Více

Diskuse o digitalizaci na Radiožurnálu

Minulý pátek 27. ledna odvysílal Český rozhlas 1 – Radiožurnál půlhodinový pořad Radiofórum věnovaný přechodu na zemské digitální vysílání. Diskuse se kromě ministryně informatiky Dany Bérové a sociologa, bývalého děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Martina Potůčka, zúčastnil také redaktor našeho serveru Jan Kálal. Přinášíme vám doslovný přepis tohoto pořadu, jež moderovala redaktorka Barbora Kroužková.

Dnes (27. ledna) jsme mohli mít víc jasno v digitalizaci, ale nemáme, protože poslanci znovu odložili rozhodnutí o novele mediálního zákona. I tak je o čem mluvit. Dokazují to i e-mailové příspěvky, které jste poslali a dál můžete posílat na adresu: radioforum@roz­hlas.cz. O digitalizaci s hosty Radiofóra jsou ve studiu ministryně informatiky Dana Bérová, sociolog Martin Potůček, dobrý večer. Jan Kálal ze serveru Digizone.cz. Po telefonu krátce vstoupí i Martin Roztočil z Českých radiokomunikací.

Dana Bérová mikrofon

Paní ministryně, ta zmíněná norma ovlivní vůbec to, kdo bude digitálně vysílat, co bude vysílat? Kolik digitálních televizí a rozhlasových stanic bude moci vlastnit? Zda se vůbec mají stanovit podmínky udělování licencí? Dlouho se projednával zákon, dlouho jsme na něj už čekali a čekáme. Proč se nehlasovalo?

Dana Bérová: Dnes ráno se klub Sociální demokracie nedokázal shodnout na stanoviscích svých jednotlivých členů k pozměňovacím návrhům. Takže si vyžádal čas na další slaďování svých stanovisek a projednávání bylo o týden odloženo.

To znamená, že je to politikum?

Dana Bérová: Určitě je to politická otázka.

Proč?

Dana Bérová: Tak televizní vysílání je v České republice dlouhodobě vždy řešeno velmi politicky a velmi komplikovaně. Tahle norma bude velmi důležitá pro rozvoj digitálního, mediálního trhu, ale i toho nedigitálního. Spousta lidí má dojem, že teď je potřeba ovlivnit zákonodárce ve svůj prospěch právě při projednávání téhle normy.

Co na to říkáte? Ještě ani digitalizace pořádně nezačala a už takové mocenské boje? Co potom, až bude nepřeberné množství kanálů rozhlasových a televizních?

Martin Potůček: No právě proto. Už je pět minut po dvanácté, poněvadž tady tato technologická inovace výrazným způsobem změní přístup médií, veřejné služby i privátních médií právě k těmto prostředků komunikace. Právě proto mě zrovna tak jako asi paní ministryni mrzí, že ten zákon se připravuje tak dlouho a s takovými komplikacemi. S tím souvisí ještě obecnější problém, že vlastně ten zákon by měl být přijat, samozřejmě. Ale co by mělo být k dispozici a co v této zemi k dispozici zatím bohužel není, je celková koncepce mediální politiky. Jak se my, jako stát, vlastně budeme orientovat v této složité problematice, kde je samozřejmě také spousta skupinových zájmů.

Jak z vašeho pohledu musí být digitalizace svázána zákony a legislativou?

Jan Kálal: Mně přijde v prvé řadě zajímavé, že digitalizace například televizního vysílání, televize je médium, které člověk vnímá třeba 4, 5 hodin denně. Denně se s ním setkává a lidí se nikdo neptá, jestli to chtějí, jak to chtějí řešit. To všechno poslanci mezi sebou řeší. Určitě je to dobře a odborné skupiny to řeší a řeší to Český telekomunikační úřad, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Pak se to proměňuje do různých podružností. Například tento zákon, co já mám informace, docela blokuje způsob vzniku licence nebo celoplošného udělení licence televizi Prima, která vznikla jakožto centrální program pro regionální vysílání. Právě nyní při překlopení do digitálu je to problém, protože to pokrytí nebude v první fázi takové, aby tam ty regiony mohly být. Diskutuje se, jestli tam budou vůbec, jestli tam nebudou. A lidí se nikdo neptá, jak to chtějí vidět.

Paní ministryně, jak se vám za této situace připravují takové plány, jako je vůbec definitivní ukončení analogového vysílání v České republice? Potom rozvoj digitálního vysílání. S čím počítáte? Jak tyto plány připravujete?

