Více

Co je to DRM a proč v něm vysílá Český rozhlas

Český rozhlas v pátek zahájí pravidelné digitální vysílání v systému DRM, což je obdoba klasického krátkovlnného analogového vysílání v AM pásmu. Novou technologii využije zpočátku jen dvě hodiny týdně stanice ČRo 7 – Radio Praha zaměřená na vysílání do zahraničí. Po několika krátkodobých experimentech tak poprvé začne některá česká rozhlasová stanice využívat DRM pro pravidelné vysílání. Co to ale vlastně DRM je, jaké jsou jeho výhody a kdo tuto technologii ocení nejvíce?

Dálkový příjem digitálního rozhlasu

DRM neboli Digital Radio Mondiale je standard, který vznikl jako digitální náhrada analogového rozhlasového vysílání na dlouhých, středních a krátkých vlnách. Před deseti lety ho vyvinulo společenství firem, které se zabývají výrobou rozhlasových programů, vysílacích technologií, rozhlasových přijímačů i vysílačů, provozovatelů rádií a výzkumných ústavů. Jejich společným zájmem bylo udržet komerční rozhlasové vysílání v AM pásmu, protože o něj kvůli vysokým nákladům a nízké kvalitě provozovatelé ztráceli zájem. Snahou společenství DRM bylo vyvinout náhradu analogového vysílání, která by se kvalitou přiblížila FM vysílání v pásmu VKV.

DRM Rampisham vysílač

Hlavní výhodou DRM je pokrytí podstatně většího území z jediného vysílače o mnohem menším výkonu než při analogovém vysílání na AM frekvencích. Například Český rozhlas před třemi lety uvažoval o celoplošném vysílání v DRM jako o jedné z alternativ spuštění nového okruhu pro mladé. Podle serveru RadioTV.cz by k tomu stačil vysílač o výkonu 100 až 200 kW ve středočeských Liblicích. Plány zhatila jediná, zato důležitá překážka: na trhu nejsou přijímače DRM, a i kdyby se do České republiky dostaly, jejich cena zatím není pro české posluchače příznivá. Jako výhodnější se proto ukázalo využití DRM pro vysílání ČRo do zahraničí, zejména do Německa, které DRM využívá nejvíce z celé Evropy (následuje Francie, Británie, ale také Rusko).

Nejsou třeba žádné nové kmitočty

Další výhodou DRM je skutečnost, že nevyžaduje žádné nové kmitočty, jako je tomu u dalších digitálních formátů T-DAB a DVB-T využívaných mj. i pro rozhlasové vysílání. U DRM se digitalizují stávající analogové kmitočty, dříve pouze do 30 MHz, od loňského roku se spektrum rozšířilo až do 120 MHz (tedy kromě AM pásma zasáhne i pásmo FM), za zachování stávající šířky kanálů. Vysílání v DRM neprobíhá v multiplexech, každá stanice má samostatnou frekvenci. Používá datový tok od 4,5 do 30 kbit/s, modulaci QAM, kompresní standardy MPEG-4 AAC (pro kvalitní přenos hudby), MPEG-4 CELP (pro mluvené slovo) a HVXC (vysílání s nižší datovou rychlostí) a metodu Spectral Band Application (SBR), díky níž je možné prostřednictvím pomocného signálu přeneseného v bitovém toku DRM rekonstruovat část zvukového signálu, kterou nelze v omezeném spektru přenést.

Kromě audia nabízí DRM také přenos textu a statických obrázků. Podle Oldřicha Čípa, konzultanta ČRo pro krátkovlnné vysílání a předsedy Mezinárodní komise pro koordinaci krátkovlnných kmitočtů (HFCC), však probíhají i testy s přenosem videa a dalších dat. Při ladění programů se postupuje podobně jako u digitálního vysílání T-DAB: posluchač může vybírat podle frekvence nebo názvu stanice, přičemž každý pořad má svůj vlastní kód, podle kterého lze vyčíst, zda jde např. o zpravodajství, diskusi, sportovní přenos nebo vážnou hudbu. Přijímač DRM umožní „vychytat“ všechny pořady určitého druhu a sestavit z nich vlastní programové schéma, takže rádio postupně přepíná podle vybraných relací na jednotlivé rozhlasové stanice.

