Více

ČT :D a ČT art jsme chtěli do multiplexu 1, ale nevešly se tam, říkají Pavel Hanuš a Ivo Ferkl

Plány České televize na rekonfiguraci multiplexu 1 zkřížily mimo jiné i požadavky zákona na vysílání Audio Description, vysvětlují v rozhovoru pro DigiZone.cz manažeři ČT

Kdy programy ČT :DČT art dosáhnou zákonného pokrytí 95 procent obyvatel Česka?

Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře České televize: Naším cílem je rozumná doba do dvou let. Ale není to zdaleka tak jednoduchá záležitost, protože tuto síť nelze srovnávat se situací multiplexu 1. Nemáme vyhrazenou sadu kmitočtů, o které bychom dopředu věděli, pracujeme s velkou mírou neurčitosti. V podstatě si ale myslím, že se nám to do dvou let podaří. Taky bude záležet na tom, jakým způsobem se podaří sestavit celá strategie rozvoje terestrického vysílání v České republice včetně případného přechodu na DVB-T2, protože to s tím souvisí. A s tím souvisí i řešení, která přijmeme.

Proč to bude trvat dva roky? Zákon žádnou lhůtu nezmiňuje. Milan Fridrich označuje současné vysílání Déčka a Artu za experimentální. To je oficiální postoj ČT, kterým se budete zaštiťovat do doby, než dosáhnete onoho pokrytí 95 procent populace?

Pavel Hanuš: Můžeme se bavit o různých výkladech zákona. Víte, jakým způsobem jsme startovali ČT 24 a jak se dělaly přesuny sportovních přenosů při různém pokrytí ČT 2 a ČT Sport. Jakmile sportovní kanál pokryl okolo 70 procent obyvatel, začali jsme přesouvat formáty z Dvojky na ČT Sport. Každá situce je něčím specifická. V dané chvíli jde určitě o experimentální vysílání, protože vždy, když spustíte něco nového, jde o experiment. Vezměte si, jaké diskuse se rozjely okolo vysílače ve Svitavách, a to se ho podařilo pustit 24 hodin předtím, než odstartoval dětský kanál. Proto si myslím, i s ohledem na to, jak pomalu probíhají koordinace kmitočtů, že horizont dvou let je rozumný odhad.

Ivo Ferkl, technický ředitel ČT: Musíme si rozhodně dát nějaký cíl, ale zda ho dosáhneme, nezáleží jenom na nás. Budeme se snažit stávající vysílače doplnit tak, abychom se do dvou let přiblížili pokrytí 95 procent obyvatel.

A proč jste tedy nejdřív nepočkali na kmitočty a nové programy nespustili až v síti s pokrytím 95 procent obyvatel?

Pavel Hanuš: To bychom se k tomu nikdy nedopracovali. Podívejte se do okolních zemí. Vysílací sítě se prostě budují postupně. Každý nově spuštěný vysílač zároveň ovlivňuje ty ostatní. Je třeba za pochodu optimalizovat celou síť. Je to standardní postup.

Takže skrze špatné pokrytí nových programů tlačíte na Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby přidělil vašim partnerům nové kmitočty pro jejich dokrytí?

Pavel Hanuš: My na ČTÚ nijak tlačit nemůžeme, a aby je přiděloval našim partnerům to už vůbec ne. Opakuji, nenastala situace, že bychom dostali vyhrazené kmitočty. Museli jsme si pronajmout práva ke kmitočtům, které ČTÚ vydal někomu jinému. Jde tedy o jinou situaci. Všechno ostatní je potom už stejné. Například datový tok máme pod kontrolou stejně jako u multiplexu 1. Ale to hlavní, kmitočty, nemáme.

Ivo Ferkl: Je tam pochopitelně časové omezení, že kmitočty, které teď ČTÚ přidělil, platí jenom do roku 2017. Tím pádem je nemohla dostat ČT.

Zeptám se tedy jinak: proč jste si tedy nepronajali kapacitu v multiplexu 3, kde byste oněch 95 procent obyvatel pokryli okamžitě a nemuseli čekat na dokrývací kmitočty jako u Regionální sítě 7 a dalších regionálních multiplexů?

Pavel Hanuš: Pronájem multiplexu 3 pro věc, která by splňovala podmínku zákona o ČT, tzn. měla charakter multiplexu veřejné služby, nepřipadal v úvahu, protože tak velká kapacita tam není.

Takže Regionální síť 7 je veřejnoprávní multiplex?

Pavel Hanuš: Tak, jak ho definuje zákon a jak má vypadat, je. 22 Mbit/s doplněním multiplexu 1. A to neříkáme jen my, ale je to jasně uvedeno i ve stanovisku ČTÚ, které nám zaslal předseda Rady ČTÚ letos 5. dubna. My jsme nedělali žádnou partyzánskou akci a všechny naše záměry jsme se zainteresovanými subjekty průběžně konzultovali.

A jak to, že v ní tedy vysílá i komerční televize Retro Music Television?

Pavel Hanuš: 22 Mbit/s je sestavováno Českou televizí, je pod kontrolou ČT. Pouze to je doplněním multiplexu 1. V souladu se zákonem o elektronických komunikacích jsme si pronajali jen tuto část práv a jsou tam programy, které tam mají být, aby to byl veřejnoprávní multiplex. Mohli jsme si samozřejmě pronajmout veškerá práva, ale to by byl zbytečný náklad navíc a přitom není nutno blokovat veškerou kapacitu využitelnou pro malé regionální vysílatele.

Retro Music Television není program České televize.

Pavel Hanuš: Samozřejmě, že ne. Stojí mimo onoho rozšíření veřejnoprávního multiplexu. A těch 22 Mbit/s není k dispozici v žádném jiném multiplexu. Já netvrdím, že je to ideální řešení, ale jiné prostě k dispozici není.

No dobře, to se bavíte i o HD verzích programů ČT 1, ČT 2 a ČT Sport, které také šíříte v Regionální síti 7, ale já mám na mysli jednu programovou pozici v SD kvalitě pro dětský kanál ČT :D a kulturní ČT art. Zákon vám neukládá, abyste šířili HD verze programů, které už vysíláte v jiné síti v SD kvalitě.

Pavel Hanuš: Ale ukládá. Ukládá nám to §3 odstavec1 písmeno l. Máme za povinnost rozvíjet nové vysílací technologie a služby. Garantované vysílání v HD bylo požadováno diváky dlouhodobě. Jenomže nebyl prostor. Na druhou stranu zákon vůbec neřeší možnost vysílat program mimo veřejnoprávní multiplex. V jiných zemích to upraveno je, v České republice není. Takže takové vysílání oporu v zákoně nemá. Pouze se předpokládá převzaté vysílání z existujícího multiplexu veřejné služby. To pak už možné je. Jinak ale máte pravdu, že existuje i možnost nedělat vůbec nic a říkat, že to prostě nejde.

