Více

Hynek Chudárek: ČT by neměla soupeřit s Novou a Primou

Přesně za měsíc bychom měli znát jméno nového generálního ředitele České televize. Do finále výběrového řízení, které letos na jaře vypsala Rada ČT, postoupilo pět kandidátů: Jana Bobošíková, Hynek Chudárek, Jiří Janeček, Jana Kasalová a Radomír Pekárek. Server DigiZone.cz chce postupně vydat rozhovory se všemi těmito finalisty. Všem položíme podobné otázky a rozebereme s nimi jejich kandidátské projekty. Jako prvního jsme oslovili Hynka Chudárka, výkonného ředitele hudební televize Óčko.

Proč chcete být generálním ředitelem České televize?

Proč ne? Je to určitá výzva, televize mě baví, a když byl na to místo vypsaný konkurz, řekl jsem si, že je to pro mě zajímavé. Stál jsem u zrodu Óčka, postavili jsme ji s panem Němečkem, mým společníkem. Dnes je z ní docela úspěšná stanice a s Jiřím Balvínem jsme ji posunuli trošku dál. Zdá se mi, že jsem za těch šest let, kdy se věnuji ekonomickému řízení Óčka, docela pronikl do médií a mám spoustu kontaktů. Média mě baví. Splnil jsem všechny nároky Rady ČT a jak je vidět, asi jsem se rozhodl správně, protože jsem postoupil mezi pět finalistů.

Hynek Chudárek - 1

Co si představujete pod pojmem „veřejná služba“, a jak jinak než dnes by ji mohla ČT poskytovat?

Česká televize má zákonem stanoveno, jak by měla fungovat. Má naprosto mimořádné postavení, co se týká financování, a to jí zaručuje, aby fungovala jinak než na komerční bázi. A to podle mého v poslední době nedělá. Já bych ji chtěl oddělit od komerčních televizí a využívat peníze z koncesionářských poplatků na to, aby její program byl více veřejnoprávní.

Co to znamená?

Pojem „veřejnoprávní“ je hodně široký, ale asi všichni cítíme, co to je. Dnes se ČT honí za sledovaností a soutěží s Novou a Primou. Alespoň to tak cítím.

Co konkrétně tedy dělá ČT špatně?

To se těžko popisuje.

Říkáte, že se honí za diváky a soupeří s Novou a Primou. V čem tedy?

Ve sledovanosti. V České televizi podle mne začíná pokulhávat vlastní tvorba, která byla vždycky její dominantou. Mohla by vyrábět více původních seriálů, mohla by tvořit lepší dokumenty. Na to má prostor, peníze a určené pole působnosti. Komerční televize nemůžou řadu takových věcí vůbec pustit, protože to je z jejich hlediska nezajímavé a celý jejich byznys model by se tím zhroutil. Kam jinam by takové pořady patřily než na ČT?

Jakými pořady se ČT blíží komerčním televizím a co jí podle vás naopak chybí?

Žádnou konkrétní věc vám neřeknu, ale myslím si, že vlastní tvorba byla v ČT dříve zastoupena mnohem víc. Dnes se do programu v ČT investuje méně a méně, a pak se kupují laciné věci odjinud. Nebo naopak předražené, například ve sportu, které není nezbytně nutné vysílat a odčerpávají značnou část rozpočtu. Máme tady celou řadu komerčních sportovních stanic, kde se tyto věci můžou vysílat.

Které sporty jsou podle vás na ČT předražené?

Práva na některé sporty. Teď řeknu něco abstraktního: třeba formule 1. Je drahá a je nesmyslné, aby se o ní prala ČT s komerčními televizemi. Tím neříkám, že by ČT usilovala o formuli 1.

Ona o ni usilovala, ale nakonec formule 1 zůstala na Nově. V rozhovoru pro MF Dnes jste zmínil jako spíše komerční projekt ČT soutěž StarDance. To je ten typ pořadu, který by se neměl na veřejnoprávní obrazovce objevit?

Ne, u StardDance jsem spíše zmiňoval, že si myslím, že by na ČT měla zůstat. Když máte formát, který je „komerční“, a musíte ho od někoho koupit, ještě to neznamená, že byste ho neměl dělat. StarDance se mi moc líbí, určitě na ČT patří a je to jedna z věcí, které moc fandím.

Patřila by na obrazovku ČT taky SuperStar? I o té se svého času psalo jako o veřejnoprávní záležitosti – hledání nových pěveckých talentů.

Ne, myslím si, že ne. Tento formát je podle mne už příliš vzdálený veřejné službě.

