Více

Digitální televize v dalších regionech? Letos těžko.

První jednání poslanecké komise pro sdělovací prostředky po loňských parlamentních volbách, které proběhlo v úterý v Poslanecké sněmovně, přineslo odpověď na jednu velmi často kladenou otázku: kdy se pozemní digitální televize rozšíří do dalších regionů kromě Prahy, Brna, Ostravy a Domažlic? Je celkem jednoznačná: kromě severních Čech se diváci téhle novinky letos nedočkají nikde. Tedy pokud se nestane něco nepředvídaného a parlament začne skutečně jednat.

Marné čekání na digitální novelu

Dalšímu rozšiřování zemské digitální televize by měla pomoci novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou připravuje ministerstvo kultury. Podle ní by v digitálních multiplexech mohly dočasně vysílat televizní programy, které mají licenci pro kabelové a satelitní vysílání. Takzvané převzaté vysílání by bylo omezené jenom na jediný rok a na základě žádosti provozovatele digitální sítě by je registrovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Jenže pokud by mělo novelu připravit skutečně ministerstvo kultury, do parlamentu by se dostala nejdříve někdy začátkem léta.

Pokud by se šlo cestou vládního návrhu zákona, znamenalo by to minimálně půl nebo tři čtvrtě roku zpoždění, spíše však další rok nejistoty, míní člen sněmovní mediální komise Petr Pleva (ODS). Novela by totiž musela projít meziresortním připomínkovým řízením, pak by o ní hlasovala vláda a teprve potom by se dostala do parlamentu. Poslanci a senátoři by k ní mohli přidat nekonečnou řadu pozměňovacích návrhů a schvalování by se mohlo protáhnout na měsíce. Jenom poslední novelu vysílacího zákona schvaloval parlament téměř dva roky a výsledná podoba zákona nakonec vypadala úplně jinak než původní návrh autorů novely. Pleva proto navrhuje, aby novelu připravili sami poslanci.

Do vlády? Nejpozději v červnu

Pokud bychom šli cestou poslanecké iniciativy a dohodli se, že se pod ní podepíší zástupci všech politických stran bez toho, že by si na ní někdo naháněl politické body, měla by snadnější šanci na úspěch, míní Pleva. Taková novela by mohla parlamentem projít ještě letos na jaře. Oproti tomu ministerská verze takzvané mininovely vysílacího zákona by teprve v červnu dorazila na jednání vlády. Máme ji v legislativním návrhu na první pololetí letošního roku, oznámil na jednání mediální komise náměstek ministra kultury Jaromír Talíř (KDU-ČSL). To znamená, že do vlády půjde nejpozději do června, dodal. Jenže až pak se zákon dostane do parlamentu, který by ho mohl dále zdržet.

Pokud by se ministerská novela dostala na jednání vlády v červnu, mohl by ji parlament schválit někdy v říjnu nebo listopadu. Vládní cestou se to prostě rychle udělat nedá, trvá na svém Pleva. Bez novely přitom nelze rozšiřovat pokrytí současných digitálních multiplexů, ani do nich umísťovat nové programy. Červen je pro dokončení novely příliš pozdě, mělo by to být rychleji, míní lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Zákonodárci se chtějí kvůli legislativním změnám, ale i probíhajícím soudním sporům o platnost licencí digitálních televizí a otázce kompenzačních licencí pro současné televizní stanice sejít příští čtvrtek 1. března na speciálním semináři věnovaném digitalizaci.

Pomůže něčemu seminář?

Pavel Dvořák

Takových seminářů jsme už zažili. Už přede dvěma lety tehdejší šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý na mediální konferenci v Českém Krumlově říkal, že se máme na technické podobě digitalizace dohodnout mezi sebou jako odborníci, předložit jim návrh a oni ho politicky protlačí, posteskl si na úterním jednání sněmovní mediální komise člen jedné z mediálních rad. Přesto se dá od poslaneckého semináře očekávat alespoň nějaký posun. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák na jednání mediální komise naznačil, že se rýsuje dohoda s Českou televizí na konečné podobě Technického plánu přechodu na digitální vysílání (TPP). Právě na ČT a vrácení analogových kmitočtů jejího druhého programu záleží, zda vůbec vzniknou nové celostátní sítě pro digitální vysílání.

