Více

Digitální rozhlas? Ano, ale ne L-band, říkají České Radiokomunikace

Snaha Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o dražbu prvních sítí pro zemské digitální rozhlasové vysílání může skončit debaklem. Zatím jediným vážným zájemcem je příbramská společnost Teleko, která se testům digitálního rozhlasového vysílání věnuje dlouhodobě. Ani ta však zřejmě nebude chtít zpočátku vysílat celoplošně. Největší tuzemský provozovatel rozhlasových vysílačů, České Radiokomunikace, požaduje, aby ČTÚ vypsal tendr na kmitočty ve III. televizním pásmu a ne v L-bandu, kterého se bude týkat nadcházející aukce.

L-band versus III. televizní pásmo

Proč se tedy vlastně ČTÚ chystá vypsat výběrové řízení na sítě v L-pásmu, když o ně není takový zájem? Právě v tomto pásmu je totiž možné už dnes sestavit celoplošnou rozhlasovou síť, a ne jedinou. ČTÚ se chystá udělit až 27 oprávnění pro různě rozsáhlé sítě, přičemž jedna bude celoplošná, 13 bude krajských (pokud by je ale získal jediný zájemce, může si z nich sestavit další celoplošnou síť) a 13 městských (pokrývat mají výhradně krajská města). Kmitočty ve III. televizním pásmu jsou zatím částečně blokované analogovými televizemi, přičemž nejznámějším „brzdičem“ rozhlasové digitalizace je analogové vysílání televize Nova na 12. kanále ze severočeského vysílače Buková hora.

Jediná virtuální výhoda L-pásma pro rozhlasovou síť je pouze její momentální dostupnost – to je nedostačující důvod, říkají České Radiokomunikace (ČRa), které mají o provoz rozhlasových digitálních sítí velký zájem. Samy však prosazují, aby toto vysílání začalo až ve III. televizním pásmu, tedy po uvolnění všech potřebných kmitočtů. Do té doby by se měl digitální rozhlas ve III. pásmu testovat, a to pouze v lokalitách, kde by nehrozilo vzájemné rušení s analogovými televizemi. S takovým návrhem přišly ČRa již na červnové odborné konferenci DIGImedia 2009, tedy krátce předtím, než ČTÚ vyvěsil na svůj web záměr vypsat tendr na rozhlasové sítě v L-pásmu.

Platforma T-DAB logo

Digitální rozhlas začal testovat vysílání z Klínovce

Měsíc před vyhlášením výběrového řízení na operátory prvních sítí pro zemský digitální rozhlas zahájila příbramská společnost Teleko další z řady testů tohoto vysílání. Digitální rozhlas ve standardu DAB a DAB+ mohou od pátku 31. července naladit posluchači v dosahu jáchymovského vysílače Klínovec. Krátkodobý experiment, který obsahuje výhradně stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu, potrvá do poloviny srpna a běží výhradně v L-pásmu. Uvnitř článku mapa pokrytí.

V čem je L-pásmo horší?

Ceny vysílačů a vysílacích antén pro zemské digitální rozhlasové vysílání v L-pásmu a III. televizním pásmu se v podstatě nijak neliší, rozdílný je ale technický způsob šíření signálu. Zatímco u III. pásma jsou dobré vlastnosti šíření, ohyb za překážky, což se vyzkoušeno u televizního vysílání, konkrétně u televize Nova, u L-pásma jde v podstatě o mikrovlny, které se šíří jako světlo, tedy jen na přímou vzdálenost nebo odrazem. Je u něj velký útlum, zejména v horším počasí, vysvětloval na konferenci DIGImedia 2009 vedoucí útvaru rozvoje a investic ČRa Jiří Vykydal. V praxi to znamená, že pro pokrytí určité oblasti je třeba u L-pásma mnohem více vysílačů než u III. televizního pásma.

DAB/DAB+ teoretické pokrytí Prahy

Mapa teoretického pokrytí Prahy signálem zemského digitálního rozhlasu ve standardech DAB a DAB+ při použití jednoho vysílače pro III. pásmo nebo osmi vysílačů pro L-pásmo (Zdroj: České Radiokomunikace)

Pro stejné pokrytí potřebujeme v L-pásmu třikrát až pětkrát více technologií: vysílačů, antén, distribučních tras… Násobí se i náklady na provoz sítě v L-pásmu, vypočítává Vykydal. Využití L-pásma pro řádné vysílání zemského digitálního rozhlasu podle něj neobstojí ani pro lokální použití. U místního vysílání by Vykydal dal přednost například vysílacímu standardu HD rádio. Podle výpočtů ČRa by pro pokrytí Prahy signálem zemského digitálního rozhlasu stačil v dnešním III. televizním pásmu jeden silný vysílač, zatímco v L-pásmu by jich muselo být až osm. Právě v tomto ohledu by se jakákoli síť v L-pásmu neúnosně prodražila.