Dana Bérová: Ministerstvo informatiky začalo tuhle normu připravovat jako technickou normu, která by měla zajistit technické podmínky pro přechod z terestrického analogového vysílání na to digitální. Já si nejsem tak úplně jistá, že tím problém je neexistence mediální politiky. Ani si nejsem jista, že by byl stát schopen kvalitní mediální politiku připravit, když se dívám na souvislosti projednávání těchto zákonů. My jsme spatřovali výhodu přechodu na digitální vysílání právě v tom, že tím, že to je technologie, která umožní vstup na trh mnohem většímu počtu poskytovatelů těch televizních a rozhlasových služeb, že se samozřejmě vyřeší i otázka toho, že mediální trh je doposud regulován proto, že těch licencí je málo. Situaci samozřejmě komplikuje i to, že televizní licence analogové televize Nova a Prima jsou uděleny na dlouhé období dopředu a samozřejmě tyhle velké televize se snažnou sledovaností budou při přechodu na digitální vysílání důležité, protože je potřeba, aby ony začaly digitálně vysílat proto, aby občané nepřišli o své oblíbené programy. Ale zároveň není možné čekat, až jim skončí ta jejich licence, protože tlak technického pokroku a toho, že okolní státy začnou digitálně vysílat a tudíž budou rušit naše analogové vysílání, nás nutí k tomu, abychom na tu digitalizaci přešli také. Takže těch parametrů je tam hodně.

Pane Potůčku, vy jste naznačil, že to bude určitá revoluce, pokud jde o mediální scénu v České republice. V jakém smyslu hlavně, a myslíte si, že vůbec ovlivní společnost?

Martin Potůček: Ovlivní rozhodně tak, jako ovlivnila televize v okamžiku, kdy vstupovala poprvé do našich životů někdy před třiceti, čtyřiceti lety. A v zásadě je to trend, který je pozitivní v tom smyslu, že dává mnohem větší nebo dá mnohem větší volbu jednotlivcům, které stanice si vybere, z jakých stanic si bude vybírat. Dokonce i kdy si tu nabídku třeba spustí na své televizi. Ale nesouhlasím s paní ministryní v tom, že ten širší výběr, to, že těch stanic bude více, vlastně znamená, že bychom nepotřebovali mediální politiku. Já se domnívám, že právě mediální politika by měla dobře regulovat vstup ekonomických zájmů do prostoru veřejných zájmů. A to, že máme média veřejné služby, Český rozhlas, Českou televizi, to je velmi dobře, poněvadž je tady jistý veřejný zájem nebo veřejné zájmy. Například v oblasti výchovně vzdělávací, které tato média a jenom tato média budou schopna plně zabezpečit.

Jan Kálal: Určitě je dobře, že místo čtyř, pěti programů divák bude mít na výběr 20, 30 programů televize, ale nikde není zaručeno, že na nich uvidí něco více nebo něco lepšího, než vidí teď. Protože například v listopadu byl seminář, jestli digitální televize bude pestřejší, než je ta analogová. Bylo zajímavé, že zástupci z Německa, kteří už jsou tam trochu dále, měli následující poznatek, že nové nabídky, které jim přicházejí od těch, kteří by chtěli začít vysílat, nejsou nijak hodnotné. Jsou to většinou ti, kdo chtějí provozovat různé hry, kdo chtějí provozovat erotické programy a kdo chtějí provozovat teleshopping. Takže určitě je tady možnost nabídnout pestřejší vysílání, ale není tady žádná záruka. Tady by měl stát pomoci.

Když jste zmínil ta citlivá témata: otázka na ministryni Bérovou. Jestli počítá s kontrolou obsahu? Kdo bude kontrolovat tolik programů? Co se vůbec bude moci vysílat?

Dana Bérová: Já rozhodně nesouhlasím s tím, že by rolí státu mělo být zajišťovat občanům větší množství kvalitního televizního programu. Určitě souhlasím s panem Potůčkem, že by se mělo definovat, co to vlastně je, ten veřejnoprávní televizní a rozhlasový produkt. A to nám určitě chybí. Ale tam si myslím, že role toho státu končí, protože ostatní nabídka televizních a rozhlasových programů je prostě nabídka na konkurenčním otevřeném trhu. Kdyby ty programy erotické, herní nebo sportovní diváci nechtěli sledovat, tak by je nikdo nenabízel, protože tam platí to pravidlo, že sledovanost přináší reklamu, reklama přináší financování, a určitě není úkolem státu hledat nějaké jiné způsoby, jak financovat podle státního zájmu nebo státního názoru lepší program pro diváka. To myslím, že bychom se asi daleko nedostali.

