Více

Dana Bérová: Harmonogram přechodu na DVB-T už máme

Do konce ledna příštího roku by chtěla ministryně informatiky Dana Bérová předložit vládě aktualizovanou koncepci digitalizace televizního vysílání v České republice. Součástí dokumentu bude i harmonogram jednotlivých etap přechodu na digitální vysílání, který bude podkladem pro vypracování takzvaného technického plánu přechodu. Základní matice technického plánu přechodu je už víceméně hotová, s koncepcí ale ministerstvo čeká na přijetí „digitální“ novely zákona pro rozhlasové a televizní vysílání.

Paní ministryně, minulý čtvrtek jste se v Bruselu zúčastnila jednání ministrů telekomunikací o harmonogramu vypínání analogového vysílání a zavádění pozemní digitální televize. S čím jste tam jela za Českou republiku?

Jela jsem tam s informací, že pro konečné rozhodnutí, jak to proběhne v České republice, pořád chybí ten základ, a to je novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Nicméně ta diskuse byla spíš širší a obecnější a týkala se více než termínu vypínání analogu, který je v Evropské unii stanoven na rok 2012, spíše dalších souvislostí, a to otázky digitální dividendy, případně další správy kmitočtového spektra a přípravy Evropy na konferenci, která se bude konat příští rok v červenci a která bude harmonizovat jednotlivé kmitočty pro celou Evropu.

Nečeká se spíše na koncepci přechodu na pozemní digitální vysílání, kterou má připravit vaše ministerstvo a jejíž součástí má být onen harmonogram zavádění DVB-T, než na novelu vysílacího zákona? Koncepce přece není součástí tohoto zákona.

Dana Bérová

Ale hodně na ní závisí, protože v té novele se musí vyřešit klíčový problém, a to jak budou převedeny současné analogové licence na digitální, a to samozřejmě ovlivní i technické řešení, tedy harmonogram vypínání analogových kmitočtů a harmonogram přechodu na digitální vysílání. Protože například na tom, zda poslanci rozhodnou „očistit“ licenci televize Prima od regionálních televizí nebo ne, bude záležet i technické řešení těch následujících souvislostí.

Měli by ale poslanci rozhodovat o „očištění“ licence televize Prima od sdílených kmitočtů s regiony, když Prima žádá o překlopení stávající analogové licence, která toto sdílení obsahuje? Není spíš na Primě, aby požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení této licenční podmínky?

Podle mého názoru by to Poslanecká sněmovna řešit neměla, protože zastáváme stejný názor, že by tato novela měla vyřešit technické otázky přechodu a měla by zachovat stávající licenční stav. Všechny další kroky by měly být až nějakým dalším důsledkem a měly by probíhat tak, jak jste zmínil. Nicméně poslanci sociální demokracie jsou jiného názoru, nebo alespoň někteří z nich, takže se dá předpokládat, že se takovéto pozměňovací návrhy k novele ve sněmovně objeví.

Původně se počítalo s tím, že koncepce nebude závislá na termínu schválení novely zákona o vysílání. Proč se to změnilo?

Protože se původně zdálo, že jsou některé základní principy zřejmé. Tedy například to, že novela zákona zajistí pouze ten technický přechod, že se nebudou měnit licenční podmínky a tím pádem že se nebude zasahovat do předem daných věcí. V průběhu projednávání novely zákona, která je velmi složitá a ve sněmovně je už od února, se ukázalo, že Poslanecká sněmovna má ambici v rámci novely tohoto zákona řešit i další souvislosti, které logicky tu koncepci přechodu na digitální vysílání ovlivní.

Kdy předpokládáte, že koncepci předložíte vládě? Jinými slovy, kdy bude schválena novela vysílacího zákona a dočkáme se nové koncepce přechodu na digitální vysílání?