Nejsou prý ani přijímače pro L-band

DAB prijimac DR101VLF

Jiří Vykydal se ve své prezentaci pozastavuje také nad nedostatkem přijímačů vhodných pro příjem digitálního rozhlasového vysílání v L-pásmu. Více než každý druhý typ přijímače nemá možnost příjmu v L-pásmu. U přijímačů Sony mají pouze tři z devatenácti typů možnost přijímat digitální rozhlas v L-pásmu, Yamaha vůbec nevyrábí přijímače s L-pásmem, konstatuje. Evropská unie veřejnoprávních vysílatelů EBU podle Vykydala přijala v loňském roce dokument, který obsahuje doporučení pro vybavení digitálních rozhlasových přijímačů, a v něm se L-pásmo předepisuje jako povinná součást vybavení pouze pro autorádia nebo oblasti, kde se v L-pásmu vysílá.

Takové doporučení je ale nezávazné, neboť výrobce neurčuje výrobek pro konkrétní teritorium, vysvětluje Vykydal. Ceny přijímačů, které umožňují vedle příjmu digitálního rozhlasu ve III. pásmu také příjem stanic vysílajících v L-pásmu, se podle Vykydala liší. Ty druhé bývají dražší až o 20 procent. Rozdíl stojí výrobcům za to, aby vyráběli dva typy přijímačů, dodává. Pokud by se v České republice začalo digitálně vysílat v L-pásmu, vzbudilo by to podle Vykydala nejistotu u kupujících, podobně jako na začátku televizní digitalizace, kdy se na českém trhu objevila celá řada nekvalitních set-top-boxů bez kódování českého jazyka a bez českého menu.

ČRa si tak trochu protiřečí

Argument s vyšší cenou přijímače, který zvládne „přečíst“ digitální rozhlas v L-pásmu, je ale ze strany ČRa docela zajímavým kalkulem. Firma totiž ve stejné prezentaci Jiřího Vykydala horuje za zavedení zemského digitálního rozhlasového vysílání ve standardu DAB+, což je podobné, jako kdyby se televizní digitalizace prováděla v kompresním standardu MPEG-4 a ne v MPEG-2, v jakém se nyní vysílá. Do jedné rozhlasové sítě ve standardu DAB+ se tak vejde více rádií (až čtyřnásobek) než u původního standardu DAB. Na druhou stranu, cena přijímačů pro DAB+ je čtyřikrát vyšší než u klasického standardu DAB.

Zatímco cena základních rozhlasových digitálních přijímačů pro příjem ve standardu DAB začíná na 30 euro, u přijímačů pro DAB+ je nejnižší cena 90 euro, ale spíše jde o cenové relace od 120 do 230 euro. To je násobně více než u základních typů set-top-boxů pro sledování zemské digitální televize. Na druhou stranu, DAB+ by umožnil Českým Radiokomunikacím zařadit do rozhlasové digitální sítě mnohem více rádií, a získat tak více platících klientů. Síť vysílačů, pokud by se vysílalo ve III. pásmu, by nemusela být tak hustá jako u L-pásma, a tudíž by ani náklady na vysílání takového multiplexu nebyly tak dramaticky vysoké.

Rada prijimacu DAB

Ukázka digitálních rádií pro příjem vysílání ve standardu DAB na pražském zasedání World DAB Fora, které proběhlo v roce 2005 (Foto: Jan Kálal)

DAB+ je prý levnější i pro rádia

Využití DAB+ dovoluje snížit cenu vysílání jedné služby na čtvrtinu oproti DAB, respektive zvýšit počet stanic (programů) v multiplexu až na čtyřnásobek, aniž by byla redukována kvalita audia, argumentuje Jiří Vykydal. Tak velká úspora pro jednotlivá rádia by to zřejmě nebyla, na úsporu kmitočtového spektra by ale ČTÚ mohl slyšet. Vždyť i příbramská společnost Teleko, která dlouhodobě testuje oba standardy digitálního rozhlasu, používá pro stejnou kvalitu vysílání u jedné stanice v DAB minimální datový tok 192 kbit/s, zatímco u DAB+ pouze 96 kbit/s. Podle ČRa by u standardu DAB pro kvalitu audia lepší než u analogového vysílání v FM pásma postačil pro jednu stanice datový tok 192 až 256 kbit/s, pro srovnatelnou kvalitu s FM vysíláním 160 až 192 kbit/s a pro kvalitu mírně horší než v FM pásmu 128 až 160 kbit/s.