Martin Potůček: Tady si dovolím skutečně znovu s paní ministryní nesouhlasit. Já jsem rozhodně neřekl, že by stát měl zajišťovat to vysílání a jeho obsah. Rozhodně nikoliv. Ale úlohou moderního státu je vytvořit takové podmínky, aby ty subjekty, které vstupují na ten mediální trh veřejnoprávní i komerční, produkovaly cosi, co se bude maximálním způsobem blížit tomu, co bychom mohli nazvat veřejným zájmem nebo veřejnými zájmy. A tady bych navázal na to, co říkal pan Kálal. To je právě veliký problém, že zatím se nikdo nic nezeptal.

Já jsem slíbila, že zavoláme také šéfovi odboru vysílání Českých radiokomunikací panu Martinu Roztočilovi. Dobrý večer. Chtěla bych se zeptat na jednu konkrétní věc. Od 9. února má dojít ke zprovoznění nové technologie multiplexu A. Řekněme si, co to přesně je? Co je to veřejný multiplex?

Martin Roztočil: Tak především chci říci, že od 9. února vlastně se stane to, že kromě Prahy bude digitální vysílání v České republice rozšířeno i o Brno a Ostravu. A to tedy na bázi digitálních vysílačů. Digitální multiplex je v podstatě datový tok, který se skládá z digitálního signálu, který je přenášen ze studií k divákům a k posluchačům.

Nebudu číst konkrétní dotazy posluchačů, které přišly na adresu radioforum@roz­hlas.cz, ale věřte, že hodně se jich týkalo vůbec rozšíření této sítě. Jak to bude dál?

Martin Roztočil: Ta celá fáze nebo celý ten rozvoj té digitální sítě je rozfázován právě na několik etap. My jsme vysílali v experimentálním vysílání od roku 2000. 21. října minulého roku už jsme začali tu úvodní fázi standardního provozu, kdy společně s Českou televizí, s Českým rozhlasem a s televizí Nova jsme v okolí Prahy zahájili řádné vysílání. Dohoda s našimi partnery v podstatě je taková, že po každé této etapě dojde k vyhodnocení a příklady dalších etap. Takže my jsme teď ve velkém shonu a ve velké intenzivní činnosti, která souvisí právě se zahájením 9. února, těch dalších lokalit. Následovat bude potom další jednání o dalším eventuálním rozvoji. Samozřejmě tam musí dojít k tomu, aby ty fáze byly vyhodnoceny, aby provozovatelé vysílání společně s námi dospěli k dohodě, o jaké lokality by do budoucna měli zájem.

Já vám děkuji. To byl Martin Roztočil, šéf odboru vysílání Českých radiokomunikací. Paní ministryně, jak vy to vidíte právě s tím pokrytím? Protože, jak jsem říkala, přišlo opravdu hodně e-mailů od lidí, kteří se ptají na to, kdy budou moci přijímat digitální vysílání?

Dana Bérová: Tak pokrytí se rozšiřuje tím tempem, které umožní technické možnosti. Problém je právě v tom, aby se mohlo zlepšovat a rozšiřovat digitální pokrytí. Je třeba začít vypínat to analogové. Bez toho to nejde. Takže to je ta důležitá věc, i kvůli které potřebujeme novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání tak, aby Tech, tak zvaný technický plán přechodu, tedy plán toho, jak budou vypínány ty analogové frekvence a zapínány ty digitální, byl stanoven nějakou silnou právní normou. Nejlépe tím zákonem, protože potom se nebude diskutovat příliš o tom, kdy a co se vypne. Samozřejmě vypínat se může až v případě, že bude dostatečně připraveno to digitální pokrytí tak, aby diváci nepřišli o televizní signál, ale je to věc technicky ne úplně snadná, protože situace ve frekvencích ve střední Evropě je složitá tím, že toto, poměrně malé území naší republiky, a vysílací frekvence se mohou i překrývat.

Jan Kálal: Jestli mohu krátce doplnit pana Roztočila, tak určitě už to digitální vysílání běží a diváci ho třeba kolem sebe mají a ani o tom neví. Tak doporučil bych jenom, pokud si nejsou jisti, jestli u nich je digitální vysílání dostupné, ať zavítají k nám na server DigiZone.cz, kde jsou aktuální mapy pokrytí, které tam dáváme ve spolupráci právě s provozovateli multiplexů. Například v Brně už se vysílá. Zatím je to jenom pokusné vysílání a právě 9. února bude spuštěno to řádné vysílání i v Ostravě a v Brně.