Novelu zákona by ve druhém čtení měla projednávat Poslanecká sněmovna v průběhu příštího týdne. To znamená, že třetí čtení by mohlo proběhnout v lednu příštího roku, protože do konce letošního roku se to už nestihne. Pak si myslím, že bychom byli schopni předložit koncepci do konce ledna. Velká část koncepce je již připravena, včetně harmonogramu přechodu a dalších podrobností, na kterých spolupracujeme s Českým telekomunikačním úřadem, ale chybí tam některé poslední informace, bez kterých koncepce nemá smysl.

Evropský parlament nedávno vyzval členské země, aby do konce letošního roku předložily harmonogram přechodu na digitální vysílání. Čili Česká republika tento termín nedodrží?

Myslím si, že nedodržet termín není horší než předložit harmonogram, o kterém předem víme, že není založen na tom, jaký je faktický stav. Předložit ho jenom proto, aby byl předložen, podle mne nemá smysl. Podle mých informací a z diskuse na radě ministrů nebude Česká republika zdaleka jedinou zemí, která ho nepředloží do konce letošního roku.

Které další země ho nepředloží?

Nemůžu vám prozrazovat informace z neformální debaty ministrů.

Na Internetu se objevila informace o pěti zemích.

Myslím, že jich bude spíš osm.

Nicméně v Bruselu jste se dohodli, že k definitivnímu vypnutí analogového vysílání na území Evropské unie dojde nejpozději v roce 2012. Podaří se České republice tento termín dodržet?

Česká republika s tímto termínem určitě souhlasí. V rámci diskuse kolem přípravy koncepce se objevovalo i dřívější datum, dokonce i rok 2008. To si myslím, že není úplně realistické, ale rok 2010 je určitě termín, kdy by Česká republika měla k tomu vypnutí přistoupit, a bude k tomu donucena i technickými okolnostmi, tedy tím, že začnou aktivněji vysílat na digitálních frekvencích, ať už rozhlasové nebo televizní stanice, v sousedních zemích a začnou rušit české analogové vysílání.

Naznačila jste, že koncepci máte už z velké části hotovu. Můžete být konkrétnější? V jakém je stavu?

V rozhodujících oblastech je hotová. Nebude to nijak dramaticky rozsáhlý dokument. Jenom k němu nechceme spustit připomínkové řízení dříve, dokud nejsou vyřešeny otázky ohledně novely vysílacího zákona.

Není příliš brzy na sestavování technického plánu přechodu, když mezinárodní konference o přerozdělení digitálních kmitočtů má proběhnout až v polovině příštího roku a v roce 2007? Co když konference tyto plány změní?

To hlavní rozhodnutí padne už na té konferenci v příštím roce, a tam už musí jít každý členský stát připraven. A k tomu už musí mít připraven základní rámec technického plánu přechodu. Je samozřejmě možné, že se na základě výsledků konference a harmonizace frekvencí ještě nějaké úpravy v těchto plánech objeví, ale rozhodně to nebude nic podstatného.

S jakou metodou Česká republika počítá při vypínání analogu? Ostrůvkovou jako v Německu, nebo budeme vypínat po větších celcích, třeba krajích?

V České republice je to technicky poměrně složité, protože profil území trošku nenahrává krajovému vypínání, které by asi mělo organizační logiku. Nejsem odborník na technické otázky, ale odhaduji, že to bude spíše ostrůvková metoda. Nicméně bude to ještě výsledkem nějakých konkrétnějších testů a technické přípravy.

Jak bude stát informovat občany o tom, že přejde k přechodu z analogového na digitální pozemní televizní vysílání, a například varovat před tím, aby si v předvánočních slevách kupovali analogové televizní přijímače, ke kterým si později stejně budou muset dokoupit digitální set-top-boxy?

