofonu byli opět také jeho kolegové Karel Trpák, Petr Staněk a Milan Gazdík.

Jaké jsou plány České televize s HD vysíláním? Objeví se v HD nějaká původní tvorba?

Rudolf Pop: Objasněme si nejprve co je zapotřebí zajistit, aby HD tvorba v našich podmínkách mohla být realizována. Přechod na HD výrobu a vysílání znamenal a stále znamená jeden z důležitých úkolů České televize. Museli jsme tomuto cíli přizpůsobit veškerou strategii dalšího investičního rozvoje. Představovalo to v první řadě zvážit jednotlivé priority ve výrobě a vysílání. Nezapomínejme, že SD technologie se zaváděla několik desítek let, prošla postupně změnou od analogové k digitální výrobě a nyní musíme, v časově mnohem kratším období, zajistit instalaci a provoz HD zařízení. A tento přerod neznamená jen nakoupit nové technologie (kamery, režie, záznamy atd.) ale především změnit veškeré prvky signálové infrastruktury, které souvisí se zpracováním tohoto signálu (kompletní rozvody,obrazové matice atd.). Při všech těchto akcích je podmínkou, že si nemůžeme dovolit přerušit výrobu a vysílání a vše zajistit za plného provozu současné technologie. Řada evropských televizních společností proto tento úkol řešila novou výstavbou a kompletním vybavení HD technologií. Priritou v přípravě byly především dvě oblasti:

Rudolf Pop a spol - 1

– primární výroba obrazového a zvukového signálu a jeho postprodukce
- odbavovací pracoviště vysílací techniky schopné zajistit vysílání v tomto formátu s napojením na jednotlivé distribuční platformy

Rudolf Pop: Jaký obsah v HD v této fázi vyrábět bylo celkem jasné – pořady, které mají maximální naději na zařazení do tzv. „zlatého archivu ČT“, tedy ty, jež budou reprízovány i v dalších letech, kdy HD vysílání bude takřka standardem. A tímto typem pořadu je především dramatická a dětská tvorba. Výroba v tomto případě probíhá tzv. záběrovou technologií, která je velmi podobná klasickému filmovému natáčení, a proto musela být i investiční politika přizpůsobena tomuto požadavku. Z druhé strany je tato výroba, včetně další postprodukce náročná na čas, pro dokončení hlavně dětské tvorby, využívající řady trikových a speciálních záběrů, musela být vybudována i náročná grafická pracoviště. Ve výsledku to ovšem znamená, že množství produkovaných pořadů je z pohledu diváka stále relativně malé. Další kapacitou, kterou jsme pro HD výrobu nainstalovali, byl filmový snímač, doplněný příslušným obrazovým korektorem, který nám umožňuje do HD vysílání převést i filmovou produkci, která je jedním ze zdrojů kvalitního HD obsahu. Výsledky tohoto procesu již můžete vidět ve vysílání řady úspěšných filmových děl.

Rudolf Pop: Pro televizní výrobu v HD byl jak z ekonomických, tak i praktických důvodů v první fázi zvolen záznamový formát HDCAM (páskový formát), který je i nejrozšířenějším formátem v rámci výměny a nákupu pořadů. Dnes se těžiště výroby přesouvá jak k záznamu, tak i zpracování v již čistě datové (souborové) podobě. Další část HD výroby je pak zajišťována pomocí přenosového vozu, který jste na DigiZone představili již dříve, především v souvislosti s vysíláním přenosů ze ZOH 2010 ve Vancouveru.

Karel Trpák: Dá se říct, že ta vaše otázka je položena přesně obráceně. Vždyť kromě olympiády a fotbalu vlastně nic jiného než vlastní tvorbu v HD nevysíláme.

Měl jsem na mysli pořady, jako je například Mamba šou, Všechnopárty apod.

Rudolf Pop: Z toho co jsme si popsali v předchozím, vyplynulo, že ČT nemá prozatím žádné klasické televizní studio vybaveno pro snímání a zpracování v HD formátu. Rozsáhlejší akce je možné řešit přistavením HD přenosového vozu, ale to považujeme skutečně za mimořádný případ. Takovým bude mimo jiné i letošní další ročník oblíbené podzimní taneční soutěže, která stejně, jako již loňské pěvecké Duety, bude v HD vysílána. Ale teď k vašemu dotazu – Mamba šou je právě studiový pořad, vyráběný ve standardním studiu tady na Kavčích horách a proto stále jen v SD, tak jako i řada dalších pořadů podobného charakteru, které bychom chtěli ovšem v blízké budoucnosti v HD produkovat. Na druhé straně Všechnopárty je natáčena v dejvickém Semaforu, za použití technologie přenosového vozu, kde by ale nasazení současného velkého HD vozu bylo neekonomické (snímání je realizováno maximálně na pět televizních kamer) a je proto zajišťováno adekvátní SD přenosovým vozem (ještě se o této problematice zmíníme v dalších odstavcích).