Nicméně, pokud jde o digitalizaci, tak vlastně jsou kladeny nároky na nás všechny. Řekněte mi, co si bude každý z nás muset opatřit? Hodně se mluví o těch set-top-boxech a je kolem toho hodně otázek. Kdy s tím začít? Co si pořídit? Na co si dát pozor? Tak zkusíme udělat teď takový servis.

Jan Kálal: Já to zkusím nějak stručně, rychle. Už je to takové zaklínadlo. Set-top-box už začíná pronikat mezi lidi. Řekl bych to tak. Je to zařízení, které jim umožní zkonvertovat digitální signál pro jejich analogovou televizi. Na ní se nic nemění. Připojí si ho buď anténním kabelem, na který jsou zvyklí, a nebo kabelem SCART, a tady si musí dát pozor. Pokud mají právě takovouhle starou televizi, musejí chtít od svého obchodníka set-top-box s tak zvaným modulátorem. Základní zařízení tohoto typu se prodávají za 2 tisíce korun, ta dražší tak za 2600 korun. Problém vidím v tom, že jsou zatím velmi málo dostupná. Pokud přijdete do elektro prodejny, do hypermarketů, je to velmi okrajový sortiment. Daleko větší nabídku uvidíte na Internetu, případně mohu odkázat na obchody s anténní technikou. Tam určitě najdou diváci víc. Mluví se v souvislosti s digitalizací o různých multimediálních službách, o MHP, o MPEG-4. Já bych nechtěl tady posluchače strašit a určitě jim doporučit, pokud chtějí hlavně vidět tu digitální televizi. Stačí jim ten nejzákladnější set-top-box.

Na adresu: radioforum@roz­hlas.cz napsal Michal Lukáš. Zajímalo by ho, v jakém stádiu je digitální rozhlasové vysílání v České republice a jaký bude používán standard? Jestli to bude stejný, jako se nyní používá ve Velké Británii. Tak má odpověď zní, že také čekáme na legislativu. V podstatě Český rozhlas je programově připraven. Už dnes můžete na Internetu poslouchat například Rádio Česko, Český rozhlas Leonardo, Český rozhlas D-Dur a Český rozhlas samozřejmě se dál na digitalizaci připravuje. Teď položím otázku Martinu Potůčkovi. Jak jsou média právě připravena na digitalizaci?

Martin Potůček: Já bych řekl, že lépe než stát, poněvadž vlastně i Česká televize učinila ty kroky k tomu, aby s tím neměla problém. Samozřejmě je to otázka také financí, poněvadž je to dosti finančně náročné. Znovu bych řekl, že tady ta technika a někdy i ten zájem, řekněme i toho komerčního sektoru, předstihly stát v tom, že stát jaksi zaostává, nestíhá vytvořit to prostředí, aby tomu napomohl. Spíše to trošku brzdí.

Položím otázku tuto. Je opravdu nevyhnutelná veškerá tato legislativa? Nebo digitalizace může pokračovat i bez těchto zákonů?

Dana Bérová: Digitalizace určitě pokračovat bude, protože například koordinace těch frekvencí nebude čekat na to, jestli Poslanecká sněmovna dospěje k politickému rozhodnutí nebo ne? Riziko ale je, že když bude pokračovat bez té právní normy, nebudou jasná veškerá pravidla, což je samozřejmě obtížné pro ty uchazeče o licence, kteří budou chtít vysílat. Může to v budoucnu přinést potíže. Zároveň ten technický plán přechodu, co jsem o něm hovořila, nebude závazný, takže bude velmi obtížné ho vymáhat. Hlavním problémem z mého pohledu bude to, že současné silné komerční televize bez téhle právní normy nebudou mít zaručeno, jak bude pokračovat jejich vysílání v tom digitálním prostředí. Tudíž nebudou mít zájem na digitální vysílání přejít a budou trvat na tom, že mají platnou analogovou licenci, kterou mají právo užívat.

Ministryně Dana Bérová tu mluvila o vlastně přechodu na digitální vysílání z toho analogového. Z vašeho pohledu je ta doba krátká a nebo je to dostatečná doba na to, abychom se všichni v České republice na digitalizaci připravili a vybavili?