Určitě jedním z důležitých bodů té koncepce je právě informační kampaň, kterou musí stát udělat v mezidobí, protože to je ta hlavní odpovědnost státu v oblasti přechodu na digitální vysílání. Často se vedou diskuse například o finanční podpoře nákupu set-top-boxů. Já považuji osobně za efektivnější především dobře udělanou informační kampaň. Tam chceme využít jednak zkušeností ze zemí, kde už vypnutí mají připraveno lépe a kde už třeba digitálně vysílají a přijímají více. Obecně je zkušenost taková, že velkou část informační kampaně nakonec stejně zajistí komerční vysílatelé, protože samozřejmě chtějí udržet svého diváka. I proto z hlediska přechodu na digitální vysílání považujeme za podstatné vyřešit všechny otázky související s přechodem licencí současných komerčních televizí.

Čili většinu kampaně necháte na privátních provozovatelích, a ti by měli říci divákům, že si mají pořídit set-top-boxy?

Stát bude určitě informovat o tom, co to znamená, ale rozhodně si myslím, že není role státu nabádat diváky k tomu, jaký typ zařízení a s jakými parametry si mají zakoupit. To už je pak otázka komerčních televizí.

Jakým způsobem tedy bude stát informovat veřejnost o tom, co ji v nejbližších letech čeká v souvislosti se zaváděním pozemního digitálního vysílání?

Určitě o tom bude diskuse. Myslím, že to bude ta nejzajímavější diskuse nad koncepcí digitálního vysílání, ale přece jenom bych to nechala až na ten okamžik, až se budou moci vyjádřit kolegové na vládě, protože to je otázka, která je určitě více než technická. Je to otázka přístupu k digitalizaci jako celku.

Vyčleníte na tuto kampaň nějaké finanční prostředky ze státního rozpočtu?

Zatím takovou rozpočtovou položku nemáme, ale předpokládám, že v budoucnu o ní bude nějakým způsobem rozhodnuto.

Kdy v budoucnu? Od roku 2007?

Myslím, že od roku 2007.

Dana Bérová Pendolino

Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno poskytlo dotaci deset milionů korun občanskému sdružení Hermes, které zastupuje Jan Vávra, aby propagovalo digitální televizi. Nepřísluší rozdělovat peníze ze státního rozpočtu na tyto aktivity spíše vašemu úřadu a ministerstvu kultury?

Ministerstvo informatiky žádný takový dotační program nemá, takže nemůže takovou dotaci udělovat. Pravděpodobně ho nemá ani ministerstvo kultury. Upřímně řečeno nevím, z jakého titulu ho má ministerstvo práce a sociálních věcí.

Konzultoval s vámi ministr Zdeněk Škromach přidělení této dotace?

Ne, o téhle věci nás ministerstvo práce a sociálních věcí neinformovalo.

A věděla jste o tom, že byla tato dotace udělena?

Vím o tom, ale ne z nějakého oficiálního dopisu od pana ministra Škromacha.

Když jsem se ptal provozovatelů komerčních televizí i žadatelů o licence pro nové digitální programy, zda chystají nějaké informační kampaně na podporu zavádění digitální televize, říkali mi, že s nimi počítají až ve chvíli, kdy budou moci skutečně digitálně vysílat. Není to pozdě? Neměli by diváci vědět už dnes, že si časem budou muset pořídit set-top-box? Není chyba čekat s touto prvotní informaci na dobu, až se digitální vysílání rozjede ve velkém? Lidé si nyní mohou ve vánočních slevách kupovat analogové televizory, a pak zjistí, že jim jsou na nic, pokud si k nim nepřikoupí set-top-box.

