Více

ČT počítá s možností, že v DVB-T zůstane sama

Po vydání kmitočtů a výběrovém řízení na provozovatele sítě by mohl veřejnoprávní multiplex do dvou let pokrýt asi sedmdesát procent území České republiky, aniž by bylo třeba vypínat nějaké zásadní analogové vysílače. S touto záložní variantou počítají Kavčí hory pro případ, že se nepodaří uzavřít generální dohodu mezi současnými komerčními televizemi a provozovateli nových digitálních programů na dalším postupu digitalizace.

Jenom veřejnoprávní multiplex?

Je to nejkrajnější řešení, ale pokud se nenajde kompromis mezi komerčními stanicemi, má Česká televize připravený plán, jak pokračovat v digitálním vysílání bez nich. Znamenalo by to urychlený přechod současných čtyř veřejnoprávních programů ČT do nové vysílací sítě označované jako multiplex 1 nebo také veřejnoprávní multiplex. Na středečním setkání s novináři na Kavčích horách to řekl vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš. Jak by takový urychlený přenos do vlastního multiplexu vypadal, ale televize zatím nedokáže odhadnout. Záleží na nové podobě Technického plánu přechodu (TPP) od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který bude obsahovat i kmitočty pro tuto síť a harmonogram jejich spouštění.

Již dnes ale víme, že v přechodném období budou mít všechny definitivní vysílací sítě snížený datový tok z dnešních 22 Mbit/s na 19 Mbit/s, takže v jednom multiplexu budou moci vysílat jenom čtyři programy. Pro nás to znamená odsunutí startu pátého digitálního kanálu ČT, uvedl Hanuš. Pro veřejnoprávní televizi je také důležitá informace, zda se ČTÚ podaří najít pro veřejnoprávní multiplex kmitočty, které by se nekryly s analogovými frekvencemi jejích dvou současných analogových programů ČT 1 a ČT 2. Přechod na digitální vysílání dosud stál na tom, že se uvolní kmitočty programu ČT 2. Veřejnoprávní multiplex v původním TPP zase počítal s některými důležitými kmitočty, na nichž dnes analogově vysílá ČT 1, vysvětluje Hanuš.

Nejlepší by bylo paralelní vysílání

Pokud by se ale ČTÚ podařilo najít další volné frekvence a televize by tak mohla paralelně vysílat analogově i digitálně, dá se podle Hanuše očekávat, že zhruba do dvou let by veřejnoprávní multiplex pokryl sedmdesát procent území České republiky. Takové samostatné digitální vysílání by ČT přišlo zhruba na 400 milionů korun ročně. Nabízí se ale otázka, kdo by se na takový multiplex díval, když při nynějším souběžném vysílání v Praze, Brně a Ostravě, kdy multiplex A zasahuje asi třetinu populace ČR, zemské digitální vysílání reálně využívají jen dvě procenta domácností. Ostatní nelákají ani nové programy ČT 24 a ČT 4 Sport. Z hlediska diváka je důležité, aby mu digitální vysílání nabídlo dnešní programy a potom něco navíc. Jakmile tam nebudou všechny dnešní programy, nezajímá ho to, říká Hanuš.

Varování šéfa projektu digitalizace ČT potvrzuje situace na Domažlicku. Za týden zde odstartuje řádné vysílání multiplexu A s programy České televize, Českého rozhlasu a televize Nova. Místní lidé by ale uvítali v programové nabídce také Primu. Nezajímá je ČT 24 nebo ČT 4 Sport, ptají se na Primu, protože s jejím analogovým příjmem mají problémy, potvrzuje Hanuš. Nebyly by tedy investice do celoplošného veřejnoprávního multiplexu bez vysílání dalších „komerčních“ digitální sítí vyhozenými penězi? Do jisté míry ano. Česká televize se ale nechce digitálního vysílání vzdát, a pokud ji k tomu situace donutí, je připravena pokračovat sama – i bez televize Nova, s níž se loni na podzim dohodla na sdílení datového toku v přechodném multiplexu A.