V rozhovoru pro MF Dnes jste také řekl, že byste z ČT vymetl veškerou reklamu. Ta má ale stejně tak jako tak skončit v roce 2012, kdy se vypne poslední analogový vysílač. A výnosy z prodeje reklamních časů už od loňského roku nejdou do rozpočtu ČT, ale na zvláštní fond, odkud se čerpají dotace na podporu kinematografie a na budování veřejnoprávního multiplexu. Takže jak jste to myslel?

U schvalování diginovely vysílacího zákona, která upravovala financování ČT, jsem byl. To byl zákon, který v podstatě směřoval k tomu, aby šest malých televizí dostalo šest licencí pro zemské digitální vysílání (včetně Óčka, pozn. red.). To, že se pak do toho zákona přidala podpora kinematografie a samotné digitalizace, vzniklo až při projednávání tohoto zákona ve sněmovně. Na DigiZone.cz jste mě setřel, že nevím, o čem tato diginovela je, ale já jsem se na ní podílel a přesně vím, jak probíhala její příprava a kam peníze z reklamy na ČT jdou. Kromě toho jsem MF Dnes nikdy neřekl, že ČT přerušuje filmy reklamou. S panem redaktorem jsem se bavil o reklamě obecně.

Dobře, můžeme si ten rozhovor odcitovat. Otázka zněla: Proč vám vlastně reklama na České televizi tak vadí a čím byste nahradil vypadlý příjem? Odpověděl jste: Když divákům uděláte z dvouhodinového filmu tříhodinový, protože tam vložíte reklamu, obtěžuje je to. Reklama tlačí Českou televizi do určitého programového schématu, které připomíná komerční televizi, a to se mi nelíbí.

Ale to bylo špatně napsané. Nebavili jsme se o ČT, ale o reklamě jako takové a co způsobuje. Netýkalo se to přímo ČT. Když se ale podíváte na speciální účet ČT, na který jdou veškeré prostředky, které se získají prodejem reklamních časů na všech čtyřech programech ČT, něco v něm nehraje. Tyto peníze by měly sloužit Fondu na podporu české kinematografie a obecně na podporu digitalizace. Ovšem ne na podporu digitalizace ČT, ale digitalizaci v celé České republice.

Jsou to peníze pro Národní koordinační skupinu pro digitalizaci televizního vysílání v ČR, a z těch se platí státní informační kampaň k přechodu na digitální vysílání.

Ano. Vzniklo to tak proto, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) neměl možnost tyto peníze získat jiným způsobem, a tak se vybírají přes ČT. Stejně jako se všechny kampaně k přechodu na digitální vysílání zadávají přes ČT, aniž by to byla věc ČT. Laicky by si občan mohl myslet, že se vyberou peníze z prodeje reklamy na ČT, a z nich se polovina dá na podporu kinematografie a polovina na digitalizaci. Skutečnost je ale jiná. 150 milionů korun jde na podporu kinematografie. 15 milionů korun jde na zvláštní digitalizační účet ČTÚ. A 100 milionů jde do informační kampaně Národní koordinační skupiny. To jsme na 265 milionech korun. Pro letošní rok má ČT rozpočet pro tento zvláštní účet ve výši 750 milionů korun. Dejme tomu, že to bude méně, protože reklama stagnuje, ale 650 milionů korun to bude určitě. Kde je ten rozdíl?

Hynek Chudárek - 3

Pozor, z toho fondu se má ještě platit rozvoj veřejnoprávního multiplexu, tedy digitální vysílání České televize.

Co to je rozvoj veřejnoprávního multiplexu?

To je spouštění nových digitálních vysílačů ČT a souběžné analogové a digitální vysílání veřejnoprávní televize.

A proč to někdo neplatí nám, Óčku? My taky spouštíme digitální vysílače.

Ale nevysíláte analogově, takže nebudete muset po nějakou dobu souběžně vysílat dva programy analogově a čtyři digitálně jako ČT.

Ale třeba Nova ano. Ta musí vysílat digitálně i analogově, má úplně stejný problém a na to, aby si vybudovala vlastní digitální síť, nebo aby ji České Radiokomunikace šířily digitálně, jí nikdo příspěvek nedá. To je přece nesmysl. Jsou to její náklady, a s nimi se musí vypořádat sama. A Česká televize, když si chce vedle analogové sítě stavět digitální, by se s tím měla vypořádat také sama.