Já pořád nechápu ten argument, že jste hledali síť, kde byste si pronajali kapacitu 22 Mbit/s, abyste v ní šířili tři HD programy a s nimi i nové kanály ČT :D a ČT art. Jde přeci jenom o jednu programovou pozici pro ČT :D/ČT art.

Pavel Hanuš: Podívejte. My musíme v rámci terestrického vysílání řešit tři okruhy problémů: nové programy, nové technologie, regionalizaci a případný přechod z jedné technologie na druhou. Řečeno obecně. Když máme možnost to vyřešit, byť přechodně najednou za jedny peníze, tak to udělat musíme. Ekonomické hledisko je v tomto případě velmi významné. A musíme to dělat v rámci zákona, i když už současným podmínkám příliš neodpovídá.

Ivo Ferkl: Já bych to vzal možná jinou cestou. Televize prochází neustálým vývojem a my jsme s naším multiplexem 1 na konci technických možností, které nám dává…

Ale to já nijak nepopírám.

Ivo Ferkl: … Pokud se má veřejnoprávní televize vyvíjet dál, přichází s Déčkem, za dva roky možná přijde regionální kanál, protože nám zákon ukládá, abychom se věnovali regionálnímu vysílání. To znamená, že hledáme nejschůdnější řešení a pochopitelně, že tato regionální síť je pro nás i s ohledem na naše budoucí aktivity v regionálním vysílání příhodná.

Mně jenom zajímá, jaký je rozdíl mezi pronájmem kapacity v Regionální síti 7 a v multiplexu 3.

Pavel Hanuš: Samozřejmě. Toto je pronájem práv, respektive k části práv, k individuálním oprávněním podle zákona o elektronických komunikacích. Zjednodušeně práv ke kmitočtům. Není to pouhé umístění na programovou pozici.

Jaký je v tom rozdíl?

Pavel Hanuš: Zásadní. V multiplexu 3 to nemůžu mít pod kontrolou, nemůžu tam ani náhodou rozhodovat o sestavování datového toku. Je to komerční produkt.

Takže majitel Regionální sítě 7 Radim Pařízek nemůže sám o své vůli rozhodovat o tom, kdo bude v tom multiplexu vysílat a s jakým datovým tokem?

Ivo Ferkl: Ona to není jenom Regionální síť 7, v tuto chvíli je to i Regionální síť 10 a jednáme s dalšími regionálními multiplexy a z těch si vytváříme vlastní síť.

Dobře, opravuji se: regionální sítě sdružené do virtuálního multiplexu 1a, respektive jejich operátoři, nemohou rozhodovat o tom, co budou vysílat na svých kmitočtech, protože datový tok jejich multiplexů patří České televizi?

Pavel Hanuš: Ano, to skutečně nemohou, protože nám tato práva, respektive jejich část, pronajali. Námi sestavovaných 22 Mbit/s je pod naší kontrolou. To přesně odpovídá části práv k individuálním oprávněním, které jsme si od nich pronajali.

Znovu se tedy ptám: vy si nemůžete pronajmout adekvátní datový tok, který by odpovídal nárokům jedné programové pozice pro ČT :D a ČT art ve standardním rozlišení obrazu, nikoli tedy celých 22 Mbit/s včetně HD verzí ČT 1, ČT 2 a ČT Sport, od multiplexu 3 a zbytek datového toku nechat jeho operátorovi, společnosti CDG, ať si s ním dělá, co chce?

Pavel Hanuš: To bychom sestavovali a operovali multiplex 3? Najděte mi v zákoně, že vysíláme jeden program tímto způsobem. Podívejte se, co je tam napsáno. Zákon říká, že provozujeme vlastní multiplex, který máme pod kontrolou, sestavujeme jeho datový tok…

Čili vy jste vlastně vytvořili dva veřejnoprávní multiplexy vedle sebe. Vedle celoplošného multiplexu 1 ještě jeden, který označujete jako multiplex 1a.

Pavel Hanuš: Ale to přece není nic nového. Je to koncept starý více jak šest let. Vraťme se na začátek digitalizace. Vzpomeňte si na rok 2007, kdy ČT dělala obchodní soutěž na technického operátora veřejnoprávního multiplexu. Tehdy k tomu byla meziresortní komise, kterou tvořili zástupci vysokých škol, ministerstev a dalších institucí a bavili se o tom, co to vlastně má být veřejnoprávní multiplex. Říkalo se, že to je jedna kategorie, která má dvě vrstvy. Jedna vrstva, která je tím velkým multiplexem 1 tak, jak jej dnes známe, a druhá vrstva tvořená regionálními vysílači a je doplněním tohoto multiplexu, je odpojitelná a slouží k těm věcem, které jsou popsány v zákoně – šíření nových programů, regionalizaci, novým službám, v té době i k dokrytí a podobně.

Takže je to dokrývač multiplexu 1?

Pavel Hanuš: Kdybyste to chtěl brát takto, tak ano, v podstatě je to dokrývač.

Dokrývač s pokrytím 82,5 procenta obyvatel?

Pavel Hanuš: Druhá vrstva veřejnoprávního multiplexu tak, jak byla tehdy plánována, měla možnost dosáhnout pokrytí až 95 procent populace. Tady jde o možnost dalšího rozvoje. Kdyby ČT neměla vypínatelnou síť ČT 2, tak digitalizace vůbec neproběhla. Bez určité redundance není žádný rozvoj možný.

Já si ale dokrytí představuji tak, že vezmete multiplex 1 a tam, kam nedosáhne signál jeho velkých vysílačů a je tam přiměřené množství diváků bez možnosti přijímat programy ČT, postavíte dokrývač. A že z něj budete šířit ty samé programy, které vysílá „velký“ multiplex 1, nikoli nějaké další nové nebo ty samé v HD verzi.

Ivo Ferkl: Dokrytí si můžete představit jako dokrytí území, ale nám ve velkém multiplexu 1 chyběla hlavně kapacita. Multiplex 1 jsme už nemohli nafouknout. Další programy bychom do něj nedostali, navíc zákon nám uložil, že u všech programů musíme vysílat Audio Description a další služby. To všechno znamená navýšení datového toku. Proto jsme museli multiplex 1 nějakým způsobem rozšířit. To, že se na to můžu dívat tak, že to jsou dvě vrsty nebo nafouknutá kapacita, ale neznamená, že to jsou dva multiplexy. Je to pořád tatáž služba, je to vzájemně propojené.

Ptám se na to i proto, že u multiplexu 1 jste museli vypisovat na technického operátora veřejnou obchodní soutěž, zatímco teď u virtuálního multiplexu 1a jste žádnou soutěž nepořádali a rovnou oslovili Radima Pařízka.

