Více

ČT by neměla vnímat diváky jako nesvéprávné bytosti, míní radní Michael Hauser

DigiZone.cz pokračuje v sérii rozhovorů s novými členy Rady České televize. Michael Hauser se netají kritikou hlavní zpravodajské relace Události, Petru Dvořákovi ale drží palce.

Co vás vedlo ke kandidatuře do Rady České televize?

Pokračuji tím ve svých dlouhodobých aktivitách. V roce 2007 jsem založil iniciativu „Jsme občané“, která usilovala o probuzení občanského sebevědomí v české společnosti a upozorňovala na řadu deficitů, s nimiž se setkáváme ve společenském životě. Vzdálenou inspirací nám byla Charta 77. Českou televizi vnímám především jako veřejnoprávní médium a Radu ČT jako orgán veřejnosti. Vidím v ní jedno z mála míst v českém politickém systému, v němž česká veřejnost může provádět určitou kontrolu. Vzdáleně to připomíná funkci ombudsmana. Rada ČT a úřad ombudsmana se podobají tím, že oba tyto orgány jsou obráceny k veřejnosti a jejím podnětům. Takže se snažím o určitou konsekvenci ve svých aktivitách. Je pravda, že někteří lidé mě mohou vnímat jako kontroverzního filosofa...

Proč kontroverzního?

Protože například píšu o levici a o tom, že je zapotřebí se znovu zabývat některými pojmy, jako je třeba socialismus nebo komunismus.

Jste také předsedou občanského sdružení Socialistický kruh (SOK).

Byl jsem, ale už nejsem. Nemohu být, odporovalo by to zákonu o České televizi. Moje kandidatura do Rady ČT je mimo jiné i snahou vytvořit v České televizi prostor pro kritickou diskusi. Připadá mi, že v české společnosti vládnou určitá schémata. Že se za těch 25 let nerozvinula skutečná diskuse o zásadních otázkách. A já se – možná s jistou dávkou provokace, to nechám každému na individuálním posouzení – snažím o to, aby se lidé dokázali zbavit těchto schémat, a znovu přemýšleli o věcech, s nimiž jsou příliš rychle hotoví.

Od koho přišel ten nápad, že byste mohl kandidovat do Rady ČT? Oficiálně vás navrhl Filosofický ústav Akademie věd ČR.

Myšlenka o mém vstupu do Rady ČT přišla od mých známých, kteří se pohybují v mediální sféře. Ti mě upozornili na to, že jsou vypsané nominace do obou rad a já jsem se dlouho rozhodoval, zda mám kandidovat do Rady Českého rozhlasu nebo do Rady České televize. Jeden mediální odborník mi doporučil Radu ČT s tím, že v minulých dobách do této rady kandidovalo kupodivu méně lidí než do Rady ČRo. Jak to dopadlo letos, všichni víme.

Na poslední chvíli tam přibyla spousta kandidátů do Rady ČT, takže ten poměr byl nakonec opačný. Jedna věc je ale nominace do rady, druhá věc hlasy ve sněmovně. Vás hodně prosazovala sociální demokracie, zajišťoval jste si před samotnou volbou politickou podporu?

Osobně jsem si podporu nezajišťoval, nepočítám-li několik málo rozhovorů s poslanci, kteří chtěli vědět, kdo jsem. Ale lidé z mého okolí na mě upozornili poslance a tak jsem se dostal do finálního výběru 18 kandidátů, ale až ve třetím kole, takže jsem byl outsider.

Ale ve finální volbě jste měl druhý nejvyšší počet hlasů, podpořilo vás 133 poslanců.

Tomu jsem se samozřejmě divil, stejně jako každý, kdo mě zná, protože mě podpořili i poslanci z nelevicových stran. Věřím tomu, že to byl efekt určitého šíření informací, takže někteří nelevicoví poslanci – a já jsem opravdu rád – ve mně objevili kandidáta, který hovoří o věcech, na kterých jim také záleží, jako je obhajoba principu liberální demokracie, nebo pochopení základní funkce Rady ČT jako kontrolního a kritického orgánu. Myslím, že vznikla určitá shoda v různých stranách, že bych mohl v Radě ČT působit v tomto duchu. Jsem tím potěšen, protože bych byl nerad, abych byl považován za trojského koně sociální demokracie.

Jste jedním ze dvou nových radních ČT, kteří spolupracují s levicovým internetovým Deníkem Referendum. To je celkem neobvyklý úspěch, že internetové médium má hned dva zástupce v Radě ČT.

S Deníkem Referendum jsem spolupracoval asi tři roky, v poslední době spolupracuji s jinými médii, jako je třeba Alarm, ale v širších souvislostech to lze vidět jako úspěch Deníku Referendum.

Už jste zmínil vaši myšlenku prosazovat v ČT principy liberální demokracie, což jste řekl i při veřejném slyšení před poslanci volebního výboru. Jak si to představujete v praxi?

V praxi si to představuji jednoduše: existuje zákon o ČT, který obsahuje paragrafy o Radě ČT, je tu Etický kodex ČT a další ustanovení, které si stačí přečíst a prosazovat je. Vůle možná byla, ale ne dost důsledná, a samozřejmě si uvědomuji, že tu je spousta překážek. Kloním se k tomu, že momentálně není zapotřebí vymýšlet nějaké nové velké projekty, ale že stačí uplatňovat to, co už platí.

Když si to třeba promítneme do zpravodajství ČT, jak by to mělo vypadat? Co by se mělo změnit?

Pokračování rozhovoru naleznete v prémiové sekci DigiZone.cz

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 3 900 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+