Jan Kálal: Otázkou je, kdy skutečně k tomu vypnutí dojde? Nejzazší termín, o kterém hovoří Evropská komise, je 31. prosince roku 2012. Já si myslím, že k tomu dojde dřív. Je tady určitě potřeba diváky informovat, co budou potřebovat. Zajistit jim dostatek právě set-top-boxů, aby je mohli mít, a rozšířit to pokrytí, co nejvíce to půjde. Protože bez toho k plné digitalizaci nemůže dojít a čím delší bude to souběžné vysílání analogové a digitální, tím bolestnější ten přechod bude. Pro diváky by bylo pomalu nejlepší, kdyby to bylo ze dne na den a prostě museli si ten set-top-box dojít koupit, a i pro frekvenční spektrum by to bylo to nejlepší řešení.

Ještě taková provokativní otázka. Pane Potůčku, nedávno jsem někde četla, že si pedagogové v Americe stěžují, že ani Internet v podstatě nakonec nepřispěl k tomu, že jsou jejich žáci vzdělanější, když hovoříme o těch výhodách digitálních programů. K čemu vlastně povedou?

Martin Potůček: To jste ťukla hřebík na hlavičku, poněvadž skutečně s růstem množství informací nutně neroste zasvěcenost a informovanost těch příjemců informací. Někdy se dokonce může stát, že lidé utrpí informační šok, přestanou se orientovat v té změti informací a vzdají ten boj s tím nadbytkem informací. O to důležitější je mít tady vlastně kultivované prostředí, ať už přímo v těch médiích nebo v tom prostředí, které s těmi médii spolupracuje, aby přece jenom dokázalo nabídnout pomocnou ruku v tom, jak se v těch informacích orientovat. Řekl bych, že i tady je role pro veřejnoprávní média, aby v tom lidem pomohla, poněvadž je to často složité a komplikované a na vás a na České televizi, ale i na těch inteligentnějších komerčních médiích je, aby lidem v tom pomohla.

Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a Radiofórum. Můžete se ptát i vy našich hostů ve studiu. Jsou tu Dana Bérová, ministryně informatiky, sociolog Martin Potůček a Jan Kálal ze serveru DigiZone.cz. Čísla sem k nám: 221552155 nebo 221552255. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů. My vám přejeme dobrý večer. Kdo se dovolal do Radiofóra?

Dotaz posluchače: Petr z Brna. Prosím vás, já mám technický dotaz. Ten set-top-box, když máme v bytě více televizorů, více rádií, stačí jeden pro všechny? A ještě poddotaz. Když máme v domě třeba 60 bytů společnou anténu, je možné set-top-box pro všechny, pro tu společnou anténu? Aby měly ty byty všechny prostě najednou?

Určitě odpovíme. Děkujeme vám. Další otázka. Dobrý večer.

Dotaz posluchače: Kyncl. Já bych rád řekl jeden z těch názorů z ulice. Když jste po něm prahli a říkali, že to, co si myslí lidé. Já si myslím o podobě vysílání televize to, že by se měl u nás udržet poměr reklamy k ostatnímu vysílání tak, jak je a nepovolit jeho zvyšování, protože to vede k celkové degradaci televizního prostředí. Mám zkušenost z toho, jak vypadají televize v zahraničí, a vím, že jsou téměř nekoukatelné v řadě zemí, kde je prostě poměr reklamy k ostatnímu programu 1:1. Rád bych ještě řekl jednu kratičkou připomínku. Co trošičku nechápu, proč ta digitalizace ještě není zavedena? Protože ty nároky na uživatele jsou opravdu minimální. Protože ten set-top-box nedá více práce zapojit než obyčejné video. I ten signál lze chytnout na obyčejnou anténu a není potřeba s tím nic zvláštního dělat. Rád bych se zeptal, v čem je problém s frekvencemi, když ty ten digitální signál je možný přijímat i z několika vysílačů současně? Takže proč je potřeba nějakým komplikovaným způsobem vypínat frekvence a přecházet a koordinovat to. Rád bych se zeptal konkrétně paní ministryně, zda to není spíš způsobeno tím, že televize Nova a televize Prima chtějí mít co nejdéle prostě svou pozici na trhu?

Děkujeme vám. To byl posluchač pan Kyncl. Kdo se dál dovolal? Dobrý večer.

Dotaz posluchače: Kopečný. Chtěl bych se přeptat, jak moc je digitální vysílání závislé na terénní rovnosti? Jak se budou řešit koncesionářské poplatky, když posluchač nebude v dostupnosti digitálního vysílání?