Ono je velmi složité odhadnout ten správný okamžik. Domnívám se, že pro letošní Vánoce je ještě příliš brzo na to, aby lidé dostávali tuto informaci, protože z jiných přechodů na jiné technologie se ukazuje, že má smysl takovou kampaň zahájit, když se to dá vyzkoušet alespoň na třiceti až čtyřiceti procentech území, protože jinak to jsou informace, které vlastně pouštíte do zdi, protože se dostanou k divákům, kteří to zkusí jednou a zjistí, že to nefunguje, nebo získají nějakou další informaci a ztratí zájem. Z mého pohledu je ten rok 2007 asi tím okamžikem, kdy má smysl zahájit nějakou větší, rozsáhlejší informační kampaň. Právě proto, že už bude rozhodnuto o frekvencích a z té konference vyplynou informace, která území České republiky budou mít dříve digitální vysílání a naopak která jsou více ohrožena interferencí, vysíláním ze sousedních států. A to už je potom konkrétní informace, kterou je možno divákům předat se všemi souvislostmi, a je na nich, aby se rozhodli. Kromě toho se domnívám, že současná cena set-top-boxů ještě není konečná a že v okamžiku, kdy skutečně začne být digitální televizní vysílání reálnější, začne cena klesat. Jsou některé příklady, kdy státy spouštěly kampaně k informačním technologiím a zpětně byly obviněny, že je spouštěly příliš brzy – v okamžiku, kdy cena toho produktu na trhu byla ještě vysoká – a nutily své občany, aby si kupovali novou technologii za vyšší cenu, než za kolik byla k dispozici za rok.

Říkáte, že se musí počkat na to, až bude digitální vysílání dostupné na větším území. Ale do poloviny roku 2007 mají být spuštěny tři přechodné digitální sítě, které pokryjí třetinu území České republiky, jedna dokonce sedmdesát procent území. V únoru 2006 spustí Radiokomunikace řádné vysílání sítě A v Brně a Ostravě. To už přece bude docela veliké pokrytí.

Ale zatím to tak není. Jak říkám, já si pořád myslím, že spuštění informační kampaně přijde v druhé polovině roku 2006 tak, aby zasáhla příští Vánoce. A následně potom detailnější informace bude pro diváky v roce 2007.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání už rok vybírá první provozovatele digitálních programů. Myslíte si, že může udělit licence ještě podle starého vysílacího zákona, nebo by měla počkat na schválení „digitální“ novely?

Myslím si, že by to dělat neměla, protože když už počkala s tím udělováním tak dlouho, tak si myslím, že se vyplatí počkat ještě do konce ledna na to, jaká bude podoba zákona. Myslím si, že se tím vyhne případným potížím a nespokojenosti jak ze strany těch, kteří ty licence získají, tak současných provozovatelů, a samozřejmě i těch, kteří licence nezískají.

Je opravdu reálné, že novela bude přijala v lednu? Zažili jsme několikeré odsouvání termínů.

To je velmi těžké odhadnout. Je pravda, že já osobně už jsem se domnívala, že verze, ke které jsme dospěli v září nebo někdy v srpnu letošního roku, je verze, která by mohla Poslaneckou sněmovnou projít. Teď se už neodvážím tipovat.

Ale když se novela opět zpozdí, budete mít problém s projednáním vládní koncepce přechodu na digitální vysílání a tím pádem se všechno zase posune.

Myslím, že se vnitřně blížíme k nějakému rozhodnutí, že pokud nebude novela zákona přijata do konce ledna, budeme muset připravit koncepci přechodu včetně plánu vypínání analogových kmitočtů s odvoláním na to, že se pohybujeme v oblasti právní nejistoty, ale budeme muset ten materiál předložit.

Počítá koncepce se zavedením určitých standardů vysílání? Například Polsko se nyní chystá spustit pilotní vysílání v kompresním standardu MPEG-4, které umožňuje do multiplexu umístit více digitálních programů než při kompresi MPEG-2, již používá většina zemí světa.

Zatím vycházíme z toho, že by ta koncepce měla být v tomhle neutrální a že by se neměla do takových detailů pouštět, ale uvidíme, jaké bude připomínkové řízení k ní a jaké ještě přijdou návrhy.

Počítáte třeba s tím, že by se provozovatelé vysílacích sítí a jednotlivých programů měli domluvit na určitých standardech, například na kódování češtiny a typech nabízených interaktivních služeb? Pokud by se totiž nedohodli, diváci by měli problémy s výběrem set-top-boxů.

