Více

Digitalizaci lze urychlit, věří její koordinátor. Ale musí chtít samy televize

O dvacet milionů korun méně oproti původně schválenému rozpočtu letos vydá Národní koordinační skupina (NKS) pro digitalizaci televizního vysílání v České republice na státní informační kampaň k přechodu od zemského analogového na digitální televizní vysílání. Celkově jde o čtvrtinu všech prostředků, které měla NKS pro letošní rok k dispozici. „Ještě více zredukujeme obecnou část kampaně, placenou inzerci v médiích, zrušíme varovné sms a určitou redukcí projdou i digihlídky,“ vypočítává v rozhovoru pro server DigiZone.cz národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Kampaň jako taková ale bude pokračovat až do léta 2012.

30. září skončí analogové televizní vysílání v Brně. Jak se dělá kampaň k vypínání analogu ve městě, kde bude možné i po tomto datu přijímat analogový signál z jiných vysílačů, například z Kojálu?

Neříkáme lidem, co se nebude vypínat, ale hlavně to, co se vypínat bude. Je to standardní kampaň ve spolupráci s Českou televizí, která zařazuje do svého vysílání varovný piktogram, a částečně s Primou, která do obrazu také vkládá informační sdělení o vypínání analogového vysílání. Podle toho diváci poznají, že se jich vypínání týká. Co se týká ostatních vysílačů, o nich diváci dostanou informace jak na informační lince digitalizace, tak na státním informačním webu o digitalizaci www.digitalne.tv, kde je větší kapacita pro takové podrobnější údaje. Speciálně ale o pokračování analogového vysílání z Kojálu neinformujeme, v rámci kampaně se soustředíme na vysílače, které se budou 30. září vypínat. Záleží čistě na divácích, zda budou chtít nadále sledovat analogové vysílání z jiného vysílače, nebo přejdou na digitální příjem televize. Drtivá většina Brňáků by měla mít možnost přijímat digitální signál z vysílačů Hády a Barvičova, nežli zastaralé analogové z Kojálu. Analogové vysílání na celé jižní Moravě, včetně Kojálu, se bude vypínat už v polovině příštího roku. Doporučujeme tedy divákům, aby řešili přechod na digitální příjem televize s předstihem.

Zdeněk Duspiva - 5

Počítáte v Brně s další částí kampaně příští rok v červnu, až se bude vypínat analogové vysílání z Kojálu? Nebo se soustředíte pouze na zbytek jižní Moravy?

Určitě poběží standardní kampaň. Příští rok to bude trošku složitější, protože na jednu stranu jdeme do regionů, kde je více diváků, ale zároveň budeme mít k dispozici méně peněz na kampaň. Ale obecná informovanost o digitalizaci je už tak vysoká, že už opravdu potřebujeme financovat jen regionální fázi kampaně, a na to nám musí nižší rozpočet stačit. Budeme samozřejmě vést kampaň i v Brně, ale bude to naprosto okrajová věc, protože informační zásah je tam dostatečně velký. Vlastním průzkumem víme, že drtivá většina diváků v Brně je na vypnutí analogového vysílání připravena už teď a přešla na digitální příjem televize. Příští rok tedy nepůjde z hlediska kampaně o nic zásadního.

Jeden ze čtenářů DigiZone.cz z Brna poslal dotaz: Jaké jsou plány v souvislosti s vypínáním vysílače Brno-Barvičova dále provozovat analogové televizní dokrývače na jižní Moravě, konkrétně na Blanensku? Blansko si od České televize dokázalo vyjednat posun vypínaných analogových dokrývačů. Nemáte obavu, že to odporuje Technickému plánu přechodu? Jak jsou na tom ostatní dokrývače? Skončí všechny ke konci června příštího roku, bez výjimky?

Technický plán přechodu (TPP) rozhodně není porušen, protože ten řeší jenom vysílače velkého výkonu. Analogové dokrývače, opakovače a malé vysílače skončí definitivně 11. listopadu 2011. Jak Česká televize, tak i komerční stanice k tomu většinou přistupují tak, že je vypínají předčasně, společně s velkými vysílači. Příkladem je Prima, která to řeší velmi generálně. Pokud se následně ukáže, že je třeba v některé lokalitě dokrývat, spustí se digitální dokrývač. V případě Blanska se ČT dohodla s tamní radnicí. Je to stejný problém jako u všech televizí, zda někde provozovat dokrývače a za jakých podmínek. Je to otázka peněz. ČT to v mnoha případech řeší právě ve spolupráci s dotčenými obcemi a městy, které se na řešení často nějakou formou podílí – ať už finančně, nebo technicky. Mohou ČT například poskytnout místo, odkud se dá provozovat, a nemusí jít nutně o dokrývač vlastněný Českými Radiokomunikacemi.

