Více

Diginovela před branami Legislativní rady vlády (DOKUMENT UVNITŘ)

Návrh změny zákonů souvisejících s digitalizací bude v pondělí 16. července projednávat ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a právní experti v Legislativní radě vlády. Novela se na stejné místo vrací už potřetí. Nejprve ji na poslední chvíli stáhl svým dopisem ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), před 14 dny ji po dohodě stáhli všichni tři předkladatelé - ministerstva vnitra, kultury a průmyslu a obchodu. Projde návrh zákona napotřetí už dál a dostane se ve středu na jednání vlády? To nemůžeme předjímat, ale můžeme vám podrobně představit jeho text. Za poslední dva týdny se digitální novela výrazně změnila.

Možnost stonásobných poplatků zůstává

Považuji za důležité, že se nám z této novely podařilo vyjmout poplatky za kmitočty, což by mohlo být chápáno jako nedovolená podpora v podnikání, prohlásil Cyril Svoboda před týdnem v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce vysílaném v tu chvíli ještě na ČT 1 i ČT 24. Bylo to jedno z mála konkrétních prohlášení předsedy Legislativní rady vlády (LRV) k připravovanému návrhu, ale bylo zároveň také mylné – alespoň podle poslední verze digitální novely, kterou se bude LRV po víkendu zabývat.

Mezi změnami zákona o elektronických komunikací totiž nadále zůstává nový odstavec stanovující stonásobně posunutou horní mez poplatků za televizní kmitočty. U šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení, píše se i v aktuální verzi návrhu. To automaticky neznamená, že se analogové vysílání televizím stokrát prodraží. Poplatky totiž stanovuje vláda a té se jen otvírá cesta, aby se při určování jejich výše „trochu rozšoupla“. Jak to udělá, je jen na ní.

Dohled nad provozovateli digitálních sítí

Novinkou v části digitální novely měnící zákon o elektronických komunikací je poměrně přísný dohled nad společnostmi šířící rozhlasový a televizní signál veřejnosti. Zákon tady deklaruje podmínky, za kterých musí provozovatel sítě uzavřít smlouvu s těmi, kdo chtějí dostat svůj program k posluchačům a divákům. Rádiu nebo televizi stačí, aby nabídli operátorovi sítě cenu, která nebude nižší, než jsou jeho náklady. Musí mu dodat také vysílání splňující parametry jeho sítě, které ji nijak nenaruší.

Případ do budoucna nejzajímavější, tedy vysílání v sítích zemského digitálního vysílání, si pak vysloužil nový a téměř celostránkový paragraf. Provozovatelé sítí DVB-T budou kvůli němu muset zveřejňovat návrhy smluv na vysílání a také všeobecné podmínky pro šíření signálu. Všeobecné podmínky mají být podle chystaného zákona známé měsíc před uzavřením jakékoli smlouvy. A jejich obsah má být vskutku detailní. Posuďte sami:

„Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o:
a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,
b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,
c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,
d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,
e) předpokládaném pokrytí území,
f) použitém standardu zdrojového kódování,
g) použitém ochranném intervalu,
h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,
i) podmínkách případného členění v rámci vysílací sítě,
j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,
k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,
l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,
m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,
n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,
o) o parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.“

Na pohled dlouhý soupis je lahodným koktejlem, ve kterém se snoubí podrobné nastavení podmínek na jedné straně s absolutní otevřeností moderním technologiím na straně druhé. Operátorům nic nebrání udělat si síť podle svého gusta. Musí jenom všem nejpozději měsíc předem oznámit, jaká ta jejich síť vlastně bude. Lhůta povinného měsíčního předstihu platí také pro provedení jakékoli změny v už jednou sepsaných všeobecných podmínkách.

Promítly se do návrhu spory kolem ceny za Bukovou horu?

Pravděpodobně poučeni kauzou televize Nova a Radiokomunikací na vysílači Buková hora, ve kterém se obě strany dohadují o ceně, kterou nikdo jiný nezná, autoři digitální novely sestavili preventivní opatření, které by něčemu takovému mělo do budoucna zabránit. Ceny za vysílání v té které sítí si bude moci zjistit každý jednoduše přes internet a bude mít jistotu, že se taxu nedozví až pět dní před startem vysílání v příslušné lokalitě, na což si stěžoval generální ředitel Novy Petr Dvořák. Vyjednávání o cenách a uzavření smlouvy „až na poslední chvíli“ potvrdil v případě Ústí nad Labem i vedoucí projektu Digitalizace České televize Pavel Hanuš.