Po roce jsme se konečně dohodli, že ČT přejde velice rychle do své vlastní sítě, takže zprovozní veřejnoprávní multiplex, řekl Dvořák. Na dotaz serveru DigiZone.cz po jednání mediální komise předseda Rady ČTÚ dodal, že se ČT vrátila k původnímu návrhu telekomunikačního úřadu, aby na digitální vysílání přešla jako první bez ohledu na to, jak se zachovají ostatní analogové televize. Před rokem ČT takový postup odmítala a my jsme podle toho museli upravit TPP. Teď se k tomu samému návrhu vrací a pro nás to znamená, že budeme muset TPP přepracovat. My tedy máme novou variantu v záloze, stačí proházet pár čísel v tabulkách, připustil Dvořák. Jisté je, že současný návrh TPP, už druhý v pořadí, opět neprojde.

Janeček: Není to pro nás výhodné

Jiří Janeček

Že je nynější podoba TPP pro veřejnoprávní televizi nepřijatelná, potvrdil v úterý před členy mediální komise Poslanecké sněmovny i generální ředitel ČT Jiří Janeček: My nejsme až tak ztotožněni s TPP, protože bychom byli zbavováni analogových kmitočtů, k čemuž ani není opora v zákonu. Tento stav pro nás není příliš výhodný už jenom proto, že bychom nemohli zajistit kontinuální pokrytí území naším vysíláním. Za největší chybu považuje Janeček nedokonalou legislativu, která ani neřeší, za jakých podmínek a kdo může rozhodnout o vypínání analogového vysílání ČT. Předseda RRTV Václav Žák ale v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz řekl, že takové vypínání by mohl televizi přímo nařídit ČTÚ.

Tutéž informaci serveru DigiZone.cz v úterý potvrdil i šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák: Samozřejmě bychom ČT rádi vypnuli analog, upřednostňujeme ale cestu dohody. Ta by měla vzniknout na půdě Poslanecké sněmovny nebo Národní koordinační skupiny pro digitalizaci a měla by stanovit další úpravy TPP včetně otázky kompenzačních licencí pro komerční televize, protože jak Nova, tak Prima se nehodlají k současnému návrhu TPP nijak vyjadřovat. Alespoň ne ve lhůtě, kterou jim stanovil ČTÚ na konec března. Do té doby totiž nebude vůbec jasné, kolik kompenzačních licencí by měly komerční televize dostat za to, že se přihlásí k plnění TPP a dobrovolně se vzdají analogových kmitočtů.

Nemá to smysl, říká Nova i Prima

Petr Dvořák Nova

Naší podmínkou bylo, že se stát vrátí k novele vysílacího zákona a znovu se podíváme na systém udílení bonusových licencí. Měli jsme tu určitý časový prostor, a ten se bohužel zkracuje. Tím se zároveň snižuje reálná možnost, že by tato novela zákona prošla zkráceným řízením Parlamentem a platila ještě před koncem března, naznačil minulý týden v rozhovoru pro DigiZone.cz postoj Novy její generální ředitel Petr Dvořák. Zástupce televize Prima po úterním jednání mediální komise v Poslanecké sněmovně serveru DigiZone.cz naznačil, že za současných podmínek bude Prima návrh TPP ignorovat. To znamená, že ani ke konci března nebude tento klíčový dokument digitalizace platný a jednání okolo jeho podoby se rozjedou nanovo.

Průtahy se schvalováním harmonogramu digitalizace, ale především otázku dočasného obsazení digitálních mutliplexů náhradními programy, má vyřešit právě tolik diskutovaná novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Konkrétně pak klauzule o krátkodobé registraci pro šíření převzatých programů v pozemních vysílacích sítích. Podle předsedy RRTV Václava Žáka tato úprava dokonce umožní expanzi zemské digitální televize do dalších regionů. Pokud vím, existují zákazníci, kteří jsou ochotní platit za rozšíření digitálního vysílání. Dovedu si představit, že provozovatelé multiplexů mohou mít klienty, kteří budou ochotni platit i za rozšiřování sítí. Nevidím důvod, proč by je neměli mít, řekl Žák v rozhovoru pro server DigiZone.cz.

Tak horké to zase nebude

Leoš Pohl

Sami provozovatelé multiplexů tak optimističtí nejsou. Chystaná novela vysílacího zákona jim podle jejich slov nezaručuje dlouhodobé klienty. Navíc záleží na tom, od kdy by tato úprava platila. Předpokládáme, že supermininovela nebude přijata před červencem 2007 a náš kmitočtový příděl pro multiplex B končí právě v červenci. Pokud bude prodloužen, pak nám tato právní novela vytváří podmínky pro jednání s našimi stávajícími klienty o možnosti rozšíření vysílání. Je to však především ekonomická otázka, chovající se nějak v čase, konstatuje Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group (CDG). Důležitý podle něj bude i další osud TPP po 31. březnu, kdy vyprší lhůta pro jeho připomínkování.