Pokud vím, ČT na digitálních dokrývačích spolupracuje i s některými malými lokálními firmami. Takže je na televizích, jak se dohodnou a za jakých podmínek. Za nás, NKS a státní informační kampaň, to pouze dáváme do našich informačních kanálů. Ale musíme počkat, jak se rozhodnou televize, nemůžeme to prezentovat dříve. Stejný problém jsme měli na Ústecku, kde nebylo do posledních dnů zřejmé, které analogové vysílače se vypnou a které ne. Šlo o ty menší vysílače, kdy například v místech, kudy se prohnala povodeň, ČT nakonec některé analogové dokrývače zachovala, i když je chtěla původně vypnout.

Analogové dokrývače v celé České republice mohou vysílat až do listopadu příštího roku. Chystáte k jejich vypínání nějakou celostátní kampaň?

Speciální kampaň určitě ne, budeme pokračovat v té redukované podobě naší kampaně přesně podle regionů, jak je určeno v TPP. Stejně jako v posledních měsících se zaměříme především na starší obyvatele a na ty, kteří potřebují větší asistenci a pomoc. Žádné speciální projekty k vypínání zbylých dokrývačů zatím neplánujeme. Samozřejmě nevylučujeme, že se dohodneme s televizemi na nějaké speciální prezentaci, určitě je možná spolupráce v oblasti PR. Ale v rámci našich dodavatelů to neplánujeme.

Když televize Nova nevypnula některé silné analogové vysílače v termínech, které jí stanovuje TPP, bude si muset informační kampaň k jejich vypínání zorganizovat a financovat sama? Nebudete jí jako NKS pomáhat?

K tomu, že Nova nevypnula analogové vysílání třeba na sušickém Svatoboru, běží příslušné správní řízení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Nepočítáme s tím, že bychom dělali nějakou speciální dodělávkovou kampaň. Na druhé straně se s komerčními televizemi domlouváme a realizujeme některé dílčí věci, které nespadají pod standardní kampaň. Například když se přelaďoval vysílač Zelená hora u Chebu. K tomu využíváme naše kontakty, oslovili jsme například všech 400 servisních firem, které s námi komunikují a spolupracují. Když se dohodneme, v rámci našich projektů odprezentujeme i tyto situace, které se týkají komerčních televizí, ale i ČT. Nebráníme se tomu stejně, jako se nebráníme možnému urychlení digitalizace. Právě před rokem, když se řešilo urychlení vypnutí analogového vysílání na chomutovské Jedlové hoře a rychlejší spuštění digitálního vysílání na Ještědu, jsme deklarovali, že jsme připraveni informační kampaň udělat kdykoli, i ve zkrácených termínech. Pokud se televize dohodnou a rozhodnou se ukončit analogové vysílání dříve, kampaň bude také dřív.

Jak rychle jste schopni připravit kampaň v konkrétní územní oblasti? Kolik minimálního času na to potřebujete?

Je to otázka schváleného rozpočtu. Vláda ho schvaluje vždycky na příslušný rok a jsou v něm samozřejmě i rezervy, takže něco lze urychlit, ale podléhá to schválení vlády. Právě teď budeme předkládat kabinetu rozpočet na další rok a řešíme právě některé detaily ve vztahu k závěrečným fázím digitalizace a jejím lhůtám. Po schválení rozpočtu musíme realizovat veřejné soutěže na jednotlivé prvky kampaně. Lhůty jsou dané zákonem, kampaň určitě nemůžeme realizovat do druhého dne, ale určité možnosti zkrácení přípravy máme.

Zdeněk Duspiva - 6

Řekl jste, že na kampaň budete mít méně peněz. Znamená to, že šetření ve státních institucích se dotklo i Národní koordinační skupiny pro digitalizaci?

Šetření na státních úřadech je záležitost, která přímo nesouvisí s NKS, protože státní informační kampaň k přechodu na digitální vysílání je financovaná ze zvláštního účtu České televize, který je naplňován z prodeje z reklamy na ČT. Pravdou je, že návrh rozpočtu na letošní rok od ČT vycházel už z nějakého redukovaného plnění, tedy z předpokladu, kolik peněz ČT vydělá na prodeji reklamy. Realita českého mediálního trhu je ještě horší, než byl pesimistický plán ČT. Došlo k poměrně velkému propadu reklamních výnosů, takže jsme i my museli zredukovat svoje náklady na letošní rok. Řádově jsme díky veřejným soutěžím, které jsme realizovali, získali úspory ve výši jedné čtvrtiny původního rozpočtu. Čtvrtinu peněz určených pro letošní rok tedy nevyčerpáme.