To je přeci něco trošku jiného. Nova má výnosy z reklamy, kterou může vysílat v mnohem větším objemu než ČT, a s těmito penězi může na rozdíl od omezených reklamních výnosů ČT volně nakládat. Veřejnoprávní televize má pouze koncesionářské poplatky, které nebyly za poslední dva roky navyšovány a inflace dospěla do fáze, kdy by bylo třeba tento poplatek zvýšit. Veškeré výnosy z reklamy vysílané na ČT jdou na onen zvláštní účet, s nímž ČT sama nemůže nakládat. Proto mi přijde logické, že část peněz z tohoto účtu jde na budování veřejnoprávního multiplexu. Z koncesionářských poplatků by to ČT asi neutáhla.

Já si myslím, že by utáhla.

Ale musel byste někde ušetřit.

Jistě. Myslím si, že 7,3 miliardy korun jako roční rozpočet ČT nejsou malé peníze. Která televize je má? A ještě tak lehce získané? To nemyslím pejorativně, je to tak prostě stanovené a při řádném hospodaření a vybírání jde o víc peněz, než je rozpočet Novy.

Ale Nova má pouze dva pozemně šířené programy, kdežto ČT čtyři. A dva v analogu, zatímco Nova jenom jeden.

Ale přesto si myslím, že v ČT je dost peněz na to, aby zvládla souběh analogového a digitálního vysílání z výnosů z koncesionářských poplatků.

Pokud byste tedy nechtěl brát peníze ze zvláštního fondu a ČT by musela zvládnout digitalizaci „za svoje“, kde byste nejvíc šetřil?

Samozřejmě na provozu a na lidech. To jsem napsal do svého projektu.

V něm jste napsal, že byste propouštěl zaměstnance. Máte představu, kolik lidí by muselo odejít a v jakém časovém horizontu?

To jsou moc konkrétní otázky, ještě to nemám v hlavě ještě přesně srovnáno.

Nějaká čísla jste ale v projektu naznačil.

Napsal jsem, že bych současný management zeštíhlil zhruba na polovinu (nyní je v ČT celkem 13 ředitelských pozic, pozn. red.). Jestli zůstane polovina nebo dvě třetiny, to ještě nevím, ale zeštíhlit potřebuje určitě.

To se bavíme o managementu. Když u něj zůstaneme, které ředitelské funkce byste zachoval a které ne?

To je celkem jasné. Určitě musíte zachovat oddělené ředitelství programu a ředitelství výroby. To je správně nastavené. Musíte mít finančního ředitele, musíte mít ředitele zpravodajství. Ale zda tam musíte mít ředitele pro vnější vztahy, personálního ředitele, obchodního ředitele… To je otázka. Já si myslím, že ne. Dříve tam nebyli, management byl zeštíhlený. Počet ředitelů v ČT narostl za poslední dobu a já si myslím, že to žere strašně moc peněz. Jde o lidi, sekretariáty, šílené náklady. Zbytečně se tam vyhazují peníze.

To jsou ředitelé, ale pojďme k normálním zaměstnancům.

Normální zaměstnanci? To musí ukázat praxe. Nejsem v ČT, neznám ji zevnitř. Jiří Janeček má před námi zbývajícími finalisty konkurzu náskok v tom, že ji zná jako svoje boty. Nás ostatní můžou všichni nachytat na čemkoli. Nebudu se učit nazpaměť šest závěrek a šest výsledovek hospodaření ČT. Ani to není na místě.

Na Kavčích horách teď probíhá personální audit. Pokud byste se stal generálním ředitelem ČT, řídil byste se podle jeho závěrů, i když ten audit vypsal Jiří Janeček, nebo byste si nechal udělat nový audit?

To nejsem schopen říct, nejprve bych se musel seznámit s tím, jak vypadají závěry toho probíhajícího personálního auditu. Ale já jsem praktik, neutápím se jen v papírech. Musel bych si tu situaci zmapovat. Existují profese, u kterých je na místě, že je v nich tolik zaměstnanců, a pak tam máte věci… Jiří Janeček se hrozně ohrazoval proti tomu, že říkáme, že reportáž na komerční televizi jedou točit dva lidi a za ČT jede osm lidí. Na řadě případů by se dalo dokázat, že těch lidí jede méně, ale obecně si myslím, že to porovnání platí. Další problém jsou „externisté“. Klasický externista je v médiích běžný, ale v ČT je hodně „stálých externistů“. Máte-li přihráno místo stálého externisty za stálých podmínek, je to taky špatně. Na Kavčích horách musí nastat konkurence a soutěž.