Určitě. To je naopak oblast, o které se tam určitě mluvit bude, ale přesně tak, jak jste to řekl. To znamená, že by to mělo být výsledkem dohody na trhu, nikoli že by stát měl nějakým způsobem diktovat, kudy vede cesta. Samozřejmě v případě, že dojde k nějakým neshodám, bude fungovat spíše Český telekomunikační úřad jako arbitr. Což by ale zase mělo vyplynout z novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, než z té koncepce, ve které to samozřejmě může být zmíněno, ale nemá bezprostřední do­pad.

Takže vaše ministerstvo nebude doporučovat určité standardy. Bude čekat na dohodu mezi provozovateli.

Něco jiného je závazný standard a něco jiného jsou doporučení. My v té věci asi budeme postupovat stejně, jako postupujeme v jiných oblastech, ať už jsou to informační systémy nebo třeba oblast webu, kde vydáváme metodiky, které upozorňují na zkušenosti ze zahraničí a takzvané best practice. Něco podobného se určitě dá udělat i v oblasti digitální televize, ale nemá to závazný charakter. Je to prostě upozornění na možná a osvědčená řešení.

Když se ještě vrátím k informační kampani na podporu zavádění digitálního vysílání, nepřipravuje ministerstvo centra pro veřejné testy set-top-boxů, aby si je lidé mohli vyzkoušet v praxi?

S tím jsme zatím nepočítali, protože to je přece jen věc poměrně nákladná. Obecně se vždycky vedou na úrovni veřejné státní správy diskuse, do jaké míry může stát investovat do podobných věcí. My jsme si to několikrát vyzkoušeli v diskusi na téma propagace portálu veřejné správy, kdy na jedné straně všichni říkají, že je potřeba podporovat informace o existujícím produktu, a na druhé straně se objevují pochybnosti, zda může stát něco podobného dělat. Takže možná bychom spíš šli metodou podpory nějakých řekněme nadšeneckých nebo soukromoprávních aktivit v této věci.

Čili formou grantů – něco v případě Hermesu a ministerstva práce a sociálních věcí?

My máme dotační titul Rozvoj informační společnosti, ve kterém by se určitě dala vyčlenit v nějaké speciální situaci nějaká finanční podpora.

Bude ministerstvo pro tuto informační kampaň žádat o finanční prostředky z evropských fondů?

Pravděpodobně ne, protože to ani není příliš možné, protože strukturální fondy jsou určeny pro řešení nerovností a v přechodu na pozemní digitální vysílání jsou na tom všechny státy Evropy v zásadě stejně. Takže myslím, že se předem počítá s tím, že podobné aktivity budou financovány z vlastních rozpočtů jednotlivých států.

Nedávno v Senátu při veřejné diskusi o digitalizaci zazněly otázky na řešení situace sociálně slabších rodin, které si nebudou moci dovolit koupit set-top-box. V Německu takto vlády jednotlivých spolkových zemí sociálně slabým věnovaly set-top-boxy zdarma, v Británii zase vláda počítá s podporou domácností, které do poslední chvíle odmítnout přejít z analogového na digitální příjem pozemního vysílání. Jaký přístup zvolí Česká republika?

Osobně nejsem příliš velkým příznivcem podobných dotací, protože si myslím, že vztah Čechů k novým technologiím a skutečnost, že téměř každý obyvatel České republiky, byť zdaleka není dospělý, má mobilní telefon, se domnívám, že dává právo na to, neuvažovat o podobných dotacích, protože cena čtyř mobilních telefonů na jednu domácnost, byť třeba sociálně slabší, je jistě nižší než cena jednoho set-top-boxu. Samozřejmě budeme asi v naší koncepci uvažovat o řešení této věci pro postižené občany, podobně jako je to třeba upravováno v oblasti telekomunikačních služeb, kde je jasné, že digitální technologie by měly pomáhat zpřístupňovat a usnadňovat komunikaci lidem s nějakým postižením nebo s nějakým handicapem, což je možná i důvod, proč ministerstvo práce a sociálních věcí vypisuje nějaké komunikační granty. Takže to je cesta, kterou se můžeme ubírat. Nicméně já si myslím, že efektivnější než dotovat přímo nákup set-top-boxů je připravit dobře informační kampaň a prostředky vynaložit spíš do ní.