Pavel Hanuš: Tak aby nedošlo k matení pojmů. Veřejnou soutěž podle zákona o veřejných zakázkách jsme v případě multiplexu 1 nevypisovali, protože na výstavbu sítí existuje výjimka ze zákona. Důvod je prostý. Rovné podmínky tam prostě zaručit nejdou. Obrazně řečeno Ještěd je jen jeden. To platí všude v Evropě. Je jen na provozovateli multiplexu, v tomto případě na ČT, jak bude postupovat. Například poptávkové řízení či jiný druh výběru. Tehdy rozhodl generální ředitel Jiří Janeček využít obchodní soutěž podle obchodního zákoníku, která žádné striktní podmínky pro zadání nemá. Dělat jsme ji ale nemuseli.

Nemuseli jste vypisovat obchodní soutěž? Pamatuji se, že v obě, kdy jste hledali technického operátora pro multiplex 1, jste říkali něco jiného.

Pavel Hanuš: Samozřejmě, že nemuseli, ale generální ředitel se rozhodl ji udělat, takže pak už museli. V té době byly vedeny diskuse o tom, zda nejdeme příliš na ruku Českým Radiokomunikacím a že by to možná zahraniční poskytovatelé udělali lépe, rychleji a laciněji. Generální ředitel tehdy zvolil právě tento druh výběru. Nicméně Technický plán přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání (TPP) jinou možnost než využít vysílačů Českých Radiokomunikací v podstatě neposkytoval, což se ostatně i ukázalo.

Takže regionální sítě pro pokrytí virtuálního multiplexu 1a, nebo tedy druhé vrstvy multiplexu 1, jste už nijak nesoutěžili?

Pavel Hanuš: Je tam ten velký rozdíl, že u multiplexu 1 jsme měli přidělené kmitočty a lokality. Existovala hodně teoretická možnost, že by z jedné lokality mohla vysílat ta i ta síť. Tuto možnost ale momentálně nemáme, protože ČT nemá vyčleněné kmitočty pro druhou vrstvu multiplexu 1, byť jsme o ně třikrát žádali. Nemáme je. Prostě proto, že se neustále objevují nové a nové blokace – ať už konec digitalizace, digitální dividenda 1, teď se mluví o digitální dividendě 2… A vyčlenění kmitočtů pro ČT znamená, že jsou de facto obtížně odebratelné, respektive prakticky neodebratelné. Proto k tomu ČTÚ nepřistoupil.

ČT tedy sama žádala ČTÚ o nějaké kmitočty navíc nad rámec současného multiplexu 1 a neuspěla?

Pavel Hanuš: Ano, od roku 2009 jsme žádali tuším třikrát nebo čtyřikrát.

O jak velký balík kmitočtů šlo?

Pavel Hanuš: Přesně o tu druhou vrstvu multiplexu 1, o které se teď bavíme.

A tu jste natřikrát nedostali a náhle ji ČTÚ přidělil Radimu Pařízkovi.

Pavel Hanuš: Ale on ji Pařízkovi nepřidělil. ČTÚ nepřiděloval komplex pro rozšíření multiplexu 1. Pustil k využití celý blok regionálních kmitočtů, a kdo dřív přišel, ten je měl. Druhá vrstva multiplexu 1 je zcela něco jiného. Byla v roce 2007 definovaná v rámci oné meziresortní komise. Všichni říkali, že s tím není problém a ani ČTÚ nikdy nezpochybnil, že by taková dohoda neexistovala. Ostatně, ani teď jsme to neudělali tak, že bychom si to vymysleli, ale dotazovali jsme se ČTÚ, jak máme postupovat. A dostávali jsme doporučení, podle kterých jsme postupovali. Dnešní stav s multiplexem 1a je vlastně doporučením ČTÚ, které máme potvrzeno dopisem z 5. dubna 2013.

A proč jste tedy ty regionální kmitočty nedostali vy, ale Radim Pařízek?

Pavel Hanuš: Zákon o ČT nenařizuje ČTÚ vykrýt všechny aktivity, které nám nařizuje dělat. Říká jasně, přidělte kmitočty ČT podle §3, písmeno 1, odstavec a) a b). Jenže ten odstavec má další pokračování c) až n). A v těchto dalších odstavcích jsou všechny ty podstatné věci, které mají vliv na kapacitu a fungování multiplexu. ČTÚ tedy může kmitočty přidělit, ale také nemusí. V současné situaci je pro ČTÚ jednodušší je nepřidělit. My jsme byli s ČTÚ historicky domluveni na tom, že se kapacita veřejnoprávního multiplexu navýší. Jedním z důvodů byl i přechod na DVB-T2, pro který potřebujete mít druhou, nízkorozpočtovou síť, abyste přes ni mohl přepínat tu velkou do nového standardu.

Říkáte, že jste ČTU třikrát neúspěšně žádali o další kmitočty. Kdy?

Pavel Hanuš: První odmítnutí bylo vázané na dokončení digitalizace. Tomu jsme rozuměli, žádost o kmitočty jsme dávali v podstatě jenom proto, abychom se připomněli a aby bylo jasné, že naše dohoda s ČTÚ o druhé vrstvě veřejnoprávního multiplexy platí. Pak skončila digitalizace, přišla první digitální dividenda. Na tu bylo vázané druhé odmítnutí, protože digitální dividenda ještě nebyla vypořádána, čili s tím logicky nešlo nic dělat. Ale pak přišlo něco, s čím nikdo nepočítal – druhá digitální dividenda a nové kmitočtové plánovaní v EU – takže kmitočty zůstaly dál zablokované.

Měli jste ale ještě variantu změn v rámci multiplexu 1, osekání stávajícího obsahu, navýšení datového toku, jiné přerozdělení kapacity mezi stávajícími programy.

Pavel Hanuš: Rekonfigurací multiplexu 1 jsme se zabývali poměrně intenzivně. U multiplexu 1 je specifikum, že je tam Český rozhlas a ten je tam ze zákona. Mimochodem, v zákonu je řečeno, že ČT sestavuje datový tok veřejnoprávního multiplexu s Českým rozhlasem, takže pokud bude rozhlas chtít umístit si nějaký program do sítě 1a, má možnost. Určitá jednání již v tomto smyslu proběhla.

A proč nedáte všechny programy Českého rozhlasu do multiplexu 1a, abyste si uvolnili místo v základní síti veřejnoprávního multiplexu?

