Více

České Radiokomunikace zcela ovládly multiplex 3. Co to znamená?

Na jednu stranu se dá říct, že jde jen o formální krok. Vždyť České Radiokomunikace multiplex 3 už de facto provozovaly, zajišťovaly pro jeho operátora, společnost Czech Digital Group (CDG), veškeré vysílače velkého výkonu. Poté, co Český telekomunikační úřad (CDG) odebral CDG pražský kanál 46, to platí doslova (s výjimkou několika málo dokrývačů). CDG vlastně jen skládala datový tok multiplexu a uzavírala smlouvy s televizemi a rádii. Co se tedy přechodem CDG pod České Radiokomunikace změní?

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Kmitočty jsou nejcennější. A ty teď mají Radiokomunikace

Není to zase tak marginální změna. Multiplex 3 má kmitočtové příděly pro celoplošné pokrytí České republiky, a i když bude mít o polovinu méně hlavních vysílačů než multiplexy 1 a 2, jeho signál bude moci zachytit okolo 90 procent populace. To je výrazně víc, než před začátkem digitalizace pokrývala analogovým signálem televize Prima. Pokud tedy bude chtít jakákoli televize vysílat pozemní cestou v celé republice, musí se dohodnout s Českými Radiokomunikacemi. Nikdy jiný jí takovou službu neposkytne.

Druhou výhodou jsou kmitočty. V analogové éře patřily vysílací kanály přímo provozovatelům televizí, u Novy tedy společnosti CET 21 a u Primy firmě FTV Prima. Součástí licence pro televizní vysílání byly i kmitočtové příděly. V digitální éře je tomu jinak. Licence pro digitální televize jsou pouze obsahové, umožňují digitálně vysílat z pozemních vysílačů. Nedávají ale majiteli takové televizní stanice jistotu, že bude mít kde vysílat. Kmitočty totiž nyní „patří“ provozovatelům multiplexů, v případě digitálních sítí 2 a 3 tedy Českým Radiokomunikacím.

Z tohoto důvodu usilovala o koupi CDG také televize Nova, která přechodem na digitální vysílání přijde o kontrolu nad kmitočty, na kterých vysílá. Nova ale neuspěla a jediné dvě celoplošné sítě pro zemskou digitální televizi ovládly České Radiokomunikace. Jiná situace je u multiplexu 1, pro který sice České Radiokomunikace zajišťují vysílače, provozovatelem této digitální sítě je ale Česká televize. Kavčím horám tedy patří kmitočty, na kterých ČT digitálně vysílá. To je nepopiratelná výhoda, díky níž se veřejnoprávní televizi nemůže stát, že jí operátor multiplexu z jakéhokoli důvodu vypoví smlouvu a přestane šířit její signál.

Multiplex pro liberalizovaný trh po roce 2012?

K čemu ale bude Českým Radiokomunikacím multiplex 3 v době, kdy je na trhu nedostatek televizních stanic ochotných platit horentní sumy za pozemní digitální vysílání? Ani to nemusí brzy platit. V roce 2012 nastane úplná liberalizace televizního trhu, o licenci pro pozemní digitální vysílání si bude moci požádat úplně každý. Zda se dostane i do éteru, bude záležet na obchodních jednáních s Českými Radiokomunikacemi. Zájemců bude podle všeho vícero. Nemluvě o tom, že tu jsou stále ještě některé televize, které mohou přednostně zahájit digitální vysílání ještě před rokem 2012.

Jde o onu šestici televizí, které už v roce 2006 získaly první licence pro digitální vysílání, o které následně kvůli žalobám neúspěšných žadatelů o tytéž licence přišli, aby jim je poslanci opět vrátili poněkud netradiční novelou vysílacího zákona, platnou od 1. ledna 2008. Tyto licence si zatím vyzvedly dvě televize, které už vysílají v multiplexech 2 a 3: TV Barrandov a televize Z1. Další televize z původní šestice, RTA, si licenci vyzvedla, ale po roce ji vrátila s tím, že ji nevyužije. Čtvrtá digitální televize, hudební kanál Óčko, o licenci pro celoplošné pozemní digitální vysílání nakonec nepožádala a stačí jí šíření po satelitu a v kabelech.

Pátý program, plnoformátová televize Febio, svůj start odkládá kvůli ztrátě investorů. A konečně šestá televize, dětská TV Pohoda, plánuje start na jaro příštího roku, čemuž můžeme, ale nemusíme věřit (majitel této televize Radim Pařízek už sliboval několik termínů a žádný z nich nedodržel. Navíc si stejně jako Óčko nebo Febio TV dosud nepožádal o vydání takzvané kompenzační licence, na kterou má nárok podle oné novely vysílacího zákona, platné od roku 2008).