Takže pokud to rozpočet dovolí, příští rok byste u těchto pořadů přešli na HD?

Rudolf Pop: Teoreticky by se pro příští rok mohla řada studiových či podobných exteriérových pořadů objevit v HD a nemusí se již jen jednat o pořady určené navíc pro archiv. Vše je závislé především na možnostech investování, ale i časových dispozicích, kdy takové rekonstrukce provést. My si nemůžeme dovolit vyřadit některé z televizních studií na dobu měsíců, prakticky nám na to zbývají pouze prázdninové měsíce, kdy výroba se snižuje a ve vysílání převažují reprízované pořady. Tyto naše představy o dalším technickém rozvoji budou zohledněny v přípravě investičního plánu pro rok 2011, který generální ředitel předkládá Radě České televize ke schválení a až na základě jeho projednání bude možno hovořit o konkrétním harmonogramu.

Rudolf Pop a spol - 2

Během návštěvy ve Studiu 7, ze kterého se vysílalo mistrovství světa ve fotbale, se k nám donesla informace, že by se do HD mohlo převést i Studio 8, ze kterého jsou vysílány například Otázky Václava Moravce nebo 168 hodin. Co je na tom pravdy?

Milan Gazdík: Jak jsme slyšeli, v HD formátu jsme začali vyrábět dříve, než jsme zahájili reálné vysílání. Do podobné situace se dostáváme i s touto tvorbou. Víme, že v horizontu tří až pěti let přijde plný HD formát, čili bychom se nyní měli začít také připravovat. Modernizace bude trvat nějaký čas, bude stát nějaké prostředky a nebudeme to mít hotové za rok. Jsou to tedy právě ty dva roky, o něž bychom měli začít vyrábět full HD pořady dříve, aby se dostaly včas na obrazovku. Zrovna tahle proměna je docela zásadní záležitostí a navíc je to komplikované tím, že prakticky je v současné době neřešitelné, abychom v progresivním režimu se současnou technologií obměnu udělali. Problém je, že na jedné straně jsme tlačení, abychom se chovali progresivně a dbali na vývoj a nové formáty a na straně druhé je problém, jak to udělat plnohodnotně.

Rudolf Pop: Virtuální studio, ve kterém se tento ale i další pořady (např. Toulavá kamera, Objektiv atd.) vyrábí, bylo uvedeno do provozu v roce 1998. Vzhledem k tomu, že tato technologie je čistě založena na počítačových technologiích, je jeho dvanáctiletý provoz opravdu již za hranicí technické a morální životnosti. Praktická životnost takového studia je kolem osmi let.

Takže k obměně už mělo dojít někdy před čtyřmi lety?

Rudolf Pop: Ano. Z tohoto důvodu tedy musíme virtuální studio obměnit, nehledě že podpora HW základny je zajištěna již jen do roku 2011 A je celkem pochopitelné, že nové řešení bude již uzpůsobeno HD výrobě a vysílání i z tohoto prostředí. Přestavba studia je naplánována na prázdninové období roku 2011 a proto je možné počítat na podzim příštího roku i s pořady tohoto typu v HD.

Co se týká exteriérové tvorby v HD, jeden ze čtenářů vám vyčetl, že přesto, že přenosový HD vůz například vyrazil na zápas Gambribus ligy, nebyl tento duel realizován v HD, a to přesto, že v ten den byla na programu ČT HD Čtyřka.