Pavel Hanuš: To není v naší moci. Zákon nám to neumožňuje. Část jejich programů by asi Český rozhlas mohl přemístit do sítě 1a, dokonce by to pro ně bylo ekonomicky zajímavé. Ale zůstalo by tam to hlavní, tedy celoplošné okruhy, a ty mají největší datový tok. 99,9 procenta pokrytí multiplex 1a nikdy mít nebude. My bychom asi i tak dokázali multiplex 1 přerovnat. Zhoršila by se kvalita těch čtyř dosavadních programů ČT, to by bylo evidentní. Šlo by o poklesy o 15, 16 nebo 20 procent, což se už pozná. Ale musíme provozovat i další služby, titulky pro neslyšící, Audio Description, apod. Původně jsme si mysleli, že bychom nemuseli mít Audio Description u každého programu. Ale podle výkladu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musíme, a to je tak datově náročné, že se to dá přirovnat k dalším čtyřem rozhlasovým stanicím. Vysíláme i EPG, což je další datový tok. A všude musíme mít titulky pro neslyšící, to znamená i teletext. Nemá smysl s tím polemizovat, jsou to nutné veřejné služby.

Na to jsem se chtěl zeptat, proč zbytečně vysíláte tytéž teletexty u ČT 24 a ČT Sport, tím by dala část datového toku ušetřit.

Pavel Hanuš: Musíme právě kvůli tomu, že to požaduje zákon a strikně tedy i RRTV. Nepřijali naši argumentaci, že titulky pro neslyšící a Audio Description u sportovního přenosu nejsou nutné. Prostě to musí být technicky připraveno u všech kanálů. Musíme na to tedy vyčlenit místo a ČTÚ nemá povinnost nám navýšit datový tok. Tak jsme udělali poslední manévr, že jsme teoreticky vložili do multiplexu 1 dětský kanál v MPEG-4 a snížili datové toky ostatních programů. To byl poslední možný model, u kterého jsme si byli ověřit, jakou by měl multiplex 1 po takových úpravách dostupnost. Po vložení MPEG-4 by se pokrytí snížilo z 99,9 procenta obyvatel asi na 50 procent.

50 procent?!

Pavel Hanuš: Ano, bohužel. Je tu problém s vybaveností domácností televizory či set-top-boxy, které by dokázaly přijímat vysílání v MPEG-4. Z výzkumů, které máme k dispozici, je patrné, že vybavenost domácností přijímači MPEG-4 je mírně přes 50 procent. Jinak řečeno, kdybychom to udělali a Déčko skutečně umístili v MPEG-4 do multiplexu 1, pokrytí bychom měli vynikající, ale lidé by nás stejně kritizovali, protože by si ten program naladili, ale neviděli by ho. Takže přerovnání multiplexu 1 je absolutně nemyslitelné, v DVB-T zůstane tak, jak je, až do momentu eventuální transformace na DVB-T2. Nedá se tím nic dělat. Na multiplexu 1a bude zajímavé sledovat používání HD kanálů v terestrickém vysílání, protože ty vysílají v MPEG-4. Můžeme si tak ověřit reálnou penetraci přijímačů MPEG-4 v českých domácnostech.

Jinak musím ještě doplnit, že jsme i řešili i změnu parametrů sítě. Všichni nás ale rovnou varovali, že by tím došlo k totální destrukci multiplexu 1. A měli pravdu. Vyžadovalo by si to další kmitočty a další vysílače. Takže jsme se pohybovali v kruhu, opět tu byl požadavek na nové kmitočty, které by nám ČTÚ nedal. Kdyby šlo ze zákona ČT přidělit kmitočty, třeba jen do roku 2018, a mohla si vybrat optimální realizaci, bylo by to bezvadné. Taková možnost tady ale není.

Ale ČTÚ loni v září začal vydávat kmitočty pro další regionální sítě DVB-T, takže nějaké volné tu musely být.

Pavel Hanuš: My jsme do loňského podzimu nevěděli, že se přidělují kmitočty pro regionální sítě DVB-T. Když jsme to zjistili, původně jsme si mysleli, že to jsou kmitočty někde v odlehlých oblastech a musím se přiznat, že jsme byli pěkně rozzuření, když jsme zjistili, o jaké kmitočty jde. Tedy že ČTÚ uděluje to, o co jsme předtím třikrát neúspěšně žádali. Teprve potom jsme zjistili, že tyto kmitočtové příděly jsou dočasné, a tak jsme se dotázali ČTÚ, zda bychom z nich z takových okolností mohli prozatímně sestavit druhou vrstvu veřejnoprávního multiplexu pro přechodné období právě využitím různých regionálních sítí.

Na jak dlouho máte vymezenu onu kapacitu 22 Mbit/s v regionálních sítích, v nichž jste si ji pronajali? Je to po celou dobu platnosti kmitočtových přídělů, tedy do roku 2017?

Ivo Ferkl: Ano, do roku 2017. Využijeme 22 Mbit/s a operátorům necháváme v těchto sítích dvě volné pozice pro SD programy, které mohou sami využít. Tyto pozice ale nejsou součástí veřejnoprávního multiplexu.

Mohli byste tu kapacitu vyžít pro zmiňovaný regionální kanál ČT.

Pavel Hanuš: Tak samozřejmě. Máme i určitou opci i na zbytek práv k individuálním oprávněním, ale jsou i jiné varianty, jakým způsobem postupně přejít na regiony.

A taky ČT art by se měla osamostatnit na vlastní programové pozici.

Pavel Hanuš: I to je možné, ale to bychom dokázali i v rámci nynějších 22 Mbit/s. To je dostatečná kapacita pro všechny tyto manévry.

Jak se prakticky dohadujete s Radimem Pařízkem na tom, kde má jeho Regionální síť 7 spustit nové vysílače a kde ne? Rozhodujete o tom vy jako hlavní klient sítě, nebo on?

Pavel Hanuš: Rozhodujeme my, ale z toho, co on už má. Což platí i pro ostatní regionální sítě.

Dobře, to jsou už přidělené kmitočty, ale když chce Pařízek požádat ČTÚ o přidělení nových vysílacích kanálů v nových lokalitách, dohodne se nejdřív s vámi, kde by ty kmitočty měly být? Nebo mu to řeknete dopředu vy a on potom o ty kmitočty zažádá?

Pavel Hanuš: U všech regionálních sítí a týká se to samozřejmě i Regionální sítě 7, to je portfolio, které už prostě existuje, byly mu vydány kmitočty anebo o nich jedná a my jsme mohli udělat jedinou věc: pronajmout si tyto již udělené kmitočty. Nemáme tam co soutěžit.

A když chce Radim Pařízek získat nějaký nový kmitočet pro Regionální síť 7, jde nejdříve za vámi a zeptá se, zda o něj máte zájem, aby se mu to vyplatilo?