Aha. Děkujeme za tuto otázku. Myslím, že možná neodpovíme úplně přesně, ale zkusíme to. Kdo se dál dovolal do dnešního Radiofóra? Dobrý večer.

Dotaz posluchače: Radek Tymov, Jablonec. Prosím vás. Budu mít takovou otázku. Já jsem slyšel, že ten set-top-box bude stát kolem dvou tisíc korun. Chci se zeptat, jestli se rozšířením digitálního vysílání ta cena půjde dolů nebo s tím se nedá počítat?

Děkuju vám. Ještě další dotaz do dnešního Radiofóra o digitalizaci. Kdo se dovolal?

Dotaz posluchače: Husák, Praha. Já bych se vás chtěl zeptat, jestli už někdo vymyslel, jak to bude fungovat dohromady s videem nebo s DVD rekordérem, protože co jsem se ptal v prodejnách, nikdo nic neví. V těch přístrojích dosud není namontován ten digitální díl. Tak mi dosluhuje televize. Radši už bych si jí koupil se zamontovaným tím dekodérem. V podstatě takový televize nejsou. Hodně lidí si asi neuvědomuje, že si koupili třeba k Vánocům drahý DVD rekordér a ten s tím set-top-boxem nebude spolupracovat. Jedině že by to zapínali manuálně. Když to budou chtít naprogramovat nahrávání, tak to prostě fungovat nebude, protože ty set-top-boxy nespolupracují s…

Určitě, budeme se tomu věnovat. Děkujeme za otázky a ještě poslední. Dobrý večer.

Dotaz posluchače: Novák. Já bych jenom úvodem předeslal krátkou poznámku, že i z dotazů posluchačů je vidět, že spíše než na nějaké licence a podobné věci se ta beseda měla asi více zaměřit na technické záležitosti. Měl bych jeden dotaz ohledně techniky. A to sice krátký. Jestli je tedy nutné vůbec ten set-top-box na nějakou anténu zapojovat? Jestli stačí ta, co má už člověk na okně nebo na baráku nebo takhle. Ještě jeden krátký dotaz. Jestli by to nebyla třeba nějaká reklama, tak protože vím, že kromě Českého rozhlasu už jiné české rozhlasové stanice v éteru jsou. Jestli by bylo možné jmenovat všechny rozhlasové stanice, tedy myslím české rozhlasové stanice. Asi jich zatím nebude až tolik, takže by to takovou práci nedalo, které v éteru u nás v České republice jsou vysílány digitálním signálem. Takže to by bylo asi všechno. Děkuju moc. Nashledanou.

Děkujeme. Panu Novákovi jenom bych chtěla říci, že jsme to dnešní téma, které jsme vybrali z digitalizace – protože ta je opravdu široká a budeme se jí určitě dále věnovat – vybrali proto, že dnes jsme očekávali rozhodnutí o novele mediálního zákona. Byli jsme s paní ministryní Danou Bérovou domluveni, že právě na základě toho hlasování budeme o této novele hovořit. Nestalo se, takže hovoříme o digitalizaci tak, jak o ní teď mluvíme. Nicméně, jak jsem říkala, budeme se jí věnovat určitě dál a dál. Pan Petr se ptal na set-top-boxy. Kolik jich potřebuje domácnost, když má více televizí?

Jan Kálal: Odpověď je jednoduchá. Co televize, to jeden set-top-box. Bohužel, když byste chtěli jeden set-top-box pro více televizí, tak naladíte jenom jeden a ten samý program.

Takže co televize, to set-top-box. Když se ptal na obytný dům a zhruba třeba 60 bytů. Tak to znamená?

Jan Kálal: S obytnými domy je největší problém. Tam i když lidé mají vlastní set-top-boxy, tak ta sdružená anténa někdy funguje tak, že nepropustí digitální signál a pro lidi je pak potřeba, aby si pořídili anténu pokojovou vlastní, na kterou to chytí. Ale existuje tu řešení a to už se musejí pak ti nájemníci domluvit, aby měli set-top-boxy právě pro tadytu sdruženou anténu, které jim budou dekodovat vždycky, co set-top-box, to jeden program, ale bude to pro celý dům. Takže oni už se o to potom podělí.

Pan Novák se ptal, jestli je nutné zapojit set-top-box na anténu?

Jan Kálal: Určitě to nutné je, ale většinou k tomu stačí slabší anténa než pro analogové vysílání, ale pokud má pan Novák obyčejnou venkovní anténu, tak není problém ji zapojit a to digitální vysílání, pokud je u něj dostupné, tak chytí.