Rufolf Pop: Nejde pouze o přenosový vůz. V prvé řadě je to zvážení celkové koncepce a nákladů na výrobu určitého typu pořadu. Tuto strategii si samozřejmě určuje výrobce, v tomto případě redakce sportu. A ta musí zvážit všechny okolnosti. A náklady nepředstavuje jen provoz přenosového vozu (tam je z hlediska ekonomiky rozhodující počet nasazených kamer a další např. záznamové technologie pro zpracování záběrů pro zpomalovačky a vracení, grafiky atd.), ale i spojové náklady na přenosové trasy pro HD vysílání. Z těchto důvodů je pak pro nás v řadě případů ekonomicky výhodnější nasadit HD vůz, i když na svém výstupu nakonec produkuje SD signál. Co se týká sportovních akcí, naše představa a cíl byly spíše prostředky věnovat mistrovství světa ve fotbale, které vysíláme kompletně v HD. Prvotně bylo naplánováno, že se bude MS vysílat v SD kvalitě, a to i vzhledem k tomu, že se na něj naši neprobojovali. Nakonec nás přesvědčila kladná odezva diváků během olympiády. Měla nejen sportovní ale také televizně-technický úspěch zajištěním opravdu kvalitní formy vysílání. Museli jsme pro MS v kopané nabídnout odlišné řešení než při ZOH 2010, protože jsme si nemohli opět dovolit ke studiu na měsíc postavit přenosový HD vůz. Řešení bylo přijato a musely se najít prostředky na distribuční trasy a výsledek mohou diváci zhodnotit sami.

Petr Staněk: Redakce sportu měla zájem na tom, aby byla vyrobena v HD také konečná část O2 extraligy, ale když se řešilo, zda se ČT 4 vejde na HD distribuční kanál, tak se přišlo na to, že ze sedmi zápasů se tam vejde pouze dvakrát a pětkrát ne. Než vyrábět pět zápasů v SD kvalitě a nějaké dva, třeba čtvrtý a pátý v HD, tak se to celé vyrobilo v SD. To je docela logické, ne?

Rudolf Pop a spol - 3

Je možné, že když v budoucnu bude dostupná trasa a budou splněny další podmínky, objeví se některé přenosy v HD?

Rudolf Pop: Určitě, snaha redakce sportu je, aby hodnotné přenosy, s patřičnou diváckou sledovaností byly v HD vysílány. Vedle sportovní redakce je ale i HD přenosový vůz nasazován pro výrobu centra zábavy nebo hudebních pořadů a pro řadu těchto přenosů je rovněž HD formát požadován.

Jak moc se na financích odrazí, pokud je snímán pořad v SD, a pokud je snímán v HD?

Rudolf Pop: To se nedá takhle posoudit. Jak již jsem řekl v předcházejícím, nejdůležitějším parametrem je, zda je možné nabízené kapacitní možnosti, která nám velký HD přenosový vůz dává. Pokud požaduji vyšší počet kamer, než má jeden standardní přenosový vůz, a musíme pro snímání nasadit dva, pak je výhodné i pro SD použít tuto technologii a cena výroby je prakticky stejná. Jiná situace je samozřejmě u distribuční trasy, ta vzhledem k přenesenému objemu dat v HD je vyšší. Pokud od nás chcete slyšet ceny, pak z hlediska distribuce je přenosová trasa pro HD vysílání přibližně o třicet procent dražší.

Petr Staněk: U zahraničních převzatých pořadů se to také nedá globalizovat. Je to případ od případu. Jsou akce, které se vyrábějí a distribuují pouze v HD. Čeká nás například mistrovství světa v košíkové mužů v Turecku. Tam jsme dostali nabídku pouze na HD signál. Nemáme si tedy z čeho vybírat.

A distribuovat ho budete jak?

Petr Staněk: Záleží, jestli se přenosy budou odbavovat přes studio, které umí HD signál zpracovat a jestli bude volno na distribučním HD kanále. Pokud všechno vyjde, divák uvidí přenosy v HD, v horším případě bohužel přijmeme HD a vysílat budeme v SD signálu.

Rudolf Pop: Je řada akcí, kdy je signál vyráběn ve více variantách. V HD a ve dvou variantách SD, jedné 16:9 a druhé dokonce 4:3.

To ještě někdo vysílal fotbal ve 4:3?

Rudolf Pop: Nevím, ale v nabídce to skutečně bylo.

Co se nákladů týká, je možné porovnat HD a 3D?

Rudolf Pop: Opět záleží na tom, jak vše dopadne. Prozatím neexistuje standardizace, jak bude 3D signál v budoucnu opravdu vysílán. Dnes v podstatě odvysíláte 3D v rámci HD signálu. Vysíláte vlastně dva omezené signály pro pravé a levé oko, vždy s polovinou informací pro každé z nich.