Právě aby tím vaším propouštěním nenastalo to, že by se část zaměstnanců přesunula do pozice stálého externisty. Tím byste si moc nepomohl.

To bych určitě nechtěl a ani by to nebylo správné, protože by se obcházel systém. Pokud by takoví lidé dělali na více televizích najednou, bylo by to špatné. I když v naší branži je taková práce pro více provozovatelů běžná. U profesí, jako jsou kameramani a zvukaři, to je časté, a fakt, že pracují na faktury, je naprosto legitimní. Pro televize to je výhodné: nemusíte takovým lidem platit sociální a zdravotní pojištění. To je skoro o 30 procent nákladů na mzdu méně.

Hynek Chudárek - 2

Propouštění byste musel projednat s odbory. Mluvil jste s nimi o tom? Máte s nimi nějaké kontakty?

Ne.

Nebojíte se jich? Několik ředitelů ČT už odboráři sesadili.

Myslím si, že éra Jiřího Janečka a posledních šesti let ČT dokázala, že se s nimi mluvit dá. Počet zaměstnanců se v ČT navyšoval až v posledních dvou letech, předtím se propouštělo. A dohodnout to šlo. To víte, že bych byl opatrný, protože dostat televizáky do ulic je nesmysl.

Ještě zpátky k financování ČT. Jste zastáncem koncesionářských poplatků, někteří kandidáti na ředitele ČT by byli spíše pro přímé financování ze státního rozpočtu. Co si myslíte o této variantě?

Myslím si, že stát na to v současné době nemá peníze, a že by tím televize finančně utrpěla. A taky by tím utrpěla nezávislost ČT. Návrh zákona na zrušení televizního poplatku, který je nyní v Senátu, předpokládá financování ČT asi čtyřmi nebo čtyřmi a půl miliardami korun ze státní pokladny ročně oproti dnešním 7,3 miliardy. To je výrazný pokles. Sám jste mi řekl, že když bude ČT chybět část výnosů z reklamy, nebude si moci dovolit budovat veřejnoprávní multiplex. Teď si představte, že by v jejím rozpočtu chyběly tři miliardy. Způsobilo by to nestabilitu, velké problémy a úpadek programu. Otázka je, jestli by byl stát schopen financovat televizi šesti nebo sedmi miliardami korun ročně. Víme, že česká ekonomika na tom teď není dobře, takže si myslím, že takový návrh je neprůchodný. Byl bych pro financování z koncesionářských poplatků a ve svém projektu jsem napsal, že bych je nenavyšoval, pouze valorizoval, případně uzpůsoboval inflaci. Chtěl bych dokázat, že z těchto peněz se televize dělat dá.

Televizní poplatek se nezvyšoval už dva roky a podle vedení ČT už je potřeba ho navýšit. Vy jste tedy pro automatické navyšování na podle vývoje inflace?

Určitě ano, ale nesmělo by to být takové to trojstupňové navyšování krátce po sobě, které nastalo teď nedávno, kdy se poplatek zvyšoval postupně až na 135 korun měsíčně.

V závislosti na tom zvyšování se ale snižoval podíl reklamy ve vysílání ČT, až měla od roku 2008 z jejího vysílání úplně zmizet.

Ano, měla zmizet úplně.

Pro změnu zákona o poplatcích byste potřeboval souhlas poslanců. Jak byste jako generální ředitel ČT komunikoval s politiky? Co je ještě košer a co už za hranou?

Onehdy jsem se na toto téma vyjádřil Respektu a oni to neotiskli, protože se jim to asi nelíbilo. Každý ředitel takového média komunikuje s politiky naprosto běžně, ať už to je na úrovni generálního nebo řadového ředitele. Nemůžete se tomu vyhnout, jenom si musíte zachovat odstup a být na politicích nezávislý. Ale to, že se s nimi člověk zná, je přece naprosto normální.

Měla by se ČT a Český rozhlas dělit o část prostředků získaných výběrem koncesionářských poplatků s dalšími provozovateli televizního a rozhlasového vysílání, kteří by připravovali pořady ve veřejném zájmu? Takový systém funguje třeba v Británii.

Myslím si, že ne. To je takový kočkopes. Poplatky by měly jít přímo televizi a ta si sama zvolí, zda bude investovat do vlastní výroby nebo do nákupu pořadů, nebo jestli výrobu zadá externistovi. Ale musí to být v jiných intencích než teď, protože v práci pro externisty je největší prostor pro úniky peněz.