U digitálního vysílání ve standardu DAB+ je úspora datového toku pro jednu stanici při zachování kvality podobné nebo vyšší než v FM pásmu velmi výrazná. Pro vyšší kvalitu než v FM pásmu by jedno rádio spotřebovalo 56 až 96 kbit/s, pro srovnatelnou kvalitu 48 až 64 kbit/s a pro kvalitu mírně nižší než v FM pásmu 24 až 48 kbit/s. Proti DAB+ však mluví nejen čtyřikrát dražší přijímače, ale i jejich malá dostupnost a výběr. Na celosvětovém trhu nyní připadá na tisíc typů digitálních rozhlasových přijímačů pro standard DAB pouhých pět typů přijímačů pro DAB+. Finský výrobce mobilních telefonů Nokia ale podle Vykydala připravuje implementaci systému DAB v1 do svých mobilů.

ČRa: Chceme pilotní projekt DAB/DAB+ ve III. pásmu

I přes určité nedostatky standardu DAB+ požadují České Radiokomunikace zahájení dlouhodobého pilotního projektu tohoto vysílání v kombinaci s používanějším standardem DAB. Pilotní vysílání by podle nich nemělo probíhat v L-pásmu, na které se chystá ČTÚ vypsat výběrové řízení, ale ve III. televizním pásmu. Protože je ale jasné, že by se pro takový test nedaly použít vysílací kanály 12 C a 12 D, vyčleněné ženevskou konferencí ITU pro zemské digitální rozhlasové vysílání v České republice (toto vysílání by rušilo analogovou Novu v severních Čechách), navrhují ČRa dočasně využít kanál 10A. Kmitočtová kolize před vypnutím zemské analogové televize by byla minimální, tvrdí Jiří Vykydal.

Potenciální test DAB/DAB+ a rušení na 10. kanálu

Ukázka, kde všude nyní na 10. kanálu vysílá analogová televize. Modře je vyznačené pokrytí analogovým televizním signálem, červeně případné rušení pilotním multiplexem digitálního rozhlasu v Praze, který by běžel na kanál 10A. (Zdroj: České Radiokomunikace)

ČRa dokonce vypracovaly mapu pokrytí České republiky s pokrytím analogové televize na vysílacím kanálu 10 a doplnily ji o předpokládané pokrytí digitálního rozhlasu na stejném kanálu z Prahy (právě v Praze by měl pilotní projekt DAB/DAB+ probíhat). Jediným reálně rušeným analogovým televizním převaděčem jsou Chvaletice (kanál R10, televize Nova – pozn. red.), ale ty není problém přeladit na jiný vysílací kanál, konstatuje Vykydal. Mnohem větším problémem by bylo analogové vysílání televize Nova na kanálu R10 z hlavního plzeňského vysílače Krašov, to se bude ale 30. září letošního roku vypínat, a pilotní projekt digitálního rozhlasu by stejně začínal dříve.

Záleží na mezinárodní koordinaci

Návrh ČRa má jedinou povážlivou trhlinu v tom, že kanál 10A pro Prahu není mezinárodně zkoordinován, a není tedy jasné, zda by nerušil vysílání v okolních zemích. Vzhledem k použitému výkonu a dosahu by ale s okolními státy neměl být problém, míní Jiří Vykydal. Problém by ale mohl nastat i v tuzemsku: na kanál 10 jsou nastaveny některé společné televizní antény (STA) v Praze, do kterých by náhle začal pronikat signál digitálního rozhlasu a dělal v nich „neplechu“. I to má ale podle Vykydala řešení: Nyní je ideální čas to řešit při vypínání analogové televize v Praze a nucených rekonstrukcích STA.

Český telekomunikační úřad však má zjevně jiný názor, protože dva týdny po zveřejnění záměru ČRa přišel s návrhem na vypsání výběrového řízení na operátory řádných sítí pro zemské digitální televizní vysílání v L-pásmu. Vysílací standard se ČTÚ rozhodl neurčovat, i tak je ale zjevné, že se ČRa budou hodně rozmýšlet, zda tohoto tendru jít. Zvlášť když by musely za získané kmitočty zaplatit, což se nikdy v minulosti nepraktikovalo. Získat digitální rozhlasovou síť pro neefektivní vysílání v L-pásmu pro celou republiku by pak mohlo přijít na několik milionů korun.

Anketa

Souhlasíte s názorem Českých Radiokomunikací, že by digitální rozhlas měl vysílat ve III. pásmu, a ne v L-bandu?

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 8. 2009 11:09

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+