Bude koncepce nějakým způsobem řešit ochranu spotřebitelů před tím, že na trhu zůstanou analogové přijímače? Ve Spojených státech, kde vypnou analogové vysílání v roce 2009, už dva roky na trh nesmí přijímače bez digitálního tuneru.

Bude to jistě předmětem diskuse. Ta diskuse vznikne i v souvislosti s tím, že v tuhle chvíli probíhá obecně na evropské úrovni debata o lepší ochraně spotřebitele a připravuje se směrnice, kde v ČR je gestorem ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle informací, které jsme právě diskutovali i s kolegy ministry v Bruselu, se tam tato otázka objeví. Objeví se tam otázka ochrany spotřebitelů před zastaralými technologiemi, mezi které pravděpodobně budou patřit i analogové přijímače, takže uvidíme, kam se ta debata vyvine. Já myslím, že to je celkově velmi složitá otázka a poměrně citlivá, protože zasahuje i do práv výrobců. Osobně jsem zastáncem spíše svobodných rozhodnutí dostatečně dobře informovaných občanů.

Měl by výrobce televizorů nebo jejich prodejce mít za povinnost informovat zákazníky, že když si kupují analogový televizor, budou si k němu muset časem dokoupit set-top-box? Podle stávajících zákonů to dělat nemusí.

To je právě věc, která se dá obchodníkům uložit. Je určitě lepší jim uložit povinnost informovat, že tento výrobek je analogový a co to znamená, než jim zakázat jejich prodej, protože pak samozřejmě hrozí nebezpečí, že stát může čelit i žalobám, že když daný výrobce připravoval výrobu tohoto produktu, neměl dostatečně předem informace o tom, kdy bude digitální vysílání zahájeno.

Je pravda, že analogové přijímače budou dál fungovat, když si k nim divák přikoupí digitální set-top-box. Kdyby to ten zákazník věděl, tak si dnes koupí spíš levnější typ televizoru na dožití a k němu si pořídí set-top-box, a teprve později si koupí integrovaný digitální televizor.

Ano.

Dlouhodobě se hovoří o možnosti sloučení dvou regulačních orgánů, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Českého telekomunikačního úřadu, do jediné instituce podobné britskému Ofcomu. Jak se k této myšlence staví ministerstvo informatiky?

Nám to od začátku připadalo jako velmi dobrý nápad. Dokonce jsme žádali britské kolegy o podrobnější informace. Pravdou je, že i v Británii, kde byli jednoznačně rozhodnuti tuto věc udělat, od dohody ministra kultury a ministra telekomunikací ke sloučení uběhlo téměř pět let. Takže je to věc, která je velmi složitá. Já osobně se domnívám, že by to pomohlo českému mediálnímu i telekomunikačnímu trhu, protože by regulace byla méně pod vlivem politiky a politických zájmů.

Takže ho vaše ministerstvo bude doporučovat?

Určitě. Pokud se nás na to někdo bude ptát.

Otázka na závěr: máte doma digitální set-top-box?

Mám, protože bydlím v oblasti, kde je velmi nekvalitní analogový signál.

Takže při sledování televize využíváte primárně pozemní digitální vysílání?

Ano.

Jak jste s ním spokojená?

Teď je to mnohem lepší. Občas se opožďuje zvuk za obrazem a občas se obraz rozpadne na čtverečky, ale jinak je kvalita docela dobrá.

Anketa

Která státní instituce dělá pro digitalizaci v České republice nejvíc?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2005 8:45

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+