Pavel Hanuš: Některé kmitočty už má přidělené, něco má v záměru a něco by rád pokryl. To se vlastně týká všech regionálních sítí, od kterých si pronajímáme kapacitu na šíření ČT :D/ČT art a HD verzí našich programů. My o všech těchto záměrech víme, ale máme svoje zájmy, sestavujeme si svoje pokrytí, a to se nemusí slučovat s jejich zájmy. Nějaký operátor má pro svoji síť třeba čtyři kmitočty, ale ČT si z nich pronajme jen dva. Anebo si je ve stejné lokalitě pronajme od někoho jiného. Ale nemáme možnost na to vypsat soutěž, protože ty kmitočty nejsou naše. Nemůžeme si vybírat, kdo nám kde lépe postaví vysílač na daný kmitočet. Už to je definované, můžeme si vybírat pouze z toho, co je hotové.

Podle čeho se rozhodujete, kde si pronajmete kmitočty od nějaké regionální sítě?

Pave Hanuš: Zejména podle toho, abychom pokryli co nejvíce lidí – to je první kritérium – a potom také podle toho, aby nás to stálo co nejméně peněz.

Jaké regiony jsou podle tohoto klíče pro ČT ještě zajímavé a jaké už ne? Třeba Šluknovský výběžek nemá signál ČT :D. Bude ho mít?

Pavel Hanuš: Šluknovský výběžek je nordický problém.

Takže tam divákům poradíte, aby si spíš pořídili satelit.

Pavel Hanuš: Tohle můžu těžko radit, ale někdy by bylo férové říci, že dokrytí pozemního vysílání u nich nelze udělat za těch 135 korun televizního poplatku měsíčně. Tak to udělali Němci nebo Rakušané: prohlásili, že z hlediska nákladů není adekvátní některé regiony pokrývat DVB-T. V Rakousku nakreslili mapu a řekli: tady jsou oblasti, kde terestrické vysílání nebude, protože by to nebylo ekonomické. Lidé to dopředu věděli a zajistili si alternativní příjem televizního signálu. Rakouská veřejnoprávní ORF má například ze zákona povinnost vysílat přes satelit.

Vy na satelitu taky vysíláte ve vlastním multiplexu na vlastní náklady.

Pavel Hanuš: Kdyby před lety prošly mé návrhy na vznik Národní satelitní platformy, moc by nám to pomohlo při dokrývání regionů bez signálu DVB-T. Protože ale nic takového neexistuje, dodnes s tím bojujeme. Sice máme vlastní kapacitu na satelitu, děláme něco na způsob národní platformy, ale Karta ČT jenom s programy veřejnoprávní televize nikoho moc nezajímá. Kdo ji bude používat, když je na ní jen šest programů a jinak by jich měl třeba sedmdesát? Původní myšlenka Národní satelitní platformy počítala s tím, že všechny televize, které nemají stoprocentní pokrytí v DVB-T – což nemá nikdo – budou muset povinně vysílat i přes satelit. Nebyly by to nijak velké náklady, ve srovnání s terestrikou by šlo o minimum peněz.

Objeví se nové programy ČT :D a ČT art na satelitu nejen na pozici 23,5 stupně východně, kde si pronajímáte kapacitu a šíříte vlastní multiplex? Zájem o ně by jistě měli o zákazníci satelitních služeb Digi TVfreeSat by UPC Direct.

Pavel Hanuš: Vysílání na pozici 23,5 stupně východně považujeme i za distribuční prostředek, protože si ho přebírají i někteří operátoři jako primární signál. Čili to je naše dvorní pozice, kterou si sami řídíme a platíme. Všechno ostatní je převzaté vysílání, a u něj máme takovou filosofii, že kdo si o ty programy řekne, ten je dostane zadarmo. Takže to není otázka pro nás. My jsme ČT :D a ČT art nabídli všem operátorům a záleží na nich, zda je chtějí vysílat. Nemáme příliš možností to ovlivnit.

Pojďme zpět na zem k terestrice. Jak moc velký rozdíl v poplatcích za šíření signálu by byl, kdybyste ČT :D/ČT art umístili do multiplexu 3? Nabídku od Českých Radiokomunikací jste si nechali zpracovat.

Pavel Hanuš: Byl tam významný rozdíl. Ale ono není korektní srovnávat pronájem jedné programové pozice a práv k individuálním oprávněním. Pokud si pronajímáte jen jednu pozici, vyjde vás to v přepočtu na 1 Mbit/s dráž. Bylo by to dražší i v případě, kdy by ČT :D/ČT art vysílal na jedné pozici v multiplexu 4. Bylo by to sice lacinější než v multiplexu 3, ale dražší na 1 Mbit/s, než to je teď. Promítá se tam i ten fakt, že nyní máme svůj datový tok pod kontrolou, část činností okolo tohoto multiplexu jsme si stáhli pod sebe. To žádná jiná televize nedělá, ale my to máme v rámci režie, protože to samé už děláme u multiplexu 1. Není to pro nás zátěž navíc, ani personální, ani technická. Bohužel nemůžu sdělit cenu, za jakou vysíláme v Regionální síti 7, ale pokud by tak učinil Radim Pařízek, určitě nám to nebude vadit. Zodpovědně říkám, že nynější řešení je ze všech těch variant absolutně nejekonomičtější. Kdybych šel s informací ještě o trochu dál, řekl bych, že se pohybujeme v ceně za 1 Mbit/s na úrovni satelitního šíření.

Radim Pařízek říká, že k multiplexu 1a, tedy obsahu České televize v jeho Regionální síti 7, nesmí sdělovat nic kromě toho, že to je virtuální multiplex ČT.

Pavel Hanuš: Ano, to je správně, protože kdyby se Radim Pařízek rozhodl, že bude mít kmitočet v Kutné Hoře, to ještě neznamená, že tam bude vysílat i multiplex 1a. O tom skutečně nemá co mluvit. On nám nabízí, stejně jako jiní operátoři, určitou sadu kmitočtů, a my je buď využijeme, nebo ne. Ale že by říkal, že ČT by mohla vysílat ještě tam a tam, tak to skutečně slyšet nechceme.

Mimochodem, u Regionální sítě 7, ale i jiných, celostátních multiplexů, mě zaujal jednowattový dokrývač v Holoubkově, malé obci poblíž Rokycan. Proč ji všichni operátoři dokrývají, čím je zajímavá?

Pavel Hanuš: Dokrývač tam byl historicky, je tam i nadále, a je to low-cost low-costů. Nikdo ho moc neřeší, některé věci prostě historicky přetrvávají.

Cena na úrovni satelitního šíření v DVB-T, jakou zmiňujete u Regionální sítě 7, je velmi slušná. Ale co s těmi diváky, kteří křičí a nemůžou to vysílání naladit?