Pokud tento bod digitální novely projde, nic podobného by se v budoucnu stát nemělo. Stát si navíc ponechává skrz Český telekomunikační úřad (ČTÚ) možnost potrestat ty, kteří by se jeho vůlí nechtěli řídit, a zároveň chce mít přehled, jak jsou sítě naplněné. Úřad je oprávněn rozhodnout o změně návrhu smlouvy, je-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, uvádí návrh diginovely a doplňuje: Podnikatel zajišťující (multiplex) informuje Úřad o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toky vždy k 31. 12. (do konce ledna). Změny musí provozovatelé sítí hlásit ČTÚ do pěti dnů a všechno navíc zveřejňovat na internetu. A na první hlášení celkového stavu své sítě má 90 dnů od doby, kdy začne digitální novela platit.

Multiplexové minimum

Technický vývoj předbíhá zákonné limity vždy mílovými kroky, proto se tvůrci digitální novely rozhodly namaloval sítím DVB-T pouze startovací čáru. Kam se za ní rozběhnou, je jen na nich – tedy pokud to každému řeknou včas, jak už jsme si uvedli. Operátor musí umožnit, aby se v jeho zemské digitální síti mohly šířit minimálně čtyři programy a aby měl každý alespoň kvalitu na úrovni standardu PAL. Další podrobnosti k tomu návrh už neuvádí, ale rozlišení stanic by mělo být tedy minimálně 720×576 obrazových bodů při formátu obrazu 4:3. Širokoúhlému vysílání a vysílání programů ve vysokém rozlišení nic nebrání. A není tady ani zákaz, který by znemožnil vysílání některých sítí nebo jen stanic v budoucnu zpoplatnit.

Další startovací povinností je zajistit a vysílat informace programového průvodce (EPG) pro všechny stanice v multiplexu. Jestli to bude na celý týden, nebo alespoň na tři dny, to už připravovaný zákon nespecifikuje. Poslední povinností je využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby informační společnosti nebylo využíváno více než 20 procent přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

Technický plán přechodu 2 a konec analogu mezi lety 2010–2012

Digitální novela dává po svém schválení vzniknout „dvojce“ Technického plánu přechodu (TTP). První verzi po celé řadě úprav vydal Český telekomunikační úřad na konci roku 2006. Nyní bude moci usednout a napsat celý dokument znovu – tentokrát už ne jako nevymahatelné opatření obecné povahy, ale jako nařízení vlády. Jakmile totiž zákon vstoupí v platnost, první TPP se automaticky zruší.

Technický plán přechodu stanoví … zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského analogového televizního vysílání. Návrh zákona nastavuje TTP i konkrétní mantinely: musí sestavit jeden celoplošný veřejnoprávní multiplex, další (neurčený) počet celoplošných sítí pro DVB-T a jednu síť regionálního charakteru.

V TPP se rovněž stanoví minimální rozsah pokrytí území zemským digitálním televizním signálem ke dni dokončení přechodu … na zemské digitální televizní vysílání, uvádí návrh zákona. Definitivní konec analogového vysílání má TPP stanovit na 31. prosinec 2012 s tím, že vláda ho může posunout svým nařízením na dřívější datum, a to až na 10. říjen 2010.

Digitální novela a její důvodová zpráva

TV zakon

Zákona o změně zákonu souvisejících s digitalizací mění a upravuje tři jiné normy: zákon o elektronických komunikacích, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání a zákon o České televizi. Jeho autorem je náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček se svým týmem.

Digitální novela ve verzi k 11. červenci 2007 [PDF, 1,16 MB]
Důvodová zpráva k digitální novele [DOC, 139 kB]
Prohlášení ADT k současnému návrhu [DOC, 40 kB]

Princip satelitní a kabelové licence nově i pro DVB-T

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání pracuje v současnosti se třemi typy vysílacích oprávnění. Jsou to licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím vysílačů, na základě kterých funguje dnes zemské vysílání v obou svých technologických podobách. Jejich princip popisuje zákon na osmi stranách ve dvanácti obsáhlých paragrafech. Proti nim stojí licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím družic a kabelových systémů. Těm už stačí jeden samostatný paragraf na půl stránky. Kromě toho fungují ještě registrace, které ale slouží pouze pro vysílání převzaté, nikoli původní.