Milan Gazdík: Přiznejme si, že nemáme žádné zkušenosti, sledujeme vývoj, čteme o tom a dozvídáme se o novinkách prostřednictvím EBU (Evropská vysílací unie, pozn. red.), ale opravdu je předčasné odhadovat nějaké náklady.

Milan Gazdík

V případě, že by se našly finance, jaký je tedy plán s programem ČT HD? Je možné, že by se například rozdělil na více kanálů, nebo se nadále počítá s jedinou stanicí, a pokud to legislativa časem dovolí, bude jakýmsi „best of“ kanálem?

Rudolf Pop: Musíme vycházet z toho, co nám říká legislativa. To je jediný způsob, kterým můžeme postupovat. Kdyby měl vzniknout některý z dalších HD kanálů, tak primárně by musel být vysílán v zemském vysílání. Potom lze přejít do jiné distribuční cesty.

Takže další úvahy připadají až po roce 2012, tedy v době, kdy by se měl zavést systém DVB-T2?

Rudolf Pop: Uvažujeme, že tím dalším by měl být HD kanál v zemském vysílání. Zda bude speciálně skládaný HD kanál, nebo zda to bude ze začátku forma, která je užívána teď, to my jako technici nedovedeme říci. Řešení, se kterým jsme přišli, bylo nabídnout divákovi šanci vidět maximum nativního HD kontentu za situace, že máme k dispozici pouze jeden vysílací kanál. Jsme realisté a do doby switch-off (tj. ukončení zemského analogového vysílání) a vyřešení problematiky digitální dividendy, nemá cenu říkat, že to bude tak nebo onak. Samozřejmě představy na další rozvoj máme, vždyť jsme to byli právě my, kteří jsme již v době výběru poskytovatele technologické infrastruktury veřejnoprávního multiplexu DVB-T definovali požadavek na zpracování dalšího rozvoje sítě v rámci technologie DVB-T2.

Co se týká HD satelitního vysílání, na internetových stránkách byla původně informace, že jeho šíření bude realizováno v DVB-S2, ale nyní je tam, že využíváte DVB-S. Proč jste se nakonec rozhodli použít starší standard?

Rudolf Pop: Tady dochází k určitému nepochopení v rozdílech obou systémů tj. DVB-S vůči DVB-S2.

Karel Trpák: Diváci očekávají, že vzhledem k tomu, že jde o systém druhé generace, tak bude lepší, kvalitnější, a že to pro ně bude nějaký přínos. Přesný opak je pravda. Modulace DVB-S2 umožňuje využít přenosový kanál efektivněji než modulace DVB-S a na stejné šířce pásma přenést o třicet procent větší objem dat. To je samozřejmě přínos pro satelitního operátora. Zákazníkovi, který má nasmlouván určitý datový tok jako Česká televize, to ale neumožní vysílání nijak zkvalitnit. Naopak vinou složitější modulace je přenos daleko zranitelnější a daleko méně robustní než u DVB-S.

Můžete být konkrétnější?

Karel Trpák: Používá se vícestavová modulace, kde se jedním symbolem přenáší větší počet informací než u DVB-S. Používají se robustnější zabezpečovací kódy a zabezpečení je realizováno sofistikovanějším matematickým aparátem, ale málo platné, protože přenosový kanál je více vytížen, než v případě DVB-S, tak je systém DVB-S2 je pro diváka, resp. příjem náročnější. Je potřeba mít lépe nasměrovanou anténu a musíte mít daleko kvalitnější zařízení, aby tomu odpovídala také kvalita příjmu.

Rudolf Pop: Původně jsme měli již v únoru letošního roku přecházet na satelit Astra 3B, ale kvůli zpoždění jsme museli zvolit náhradní variantu, kdyby byla tato družice spuštěna později a kdyby ASTRA 1E musela být odstavena v důsledku nedostatku paliva pro stabilizační motory ( je to jeden z parametrů rozhodujících pro životnost satelitu na oběžné dráze). Bylo nám proto nabídnuto využít kapacitu na Astře 1G na stejné frekvenci, která bude na novém satelitu 3B. To byla i naše zásadní podmínka. Nechtěli jsme nutit diváky dvakrát přelaďovat. Na Astře 1G jsme ale nemohli, při dodržení těchto podmínek, využít jinou než DVB-S modulaci. Na internetu a všude jsme měli uvedeno DVB-S2, protože tak byla uzavřena smlouva ale především stanovena cena kapacity a ta byla ve výši ustanovené pro S2 (tedy výhodnější). Výhoda je tedy nyní především na straně diváka, který má zajištěn spolehlivější způsob přenosu.