Pavel Hanuš: Nějaké negativní reakce jsem očekával, to bych byl blázen, kdybych si myslel, že se to obejde bez nich. Mám nakonec zkušenost z přepojování digitálního vysílání v Praze na vertikální polarizaci. Mimochodem, počet nynějších stížností na špatné pokrytí ČT :D je zhruba třetinový v porovnání s tehdejší situací. Tenkrát to bylo opravdu peklo, to jsem si užil asi nejhorší chvilku digitalizace. Nynější kritika diváků ukazuje na dvě věci, které jsou důležité pro strategii dalšího rozvoje terestrického vysílání u nás: když sáhnete do zaběhlého, usedlého systému, který už nějakou dobu funguje a lidi si na něj zvykli, je to daleko horší, než když děláte nějakou transformaci a celé to převracíte. V takových případech si lidi mezi sebou řeknou, že se to bude měnit a budou připraveni. Co mě ale hrozně negativně překvapilo a skoro šokovalo, je neschopnost části diváků naladit si nové programy na svých přijímačích – tam, kde to jde. V místech, kde je signál i podle našeho měření dostatečný. A pak u diváků se satelitním příjmem.

Taky vám někdo volal?

Pavel Hanuš: Měl jsem telefony od známých a kamarádů v den, kdy startovala ČT :D. Až na jeden telefonát, který se v podstatě jenom ptal, že nemůže najít kmitočet na satelitu, jsem zjistil, že všichni ostatní nemají v přijímači načtenu i spoustu dalších terestricky šířených programů, které začaly vysílat dříve. A že od chvíle, kdy jim někdo nainstaloval digitální přijímač a naladil ho, nikdy nepřelaďovali, takže když teď chtějí najít nový program, jsou bezradní s přeladěním. To je tedy poměrně mizérie. Pokud je u určitého počtu lidí problém s přeladěním satelitu, tak násobný počet lidí musí mít problém s tím, že musí hnout s anténou na střeše, a to už zcela pomíjím situaci, že existují nějaké odrazy signálu, které je potřeba odfiltrovat…

Ivo Ferkl: Často se objevují výtky, že jsme neinformovali, jak si mají diváci naladit nové programy ČT, jak to mají řešit. Ale dát nějaký univerzální návod je obtížné, spíše nereálné.

Je pravda, že nějakou informační kampaň ke způsobu, jak se dostat k dětskému programu ČT :D a kulturnímu ČT art, jsem ze strany České televize nezaznamenal.

Ivo Ferkl: Na webu jsme zveřejnili návod, jak postupovat, už 15. srpna jsme vydávali tiskovou zprávu, ve které byly základní informace, jak přeladit přijímač, od stejného data běžela promo smyčka obou nových kanálů.

Čekal bych spíš nějaké instruktáže přímo ve vysílání České televize.

Pavel Hanuš: Takové kampaně nejsou funkční, bohužel. Navíc každé místo má své specifické podmínky a specifické řešení.

Ivo Ferkl: Sám dobře víte, že i při přechodu z analogového na digitální vysílání si většina lidí pořizovala digitální přijímače a ladila multiplexy na poslední chvíli před vypnutím analogu. I když tam byl předstih digitálního vysílání. Kdybyste se prošel po Kavčích horách a díval se, kolik antén na domech je přetočených na vertikální polarizaci, spočítáte je na prstech jedné ruky. A to k tomu byla masivní kampaň pod taktovkou Národní koordinační skupiny pro digitalizaci, která to lidem říkala, pořádaly se konference na toto téma a dodnes na řadu těch střech nikdo nevlezl. Je pravda, že jsme mohli udělat masivnější informační kampaň o příjmu ČT :D, ale jsem přesvědčen o tom, že by to stejně nemělo patřičný efekt. Ukazuje se, že podstatně větší motivací je, když probíhá nějaká velká sportovní akce, například olympiáda, a lidi mají najednou možnost ji sledovat v HD kvalitě. Nebo až přijdou Vánoce s pohádkami, pak možná bude ta správná motivace naladit si dětský program. Ale zase bude špatné počasí na to, aby člověk lezl na střechu upravovat anténu. Právě proto jsme tu síť „předrozjeli“ vysíláním HD programů a tím jsme dali lidem dopředu možnost, aby si našli směr, odkud ji budou přijímat, aby na to už částečně byli připraveni. A měli čas i přes léto, aby si dořešili případnou instalaci další antény. Teď už budou podmínky pro úpravu antén na střechách čím dál tím horší. Začne zima a na střechách to bude klouzat.

Pavel Hanuš: Vidíte na tom ještě jeden aspekt, který se už projevoval při přechodu na digitální vysílání. Dřív v podstatě jakoby nové programy prodávala technologie, ale dnes už ne. Jenom tím, že oznámíte vysílání DVB-T2 a Ultra HD, nezpůsobíte, že tu bude čekat zástup lidí a křičet „výborně, už to dělejte, my na to všichni přejdeme!“. Kdyby to udělala pětina lidí, bude to zázrak.

Ivo Ferkl: Lidé často mají různé technické možnosti a ani o tom nevědí. Třeba v Německu je rozšířenost HbbTV v domácnostech okolo 40 procent, ale jen 30 procent z nich ví, jak se to spouští a že mají možnost využívat interaktivní televizi. Často nemají vůbec televizor připojený k internetu.

Pavel Hanuš: Ono by bylo opravdu dobré komunikovat i tu skutečnost, že diverzifikace vysílacích platforem se bude neustále prohlubovat. Schválně jsem se díval, jak moc vysílají německé televize v DVB-T, a tam jsou vlastně jenom městské vysílače a jenom veřejnoprávní televize. Proti tomu je naše současná síť 1a luxus. Komerční televize v Německu téměř přes DVB-T nevysílají. Všechno je natlačené do placených platforem. Nedovedu si představit, že by tady někdo platil vedle koncesionářského poplatku ještě operátorovi za to, že může přijímat programy České televize. Digitalizace ale dala na frak hodně obchodním modelům a tendence zvyšovat podíl placené televize je čím dál tím vyšší. A všichni víme, jak vypadá nákladovost terestrických sítí. Někde mezi pokrytím 84 až 85 procenty populace se náklady na šíření signálu začínají lámat nahoru a když přelezete 90 procent, tak za posledních necelých 10 procent populace dáte 30 až 40 procent celkové ceny za šíření signálu.

Minulý týden, krátce po startu ČT :D a ČT art, diváci na několika lokalitách zaznamenali technické problémy Regionální sítě 7, při kterých docházelo k výpadku signálu, a to jak těchto nových programů tak HD kanálů ČT, zamrzání obrazu a degradaci zvuku. Sám jsem to zaznamenal u vysílání z Černé hory také.

Ivo Ferkl: Měli jsme nějaké informace o tom, že obraz včera (rozvohor probíhal minulý čtvrtek 5. září, pozn. red.) kostičkoval.