DRM se dá využít i lokálně

DRM Rampisham modulátor

Za hlavní nevýhodu DRM považovali čeští broadcasteři jeho velký dosah. Pro stát velikosti České republiky se podle nich nevyplatí. Předseda konsorcia DRM Peter Senger však v loňském rozhovoru pro server ČRo Digital uvedl, že část kmitočtového spektra je možné využít i pro místní vysílání: Nabízí se možnost využití pásma 11m na frekvenci 26 MHz, které spadá do krátkých vln, ale k mezinárodnímu vysílání se nevyužívá. My dnes víme, že toto pásmo je možné použít pro lokální vysílání. Testy ukazují, že na této frekvenci lze signálem DRM v kvalitě stereo pokrýt městské aglomerace do vzdálenosti 100 km. To je ohromná možnost pro lokální broadcastery, kteří již v tradičním FM pásmu nemají šanci. Totéž potvrzuje i Oldřich Číp, podle něhož je místní vysílání v DRM mnohem úspornější než u FM pásma.

V pásmu 26 MHz je 43 kanálů v 10 kHz separacích. (…) Zatímco dnešní FM potřebuje pásmo široké minimálně 220 kHz, velice kvalitní přenos DRM blízký kvalitě CD bude na VKV potřebovat pásmo jen 50 až 100 kHz. Na rozdíl od FM bude DRM v tomto pásmu schopné přenést několik zvukových kanálů, uvedl Číp pro internetový deník Britské listy. Při loňském průzkumu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) však provozovatelé českých rádií moc velký zájem o DRM neprojevili. Na veřejný dotazník neodpověděl žádný, bližší informace si vyžádaly tři společnosti. Dvě z nich podle tehdejšího šéfa ČTÚ Davida Stádníka projevily zájem o vysílání v DRM. Jedním z nich byl i Český rozhlas, který dlouhodobě řešil otázku efektivnosti krátkovlnného vysílání stanice ČRo 7 – Radio Praha.

Testy v České republice

Zatímco ještě před čtyřmi lety Radio Praha na svých internetových stránkách psalo, že vývoj DRM nepostoupil natolik, aby veřejnoprávní rozhlas mohl uvažovat o tomto druhu vysílání, už v roce 2003 provedl ČRo ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi první test. Cílem bylo porovnat kvalitu a dosah analogového vysílání stanice ČRo 6 na středních vlnách s digitálním vysíláním stejné stanice v systému DRM. Pro oba druhy vysílání Radiokomunikace využily stejný vysílač v Hradci Králové. Stanice využívala střední vlnu 774 kHz při výkonu 2 kW (u DRM), což odpovídalo výkonu 10 kW při analogovém vysílání. Výsledek experimentu mohli posoudit účastníci konference Radiokomunikace 2003 v Pardubicích.

Letos v březnu provedl podobný test u příležitosti bratislavské konference CERD 2006 Slovenský rozhlas. Z vysílače Slovak Telekomu na Vajnorské ulici vysílal výkonem 2 kW okruh Radio Slovensko. Technologicky se na experimentu podílela i Tesla Hloubětín, ČVUT Praha a německá společnost Transradio. Signál bylo možné zachytit v okruhu šedesáti kilometrů od Bratislavy (nejdál v Nitře). Vyvrcholila tím spolupráce s Transradiem a ČVUT na aplikaci modulátorů DRM na stávající rozhlasové vysílače, u nichž provozovatel zvažuje modernizaci nebo přechod na digitální vysílání, prozradil tehdy v rozhovoru pro server DigiZone.cz Petr Formánek, vedoucí obchodního oddělení televizních, rozhlasových vysílačů a anténních systémů Tesly Hloubětín.

Stálé vysílání ČRo 7 – Radio Praha

DRM Rampisham technika

Pravidelné vysílání stanice ČRo 7 – Radio Praha v systému DRM začne tento pátek. Rozhlas nevyužije žádný z vlastních vysílačů na území České republiky (pro krátkovlnné analogové vysílání v AM pásmu používá např. vysílač v Litomyšli o výkonu 100 kW), nýbrž vysílač společnosti VT Communications v britském Rampishamu. Díky němu by se pokrytí ČRo 7 mělo rozšířit na velkou část starého kontinentu. Kromě střední a jihovýchodní Evropy zasáhne i část západní Evropy, skoro celou Itálii a jižní Skandinávii. Zatím se nedá přesně říci, jakým výkonem by měl tento vysílač vysílat. Obecné výpočty ale naznačují, že pro stejné pokrytí jako u analogového krátkovlnného vysílání je u DRM potřeba asi pětinového výkonu, řekl serveru DigiZone.cz Oldřich Číp.

