Více

Co vyjednala Česká republika v Ženevě

Před vypnutím analogového vysílání vzniknou čtyři celoplošné sítě pro zemskou digitální televizi. Jejich signál pokryje Českou republiku nejpozději do konce roku 2008. Mnoho nových licencí pro digitální programy ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v této fázi neudělí. Už dnes je obsazeno patnáct programových pozic z plánovaných šestnácti až dvaceti. Na digitální rozhlas, HDTV a televizi do mobilu se dostane v další fázi po vypnutí analogových kmitočtů.

ITU řešila desítky tisíc požadavků

Regionální radiokomunikační konference ITU v Ženevě se zúčastnilo přes sto zemí Evropy, Afriky, Středního Východu a Íránu. To do jisté míry způsobilo určité komplikace při sestavování kmitočtového plánu, uvedl na včerejší tiskové konferenci předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák. Celá konference se skládala ze čtyř výpočtových iterací, z nichž do první vstupovaly všechny země s více než 87 tisíci požadavky na nový kmitočtový plán. V závěrečné iteraci bylo už „jen“ necelých 80 tisíc požadavků. Takzvaných administrativních deklarací bylo ještě více: na počátku přes dva miliony, v průběhu zpracování čtyři miliony a ve finále bylo projednáno a schváleno 413 tisíc požadavků.

DZ Kulatý stůl - Pavel Dvořák

Už z těch čísel je zřejmé, že parametry zpracování kmitočtového plánu byly náročné. Na pomoc přišlo známé švýcarské výpočetní středisko CERN s technologií výpočtu na síti GRID. U každé iterace bylo na výpočet použito více jak sto PC. Pro vaši informaci: když se to počítalo při přípravě konference, tak výpočet trval téměř dvacet dní, při závěrečných výpočtech čtvrté iterace s využitím této technologie to už trvalo pouze čtyři hodiny, uvedl Dvořák. Konference probíhala s přestávkou od 15. května do 16. června. Přijatá dohoda GE06 v podstatě nahrazuje Stockholmský kmitočtový plán z roku 1961, kterým si jednotlivé evropské země rozdělily analogové kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání. V platnost tato dohoda vstoupí 1. července 2007.

Pavel Dvořák: uspěli jsme se vším

Česká republika si na konferenci vedla víc než úspěšně. V pásmu VHF prošlo 95 procent požadavků na digitální kmitočty pro rozhlas v systému T-DAB a 90,4 procenta požadavků pro digitální televizi v systému DVB-T. V pásmu UHF prošlo 98 procent požadavků na sítě pro zemskou digitální televizi DVB-T. V praxi to znamená, že v pásmu VHF (kanály 5 – 12) bude moci Česká republika provozovat jednu celoplošnou síť pro zemskou digitální televizi, jednu celoplošnou síť pro zemský digitální rozhlas a dvě sítě pro digitální rozhlas s možností regionálního odpojování až na úroveň krajů. Samozřejmě v případě III. televizního pásma jsou tyto možnosti využitelné až po vypnutí analogového televizního vysílání, upozornil Pavel Dvořák.

Digitální vysílání nejprve začne ve čtvrtém televizním pásmu UHF (kanály 21 – 69). V tom může Česká republika sestavit dvě až tři celoplošné sítě pro zemskou digitální televizi a čtyři až pět takových sítí s možností regionálního odpojování, které se pokrytím budou blížit celoplošnosti. Nás teď čeká aktualizace příslušné části plánu využití kmitočtového spektra. Úřad vydá nové plány vyžití kmitočtového spektra, připraví nové všeobecné oprávnění pro operátory sítí a hlavně dokončí Technický plán přechodu na digitální vysílání (TPP). Sestavíme zhruba čtyři sítě pro celoplošné digitální televizní vysílání. Z těch možností, které se nám nabízí, by se samozřejmě dalo sestavit i více sítí. Jsme ale v době přechodu, nemáme ještě vypnutý analog, a na tom je závislé vytvoření těchto dalších sítí, vysvětlil Dvořák.

První bude veřejnoprávní multiplex

Za nejdůležitější teď předseda Rady ČTÚ považuje urychlené dokončení TPP. Jeho návrh zveřejníme v červenci, předložíme ho veřejné diskusi, do konce srpna vyhodnotíme připomínky a v září půjde na vládu. V říjnu nebo listopadu dojde k vydání TPP s tím, že jeho účinnost by byla od 1. července 2007, shodně s termínem účinnosti dohody ze Ženevy, vypočetl Dvořák. Už tento čtvrtek se nad závěry ženevské konference sejdou v sídle ČTÚ zástupci šesti nových digitálních televizí. Příští týden pak ČTÚ seznámí s těmito závěry Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Pro tu bude důležité, kolik programových pozic bude v nových sítích volných pro další programy a kdy bude moci na tyto pozice vypsat licenční řízení.