Kolik peněz to představuje?

Dvacet milionů korun. Původní rozpočet byl 59 milionů korun na informační kampaň, 12 milionů na pomoc pro zdravotně postižené, pět milionů na pomoc zdravotních ústavů. Z toho dohromady ušetříme do uzávěrky přibližně 20 milionů korun. Všechno záleží na ČT, která nás průběžně informuje o naplňování zvláštního účtu. Rozpočet se vždycky schvaluje před koncem roku a potom děláme jeho průběžné revize tak, abychom měli dostatečné krytí na naše projekty. Na druhé straně, i ta redukce, která letos proběhla, neznamená, že by informační kampaň neprobíhala tak, jak by měla. Redukce se týkaly například záležitostí, které byly doplňkové, nebo jsme je zafinancovali loni s předstihem. Příkladem mohou být zdravotní a sociální ústavy. Všechny jsme oslovili už před třemi lety.

Změnili jste na základě zkušeností od loňského dubna, kdy se začalo vypínat analogové vysílání v první oblasti (Praze), formu informačních kampaní v jednotlivých regionech?

Určitě jsme zredukovali všeobecné informace, ale i komplexní placenou kampaň v médiích. Jde opravdu o zlomky částek, které jsme investovali v minulosti a ještě to budeme snižovat. V podstatě se dnes obracíme výhradně jen na lokální média, jejichž charakter zásahu je regionální. Jinak se chystáme v příštím roce zredukovat i počty Diginovin pro jednotlivé vypínané oblasti. Někde vyjde jen jedno vydání místo dvou. Redukujeme i další doplňkové věci, pravděpodobně už nebudeme používat varovné sms, které informovaly občany o blížícím se termínu vypnutí analogového vysílání. Soustředíme se spíš na komunikaci se starosty a místními médii. Určitě budou pokračovat digihlídky, ale i těch se dotkne určitá redukce. Nebudou jenom předem naplánované trasy, dáme větší prostor k bezplatnému objednání digihlídek do konkrétní obce. Chceme vycházet vstříc požadavkům obcí.

Loni jste v Praze dělali několik seminářů o digitalizaci pro veřejnost, účast na nich byla mizivá. V Brně jste naplánovali už jen čtyři takové akce, z toho dvě pro uzavřené publikum klubů důchodců. Znamená to, že se vám semináře neosvědčily?

Semináře jako takové se osvědčily, byly součástí komplexního plánu informační kampaně. Byl to mimochodem i jeden z požadavků televizí, zvlášť komerčních. Pravdou je, že v Praze i přes veškerou mediální podporu nebyla návštěvnost tak vysoká, nicméně jsme dali prostor divákům, aby si přišli pro informace. Menší účast souvisela i s tím, že diváci v Praze měli dost jiných informací a řešili přechod na digitální vysílání jiným způsobem. Pro další regiony jsme počet seminářů zredukovali, ale jak v Brně, tak třeba v Českých Budějovicích vznikla poptávka ze strany starších občanů a klubů důchodců. V Českých Budějovicích takto proběhly dva speciální semináře a v Brně byly také dva. Z Brna se nám ozvali i zástupci dvou městských částí, kde také proběhly dva veřejně přístupné semináře. Na prvních dvou bylo třicet a šedesát návštěvníků. Smysl to má právě ve větších městech, kde jsou semináře lidem lépe dostupné.

Pro jakou skupinu obyvatel je přechod na digitální příjem televize nejproblematič­tější?

Určitě to nebylo kvůli tomu, že by neměli informace. Je to otázka jejich vnitřních procesů, jak jsou schopni připravit prostředky. Když jde o větší nemocnici, je to pro ni větší zásah. V našem programu pro zdravotně postižené nemocnice jako takové nejsou, ten se váže pouze na ústavy sociální a zdravotní péče. Těch je v České republice podle oficiálních databází ministerstva práce a sociálních věcí asi 1800, ale v průběhu procesu se přihlásilo ještě značné množství dalších zařízení. Řada z nich je privátních, některé zase patří kraji, jiné městu, veřejným obchodním společnostem… Co se týká klasických nemocnic, ty mají své zřizovatele a ti by se měli o nákup set-top-boxů nebo vůbec řešení digitalizace postarat.

Zdeněk Duspiva - 3

Informujete i veřejné instituce, třeba nemocnice? Například v Ústí nad Labem nestihli na některých odděleních nakoupit včas set-top-boxy a televize jim po vypnutí analogového vysílání nejdou.