Zmizí Nova z DVB-T? Je to možné.

Od začátku jsme usilovali o to, aby nejdříve vznikl jeden multiplex se čtyřmi nynějšími analogovými programy, tedy i s Primou. Jenže Prima se rozhodla jít vlastní cestou v jiné digitální síti, s jejímž provozovatelem byla vlastnicky spřízněná. Kdyby se tehdy podařilo dostat všechny programy pod jednu síť, neměli bychom dnes problémy s přechodem na digitální vysílání, míní Pavel Hanuš. Na řadě je teď otázka, jak si v případě ukončení vysílání multiplexu A poradí televize Nova. Tu totiž ČT do veřejnoprávního multiplexu vzít nemůže. V případě, že by se Nova přihlásila k TPP a po novele vysílacího zákona získala kompenzační licenci pro druhý celoplošný program za vrácení analogových kmitočtů, mohla by společně s Primou utvořit další komerční síť. Obě televize by v něm zabraly po dvou programových pozicích.

Jenže aby takový multiplex vůbec mohl začít vysílat, musely by se Nova s Primou dobrovolně přihlásit k postupnému opouštění nynějších analogových kmitočtů. Prima to už sice částečně udělala, když koncem srpna souhlasila s návrhem TPP (dosud neschváleným), zároveň si ale kladla podmínky: dokument musí odpovídat jejím připomínkám, k vypínání analogu může dojít pouze ve chvíli, kdy budou všechny české domácnosti vybaveny digitálními set-top-boxy a pokrytí Primy během celého procesu nesmí v žádném okamžiku klesnout pod úroveň, jakou má při nynějším analogovém vysílání (podle ČTÚ jde o 74 procent území České republiky). To jsou podmínky, které jsou prakticky nesplnitelné nikdy, shrnuje Hanuš. „Postoj Novy a Primy vůči TPP a přechodu na digitální vysílání jsou tedy totožné.“

Česká televize jako jediná jistota

Veřejnoprávní televize se tak dostává do docela zajímavé situace: na jednu stranu může zůstat v procesu digitalizace osamocená, na druhou se z ní stává docela lukrativní zákazník pro provozovatele digitálních sítí. V tuto chvíli je ČT jediným jistým zákazníkem pro provozovatele multiplexů, potvrzuje Martin Roztočil, ředitel Úseku vysílacích služeb Českých radiokomunikací. A nejen to. Na rozdíl od komerčních televizí, zvlášť nových digitálních programů, u ČT nehrozí riziko, že zkrachuje. Firma, která zvítězí v tendru na provozovatele vysílačů veřejnoprávního multiplexu, má tedy své jisté, ať se děje, co chce. U nových digitálních stanic se může jednoduše stát, že jim po dvou letech dojdou peníze a oznámí provozovateli sítě, že musí skončit. Když to udělají dva programy, může to provozovatel multiplexu zabalit, konstatuje Hanuš.

Proto by bylo podle šéfa projektu digitalizace ČT dobré, kdyby stát podpořil digitalizaci formou speciálního fondu na podporu nových programů a financování přechodu současných analogových komerčních televizí na zemské digitální vysílání. Vzorem by mohl být podobný fond v Rakousku, z něhož mohou současní i budoucí provozovatelé televizních programů pokrýt až padesát procent nákladů spojených s digitálním vysíláním. Rakouská vláda do fondu ročně vkládá minimálně sedm milionů eur. Aby vyhověla požadavku Evropské unie, dotace se netýkají pouze DVB-T, ale všech digitálních platforem včetně satelitního a kabelového vysílání. Dočkáme se státního fondu na podporu české digitalizace?

Anketa

Přesvědčil by vás veřejnoprávní multiplex ke koupi digitálního set-top-boxu?

59 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 10. 2006 12:44

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+