Nejradikálnější novinka digitální novely spočívá v tom, že i zemské digitální vysílání převádí s koncem analogu na mnohem jednodušší a přístupnější princip licencí pro kabel a satelit. Zákon upozaďuje roli Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která kvůli televizním licencím nemá už vypisovat licenční řízení, pořádat k nim veřejná slyšení, vybírat podle svého nejlepšího svědomí vítězné uchazeče, těm udělit licence a čekat, až je ti, co neuspěli, soudně napadnou. Místo toho si zájemce o licenci pouze zažádá a po splnění formálních podmínek ji dostane. Licenční řízení vede RRTV jen s jedním uchazečem. Žádné soudy, žádné spory, ale také žádné pevně vymezení místo ve kmitočtovém spektru. Bude jen na provozovateli stanice, jak ji dostane k divákům, resp. se kterým operátorem sítě se domluví na jejím vysílání.

Novinkou oproti kabelovým a satelitním programům je pro stanice DVB-T pouze to, že musí sdělit RRTV údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění televizního vysílání. Televizní trh zemského vysílání začne na kabelově-satelitním principu fungovat hned, jakmile se v České republice definitivně vypne analogové vysílání, resp. den poté – tedy nejdřív 11. října 2010 a nejpozději 1. ledna 2013. Stanice pak mají na start standardních 360 dnů, jinak jim licence propadá.

Kompenzační licence jako přechodný nástroj

Protože do konce analogu zbývají minimálně tři roky, rozhodli se autoři pomoci zaplnění multiplexů i v přechodném období. Nova, Prima a čtyři programy České televize mají svoje místo jisté, kromě nich ale zatím nikdo řádně vysílat nemůže. Aby zákon televize nestrašil odebírám jejich právoplatných licencí, dokonce přímo uvádí: Doba platnosti licence udělené podle dosavadní právní úpravy zůstává nedotčena.

Pro přechodné období má digitální novela připravené kompenzační licence. Nova a Prima mohou dostat každá po jedné. Za jakých podmínek? Když se do tří měsíců po vydání nového Technického plánu přechodu zaváží navracet podle sestaveného harmonogramu svoje analogové kmitočty, přičemž poslední odevzdají nejpozději 10. října 2010. Pokud by své vláda rozhodla, že k tomuto datu nelze digitalizaci stihnout (především kvůli nedostavěným sítím), Nově a Primě kompenzace zůstává i do pozdějšího data.

Když by ale sítě jely už na celém území dříve pokrytém analogovým signálem, a televize s koncem analogu přesto váhali, může jim ČTÚ kompenzační licenci zase sebrat. Původně slibovaná druhá kompenzační licence ztrácí smysl, protože s koncem analogového vysílání si Nova, Prima i všichni ostatní budou moci požádat o libovolný počet licencí už podle liberálního kabelově-satelitního principu.

Asociace digitálních televizí nezůstane zkrátka

S kompenzačními licencemi pamatuje stát i na šest stanic sdružených v Asociaci digitálních televizí (ADT), kterou návrh zmiňuje jako osobu, které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemského digitálnímu vysílání rozhodnutím RRTV, proti němuž byla podána žaloba. Fakticky jde o Febio TV, Óčko, RTA, TV Barrandov, TV Pohoda, Z 1. Kdyby náhodou napadlo někoho, že do této kategorie by se narychlo mohl kvalifikovat někdo další, má pro něj digitální novela vzkaz: Licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují.

Kompenzační licence zaniká dnem dokončení přechodu zemského analogového vysílání na zemské digitální vysílání, specifikuje diginovela. U Novy a Primy je trvání kompenzační licence omezeno 10. říjnem 2010 a prodlužuje ho pouze vládní nařízení posunující digitalizaci jako takovou. Taková posunující okolnost ovšem musí být podle návrhu zákona vyvolána okolnostmi nezpůsobenými držitelem této kompenzační licence. Pokud by se některá z této dvojice televizí rozhodla tedy konec analogu záměrně obstruovat, o svoji „licenci navíc“ přijde.

Do DVB-T se otevírá cesta také registrovaným, tedy přebíraným programům. Měly by tu být ale jen dočasnou návštěvou před příchodem stanic licencovaných a s původní programovou skladbou. Na jejich rychlé vystěhován zákon pamatuje: Provozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím se převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě. Na uvolnění přenosových kapacit má stanice fungující na principu registrací 90 dnů.