Určitě to nebylo kvůli tomu, že by neměli informace. Je to otázka jejich vnitřních procesů, jak jsou schopni připravit prostředky. Když jde o větší nemocnici, je to pro ni větší zásah. V našem programu pro zdravotně postižené nemocnice jako takové nejsou, ten se váže pouze na ústavy sociální a zdravotní péče. Těch je v České republice podle oficiálních databází 1800, ale my jsme zjistili, že jich je téměř dvojnásobek. Řada z nich je privátních, některé zase patří kraji, jiné městu, veřejným obchodním společnostem… Co se týká klasických nemocnic, ty mají své zřizovatele a ti by se měli o nákup set-top-boxů postarat.

V jaké z oblastí, kde se už vypnulo analogové vysílání, pro vás byla informační kampaň nejtěžší?

Nedá se to takhle porovnávat. Určitě byla složitější na Sušicku, protože to je specifický region, horská oblast, která nemá ani vlastní okresní město. Měli jsme tudíž problém oslovit regionální noviny a rádia, skoro žádné tam nesídlí. Bylo to tedy složitější, ale přesto tam kampaň proběhla. Navíc se tam analog vypínal v únoru, takže se digihlídky neobešly bez řetězů a dalších zimních doplňků. Ostatní regiony byly standardní, trošku problematická asi bude oblast Trutnov s vysílačem Černá hora. Opět půjde o horskou oblast se spoustou údolí a komplikovaným příjmem televizního signálu. Pravděpodobně tam vznikne řada digitálních dokrývačů, stejně jako na Ústecku.

Jakým způsobem vlastně kampaň funguje? Z čeho se skládá a máte nějaký centrální tým, doplňovaný o spolupracovníky v regionech?

Podobu kampaně najdete přesně na webu www.digitalne.tv, vycházíme ze zkušeností ze zahraničí. Pokud jde o tiskové materiály, vydáváme diginoviny a digibrožury, které rozesíláme do všech domácností, případně na poptávku. Stejně tak jsou to motorizované digihlídky, které projíždějí podle předem stanovených harmonogramů jednotlivé regiony a obce si je také mohou objednat na termín, kdy se u nich koná nějaká větší akce, aby se mohly potkat s co největším počtem lidí. Pak je to mediální kampaň, do které spadá i informační web a telefonní infolinka.

Jak bývá vytížená informační linka?

Při vypínání analogu na Ústecku nebyla linka až tak vytížená jako třeba při vypínání na Českobudějovicku, kde šlo o násobky telefonátů oproti běžným dnům. Za den třeba zavolalo víc lidí než dříve za celý měsíc. Do kampaně spadaly také varovné sms, semináře a setkání se starosty, které předcházejí samotné informační kampani, ve spolupráci s kraji. Pro zdravotně postižené máme informační centra ve střediscích OZP, děláme pro ně zmíněné speciální semináře ve znakové řeči.

Kolik lidí tedy celkově zajišťuje kampaň centrálně a kolik v jedné územní oblasti?

To nedokážu tak úplně vyčíslit. Centrálně vedu tým NKS spolu s manažery pro projekt určený osobám se zdravotním postižením, což je občanské sdružení Trianon, pak je to agentura Liberal Consulting, která koordinuje dodávky kampaně (jejím spolupracovníkem je bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, pozn. red.). Dalšího člena týmu máme pro komunikaci se sociálními a zdravotními ústavy. To je centrální tým, a potom už záleží na dodavatelích v regionech, kteří zvítězí v soutěžích na realizaci jednotlivých prvků kampaně. Přesné číslo neznám, záleží region od regionu a také podle dodavatele, kolik lidí si na využije.

Analogové vysílání se vypíná postupně, jako poslední přichází na řadu moravské regiony. Tam se asi setkáváte s větší informovaností než loni v Čechách, ale také si spousta diváků zkrátila čekání na digitální signál pořízením satelitu. Je potom efektivní vést i v těchto oblastech stejně masivní kampaň jako v Čechách? Nezredukujete ji?

Vývoj kampaně tomu odpovídá, takovou tu masivní část obecné kampaně už máme za sebou v prvním roce vypínání. Postupně ji redukujeme nejen proto, že nemáme tolik finančních prostředků, ale především proto, že už není tolik potřeba. Regionální kampaně ale redukovat příliš nemůžeme, protože to je také jedna z podmínek pro to, aby se vůbec analogové vysílání v dané oblasti vypnulo. Pokud by tato podmínka nebyla naplněna, mohlo by se stát, že by některé televize analogové vysílání v dané oblasti nevypnuly. Čili se budeme důsledně věnovat kampani jako takové, ale určitě v nějaké redukované podobě.