Tohle byly totální výpadky signálu na několik minut, kdy byla černá obrazovka.

Pavel Hanuš: To si ověříme. Ale nic takového nám dohled nesignalizoval.

Ivo Ferkl: My se v tuto chvíli soustředíme na vysílač ve Svitavách, kde se objevují tvrzení proti tvrzení, zda vysílač chodí jak má.

Pavel Hanuš: Já vůbec nezpochybňuji informace od Zbyňka Poisla, které se objevily v diskusích na DigiZone.cz. Když říkal, že tam signál nebyl, bral jsem za bernou minci, že tam nebyl. A pak mi přišel protokol ze „spektráku“, a podle něj tam signál byl. Takže jsem z toho mírně řečeno překvapen. Domluvili jsme se ale, že tam proběhne měření i za přítomnosti Zbyňka Poisla (měření prokázalo chybovost nově instalované vysílací antény, takže Regionální síť 7 ve Svitavách přešla na náhradní anténní systém s nižším výkonem, pozn. red.).

Ivo Ferkl: Pokud vás zajímá další rozvoj této sítě, máme v plánu pokrýt Jablonec a Liberec, kde je poměrně velká díra bez signálu a máme na to dost negativních ohlasů. Je tam ale problém s mezinárodní koordinací kmitočtu s Polskem. Čeká se, až Poláci dají souhlas. Zkušenosti s nimi jsou ale takové, že to vždycky hrozně dlouho trvá. Tak jsme se s Radimem Pařízkem domluvili, že by vysílač spustili s nižším výkonem, aby nezasahoval za hranice, a bude se čekat na vyjádření polské strany, po kterém by se výkon vysílače zvýšil.

Pavel Hanuš: Největší díry multiplexu 1a, kde není signál, bychom chtěli pokrýt relativně rychle.

Ivo Ferkl: Liberecko bychom chtěli pokrýt do čtrnácti dnů. Hodně by nám to pomohlo.

A vysílat tam budete z Černé Studnice, jako multiplex 4?

Ivo Ferkl: Ano. Ale zatím nevíme, jaké bude mít při sníženém výkonu pokrytí, stejně jako nás překvapily problémy se Svitavami. Proto říkáme, že jde o experimentální vysílání, protože ta síť se skutečně staví za pochodu. Obvyklá praxe je, že se vystaví příslušný segment sítě, pak se zkouší a měří, ale tady se ladí za ostrého provozu.

Ohledně technických problémů Regionální sítě 7 jsem zaregistroval opakované dotazy na potíže se špatným nastavením kódování MPEG-2, které u některých set-top-boxů a televizorů způsobuje rozpad obrazu. Je to viditelné zejména při švenkování kamery, kdy se obraz rozpadá. Řešili jste to nějak?

Ivo Ferkl: Jde zřejmě o chybné nastavení kodéru, protože Regionální síť 7 používá technologii od Ateme, která má větší časové konstanty. HD i SD programy jsou v jednom statistickém multiplexu, i když jsou vysílány v MPEG-2 i MPEG-4. Funguje to jako statistický multiplex a je otázka, zda to s tím také nesouvisí. V momentě, kdy je v nějaké části obrazu rychlý pohyb, nestíhá to, reakční doba je zřejmě poměrně dlouhá, takže než se to srovná, mezitím se v obraze objeví kostičky. Je to věc doladění sítě. Při každém rozjezdu nějaké nové sítě se takové problémy vyskytují.

Do jaké míry se divákům vůbec vyplatí upravovat antény pro příjem ČT :D a celého multiplexu 1a, když se neví, zda bude moci vysílat i po roce 2017?

Pavel Hanuš: Ono se neví ani to, co bude s ostatními celoplošnými multiplexy po roce 2020.

Ale dá se předpokládat, že z hlavních vysílačů Českých Radiokomunikací se bude vysílat vždycky.

Ivo Ferkl: Dříve, když se mluvilo o digitalizaci, se zmiňovalo i to, že velké a silné vysílače na vysokých kopcích jsou přežitek. Že budou malé vysílače menších výkonů, přímo ve městech, budou pokrývat městské aglomerace, bezobslužné, vzduchem chlazené, levné… A že vysílání z velkých věží je energeticky náročné, že to je náročné na obsluhu a zároveň že to není efektivní ani z hlediska využití kmitočtového spektra, protože se tyto vysílače hodně překrývají. Ty překryvy jsou obrovské. Teď se najednou všichni ptají, proč nejdeme s ČT :D a ČT art na ty Kletě, Kojály a Krašovy. A to nás čeká ještě příchod LTE, takže budoucnost asi bude v hybridních sítích. Velké věže zůstanou, směr do domácností se zachová, ale ty velké kopce, ze kterých se svítí do lesů, nejsou ekonomicky efektivní. A stejně se už na ně další a další multiplexy s novými programy nevejdou. To znamená, že se stejně musí postavit nové vysílače, a přijímat televizní signál i z jiných směrů než z tradičních pozic. To se ukázalo u multiplexu 3, který musel jít na sdílené vysílače s Českými Radiokomunikacemi a jejich náklady na provoz tak stouply, že si je CDG nemohla dovolit (posléze ji ovládly samy České Radiokomunikace, pozn. red.). Takže pokud řekneme, že tu vedle ČRa budou existovat i další operátoři, ti musí nutně vysílat z jiných míst.

Pavel Hanuš: Mimochodem, ale TPP a celý plán digitalizace nikdy nepředpokládal, že všechny sítě budou vysílat ze stejných lokalit. Multiplexy 1, 2 a 3 měly využívat shodné lokality, multiplex 4 jiné. Stejně tak je nesmysl, že tu měly být jenom čtyři celoplošné multiplexy. Ženevská konference přidělila v roce 2006 České republice šest vrstev pro DVB-T. Nebo šest a půl. Takže šlo o šest celoplošných multiplexů, a proto se tak dá z regionálních sítí složit celoplošné pokrytí. I když ČTÚ to nevydává a nekoordinuje jako celoplošné sítě. Další věc je, že nám by se samozřejmě líbilo vysílat nové programy například z Ještědu, ale tam není žádný volný kmitočet. Kdyby ho tam bylo možné získat, už by ho asi měly České Radiokomunikace a nabídly by nám ho. I když v tomto případě by byl zřejmě problém s cenou.

O kmitočet pro patu Ještědu neúspěšně žádal i Ivo Brabec pro svoji Regionální síť 3.