Rudolf Pop a spol - 4

Před zhruba tři čtvrtě rokem jsme přinesli informaci, že testujete regionální odpojování na satelitu. Postoupil tento krok někam?

Rudolf Pop: Řešení tohoto problému je spojeno s regionální distribuci pro DVB-T vysílání a tento problém bude tento měsíc dořešen. Znamená to, že budeme veškerý signál programu ČT 1 včetně obou regionálních mutací distribuovat centrálně přes odbavení v Praze, kde je signál předáván do distribuční sítě, a to je podmínka, aby mohl být šířen i na satelitu. V druhé polovině roku se chceme věnovat tomu, abychom zajistili tuto technologii. Má to ale řadu problémů.

Karel Trpák: Je třeba otevřeně říci, že tenhle projekt má trochu zpoždění. Nezavinili jsme ho my jako televize, ale spíše dodavatelé, kteří byli liknaví. Představa je taková, že program ČT 1 se objeví na satelitní frekvenci jakoby třikrát a každý z diváků si bude moci naladit ten, který mu bude vyhovovat – ČT 1 celostátní, ČT 1 brněnské a ČT 1 ostravské.

Jak by to mělo vypadat?

Karel Trpák: Po většinu času bude obrázek a zvuk stejný, tak v tom okamžiku budou všechny tři varianty obsahovat stejný datový tok. Po většinu času tedy nedojde k redukci datového toku. V okamžicích odpojení začnou brněnský a ostravský kanál vysílat jiný obrazový a zvukový stream, jinak označený, a tam se pak budou muset zredukovat datové toky, ale speciálně na satelitu, kde je místa relativně dost, by to nemělo být nějak dramatické.

Nepřipadá v úvahu, že by se našla další kapacita?

Rudolf Pop: S tím nepočítáme. Datová kapacita transpondéru, na kterém je zajišťováno SD vysílání našich čtyř programů, je plně využita, a proto muselo být zvoleno toto řešení. Nehledě k tomu, že to je model v Evropě vyzkoušený, využívá ho např. rakouská ORF pro svoje regionální vysílní.

Karel Trpák: Žádná další kapacita tam nebude, jen na transpondéru přibudou dva virtuální programy ČT 1 pro Brno a Ostravu. I v tomto případě budeme používat statistický multiplex, takže by to neměl být problém.

Rudolf Pop: Na satelitu vysíláme multiplex včetně programů Českého rozhlasu s datovou rychlostí přibližně 30 Mbps, kdežto v zemské distribuci máme pro stejný obsah, tedy se stanicemi ČRo, k dispozici tok pouze 19,5 Mbps. Jde tedy o rozdíl přibližně 10 Mbps pro čtyři programy ve prospěch satelitního vysílání, takže je toto možné realizovat takto upravené vysílání bez podstatného omezení kvality přenosu.

Divák si tedy pro jednou přiladí dva programy a od té doby mu na všech třech poběží to stejné a v době, kdy bude regionální odpojení, se vysílání rozdělení na tři pozice?

Rudolf Pop: I Brňák bude moci sledovat ostravské vysílání a podobně i v dalších místech republiky.

Když už tedy máte regionalizaci dořešenou, máte nějaký horizont, do kdy by mělo regionální vysílání na satelitu odstartovat?

Karel Trpák: Satelitní signál je také distribuován na mnoho lokálních vysílačů, čili i tam je zapotřebí vyřešit, jak budou přeladěny a který stream si budou brát. Je možné, že někde bude nutné vypsat třeba i místní referendum. Jsou to ještě otevřené otázky.

Rudolf Pop: Musíme ještě vyřešit některé technologické záležitosti, byli bychom rádi, kdybychom mohli tento projekt realizovat do konce letošního roku. Neberte nás ale za slovo. Je to zkrátka věc, která není závislá jen na nás.

BRAND24

A na závěr našeho rozhovoru chci připomenout, že čtenářům DigiZone jsme chtěli především přiblížit technickou stránku problému, a proto jsme se o konkrétních pořadech zmiňovali jen okrajově. Za rozhodující považujeme to, aby kapacity pro HD výrobu a její šíření k divákům umožnily postupný nárůst HD vysílání programu České televize, a to je cílem jak výrobních tak i technických složek.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Uvítáte, když se budou pořady z virtuálního studia vysílat v HD kvalitě?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).