Pohl však nevylučuje, že by se multiplex B mohl rozšířit z Prahy i do Brna: Pokud bude kmitočtový příděl, pak po posouzení ekonomiky rozšíření vysílání našimi klienty může být toto rozšíření reálné. Zájem o digitální vysílání v Brně má především televize Prima a hudební kanál Óčko, který tu byl v minulosti krátkodobě dostupný v multiplexu C. Otázka stojí tak, zda-li existují klienti, kteří by si u nás objednali naše služby mimo Prahu. Právě probíhají jednání a podmínky ze strany státu nejsou pro naše klienty zcela úplně čitelné, vysvětluje Pohl. Nemluvě o tom, že ne pro všechny regiony má multiplex B kmitočtové příděly (chybí mu třeba Ostrava). Rozšiřování pokrytí je ale podle Pohla jednoznačně v zájmu CDG.

Multiplex C uvažuje o HDTV

Petr Adamec

O dalších regionech uvažuje také provozovatel přechodného multiplexu C, společnost Telefónica O2. V jeho síti v Praze a Brně nyní vysílají jenom zkušební smyčky, firma ale testuje také kompresní standard MPEG-4 a vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Pokud by jí novela zákona umožnila dočasně provozovat převzaté vysílání, Telefónica by se v první řadě zaměřila na Prahu a Brno. Podle zájmu televizních stanic by ještě uvažovala o Ostravě. A co další lokality? Před spuštěním komerčního vysílání spíše ne, nejrealističtější je Ostrava a regiony bez analogu, říká manažer projektu DVB-T Telefóniky O2 Petr Adamec. Záleží prý především na modelu financování takového vysílání.

Pustí se Telefónica v přechodném období také do vysílání některého televizního programu v HD kvalitě? Podle Adamce to nelze vyloučit: O HD vysílání v multiplexu C uvažujeme, o obsahu a řešení ve všech digitálních platformách probíhají jednání. Firma nicméně nechce prozradit, zda ve své pozemní síti otestuje mezinárodní televizní program Canal AD, který speciálně pro experimentování s HDTV vytvořila a provozuje její mateřská společnost ze Španělska. Právě Canal AD mají vyzkoušet všechny národní klony Telefóniky ve svých digitálních platformách. U české Telefóniky připadá v úvahu kromě zemského multiplexu C také IPTV služba O2 TV.

Dočkají se jen severní Čechy

Jediným regionem, který se spolehlivě ještě letos dočká zemské digitální televize, tak zůstávají severní Čechy. Na přelom června a července tu Radiokomunikace naplánovaly start svého multiplexu A s programy České televize, Českého rozhlasu a televize Nova. Přibližně ve stejné době chtějí Radiokomunikace vypnout analogové vysílání ČT a Novy na Domažlicku. Severočeský region získá digitální signál přednostně proto, že analogové vysílání televize Nova ruší signál digitálního rozhlasu ze sousedního Německa a do několika měsíců by Novu nebylo možné analogovou cestou prakticky vůbec sledovat. Přesto bude až do konce roku vysílat souběžně jak analogově, tak digitálně.

Pro diváky ze severních Čech, ale i domácnosti, které přijímají programy České televize a Novy z vysílače Buková hora a jeho převaděčů, to znamená jediné: mezi červnem a prosincem by si měli pořídit set-top-box pro příjem zemské digitální televize, protože jinak by na přelomu roku mohli přijít o sledování stanic ČT 1, ČT 2 a Nova (netýká se to domácností s kabelovou, satelitní a IP televizí). Primy se zavádění digitálního a vypínání analogového vysílání na Ústecku netýká. Totéž platí o stanicích Českého rozhlasu v FM pásmu. Na set-top-box ale diváci naladí nové digitální okruhy ČRo: zpravodajské Rádio Česko, hudební D-dur, vědecko-populární Leonardo a stanici pro mladé ČRo 4 – Rádio Wave. Kromě toho budou moci sledovat i dva další programy veřejnoprávní televize: ČT 4 Sport a zpravodajský kanál ČT 24.

Anketa

Rozšíří se letos zemské digitální do regionů, kde dosud není?

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 2. 2007 23:36

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+