Současné čtyři programy ČT berete jako konečné číslo. Souhlasíte i s jejich současnou profilací, nebo byste je profiloval trochu jinak?

Trošku bych vyčistil Dvojku, která má podle mě velký potenciál, ale je zaplevelená zpravodajstvím a sportem. Jestliže máme speciální zpravodajský a sportovní kanál, je nesmysl, abychom to samé pletli i na ČT 2. V případě, že zmizí reklama z vysílání ČT, postavil bych všechny čtyři kanály na stejnou úroveň. Teď se buduje silné postavení Jedničky, aby se na ní dalo dobře pracovat s reklamou. To bych odboural. Za nejlépe vyprofilovaný kanál dnes považuji ČT 24. Jinak čtyři kanály považuji za dostatečný počet. Sám jste na to narazil se zmínkou o penězích. Nepovažuji za nutné připravovat další program. Maximálně na sekundární digitální síti, kde se chystá e-government. Ale to neznamená vlastní samostatný program.

Ještě před čtyřmi lety ČT počítala s pátým programem, který by byl mixem dětského a vzdělávacího kanálu. Ve veřejnoprávním multiplexu se nejpozději do dvou let uvolní místo, protože stanice Českého rozhlasu přejdou do vlastní rozhlasové digitální sítě. Ani tehdy byste nesouhlasil se vznikem pátého programu ČT?

Ne, myslím si, že ne. Myslím, že vzdělávání je obecnou činností ČT. Tím by se právě měla lišit od velkých komerčních televizí. A pro dětskou tvorbu je na současných programech také dost místa.

Myslíte si, že jakmile ČT přestane v roce 2012 vysílat reklamu, přestane mít Jednička důvod blížit se svým programem Nově nebo Primě?

Každá televize musí mít nějakou sledovanost, takže musí soutěžit o diváka, ale ne úplně na krev. Nemůže to být souboj o to, co kdo nasadí v sobotu večer od osmi.

Hynek Chudárek - 4

Jiří Janeček si stanovil pro letošní rok minimální souhrnný denní podíl všech čtyř programů ČT na 27 procent z celkového koláče dospělého publika. Poslední dobou jich ČT dosahuje s odřenýma ušima. Jaký podíl na divácích by měla mít ČT v době, kdy byste byl jejím generálním ředitelem?

Televizní trh po roce 2012 je velká neznámá. Teď to řeším za Óčko, jak vůbec měřit sledovanost menších televizí. Peoplemetry si mohou dovolit jenom velké televize. Těžko říct, jakou sledovanost bude mít za tři roky Óčko nebo Barrandov. Nevíme, jak se pozornost diváků rozmělní. Někdo říká, že to nepřinese žádné velké změny, někdo naopak tvrdí, že to zamíchá trhem. Jedno je jasné: Nova bude mít stále velkou sílu. Bylo by špatné říkat, že ne.

Jde mi o to, že když si jako koncesionáři platíme ČT, měla by mít nějaký zásah diváků, aby bylo efektivní ji vůbec provozovat. Jestliže bude ČT oslovovat čtvrtinu všech obyvatel, nebo pětinu, případně pouze desetinu, jak by k tomu přišli ti poplatníci, kteří ji nesledují a byla by jich drtivá většina?

To byste se pak krásně dostal k tomu, že to je vynucená daň a že by ČT měla být financována státem. On na tom kus pravdy je.

K tomu bychom se dostali právě ve chvíli, kdy by sledovanost ČT jako celku klesla na oněch 20 nebo 15 procent. Proč by měla drtivá většina lidí platit něco, co sleduje drtivá menšina diváků?

Protože tam uvidí něco jiného.

Ale oni to nechtějí vidět. To je ten problém.

Nechte to vývoji.

Zajímá mě to i z hlediska dalšího vývoje programu ČT 1. Neměla by Jednička dál zůstat většinová, zasahovat masového diváka, aby si ČT jako celek udržela vyšší sledovanost? A dále konkurovala Nově a Primě?

Myslím si, že veřejnoprávní kanály by se měly vyprofilovat a stát se z nich takové částečně tematické stanice. Sport a zpravodajství jsou jasné. U Dvojky „jiný prostor“ a Jednička by nabízela hlavní program ČT, kam bych dal vlastní tvorbu, vysílání pro děti, apod. Ona bude asi dál nejsilnější, to je jasné. Ale nesmí to být hlavní motto televize. Všechny programy by měly být jasně vyprofilované, aby divák, až pojede dálkovým ovladačem, věděl, kde je a co si může vybrat. Nepotřebuje program, kde mu nabídnete všechny typy pořadů, ale ten, u kterého ví, co od něj může očekávat. Když bude chtít televizní inscenaci, půjde na kanál, který vysílá inscenace a nebude čekat, že hned po ní na tom samém kanále poběží sportovní zpravodajství z golfu.