Proto si také děláme průzkumy před začátkem kampaně a při startu její závěrečné fáze, abychom zjistili základní parametry, jak jsou diváci připraveni a jaké zdroje televizního signálu využívají. Výdaje na kampaň tedy budou klesat a budou násobně nižší než byly na začátku. Na počátku jsme měli schválený naprosto výjimečný rozsah prostředků, jenže to bylo ještě předtím, než přišla ekonomická krize. Ani v prvním roce jsme nevyčerpali všechny peníze.

Do kdy vlastně státní informační kampaň poběží? Do června 2012?

Kampaň jako taková bude pokračovat do 30. června 2012 a některé prvky jsou naplánované ještě na měsíc až dva po tomto datu. Potom budeme dělat vyúčtování pro vládu a rekapitulaci. Do konce prázdnin 2012 bude zřejmě v provozu i telefonní linka, ale je ke zvážení, zda ji neukončíme dříve. To se bude rozhodovat bezprostředně po 30. červnu 2012 podle aktuální situace. Po zkušenostech ze zahraničí si myslíme, že dva základní prvky – web a telefonní linka – budou fungovat pro opozdilce v nějakém minimalizovaném rozsahu dál. Náš tým jenom dokončí vypořádání případných přebytků finančních prostředků, tedy kam se převedou. Poté už bude digitalizace hotová.

Zdeněk Duspiva - 1

Satelitní společnosti si v minulosti stěžovaly na obsah informační kampaně, která podle nich nebyla technologicky neutrální, protože protěžovala pozemní příjem digitální televize. Upravovali jste nějak kampaň podle jejich připomínek?

Dohadovali jsme se a jednali neustále. Myslím si, že jsme se od počátku snažili být technologicky neutrální a z našeho pohledu se nám to podařilo. Dokonce jsme dostali cenu od satelitní služby Skylink za přínos k informovanosti. Situace se tedy vyjasnila. NKS ale vždycky byla a je terčem kritiky ze všech stran, protože digitalizace je tak složitý proces, v němž je tolik různorodých zájmů, že to není nic neobvyklého. Od začátku jsme byli připraveni na to být „fackovacím panákem“, a jsme jím i nadále. Na druhou stranu víme, že bylo těžké celý ten proces vybojovat a připravit. Myslím, že kampaň probíhá standardně, informace jsou vyvážené i o neterestrických digitálních platformách. Mimochodem, v době, kdy se zrovna nevypíná v nějaké oblasti analogové vysílání, volají na naši infolinku diváci především kvůli problémům se satelitním vysíláním či s kabelovkami. I těm jsme schopni pomoci nebo je nasměrovat na podrobné informační zdroje.

Kabelové a IPTV společnosti si nestěžovaly?

Určitě si zpočátku stěžovaly také, možná méně viditelně než satelitní společnosti. Dohodli jsme se na řadě společných projektů a vzájemné výměně informací a podklady pro operátorky na infolince. Často se diváci ptali na přechod ke kabelovému digitálnímu vysílání. Informace jsou tedy vyvážené a záleží na divácích, pro co se rozhodnou. Možná se ukazuje, že onen očekávaný drtivý přechod k satelitu není tak drtivý a tak jednosměrný. Řada lidí se vrátí k terestrickému příjmu televize, jakmile se v jejich regionu začne digitálně vysílat. Nebo mají více televizorů a kombinují způsoby příjmu signálu.

Co bude s NKS po 30. červnu 2012?

NKS je pracovní orgán vlády, takže je na vládě, jak se rozhodne. NKS tvoří šéfové regulačních orgánů a náměstci klíčových ministerstev. Skupina svoji roli plnila zejména zpočátku digitalizace, ale i teď, když probíhá informační kampaň. Samozřejmě se připravují nějaké kroky z hlediska legislativy, a nešlo pouze o „diginovelu“ vysílacího zákona, ale i přechod na vysílací standard DVB-T2, projekt „Digitální Česko“, ale role NKS jako takové skončí a bude na vládě, zda jí dá nějaké další úkoly. Předpokládám, že spíš ne, protože z mého pohledu role státu v tomto procesu skončí vypnutím analogového televizního vysílání a vypořádáním závěrů celého projektu. Tím se kapitola NKS jako taková uzavře.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jakou známku jako ve škole byste dali NKS za státní informační kampaň k přechodu na digitální televizní vysílání?

41 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 9. 2010 19:54

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+