Řešením může být placený obsah

Kdo by tedy mohl vysílat v multiplexu 3 pod vedením Českých Radiokomunikací? Podívejme se nejprve na jeho stávající zákazníky. Jedinou televizí, která vysílá v této síti a má platnou licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání, je zpravodajská Z1. Pro ni jsou ale náklady na šíření signálu v multiplexu 3 příliš vysoké, a proto dosud s operátorem této sítě nepodepsala dlouhodobou smlouvu. Každý měsíc pouze obnovuje smlouvu o krátkodobé spolupráci a ráda by platila za šíření signálu méně peněz. Na druhou stranu, na základě svojí licence musí vysílat pozemní cestou celoplošně, její signál tedy musí dosáhnout alespoň k 75 procentům populace. Jinak může Z1 o licenci přijít.

Druhým klientem multiplexu 3 je televize Public, která žádnou licenci pro pozemní digitální vysílání nemá. V zemské digitální síti 3 se objevila na základě registrace pro převzaté vysílání ze satelitu, a na rozdíl od Z1 podepsala s operátorem této sítě dlouhodobější smlouvu do roku 2012. Tato smlouva nyní přechází na nového vlastníka společnosti CDG. Třetím programem v multiplexu 3 je Rádio Proglas, jehož obchodní přínos pro operátora sítě je marginální. A teď co s tím? Možností je hned několik, a mohou v nich figurovat i programy televizí, které u nás už digitálně pozemní cestou vysílají.

České Radiokomunikace by mohly z multiplexu 3 vytvořit smíšenou síť s částí volně přístupných programů a s částí placeného obsahu. Kódovaně by v něm mohly vysílat třeba programy Nova Sport nebo MTV. Divák by si kvůli jejich příjmu musel pořídit přístupovou kartu a platit měsíční poplatek. Nabízí se ale otázka, kolik takových zákazníků by muselo být, aby se vyplatilo tyto dva programy šířit pozemní cestou přes klasické vysílače, a ještě na tom něco vydělat. Vzhledem k pokračující krizi je tento scénář dost nepravděpodobný. Zájem by ale mohli projevit provozovatelé placených programů, které u nás dosud pozemní cestou nevysílaly.

Přejde multiplex 3 na systém DVB-T2? Brání tomu smlouvy

Žhavými kandidáty by mohly být sportovní nebo filmové kanály (nabízí se například Eurosport, který v západní Evropě pozemní cestou kódovaně už vysílá). Touhu vysílat v České republice přes DVB-T ale už před časem projevil evropský zpravodajský kanál Euronews, na jehož vysílání se podílí evropské veřejnoprávní televize včetně naší ČT. Další možností je expanze úspěšných televizních stanic ze sousedních zemí, konkrétně ze Slovenska nebo Německa. Velký úspěch mezi českými diváky má slovenská komerční televize Joj, jejímuž majiteli patří česká zpravodajská Z1 a údajně projevil zájem i o podíl v televizi Prima.

České Radiokomunikace by ale mohly multiplex 3 použít také jako zkušební síť pro systém DVB-T2. Firma s ním má veliké plány a do letních olympijských her v Londýně, které proběhnou v roce 2012, chtěla signálem sítě DVB-T2 pokrýt okolo 80 procent obyvatel České republiky. Jenže přechod multiplexu 3 ze systému DVB-T na DVB-T2 by se rozhodně nelíbil televizím Public a Z1, které v této síti momentálně vysílají. Na trhu totiž nejsou žádné přijímače DVB-T2 a jakmile budou, diváky nebude nic nutit k tomu, aby si je pořídili. Pokud by tedy Z1 a Public nevysílaly v systému DVB-T2, rovnalo by se to vysílání do zdi.

S ničím takovým nemůžou Z1 a Public souhlasit, a vzhledem k tomu, že Public má smlouvu na vysílání v multiplexu 3 do roku 2012, zřejmě se to ani nestane (nebo přinejmenším ne následující dva roky). Poslední možností je zaplnění multiplexu 3 buď různými „vládními vlnkami“, dotovanými přímo státem, nebo teleshoppingovými a reklamními programy, které by se podobaly někdejší TOP TV. Tedy žádná kvalita a obsah, na který by diváci čekali s otevřenou náručí. Jisté je, že klienty pro multiplex 3 České Radiokomunikace získat musejí. Jinak by totiž musely jeho ztrátový provoz zastavit.

Anketa

Objeví se v multiplexu 3 zakódované placené programy?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 12. 2010 22:06

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+