Změny v reklamě a trojí dělení komerčních příjmů České televize

Digitální novela zachovává České televizi možnost vysílat reklamu i v roce 2008 a v následujících letech až do konce analogového vysílání. Filmaři z toho už projevili svoji radost na filmovém festivalu Karlovy Vary, protože mají dostat zhruba třetinu těchto reklamních výnosů veřejnoprávní televize. To skutečně zůstává, ale osud zbytku peněz se změnil. Zákon jejich použití definuje striktně:

"Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce kalendářního měsíce, v němž dojde k dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, převádí Česká televize z výnosů z reklam částku 12 500 000 Kč měsíčně (150 milionů Kč ročně, pozn. aut.) Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce za předchozí kalendářní měsíc.

Česká televize zároveň v tomto období převádí z výnosů z reklam částku 1 250 000 Kč měsíčně (15 milionů Kč ročně, pozn. aut.) na zvláštní účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce za předchozí kalendářní měsíc.

Účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání zřídí do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Český telekomunikační úřad, který jej spravuje. Prostředky uložené na tomto účtu využívá Český telekomunikační úřad výhradně na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v České republice, zejména na rozvoj sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání.

Zbylou část výnosů z reklam ukládá Česká televize na svůj zvláštní účet, který spravuje. Tento účet zřídí Česká televize do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Prostředky uložené na tomto účtu používá Česká televize výhradně na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v České republice, zejména na rozvoj a provoz multiplexu veřejné služby podle zákona o České televizi."

Kolik reklamního času bude moci Česká televize prodávat? Zákon jí stanovil nakonec limit 0,5 procenta pro každý program zvlášť, tedy bez možnosti sčítání. Do celkových pěti procent denního vysílacího času může televize veřejné služby naskládat ještě teleshopping. Po konci analogového vysílání mizí i reklama z České televize a objeví se jen u sportovních a kulturních akcí, kde je její vysílání podmínkou pro nákup vysílacích práv (např. fotbalová Liga mistrů). Koncesionářům se zároveň od 1. ledna 2008 zvýší poplatek za ČT na 135 korun měsíčně.

Zákon pamatuje i na informační kampaň v televizi. Spoty propagující digitalizaci umožňuje nezapočítávat do časů vyhrazených reklamě – bez ohledu na to, jestli je vysílá televize veřejnoprávní nebo komerční. Musí to být ale spoty, které obsahují informace pro diváky o podmínkách a důsledcích přechodu na zemské digitální televizní vysílání.

Veřejnoprávní multiplex může vystartovat

Poslední zastávkou na naší vyčerpávající cestě digitální novelu je digitální síť pro Českou televizi. Návrh konstatuje: Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přidělena bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Kdyby veřejnoprávní televize náhodou zaspala a do 90 dnů si nepožádala o to, že chce vysílat na sobě vyhrazených kmitočtech, budou přidělené standardně podle zákona o elektronických komunikacích dalším zájemcům.

S kmitočtovým přídělem souvisí i jedno ze závěrečných přechodných ustanovení digitální novely. O frekvence, které Česká televize už dnes má, nepřijde. Požádat o jejich udělení může hned, jakmile zákon vstoupí v platnost a od kdy jí začíná běžet zmíněná tříměsíční lhůta. Veřejnoprávní televize každopádně nemusí při budování svého multiplexu čekat na nový Technický plán přechodu a může začít stavět svoji digitální síť na kmitočtech, kterými disponuje už nyní.

Důkladné představení digitální novely máme za sebou. Můžeme proto podrobně sledovat, jak dopadne její cesta pondělním jednáním Legislativní rady vlády, ve středu vládu samotnou a později i Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Sami pak budete moci posoudit, kdo vznáší jaké pozměňující návrhy (pokud se nějaké objeví) a zkusíte si odhadnout, proč to dělá.

A kdy má zákon po svém přijetí začít platit? Z důvodu nutnosti urychleného řešení problému přechodu na digitální televizní vysílání se navrhuje účinnost prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, píše se v jeho důvodové zprávě. Pokud by se tedy dostal do Sbírky zákonů už v říjnu, může platit od 1. listopadu 2007, tedy ještě letos.

Anketa

Jak byste o digitální novele hlasovali vy?

44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2007 11:24

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+