Když je společná anténa? Tak ještě jednou, prosím, zopakujte.

Jan Kálal: Tak může být problém v tom, že to nebude divákům fungovat a ať u nich to digitální vysílání je, tak na tu společnou anténu ho nikdy nenaladí. Nemusí zoufat. Stačí si pořídit za zhruba 300, 400 korun pokojovou anténu, na kterou ho chybí, a nebo se potom všichni domluví a změní si ty domovní rozvody.

Pan Kyncl zmínil reklamu. Pane Potůčku, jak s reklamou a rozšířením té nabídky?

Martin Potůček: No vřele s ním souhlasím. Já se právě bojím toho, že pokud to prostředí nebude transparentní a umožní právě tyto nové prostředky komunikace učiniti ještě více závislými na financích na trhu na reklamě, tak by to skutečně mohlo znamenat, že ty obsahy vlastní toho vysílání nezajdou na úbytě, ale dostanou se do polohy, o které posluchač hovořil. O to více potřebujeme tyto normy.

Dana Bérová: Já bych možná trošku nesouhlasila, protože si nedovedu představit, že by to vysílání a financování bylo závislé na něčem jiném než na reklamě, případně na nějakých jiných investičních penězích, které tam do těch projektů budou přicházet, protože budou návratné. Rozšíření počtu kanálů způsobí ale podle mého názoru i dostupných analýz snížení množství reklamy v absolutním množství v těch jednotlivých programech. Protože množství peněz, které dávají investoři do reklamy, ti, kteří chtějí nějaké své výrobky propagovat, se nezvětší tím, že přibudou nové kanály. Naopak tyhle ty peníze se rozdělí do většího množství kanálů, to znamená, že v absolutním množství by ta reklama měla poklesnout. Takže ve filmech budou kratší reklamní bloky, pravděpodobně.

Pan Kyncl se ještě ptal, proč není to digitální vysílání? V čem je problém s frekvencemi?

Dana Bérová: Tam to není tak, že by bylo možné se dnes, jak jsem zmínila, rozhodnout a začít vysílat digitálně, protože těch frekvencí skutečně není k dispozici tolik. Je to vidět i na tom, že zkušební vysílání a dnes už i řádné vysílání v tom multiplexu A nepokrývá celou republiku, protože to prostě technicky zatím není možné. On se zmínil i o tom, zda důvodem toho, že to vysílání není, nejsou spory televize Nova či Prima či jejich zájem o to, nadále vysílat. Tak jejich spory určitě nemají vliv na ty technické parametry, ale mají vliv na pomalé přijímání té právní normy v Poslanecké sněmovně tak, jak jsem o tom mluvila.

Pan Konečný se ptá, jestli je digitální vysílání závislé na terénních nerovnostech?

Jan Kálal: Já myslím, že určitě. Stejně jako vysílání analogové, určitě. Například v některých dolinách nebo například v hornatých oblastech může být problém, ale to digitální vysílání je méně citlivé na vlivy prostředí. Ovšem může se stát, že někde to pokrytí bude obtížné pro některá místa. Tady bude potom nutný satelitní příjem. Ale to se týká minima populace.

Bude nutný tedy satelitní příjem. Co odpovědět na tu otázku, pokud by pan Kopečný zrovna bydlel právě tam, kde nebude mít digitální vysílání. On konkrétně zmínil koncesionářské poplatky.

Dana Bérová: Tak ta situace, že i dnes jsou občané, kteří nemají příjem televizního vysílání, se nezmění, jak zmínil pan Kálal. Zlepší se to. Takže ani dnešní zákon nijak nepočítá s tím, že by kompenzoval ty, kteří k televizi přístup nemají, ale je to možná otázka, kterou se i legislativci budou muset třeba v budoucnu zabývat.

Další otázka se týkala cen set-top-boxů. Dva tisíce korun v tuto chvíli. To je ta nejnižší cena. Půjde dolů, až se spustí digitalizace?

Jan Kálal: Já myslím, že jako veškerá elektronika i set-top-boxy budou zlevňovat. Tady bych měl jenom poznámku, pokud si posluchači chtějí nějaký set-top-box pořídit, mohou se ještě ptát na věc, kterou je EPG, což je často skloňovaná výhoda digitální televize. Bohužel, většina set-top-boxů, které se u nás prodávají, mají problémy s dekódováním češtiny v EPG, protože zatím se vysílá ve dvou normách a některé přijímače umí jednu, některé druhou a existuje jenom minimum jich, které umí normy dvě. Tedy můžu jmenovat. Těch přístrojů je minimum. Takže DigiPal 2 od firmy TechniSat a nebo InterStar 8100. Ty jejich češtinu ovládají ve všech pádech.