Pavel Hanuš: Jedna věc jsou mezinárodní koordinace kmitočtů, ale ČTÚ si na druhou stranu musí zachovat i nějakou rezervu, s kterou bude schopen zkoordinovat sítě DVB-T2. Přidělit je teď, byť jenom dočasně na dva roky, by bylo riziko. Co když se nám podaří dát dohromady onu strategii rozvoje terestrické platformy v průběhu roku 2014 a bude se moci naplňovat od roku 2015 na dočasně přidělených kmitočtech? Ty kmitočty, které dnes máme, v tom roli nehrají, ale tyto koordinované, velké, ano. V tomto bodě si tedy myslím, že ČTÚ dělá to, co musí, že kmitočty nedává. Pak by v ruce neměli vůbec nic a nemohli by fungovat.

Na druhou stranu chápu, že dočasně přidělovali regionální kmitočty pro DVB-T, protože jsou k dispozici. Z hlediska plánovací mezinárodní konference bychom měli být schopni ukázat, že máme důvod, proč je využívat. Ne že nám bohatě stačí tři celoplošné multiplexy. Tím, že se Německo vzdává terestrické platformy a posiluje broadband, stává se jeho postup stále populárnějším v Evropské unii, protože jde o nejsilnější stát EU. Tím pádem je velký tlak i na jeho sousedy, aby se zbavili významné části pozemního televizního vysílání. Objevují se názory, že datové sítě jsou bez problému schopny převzít televizní vysílání. Je úžasné tvrdit, že distribuční síť a datová síť je totéž. Pro mě to je nepochopitelná věc.

Jak ČT vybředne z té aktuální situace a kritiky na špatné pokrytí ČT :D/ČT art?

Pavel Hanuš: Během digitalizace jsem nezažil nic jiného, než že se na nás valila kritika. Byť by ten proces bez ČT vůbec neproběhl. Je třeba mapovat, odstranit z toho takové ty emotivní výkřiky, které nemají smysl, a brát si z toho to, co je informace o tom, že někde něco nefunguje, že je to špatně. A řešit to. Jiná cesta není. Někdo se ptal, zda máme nějaké sankční možnosti vůči operátorům sítí, v nichž vysíláme ČT :D/ČT art. Samozřejmě, že máme. Smlouva, i když jde o nízkonákladové řešení, je ohledně sankcí a kontroly úplně stejná jako smlouva na provoz velkého multiplexu 1. Na konci roku se vyhodnotí dostupnost služby, a pokud někde nebyla, nezaplatíme operátorovi příslušnou část peněz. Zase na druhou stranu musíme dokázat, že skutečně ta služba někde nebyla dostupná, musíme to změřit a mít data k dispozici. Proto monitorujeme provoz vysílačů, zda vysílají, zda nemají nějaké problémy, a k tomu vyhodnocujeme i divácké připomínky.

Ivo Ferkl: A budeme se dál rozšiřovat. Už mi psali provozovatelé regionálního multiplexu z Klimkovic, že mají kmitočty, které by nám byli schopni pokytnout. V září rozjedeme vysílání multiplexu 1a v Roudnici nad Labem, kde pokryjeme poměrně dost velké území, od stejného provozovatele máme slíbený i vysílač Vítkův kámen u Lipna. Tam půjde signál až do Českého Krumlova, který je docela špatně pokrytý z Kletě, odkud se směřuje hlavně na České Budějovice. Dohodli jsme se i s provozovatelem regionálního multiplexu v Mostě, vyjednáváme v Děčíně. A pak jsou další lokality, které se chystá pokrýt Radim Pařízek a jsme ohledně nich v jednání.

Problematické je Znojemsko.

Ivo Ferkl: Tam už také jednáme a vypadá to dobře.

Pavel Hanuš: Ovšem zase tam je problém s mezinárodní koordinací kmitočtu. Na jihu i na severu země to je stejné, s Rakušany to je podobně zdlouhavé jako s Poláky. Docela závidíme Velké Británii, která nemá žádné sousedy a když si řekne, že někde postaví stožár, hned ho tam má. U nás to je těžší.

Ivo Ferkl: Praha je relativně dobře pokrytá, jenom tam je problém se společnými anténami na sídlištích. Je třeba, aby lidé promluvili se správcem domu, podobně jako při přechodu na digitální vysílání.

Pavel Hanuš: Pro nás je teď důležité novou síť optimalizovat a udržet ji jako nízkonákladovou. To je pro nás alfa a omega. A je to pro nás jistá modelová cesta, kudy můžeme jít, a taky to určuje určité nákladové limity, v nichž se musí pohybovat přechod na DVB-T2. Co ještě je možné. Myslím, že tohle je tak akorát, laciněji to už asi udělat nelze. V terestrice rozhodně ne. Původně jsem ani nevěřil, že se to podaří udělat. Měl jsem v hlavě ceny za šíření signálu z let 2007 a 2008, a low-cost se od té doby sice dostal někam na úroveň 65 nebo 70 procent základní ceny, ale byly to pořád obrovské peníze. Ona to totiž vlastně ani low-costová řešení nebyla, pouze se trochu stáhnul výkon vysílačů, ale pořád to byly ty velké vysílače na vysokých kopcích. Tohle jsou ale skutečně nízkorozpočtové vysílače, takže když dostanete kmitočet od ČTÚ, dokážete vysílač udělat za velmi přijatelnou cenu.

Ivo Ferkl: Hrozně to cenově poskočilo. Pamatuji se, že ještě před třemi nebo čtyřmi roky jsem se snažil dělat rozbory, kolik by stálo provozování vlastního nízkonákladového multiplexu v DVB-T, vycházelo to třikrát tolik, než teď platí ČT.

Pavel Hanuš: Kdyby se ještě podařilo zoptimalizovat distribuci signálu na vysílače, která teď v celkové ceně za šíření signálu hraje takřka dominantní roli, a vysoké poplatky za kmitočty, bylo by to vůbec vynikající. Teď je paradoxně úplně jiná cenová struktura cen za šíření signálu než v minulosti.

Ivo Ferkl: U těch poplatků za kmitočty, pokud tam je nějaká větší watáž, to vždycky hrozně vyskočí nahoru.

Proto prý operátoři ČTÚ žádají o kmitočty s nižším výkonem, než s jakým později vysílají.

Pavel Hanuš: Ano, to dělají všichni operátoři. Když jsme se k tomu poprvé dostali, podíval jsem se na teoretickou mapu pokrytí a říkal jsem, co s tím budeme dělat, to nepokrývá skoro nic. Nemá to vůbec smysl. Nicméně jsme si operátora pozvali na jednání a požádali ho, ať nám ukáže mapu pokrytí a ta byla úplně jiná. Myslím, že je logické platit poplatek za šíření podle výkonu, kterým se skutečně vysílá. Takže mě to nijak nepohoršuje.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Druhou část rozhovoru věnovanou HDTV a přechodu na DVB-T2 si budete moci na DigiZone.cz přečíst za týden.

57 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 9. 2013 10:55

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+