Měla by ČT konkurovat svým zpravodajstvím komerčním televizím, jako se to děje dnes?

ČT 24 je téměř dokonalá. Měla by se ale odbulvarizovat. Jinak si myslím, že to je naprosto profesionální zpravodajství. Kdyby posílila svoji nezávislost, určitě by tím potvrdila pozici lídra na poli zpravodajství.

Když pominu ČT 24 a budu mluvit o Událostech na Jedničce – mají konkurovat zprávám Primy a Televizním novinám na Nově?

Divák je na něco naučený, takže bych s tím nehýbal.

Ona se také nabízí otázka sledovanosti. Události jsou bezesporu výrobně nejdražší hlavní televizní zpravodajskou relací u nás. Jaké sledovanosti by měly dosahovat, aby tak drahé zpravodajství bylo efektivní a zasáhlo dostatek diváků, tedy koncesionářů?

Na to vám neodpovím, nejsem schopný to teď říct. Ale sám víte, že zpravodajství na ČT má úplně jinou úroveň než na Nově. Když si vezmeme hlavní Události, je tam méně tragédií a nekončí se zvířátky. To je to, o čem by veřejnoprávní zprávy měly být.

Česká televize má ze všech velkých plnoformátových stanic v České republice nejstarší publikum. Co byste udělal pro to, aby ČT sledovali více mladí lidé? A jde to vůbec?

Že se musí ČT omladit, to je jasné. Je to věc kreativityě a o grafiky. Ta by měla být mladší, měla by se změnit. Musí se měnit častěji než dosud.

Loga programů ČT se vám líbí?

Nemám k nim takovou výhradu jako někteří jiní lidé.

ČT měla změnit i svoje hlavní logo, ale Jiří Janeček jeho výměnu odsunul na neurčito. Do konce funkčního období to už nestihne. Změnil byste ho vy?

Podle mě není pro nového generálního ředitele prioritou změna loga televize.

Hynek Chudárek - 5

Ale jde o nedotaženou věc. Nový grafický obal a loga se připravovala souběžně, součástí celého projektu bylo i nové logo celé instituce.

Musel bych vidět návrhy. Pamatuji si, že když Prima změnila logo, moc se mi nelíbilo. Nejvíc se mi líbilo to úplně prapůvodní. Od té doby ho změnili už dvakrát. Česká televize ho má zažité, a vždycky v ní bude určitý prvek konzervatismu. Nemůžeme si myslet, že se z ČT stane mladá televize, která přitáhne úplně jinou cílovku a bude kreativní a bláznivá. To ne.

Jde mi o to, že teď to je kočkopes. Připravil se kompletní grafický redesing, a nedotáhl se do konce.

Protože to hlavní logo není vůbec v souladu s novou grafikou a novými logy programů. Existuje tam určitá tradice současného loga. Říkáte, že se současné vedení bojí logo změnit. Asi by se mělo nynější logo oživit. Nevím, co k tomu ještě říct.

Už víte, jaké spolupracovníky byste si přivedl na Kavčí hory, pokud byste konkurz vyhrál?

Vím, ale nebudu vám to říkat.

Spolupracoval byste jako nový generální ředitel ČT s Óčkem, které nyní vedete?

Nedovedu si takovou spolupráci představit, protože to je naprosto odlišné médium. Pokud bychom se třeba bavili o Hudebních cenách Óčka, které jsou už nyní velmi prestižní, máme samozřejmě zájem, aby se vysílaly i někde jinde. Stejně jako Andělé. Jenže Óčko má vlastní televizi a po roce 2012 bude naprosto legitimní, aby se veškeré hudební ceny vysílaly na Óčku a nebude mít žádný smysl je dávat jinam. Naopak, potom by se třeba Andělé mohli přestěhovat na hudební kanál. Pokud tedy ještě budou existovat.

Spekuluje se o tom, že výběrové řízení na generálního ředitele ČT bude zrušeno nebo skončí patem. Kdyby se to stalo a Rada ČT vypsala nový konkurz, přihlásil byste se do něj?

Asi ano.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jaké šance dáváte Hynkovi Chudárkovi na vítězství v konkurzu na generálního ředitele ČT?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 6. 2009 0:10

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+