Pro vysílač v Rampishamu se zatím počítá s výkonem 35 kW. Pro porovnání: další krátkovlnné analogové vysílače ČRo 7 v Rusku vysílají výkony 200 a 250 kW, další vysílač umístěný na ostrově v Atlantickém oceánu má výkon 250 kW. Británii jsme si zvolili proto, že odtud dokážeme pokrýt území, o které máme zájem. Zároveň ale nadále poběží analogové vysílání v AM, uvedl Číp. Rozhlas podle něj v dohledné době ani neuvažuje o tom, že by analogové vysílání na krátkých vlnách úplně vypnul a nahradil ho vysíláním v systému DRM. O tom Číp hovoří spíš jako o dlouhodobém experimentu. Proto ani nepočítáme s rozšiřováním odvysílaných hodin, rozhlas na to nemá potřebné finance, vysvětluje Číp.

DRM dvě hodiny týdně

Program Radia Praha v angličtině a němčině tak posluchači s DRM přijímači naladí pouze dvě hodiny týdně. V pátek od 15:30 do 16:30 středoevropského času (CET) a v sobotu od 15:00 do 16:00 CET. Stanice využije frekvenci 9505 kHz. Krátké vlny, které ČRo 7 používá, jsou spojeny s nižší kvalitou příjmu. Pomocí digitálního vysílání chceme ukázat, že rozhlas lze v FM kvalitě vysílat i na dlouhé vzdálenosti a na rozsáhlém území. V DRM již vysílají všechny velké mezinárodní stanice a jsem rád, že v roce, kdy Radio Praha oslavuje 70. výročí svého vzniku, se k nim připojujme i my, prohlásil ředitel stanice Miroslav Krupička. Protože však na českém trhu nejsou dostupné digitální rozhlasové přijímače pro DRM, program je určený především posluchačům v zahraničí, zejména v Německu a Francii.

Vysílání Českého rozhlasu 7 – Radio Praha v DRM
Jazyk Vysílací čas (CET) Frekvence kHz – pásmo v metrech Výkon kW Vysílač Oblast příjmu
Německy 15:30 – 15:57 (pouze pátek) 9505 – 31 35 Rampisham Střední a jihovýchodní Evropa, východ Francie, Švýcarsko, Itálie
Anglicky 16:00 – 16:27 (pouze pátek) 9505 – 31 35 Rampisham Střední a jihovýchodní Evropa, východ Francie, Švýcarsko, Itálie
Německy 15:00 – 15:27 (pouze sobota) 9505 – 31 35 Rampisham Střední a jihovýchodní Evropa, východ Francie, Švýcarsko, Itálie
Anglicky 15:30 – 16:00 (pouze sobota) 9505 – 31 35 Rampisham Střední a jihovýchodní Evropa, východ Francie, Švýcarsko, Itálie

Zdroj: Český rozhlas

DRM ČRo 7 mapka

Tyto dvě země společně s Ruskem holdují DRM nejvíce z celé Evropy. Například mezinárodní stanice Hlas Ruska provozuje DRM na několika frekvencích. V Německu se průkopníkem DRM vysílání stala společnost RTL Group. Pravidelné vysílání v systému DRM podle Čípa provozuje také italský veřejnoprávní rozhlas RAI, britská BBC, Radio France, Deutsche Welle, Radio Vatikán, ale také rozhlasové stanice v Chorvatsku či Švédsku. Vzhledem k vývoji nových a levnějších přijímačů DRM bude důležitý rozvoj tohoto vysílání v Číně. Denně se celosvětově přes DRM odvysílá asi 500 hodin programů, které naše asociace HFCC rovněž koordinuje. Objem klasického analogového AM vysílání na krátkcých vlnách je dosud mnohem větší – tam koordinujeme kolem 16000 hodin denně, upozorňuje Oldřich Číp.

Jak naladit a přijímat DRM?

V podmínkách České republiky lze DRM přijímat v podstatě dvojím způsobem. Buď si zájemce koupí v zahraničí (nejlépe v Německu) speciální rozhlasový přijímač, jehož cena se pohybuje v přepočtu okolo pěti tisíc korun, nebo se pokusí o příjem přes PC. Ve druhém případě je potřeba propojit obyčejný rozhlasový přijímač s počítačem pomocí zvukové karty. Mezifrekvenční signál je potřeba konvertovat na 12 kHz pomocí modulu, jehož náčrtek si můžete prohlédnout zde. Tento signál se pak převede do audio vstupu zvukové karty. Software pro dekódování DRM zpracuje data a výstupem zvukové karty už je možné přijímat audio, přičemž na obrazovce se objeví název stanice a pořad, který rádio právě vysílá.

Anketa

Chtěli byste přijímat rádio přes DRM?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 3. 2007 5:27

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+