Podle Pavla Dvořáka záleží hlavně na tom, jak rychle se podaří sestavit veřejnoprávní multiplex, v němž má vysílat pět programů České televize a Český rozhlas. Síť pro něj by měl ČTÚ připravit ještě do konce tohoto měsíce. Jde o to, zda nebude ČT vysílat v digitální síti 2, což je současný multiplex A, a přesune se do sítě 1. Pak by se uvolnily v síti 2 pozice, které by mohly být licencovány, míní Dvořák. Předseda vysílací rady Václav Žák ale upozorňuje, že mnoho volných pozic nebude: Musíte počítat s tím, že bylo uděleno šest licencí pro digitální televize, dále tu jsou dvě licence ze zákona pro provozovatele celoplošného vysílání s licencí (Nova a Prima) a pak další dvě licence pro provozovatele regionálního vysílání. To máte už deset programových pozic. S pěti pozicemi pro programy ČT je tedy už nyní obsazeno patnáct pozic z šestnácti až dvaceti (podle toho, budou-li v jednom multiplexu čtyři nebo pět televizních programů).

Kompenzační licence i pro regiony

Kompenzační licenci za vrácení analogových kmitočtů tak nedostanou jenom Nova s Primou, ale také Regionální televizní agentura (RTA) Jaroslava Berky a společnost Region Media vlastněná televizí Prima. Jde o dvě firmy, které ovládají regionální televize se sdílenými kmitočty s Primou. Podle Žáka má každá z nich nárok na licenci pro celoplošné digitální vysílání s možností regionálního odpojování. Zároveň těmto regionálním televizím zůstává právo na sdílení kmitočtů s Primou. Fakticky to tedy znamená, že například RTA bude mít hned tři druhy licencí pro digitální vysílání: jednu, kterou jí udělila vysílací rada, druhou kompenzační a třetí, která se bude skládat z licencí jednotlivých regionálních studií sdružených v RTA a která bude navázaná na digitální licenci Primy jako centrální program.

Podobně je na tom Prima a její regionální studia pod hlavičkou společnosti Regio Media. Ta získá kompenzační licenci s možností regionálního odpojování, dále studiím zůstanou jejich současné regionální licence napojené na Primu a Prima samotná získá kompenzační licenci za vrácení analogových kmitočtů. Tu chce využít pro další plnoformátový program Prima klub. Sama Prima by tak mohla zaplnit jednu vysílací síť hned třemi programy a nelze vyloučit, že v dalších licenčních řízeních bude žádat o další. Generální ředitel Primy Martin Dvořák v dřívějších rozhovorech naznačil, že by ideálně rád naplnil celý multiplex provozovaný sesterskou společností Czech Digital Group. Záleží ale na tom, jak majitelé Primy vyřeší problém se zákazem křížení vlastnictví mezi provozovateli programů a multiplexů.

Licenční řízení může iniciovat žadatel

Podle novely vysílacího zákona bude moci licenční řízení na obsazení programových pozic v digitálních sítích iniciovat nejen vysílací rada, ale také sám žadatel. To však neznamená, že by měl automaticky nárok na požadovanou programovou pozici. Takového licenčního řízení vypsaného na základě požadavku žadatele se budou moci zúčastnit i další zájemci. Ačkoli první čtyři sítě pro zemské digitální vysílání budou sestaveny jako celoplošné a teoreticky nabídnou možnost pokrýt přes 90 procent obyvatel České republiky, podle Pavla Dvořáka neexistuje žádný prostředek, jak jednotlivé provozovatele sítí a digitálních televizí donutit k pokrytí nad rámec zákona. Ten u celoplošného vysílání uvádí nejnižší hranici 70 procent obyvatel. Nové digitální stanice už deklarovaly, že nad tuto hodnotu příliš nepůjdou a zbylá území dokryjí přes satelit.

Zatím také není jasné, do jaké doby by měly nové digitální stanice dosáhnout minimálního pokrytí, které odpovídá celoplošnosti. Vedeme diskuse, jaké povinnosti bychom měli stanovit provozovatelům, uvedl Pavel Dvořák. Ženevská konference také posunula termín pro chránění kmitočtů zemské analogové televize. Do roku 2015 by tak měly být tyto kmitočty chráněny před digitálním vysíláním. V Evropské unii je tento termín kratší: do roku 2012, a uvažuje se o jeho dalším zkrácení do roku 2010. U nás nadále počítáme s vypnutím analogu v letech 2009 nebo 2010. Všechny čtyři první celoplošné sítě pro zemské digitální televizní vysílání by měly být dostupné po celé České republice do konce roku 2008, sdělil předseda Rady ČTÚ.

Ukončení chránění analogových kmitočtů neznamená, že se už nebude moci analogově vysílat. Takové vysílání ale nebude moci rušit digitální rozhlas a televizi a nebude moci počítat s další ochranou. Dojde k úplnému vymazání databáze analogových kmitočtů, dodal Dvořák.

Anketa

Kdy podle vás vypne Česká republika poslední analogový vysílač?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 6. 2006 19:23

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+