Ještě na vás. Jak to jde, toto vše a digitální vysílání, respektive ty set-top-boxy s video a DVD rekordéry?

Jan Kálal: Je to problém, ale ne problém neřešitelný, protože se set-top-boxy umožňují programovat programovací vysílání tak, jako člověk si ho může programovat na videorekordéru. Takže potom musí dělat tu věc dvakrát. Naprogramovat si ho na set-top-boxu a potom na videorekordéru. Pokud si to chce usnadnit, může si pořídit set-top-box s pevným diskem a potom si na něj nahrát programy v digitální kvalitě.

Dana Bérová: Já bych možná jenom doplnila. Je vidět, že těch dotazů technických je hodně. I proto před spuštěním toho digitálního vysílání bude probíhat informační kampaň. Žádný občan by se neměl dostat do situace, že by v jeho regionu alespoň tři měsíce před tím, než bude přepnuto na digitální vysílání, neprobíhala intenzivní informační kampaň, která bude obsahovat právě všechny typy informací, na které se dnes posluchači ptají, a samozřejmě všechny další, které se nám podaří vytipovat jednak diskusemi a jednak i výzkumy, které budeme provádět v oblasti, které posluchače zajímají.

Jan Kálal: Já bych jenom rychlý doplněk paní ministryně. Pokud by diváci, posluchači se zajímali o informace už teď, ať se podívají na náš server Digizone.cz a ať jdou na databázi set-top-boxů a jejich recenze a všechno podstatné se dozví.

Na Internetu je možné najít také ty mapy, které se týkají pokrytí, protože přichází opravdu hodně, hodně e-mailů, které se týkají úplně konkrétních oblastí. Na úplný závěr. Pane Potůčku, když mluvíme o technických nárocích na posluchače, slyšíme z těch dotazů, že tu je obava, pokud se týká financování té digitalizace z našich vlastních kapes. Myslíte si, že to bude bezproblémové, nebo byste očekával třeba nějaké kompenzace ze strany státu?

Martin Potůček: Kompenzace komu?

Třeba právě těm posluchačům, kteří mluvili o tom, že si koupili nové televizory nebo si koupili nové DVD rekordéry a teď se obávají, že s nimi dohromady nepůjde ta digitalizace.

Martin Potůček: Tak to neočekávám, samozřejmě. To tak štědrý stát nikdy nebyl a asi nebude, alespoň u nás. Co já si myslím, že je rozumné očekávat od státu, je, aby v rozumné míře hájil potřeby nás občanů, kteří chceme být informováni úplně, dobře a tak, abychom neztráceli zbytečně čas s nalezením právě té informace, která zajímá nás. Tady bych si dovolil přece jenom reagovat na to, co říkala paní ministryně. Nebyl bych tak optimistický jako ona s tím, že s tím růstem kanálů, řekněme, a s tím, že nároky na reklamu zůstanou stejné, takže ten nárok na čas vyhrazený reklamě poklesne. To by chtělo asi speciální studii a určitě půjde asi dolů cena za reklamu, za jednotku času. Ale to vůbec nemusí znamenat, že by celkové nároky na reklamu z hlediska rozsahu časového byly nižší. Prostě nelze to takto říct. Je třeba to prostorovat a na základě toho se rozhodnout. Další věc je, že paní ministryně vlastně úplně pominula to, že máme veřejnoprávní média, za které platíme jako občané poplatky. V tomto smyslu také máme nárok na to, aby za to, za co platíme rozhlasu a televizi, se nám dostalo kvalitní služby.

Otázek je ještě mnoho. Digitalizace bude v našem vysílání. Jinak k tomu zákonu mediálnímu, který dnes poslanci znovu odložili, bude na pořadu schůze příští týden zase v pátek. Uvidíme, jestli se opravdu rozhodne. Pro dnešní večer děkuji ministryni Daně Bérové, Janu Kálalovi ze serveru DigiZone.cz a sociologovi Martinu Potůčkovi. Na slyšenou. Dobrý večer s Radiožurnálem přeje Barbora Kroužková.

Anketa

Chybí vám podobné pořady v rádiích a televizích?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 2. 2006 21:51

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+